Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Biodiverzita a ochrana klimatu

Biodiverzita celosvětově klesá, přičemž vedle znečištění životního prostředí, invazivních druhů, ztráty a fragmentace biotopů zde hrají významnou roli také klimatické změny. Klimatické změny nejenže ohrožují zdraví naší planety, ale také znásobují účinky ostatních faktorů. Ochranou přírodní infrastruktury - biodiverzity a ekosystémů, které činí Zemi obyvatelnou - můžeme zmírnit klimatické změny a také se lépe přizpůsobit jejich dopadům. Lesy, mokřady, rašeliniště a mangrovy mají velký potenciál absorbovat a uchovávat velká množství uhlíku, mohou tedy velmi ovlivnit výsledný rozsah dopadů klimatických změn. Negativní důsledky klimatických změn dopadají na lidi na celém světě. Hladiny moří rostou, ohrožují ostrovní státy a pobřežní oblasti, bouře se stávají prudšími a přináší s sebou povodně a sesuvy půdy, sucha se stávají intenzivnějšími. Úbytek biodiverzity a následná redukce ekosystémových služeb situaci ještě zhoršuje.

Jelikož jsou změny klimatu a ztráta biodiverzity takto propojeny, je nemožné zastavit ubývání biodiverzity bez ochrany klimatu, stejně jako je nemožné řešit klimatické změny bez ochrany biodiverzity a s tím souvisejících ekosystémových služeb.

Druhy ohrožené změnami klimatu

Podle zprávy IUCN Druhy a změny klimatu patří liška polární, kožatka velká a koala mezi živočichy nejvíce ohrožené změnami klimatu. Zpráva se soustřeďuje na 10 druhů (vedle výše uvedených také běluha, klaun, tučňák císařský, aloe rozsochatá, tuleň kroužkovaný, losos a větevník parožnatý), na jejichž populacích je dobře vidět, jak klimatické změny ovlivňují mořské, suchozemské a sladkovodní biotopy.

Podle této zprávy budou globálním oteplováním nejdříve zasaženy polární druhy, a to v důsledku tání ledovců. Tuleň kroužkovaný bude nucen ustupovat dál na sever, jelikož potřebuje ledové plochy pro výchovu mláďat. Tučňák císařský, vysoce adaptovaný na nehostinné antarktické podmínky, čelí podobnému problému - ubývání ledové pokrývky, kterou potřebuje pro páření, výchovu mláďat a línání. Úbytek ledu také znamená méně krilu, což ovlivňuje dostupnost potravy pro tučňáky a další antarktické druhy.

Arktická tundra, která je domovem lišky polární, mizí v důsledku vyšších teplot a tímto způsobeném bujení vegetace. Vegetace se mění z tundry na les, což umožňuje lišce obecné, jejíž domovem je právě les, posouvat se směrem k severu a zmenšovat tak teritorium lišky polární, kterou ohrožuje soupeřením o potravu a také jejím přímým lovem.

Vymírání druhů rychle pokračuje

Poslední aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů dle IUCN ukazuje, že 17 291 druhů ze 47 677 posuzovaných druhů, je ohroženo vyhynutím. Ohroženo je 21 % všech savců, 30 % obojživelníků, 12 % ptáků, 28 % plazů, 37 % sladkovodních ryb, 35 % bezobratlých a 70 % rostlin. Další miliony druhů zůstávají zatím neposouzeny, situace může být tedy ještě horší. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu patří ztráta biotopů v kombinaci s klimatickými změnami, znečištění žvotního prostředí a šíření invazních druhů.

Z 5 490 druhů savců je 79 vyhynulých, 188 kriticky ohrožených, 449 silně ohrožených a 505 ohrožených. Například hlodavec voalavo (Voalavo antsahabensis), endemit Madagaskaru, se na Červeném seznamu objevuje poprvé, a to především v důsledku vypalování tropických lesů kvůli farmaření.

Nejohroženější skupinou jsou obojživelníci, u nichž 1 895 z 6 285 známých druhů je ohrožených. Z toho 39 druhů již vyhynulo, 484 je kriticky ohrožených, 754 silně ohrožených a 657 ohrožených. Vyhynul například druh ropuchy Nectophrynoides asperginis, který byl znám pouze z vodopádů Kihansi v Tanzánii - dříve zde bývávalo nejméně17 000 jedinců. Jeho velký úbytek způsobila především stavba přehrady nad vodopády Kihansi, která odvedla 90 % vody, a ve finále ho zklátila houbová choroba.

Z 12 151 rostlinných druhů Červeného seznamu je 8 500 kriticky ohrožených a 114 již vyhynulých. Puya raimondii, někdy také nazývaná královnou And, roste v peruánských a bolivijských Andách a produkuje semena jen jednou za svůj 80-tiletý život. Klimatické změny snižují její schopnost kvetení a ohrožuje ji také sešlap a okus volně se pasoucím dobytkem.

V Červeném seznamu je 3 120 druhů sladkovodních ryb, o 510 druhů víc než minulý rok. 1 147 druhů je kriticky ohrožených. Mezi ohrožené byl nově zahrnut například druh galaxie nahnědlá (Neochanna apoda) žijící pouze na Novém Zélandu. Asi 85 až 90 % novozélandských mokřadů bylo ztraceno nebo degradováno kvůli odvodňovacím systémům, zavlažování a zvýšené poptávce po půdě pro rostoucí zástavbu, což způsobilo vymizení tohoto druhu z mnoha míst. Na druhou stranu se díky ochranářskému úsilí zlepšil stav australské sladkovodní ryby Prototroctes maraena. Populace této sladkovodní ryby se obnovily díky rybím přechodům, které umožňují rybám migrovat i přes přehrady, a také díky podpoře pobřežní vegetace a vzdělávání rybářů.

Na Červený seznam letos přibylo 293 druhů plazů. Celkově jich je tedy ohroženo 1 677, z toho 22 druhů již vyhynulo a 469 je kriticky ohrožených. Do seznamu přibylo 165 filipínských druhů plazů, kteří jsou ohroženi především v důsledku ztráty biotopů kvůli zemědělství a těžbě a jsou také loveni pro jídlo či obchod s chovatelskými zvířaty. 

Zelené město Evropy

Evropská společnost je v současné době společností především městskou - čtyři z pěti Evropanů a Evropanek žijí ve městech. Většina environmentálních výzev, kterým naše společnost čelí, pochází z městského prostředí, a zároveň městská prostředí jsou ta, jež přichází se závazky a inovacemi pomáhajícími tyto výzvy řešit. Důležitou roli přitom hrají místní samosprávy. Proto na podporu a odměnu za toto úsilí zavedla Evropská komise cenu Zelené město Evropy. Poprvé byla udělena pro rok 2010. Pro rok 2024 to je španělská Valencia.

Cena se uděluje každoročně městu, které se prokazuje svou schopnost dosáhnout vysokých environmentálních cílů, zavazuje se k trvalým a ambiciózním cílům zlepšování životního prostředí a udržitelného rozvoje a může fungovat jako model inspirující jiná města a propagovat nejlepší environmentální postupy. Konkrétně jsou kandidáti hodnoceni na základě dvanácti ukazatelů: místní příspěvek k boji proti globální změně klimatu, doprava, městské zelené prostory, hluk, produkce a nakládání s odpady, příroda a biologická rozmanitost, ovzduší, spotřeba vody, čištění odpadních vod, ekologické inovace a udržitelné zaměstnání, environmentální management místních orgánů a energetická náročnost.

Každý rok je tato cena udělena městu, které soustavně usiluje o vysoký environmentální standard, zavázalo se k ambiciózním cílům pro zlepšování svého životního prostředí a udržitelný rozvoj a zároveň může dobře sloužit jako modelový příklad pro ostatní evropská města. Cena odráží jak snahu řešit environmentální problémy vzhledem ke kvalitě života svých obyvatel, tak úsilí věnované snižování svého příspěvku ke globálním environmentálním problémům.

Podrobnosti o Zelených městech Evropy.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 24. 5. 2024