Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Babiččina zahrádka – zdroj inspirace pro přírodní zahradu

Jako dítě jsem měla to štěstí, že jsem na prázdniny jezdívala k babičce, jejíž zahrada mi byla nejmilejším místem ke hrám i objevování zázraků přírody. Později jsem se setkala s pojmem selská zahrada a s několika takovými zahradami jsem se seznámila. Naposled v Dolním Rakousku, v Niedersulzu, kde se díky několika nadšencům můžete procházet mezi historickými budovami staré vesnice a obdivovat jejich nádherné zahrady.

Takové zahrady se vyvinuly díky zdravému selskému rozumu, je na nich sympatické, že spojují potřebu se zábavou, jsou neformální a naprosto nenáročné, cítíte se v nich jako doma.

Prvním přivítáním hostů je předzahrádka. Pokud ústí do rušné silnice, je založena na pestrobarevných skupinách květin, částečně trvalek, doplněných hlavně samovýsevnými letničkami. Většina z nich upoutá hlavně květy, na rozdíl od častého dnešního modelu předzahrádek tu téměř nenajdete rostliny s okrasnými listy. Jen výjimečně tu stříbrně zasvítí  po kari vonící drobná bylinka Santolína s nenápadnými žlutými kvítky nebo pelyněk brotan, kterému se s úctou říkávalo „boží dřívce“.

Pokud předzahrádka ústí do méně frekventované venkovské cesty, může nás překvapit nenuceně zakomponovanou zeleninou a trsy aromatických rostlin. Na rozdíl od sešněrovaných předzahrádek, založených na trvalkách s různobarevnými listy a různých zakrslých jehličnanech, doplněných kameny a „anglickým“ trávníkem, působí takové předzahrádky dojmem naprosté volnosti a chaotické svobody. Pěšinku lemují polštáře bylinek, které mezi kameny částečně přetékají z okrajů záhonů a změkčují tak její strohou linii. Nenajdeme tu znásilněné sestříhané keříky, rostliny si tu rostou volně, když se příliš rozbují, jsou rozdány. Tak se prolínají květiny i bylinky do sousedních zahrádek…nikdo nemá potřebu se chlubit, jaké vzácnosti si mohl dovolit koupit, nahradí ji radost ze sdílení.

 

 

Co nejblíže u kuchyně se hospodyně snaží mít hlavně zásobu kořeninových rostlin. Ať už v květináčích a truhlících nebo třeba v suché zídce nebo tzv. „bylinkové spirále.“ Pokud byste si chtěli něco takového vybudovat, najdete návod buď v mé knize Zdravá zahrada nebo ještě podrobněji v knize „Království bylinek v permakulturní zahradě“ manželů Holzerových, kterou vydalo nakladatelství Alman.

Na záhumenku najdeme především různé druhy zeleniny, ale také tu nerostou ve striktně vedených záhonech jednoho druhu, setkáme se tu spíše s různými typy smíšených kultur, díky kterým není na takové zahradě ani problém s přemnožením škůdců, ani s šířením plevelů. Inspiraci, jak dát k sobě rostliny, které si navzájem pomáhají, můžete najít pomocí otočného kolečka.

Fotografie otočného kolečka

Zakupte si naše kolečko v našem internetovém obchodě.

Plevele se na takové zahradě mohou dokonce stát úrodou navíc, v babiččině kuchyni i lékárně si nejedna z přehlížených plevelných rostlin našla svoje místo. Každá bylinka, včetně těch planých má pro zahradu i pro zahradníka svoje uplatnění. Vedle běžných zelenin a bylin zde nalezneme i ty, které v poslední době právem získávají čím dál větší oblibu. 

V babiččině zahrádce se cítí dobře nejen děti, které tu mají pocit bezpečí v různých skrýších, svobodu pro své hry, nápady i drobná dobrodružství a samozřejmě také mnoho chutného k jídlu. Prostřený stůl tu mají však i volně žijící živočichové, kterým přírodní zahrada poskytuje navíc i místa k rozmnožování. Zkoumání těchto živočichů i pozorování rostlin od zasetého semínka a prvních lístečků přes květy a nakonec plody, je pro děti zážitkem, který je může nasměrovat k pocitu sounáležitosti s přírodou, tak, jako nasměroval mne. Navíc jim může přinést pocit hrdosti, že jsou schopní si pro sebe nebo pro svoje bližní vypěstovat něco k jídlu a takového jídla si pak dovedou mnohem více vážit, než nákupu ze supermarketu. Nepromarněme šanci dětem tohle poskytnout.

 

Další náměty, jak rozvíjet přírodní zahradu můžete najít v publikaci „Moje přírodní zahrada“ která je shrnutím dlouholetých zkušeností našich dolnorakouských sousedů nebo v knize „Zdravá zahrada“

Věřím, že babiččina zahrádka je pro vás velkou inspirací. Ať není vaše zahrádka místem dřiny, ale místem dobré pohody, prostřeným stolem i otevřenou učebnicí, přeje Helena Vlašínová

 

Další zajímavé weby:

Permakulturacs.cz

Potravinovezahrady.cz

Zahradaproradost.cz

Permazahrada.cz

Stareodrudy.cz

Unasnakopci.cz

Gengel.webzdarma.cz

 

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 4. 2024