Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

RUKOVĚŤ AKTIVNÍHO OBČANA V ČASECH KLIMATICKÉ KRIZE

 

                         

                                



Předmluva

Rukověť je sborníkem příspěvků jednotlivých autorů*rek z různých oborů, kteří vystupují na Hostětínské klimatické akademii. Akademie vznikla s myšlenkou propojit, podpořit a povzbudit ty, kteří chtějí být akční v boji proti klimatické krizi. Zúčastněné směřuje k tomu, aby realizovali kampaně na regionální úrovni, v propojení s místními lidmi. Výsledkem celého programu je promyšlená a naplánovaná vlastní lokální kampaň na ochranu klimatu, včetně strategie a akčního plánu. Rukověť ale není určena jen účastníkům*cím klimatické akademie, ale všem, kteří chtějí být aktivní v ochraně klimatu. 

Jde o „živý“, stále se vyvíjející a aktualizovaný dokument. I vy sami můžete svými připomínkami ovlivnit, jak bude vypadat její další podoba, jaká bude nová „verze“. S tímto konceptem jde ruku v ruce i to, že se v následujících řádcích můžete setkat s články či odkazy na autory (či uskupení, publikace a další), kteří se Hostětínské klimatické akademie (zatím) nezúčastnili, ale pro ucelené podání je zde zmiňujeme. 

Otevřením tohoto dokumentu projevujete, že vám současná situace není lhostejná a chcete být součástí změny. Práce, kterou jste se rozhodli udělat, je nesmírně důležitá. Chceme, abyste byli úspěšní a podporovaní při organizování změn, které chcete prosadit. Doufáme, že vás materiály od nás inspirují k tomu, abyste se cítili silní a mohli tuto sílu využít k vytvoření klimaticky lepších míst.


Projekt „Aktivně a společně pro klima” podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.






1. Globální změna klimatu


1.1 Příčiny globálního oteplování a jeho důsledek: klimatická krize

Sociologové zjistili, proč někteří lidé vnímají oteplování vinou užívání fosilních paliv jako

příčinu klimatické změny, o níž se dnes již vyjadřují výmluvněji jako o klimatické krizi

nebo klimatickém rozvratu – a proč to jiní tak nevnímají. Klíčový rozdíl je v tom, zdali rozumějí skleníkovému jevu nebo ne. To, že nerozumějí, bývá i tím, že se o něm píše zmateně.(...) Bez opory o takovou znalost je totiž všechna argumentace, proč se vůbec ústupem od fosilních paliv zabývat, postavená na vodě.” 

Tato citace z úvodní kapitoly učebnice Ochrana klimatu nám může posloužit k zamyšlení, proč je v našem zájmu porozumět tomu, co způsobilo klimatickou krizi, a tudíž i tomu, co může lidstvo z této krize vyvést. Učebnice určena pro každého, kdo chce získat nejen základní znalosti a kompetence v oblasti ochrany klimatu, ale také motivaci dostatečně velkou na to, aby se mohl této oblasti věnovat po celý život.

Autory učebnice jsou Jan Hollan a Yvonna Gaillyová. Oba jsou fyzici a environmentalisté. Jan Hollan již od roku 1990 přednáší a píše o globálním oteplování, jeho příčinách a důsledcích. Zabývá se také technologiemi snižujícími spotřebu, zejména pasivními domy. Je světovým odborníkem v oboru světelného znečištění. Působí v CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Yvonna Gaillyová založila ekologické poradenství v Československu a vede Ekologický institut Veronica. Podílela se na vybudování Centra Veronica Hostětín, které poskytuje vzdělávání o ochraně klimatu a praktické ukázky udržitelných technologií.

Další klimatické publikace z dílny Ekologického institutu Veronica můžete nalézt zde

V českém prostředí jedinečný, nesmírně důležitý a velmi dynamicky se rozvíjející soubor faktů, aktuálních dat, grafik a vysvětlení z mnoha oblastí klimatické vědy nabízí think tank Fakta o klimatu. Také nabízí klimatický podcast 2050.


1.2 Ochrana klimatu a biodiverzita

Víte, co má společného ochrana starých lesů, biodiverzita a ukládání uhlíku? Přečíst si o tom můžete v článku Nemýtit! Zde žijí staré lesy od Jěňýka Hofmeistera, který vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je vědeckým pracovníkem v CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.


1.3 Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (6. AR IPCC, 2021/2022)

Za všechny výzkumy a názory odborníků i aktivistů mluví šestá hodnotící zpráva IPCC, která posuzuje dopady změny klimatu. Zaměřuje se na ekosystémy, biologickou rozmanitost a lidská společenství na globální i regionální úrovni. Posuzuje také schopnosti a limity světa přírody a lidských společností přizpůsobit se změně klimatu. Je to dokument, který je pro dnešní společnost zcela zásadní. Klimatická koalice, Univerzita Karlova, UN, AV ČR, Učená společnost ČR vydali společnou tiskovou zprávu v češtině. Zpráva o stavu klimatu je tedy blíže širší společnosti. Každému komu není lhostejné, jak bude za pár let náš svět vypadat, doporučujeme tuto zprávu přečíst a reagovat aktivním přínosem pro zvrácení klimatických změn. 

Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. Tato IPCC zpráva obsahuje slov 750 000 a dle Johna Langa vydá tedy za 750 obrázků. Na těchto 750 obrázků (či infografik) se můžeme podívat zde. Nám se toto shrnutí velmi líbí, protože -jak již bylo řečeno výše- klimatická gramotnost je klíčem k jejímu řešení.

 


 

 

2. Jak může každý z nás odvracet klimatickou krizi

2.1 Ochrana klimatu na individuální úrovni 

Co můžeme dělat v čase klimatické krize? Na tuto otázku odpovídá Tadeáš Žďárský, který studuje Humanitní environmentalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje pro organizace Lipka a NaZemi. Věnuje se klimatickému vzdělávání, nerůstu a kritické pedagogice. V roce 2022 byl nominován na cenu Josefa Vavrouška.


Co tedy mohu jako jednotlivec dělat aneb co znamená být aktivním občanem

1) Být osobně odpovědný občan - takovýto občan se snaží jít příkladem a snižuje svou ekologickou stopu (vypočítejte si svou uhlíkovou stopu!), a to různými způsoby v široké škále možností. 

2) Být participující občan - nechová se už jako jednotlivec, ale spojuje se s dalšími lidmi. Společně kolem sebe prosazují změny vedoucí k udržitelnějšímu světu - zde se setkáváme s komunitním aspektem věci. Konkrétním příkladem mohou být komunitní zahrady či různé komunitní události.

3) Být občan zaměřený na sociální a ekologickou spravedlnost - tento občan je schopný pohledět na systém zvrchu a analyzovat sociální, ekonomické a politické vlivy a struktury, které udržují nespravedlivé nastavení společnosti. Rozlišuje mezi projevy a klíčovými příčinami environmentálních problémů. Zde se tedy posouváme ke změnám na rovině systémové. Vizi jiné společnosti nám představuje například nerůstové hnutí a spravedlivá transformace spolu s programy na její podporu.

Toto rozdělení nevnímáme jako dogmatické ani dané společností či odborným nastavením. Zvolili jsme jej jako vhodné pro tuto publikaci - zároveň dodáváme, že tvoření těchto kategorií není nezbytné a celou myšlenku lze shrnout i jinak. Jakékoliv kroky, které vedou k ochraně klimatu, ať už na “individuální”,“komunitní” nebo “systémové” úrovni jsou více než potřebné. Buďme tedy občané odpovědní a participující a nechť je smysl pro spravedlnost a soucit hodnotou, která nás provází na všech “úrovních”.

2.2 Ochrana klimatu na místní úrovni

Ve chvíli, kdy se přesuneme z úrovně individuální na úroveň místní, mluvíme o zapojení do řešení klimatických otázek ne pouze jednotlivců, ale i celých obcí. O zapojování se do ochrany klimatu na místní úrovni si můžete přečíst na našem webu.

U Ekologického institutu Veronica zůstaneme i v kontextu komunitní energetiky. V obci Hostětín, kde se nachází Centrum Veronica, můžeme sledovat několikero příkladů dobré praxe - od pasivního domu, přes kořenovou čistírnu odpadních vod až po obecní výtopnu na biomasu. Na Českém rozhlasu si lze o zmíněném poslechnout rozhovor přímo z Hostětína.

A jaké konkrétní nástroje se nabízí zastupitelům obcí a občanům zaměřených na sociální a ekologickou spravedlnost? Na tuto otázku odpovídá publikace Zapojujeme města do klimatických řešení - Příručka pro  samosprávy a aktivní občan(k)y. Jejím autorem je Tomáš Jungwirth - analytik, expert na ochranu klimatu v obcích a jejich financování z Centra pro dopravu a energetiku.

O rok později (2022) vznikla pod záštitou Klimatické koalice příručka druhá, tentokrát s podtitulem Návod pro obyčejné občan(k)y. Autorky této brožury založily spolek Rodiče za klima a seznamují nás ne jenom s jejich zkušenostmi, ale také předávají motivaci a konkrétní argumenty - základní vybavení každého aktivního občana.

A co víc můžeme pro klima dělat jako jednotlivci i jako společnost?

2.3  Síla občanské společnosti

Od třídění odpadu, přes omezení letů i počtu potomků se dostáváme k další variantě aktivního občanství. Občanský či klimatický aktivismus, občanská neposlušnost, jmen by se našlo více. Jde o výrazné zastávání postojů, které musí být v rámci jednání o klimatickou spravedlnost a snížení spotřeby vyslyšeny. Lidé, kteří volí tuto variantu apelu, jsou z různých věkových kategorií, sociálních vrstev i profesí. Jednoduše, některým přestane stačit poklidný aktivní přístup k omezování se na individuální úrovni a pak se projeví zájem seskupovat se do hnutí a organizací. Pro představu o členství v jednom z významných klimatických hnutí Fridays For Future doporučujeme poslechnout rozhovorKlárou Bělíčkovou, mluvčí této organizace, členkou Re-setu a studentkou pražského gymnázia Na Zatlance. 

Může se zdát, že v České republice většinová společnost (klimatický) aktivismus vnímá spíše skepticky (o tom si ostatně lze přečíst v příspěvku od Stanislava Bilera sdíleném níže). Na mnoha příkladech se však můžeme přesvědčit o tom, jak velký význam a dopad může mít. Pro motivaci a inspiraci přikládáme k přečtení články o okupační blokádě vídeňské dálnice. a boji za Hambašský prales. A pokud nechceme chodit za hranice našeho státu, můžeme sledovat uplynulé či plánované místní akce, o nichž se lze dozvědět například na stránkách hnutí Limity jsme my. 

 


 

3. Co na to naše okolí


3.1 Shrnutí postojů české populace k otázkám změny klimatu

Stanislav Biler je sociolog, spisovatel a publicista. Věnuje se průzkumům názorů veřejnosti (nejen v oblasti klimatu) a médiím. Ve svém příspěvku pro Klimatickou akademii nám přiblížil postoje české společnosti ke klimatické krizi z různých pohledů. Jak je na tom Česká republika v porovnání s Evropou? Také zde srovnává dva rozsáhlé průzkumy publikované roku 2021. Jeden byl zpracován pro Český rozhlas, druhým je projekt Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. My do nich teď můžeme nahlédnout a seznámit se tak lépe s výchozí situací pro práci s veřejností.


3.2 Mapa klimaticky aktivních míst 

Ekologický institut Veronica vytvořil mapu míst, která nám mohou být dobrými příklady z praxe ekologických aktivistů. Které místo je nejblíže Vašemu domovu? Které Vás nejvíce zaujalo? Nahlédněte a nechte se inspirovat, ať už k místní návštěvě  či připojení se k některé z iniciativ. A především také přidávejte, pokud na mapě nenajdete co jste hledali či co by podle vás na ní nemělo chybět. Naše centrum v Hostětíně je tam také, v odkazu najdete, vedle dalších místních projektů, i náš pasivní dům, jeden z prvních v ČR.

3.3 České klimatické hnutí 

Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace, které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi. Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s Asociací pro mezinárodní otázky či Fakta o klimatu, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří). Na mezinárodní a evropské úrovni pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy. Všichni dohromady však tvoříme jedno velké KLIMATICKÉ HNUTÍ!

 


 

4. Buďte akční! Efektivně a dlouho. Jak?


4.1 Advokační kampaň

K čemu je dobrá advokační kampaň a následným procesem plánování nás provede Rukověť zdánlivě bezmocných. Ta nám pomůže stanovit základní body, od kterých se pak může  občanský aktivismus odrazit a rozvíjet dál. V jednotlivých kapitolách se dozvíme co je advokační kampaň, jak stanovit její cíle a k čemu je dobrá, jak na power analýzu a následně i jak zvolit a sestavit strategii. Navíc, kromě plánování kampaně, se lze dostat i ke čtení o systémové změně.

Nejen pro dobře zpracované návody na organizaci lokálních aktivních skupin doporučujeme skvělý zdroj Klimatická spravedlnost bude od hnutí Limity jsme my. Tento text se zaměřuje na “spravedlnost” i na to, jak nabrat spolupracovníky. Také obsahuje tipy a nápady na akce a taktiky.


4.2 Komunikační nástroje 


4.2.1 Nenásilná komunikace

Příspěvek o tom, jak se v době klimatické krize můžeme nechat inspirovat  principy nenásilné komunikace, bychom rádi uvedli tímto citátem: “...namísto hry o to, kdo má lepší argumenty a správnější názor, mohu hrát hru na to, jak se s respektem bavit o našem prožívání a  objevovat, kolik potřeb a principů máme podobných.Autorem článku Nenásilná komunikace a klima je Adam Čajka, facilitátor a certifikovaný trenér nenásilné komunikace.

Tímto článkem se také prolínáme k tématu kapitoly, která bude následovat, a to k environmentálnímu žalu. Pokud si kladete otázky, proč se vůbec klimatickým rozvratem zabýváte, jak se to projevuje ve vašich vztazích nebo jak lze zvládat náročné emoce s tímto spojené - pak zde možná naleznete slova, která jste potřebovali slyšet.


4.2.2 Média

Jak na média? V této příručce se v rychlosti dozvíte to podstatné z toho, jak na práci s novináři a médii. Proč by něco takového pro nás vlastně mělo být důležité? Kromě zjevného - chceme, aby se o nás či určitém problému, dozvěděla širší veřejnost - tu jsou i další. Pokud chceme dosáhnout určité změny, mají média, díky tlaku, který mohou vytvořit, moc tento proces urychlit. Média se pro nás tak stávají nepostradatelným nástrojem, který může být prostředníkem pozitivní změny.


4.3 Občanské nástroje 

Aktivní občané a občanky jsou základním stavebním kamenem svobodné demokratické společnosti. Ochrana těchto hodnot je jen na nás. Ale jak na to? Podívejte se na stručnou a údernou příručku Nástroje aktivních občanek a občanů. Věříme, že se schopností tyto nástroje nejen znát, ale i účinně používat, dokážeme společně měnit naše okolí i svět k lepšímu

Obě výše představené příručky pro nás napsal Martin Marek, který připravuje pro Českou televizi  jako režisér a scénárista investigativní ekologický pořad Nedej se (na jeden z dílu odkazujeme v kapitole o environmentálním žalu). Také točil pořad o občanském aktivismu Troublemaker.


4.3.1 Klimatická žaloba

Klimatická žaloba je spolek, který vznikl v roce 2019 jakožto reakce na nečinnost vlády v ochraně klimatu. Jedná se o společenství lidí ze všech koutů Česka pečujících o přírodu, lesní hospodáře, zemědělce, lékaře, učitele a mnoho dalších, kteří důsledky změny klimatu pociťují ve své práci i ve volném čase. Členy Klimatické žaloby nejsou firmy ani jiné spolky či organizace a zároveň jejím členem může být každá fyzická osoba, která se ztotožňuje s jejími cíli. 

Na stránkách Klimatické žaloby jsou v sekci Dokumenty publikovány v plném znění texty žaloby, rozsudku, odvolání a a všechny další související s žalobou. 

V roce 2022 se podařilo Klimatickou žalobu dostat před správní soud a tak představitelé žalovaných ministerstev stanuli před verdiktem “vinni v (ne) ochraně klimatu”.

K podrobnějšímu seznámení s rozhodnutím soudu doporučujeme k přečtení článek od Martina Abela, právníka a analytika Asociace pro mezinárodní otázky.


4.4 Environmentální žal

Známe to osobně všichni více či méně. Místa, ve kterých jsme vyrůstali, jsou k nepoznání. Chybí stromy, zmizely lesy, převládá monokulturní polní krajina, vysychají potoky a místo luk krajinu “zdobí” výrobní haly. To jsou chvíle, které v nás probouzí nepříjemné mrazení v žaludku. Smutek. Dnes už tento smutek spojený se změnami v krajině má své pojmenování a také odborníky, kteří jej rozebírají. Na téma klimatického žalu a jeho významu promlouvá česká psychoterapeutka, mediátorka a lektorka kurzů v Praze Zdeňka Voštová na konferenci TEDx. Kromě popisu co vlastně klimatický žal obnáší, předává také informace o tom, jak s takovým psychickým stavem naložit a nakonec jej obrátit k užitku

Dalším přínosným videem, které stojí za sdílení, je jeden z dílů pořadu ČT, Nedej se!. O klimatickém žalu v něm hovoří básníci, klimatičtí aktivisté i vědci, kteří se dlouhodobě tématu klimatické krize věnují. Jak se jim povedlo neupadnout do beznaděje a co může pomoci táhnout klimatický kříž dál se dozvíte tady.  



 

Epilog


Petr Ajs Kucka vede Klimatický program Ekologického institutu Veronica. Zabývá se klimatickým vzděláváním, podílí se na výpočtech uhlíkové stopy, věnuje se měřením a vizualizací úspor energií. Pro Rukověť se zhostil následujících závěrečných slov. Doufáme, že z nich na vás nakonec dýchne tolik potřebná naděje a motivace, bez které se žádný aktivní občan v časech klimatické krize neobejde.

Pokud se po prostudování Rukověti necítíte úplně pozitivně naladěni, nejste rozhodně sami. Není divu - koukneme-li na fyziku atmosféry, jsou fakta neúprosná. Globální emise skleníkových plynů stále rostou. S nimi roste i teplota a s ní i všechny ostatní nepříjemnosti, které změna klimatu přináší. Kde v této době hledat naději a motivaci pro to pustit se do akce?

Naštěstí není všechno úplně černé a máme pro vás i několik pozitivních zpráv. Jedna přímo z lidu odspoda. Uvědomění si, v jaké kaši se nacházíme, se rozšířilo i do českých hospod a tak už naštěstí nemusíme vysvětlovat, že se klima mění a většinou dokonce už ani to, že na vině je člověk. Můžeme se tedy soustředit na diskuzi o řešení. Další zpráva je shora a globální. Závazky států na dekarbonizaci v rámci Pařížské dohody se alespoň na papíře začínají blížit tomu co potřebujeme a už stačí “jen” přejít k činům :).

Z toho, že fakta už jednoznačně potvrzují, že za všechno oteplování může člověk, plyne jedna velice pozitivní zpráva. Pokud za všechno oteplování může člověk, tak ho taky člověk může zastavit. Dokonce je to tak, že když ihned přestaneme vypouštět skleníkové plyny, tak se také ihned přestane oteplovat. Staré dobré stabilní klima se už sice nevrátí (na to bychom museli uhlík z atmosféry zase odčerpat), ale oteplování přestane. Na nikom ani ničem jiném to zatím nezáleží. Proč zatím? Ještě jsme zemi neohřáli natolik, aby se spustily pozitivní zpětné vazby, které už by pak v oteplování pokračovali bez ohledu na nás a pokud splníme Pařížskou dohodu a zastavíme emise dříve, než se oteplí o 2?C, je téměř jisté, že ani nic takového nespustíme.

Další skvělá zpráva plyne z toho, že dekarbonizovat potřebujeme úplně všechno, celou naši společnost a civilizaci, a k tomu je samozřejmě zapotřebí každého. Vůbec to není tak, že potřebujeme jen vědce, aktivistky, inženýry nebo starostky a pro ostatní by nebylo místo. Potřebujeme umělkyně, vypravěče, poustevnice, dřevorubce… Každý se může na řešení podílet v oboru, který umí, nebo mu dělá radost nebo obojí dohromady. 

Nějaké pozitivní zprávy tedy jsou, některé věci se posouvají k lepšímu. Můžeme teda do akce. Prosím? Že nevíte jestli jsou ony změny dost rychlé? Jestli to bude stačit? Jestli má smysl něco dělat? Na to bych si půjčil slova bývalého prezidenta Václava Havla: “Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu, jak to dopadne"

Tak teď už opravdu dost výmluv. Vyhrnout rukávy a hurá do akce, ať mají naše děti šanci na důstojný život. Bez vás se to neobejde. 



 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 30. 11. 2022