Kalendář přírodního zahradníka – září
Období naplnění našich očekávání, kdy každý teplý slunný den vděčně přijímáme – může to být už letos poslední. Má blízko ke zralému, naplněnému stáří, začíná „babí“ léto. Přináší nám jásavou barevnost a radost z hojnosti úrody, sdílenou snad se všemi živočichy na zahradě…Nebo ne?
Blízkost zimy nás pohání vybílit sklep nebo jiný prostor pro skladování ovoce a zeleniny. Nejlépe je sáhnout po klasickém vápnu, v případě hrozby plísní zde můžeme udělat výjimku a použít přimíchání cca 0,5 % skalice modré nebo ve sklepě zapálit „sirný knot“.
Se sklizní počkáme na vhodné dny, neuškodí se poradit s „lunárním kalendářem“. Sklizeň se nesnažíme uspěchat. Plody sklízíme až ve chvíli, kdy nám po jemném pootočení lehce vklouznou do dlaně a šetrně je ukládáme na lísky, kde je necháme několik dní „vydýchat“ a pak je uskladníme ve sklepě. Pokud sklep nemáme, můžeme dát jablka do bedýnky vystlané slámou nebo senem, menší mrazy mohou takto přečkat i na balkoně. Uskladňujeme jen plody „bez poskvrnky“, červivé usušíme na křížaly nebo z nich připravíme lahodný mošt. Co nevypijeme, můžeme v PET lahvích uskladnit v mrazícím boxu na vánoce. Můžeme jej i zavařit (stačí 20 min 60 °C), ale ztrácí se tím vitamíny a utrpí i chuť. Skladovatelnost moštu zvýšíme přidáním malého kousku křenu na láhev.
V ovocné zahradě kromě sklizně, která je teď v plném proudu, nezapomene odstraňovat i všechny suché větve a samozřejmě i moniliózní plody. Výhodou je, když nám s úklidem pomohou domácí zvířata (slepice, krůty, ovce, kozy nebo vietnamská prasátka), do mladých výsadeb nebo mezi zeleninové záhony je však samozřejmě nepouštějte.
Také zbytky po sklizni košťálovin je lépe odstraňovat, protože košťáloviny trpí škálou nemocí, které přetrvávají v půdě.
Sbíráme semena letniček a odkvetlé průběžně kompostujeme, na uvolněná místa můžeme ještě vysadit některé z jarních cibulovin nebo dvouletek. I na přesazování a množení trvalek dělením trsů je teď správná doba, stejně jako pro zakládání trávníku.
Přišel i čas na výsadbu jabloní, hrušní a slivoní. Podzimní nabídkou stromků broskvoní a meruněk se ale nedejte zlákat, zimu by vám sotva přežily. Vysazujeme ještě i předpěstované sazenice jahod, případně štěrbáku.
Začátkem měsíce ještě vyséváme polníček, nenáročnou zeleninu k přípravě jarních salátů, zimní salát, ředkvičku. Později ještě špenát, řeřichu zahradní, můžeme vyset i petržel. Na uprázdněná místa vysejeme některé z rostlin pro zelené hnojení, hlavně svazenku, která v zimě chrání půdu a na jaře se pak sama rozpadne, takže s ní nemáte žádnou práci.
Někdy už ve druhé polovině září přicházejí první noční mrazíky, které po několika dnech pominou. Sledujeme proto předpověď počasí. Pokud se nám podaří zakrytím netkanou textilií ochránit teplomilné zeleniny, prodloužíme si jejich sklizeň o několik týdnů.
Koncem září, v době výskytu václavek, vysazujeme podzimní česnek, nejlépe mezi sazenice jahod, které bude chránit před plísní i slimáky, případně do kruhů kolem stromků, kde bude odpuzovat mravence i hlodavce.
