Otázky a odpovědi z Ekologické poradny

Ekologická poradna Veronica radíNa této stránce najdete otázky a odpovědi na nejrůznější ekologická témata. Pro snažší orientaci jsou otázky zařazeny do kategorií. Výběrem kategorie se můžete podívat na všechny dotazy, které do ní patří.

Vyberte kategorii

Hledejte podle klíčových slov

Dotaz: Jak zabránit letnímu přehřívání kanceláří?

Kategorie: Energie

Máme firmu se dvěma velkými kancelářemi a loni v létě jsme řešili velký problém s horkem v kancelářích. Pro letošní rok jsme si dali úkol vymyslet nějakou takzvanou klimatizaci, ale snažíme se jít taky alespoň trochu ekologickou cestou, a tak bych se chtěla zeptat na radu. Bohužel jsme v nájmu takže s budovou toho moc nezmůžeme.

6. 2. 2019

Teplo nesmí dovnitř

Základem je vždy nepustit teplo dovnitř, do budovy. Každý dům by proto měl být co nejvíce zaizolovaný a i vzduchotěsný. Aby se místnosti neohřívaly sluncem přes sklo, všechna okna by měla mít venkovní stínění, např. předokenní rolety, venkovní žaluzie, pergoly, markýzy. Stínění brání slunečnímu teplu se dostat dovnitř. Ve Středomoří jsou takto vybaveny domy naprosto běžně (navíc mají úzké ulice a domy se stíní navzájem). I když jste v kanceláři nájemníci, majitel domu vám dům asi hned tak nezaizoluje, ale venkovní rolety nebo žaluzie by vám někde nainstalovat mohl. Nemusel by být problém tam, kde okna nejsou do ulice a jsou orientovány na východ, jih nebo západ, odkud svítí slunce.

Pokud nejde dát stínění zvenku, je nutné dát něco alespoň na okna zevnitř, účinnost je ale mnohem menší – teplo se už dostalo za sklo. Nejlepší jsou pravděpodobně hliníkové žaluzie naklopené před den tak, aby jen malou část přímého sluneční záření odrážely do stropu, ale valnou většinu přes zasklení zpět ven – k tomu ale musejí být jejich lamely orientované opačně, než je běžné: tzv.„korýtka" mají směřovat nahoru ven.

Upravené běžné žaluzie

V kancelářích se celkem osvědčuje nalepit na léto na všechny osluněné okenní tabule a rámy pokovenou fólii, jaká bývá poskládaná v lékárničkách. Je přes ni i vidět ven, protože několik procent světla propustí. Je vhodné nechat horní část oken nepolepenou, to zajistí dostatečné prosvětlení celé místnosti. U jižních oken, jsou-li zanořena do tlusté zdi, může ta nezakrytá část horní část být dost velká, protože v létě zůstává ve stínu. Látkové závěsy přehřívání potlačí méně dobře, a to ještě jen když jejich strana obrácená ke sklu je bílá a do místnosti proto propustí jen malý zlomek světla.

Co s teplem uvnitř?

Když se vyřeší omezení dopadu světla do místností, má smysl řešit, jak teplý vzduch chladit. Klasická klimatizace, tzv. klimatizační jednotka, není nikdy ekologická. Je velmi energeticky náročná, z drtivé většiny kvůli spotřebě elektřiny (výroba a likvidace hraje je jen malou roli). Mírně ekologičtější by bylo, kdyby elektřina byla odebíraná výhradně z obnovitelných zdrojů, což jde už dnes zařídit. Modelový příklad by byla klimatizace třeba na vozidlech veřejné dopravy poháněná fotovoltaickými panely na střeše toho vozidla. Jelikož potřeba pouštět klimatizaci je největší, právě když svítí slunce. Ve vašich pronajatých kancelářích asi není možné tento způsob zvolit.

Rekuperujte

I pro rekonstrukce domů a kanceláří je možné si pořídit tzv. rekuperaci. Pro novostavby by měla být samozřejmostí. Popis pro rekonstrukce v naší publikaci Starý dům lepší než nový. Průvodce ekologickou opravou rodinného domu, která je zdarma ke stažení, strana 59 a další. Informace by se mohly hodit i třeba pro vaše kolegy a jejich domácnosti. I v té nejjednodušší verzi rekuperace zajišťuje, že pokud je venku vzduch teplejší než uvnitř, tak se v předavači tepla (rekuperátoru) ochladí skoro na teplotu toho vnitřního, a větráním se ani za odpoledních veder místnost neohřívá. Spotřeba elektřiny na pohon potřebných dvou ventilátorů je řádově (až o dva řády) nižší než u klimatizace.

Pro instalaci takového větrání, s přiléhavým německým názvem Komfortlüftung, je ovšem potřeba mít nějaký otvor ven skrze zeď, někdy lze použít starý komín. Ve verzi „bohatší" je možné větrací soustavou dokonce chladit, s použitím „zemního kolektoru". Tím se čerstvý předchlazený vzduch ještě dál ochladí průchodem přes registr (podobný automobilovému chladiči) protékaný chladnou vodou. Tu lze získat ze soustavy hadic uložených v chladné zemi – obdobné soustavě užívané při vytápění tepelným čerpadlem. U budov, které nejsou moc velké, se pro ochlazení vzduchu používá místo toho jen roura pod zemí, přes níž vzduch prochází, a pokud je pak chladnější než ten uvnitř budovy, tak rekuperátor prostě obchází (viz strana 61 uprostřed). Zemní kolektor lze ovšem vytvořit jen tam, kde je na něj v terénu u budovy místo.

Pokud u vás není možné dodatečně zabudovat rekuperaci, ještě nemusíte „házet flintu do žita".

Někdy postačí i obyčejné větrání

Místnosti lze ochladit i obyčejným větráním, ovšem ne během dne... Když venku klesne teplota pod 25 °C, otevřete nejlépe protilehlá okna a dveře tak, aby se udělal průvan. Takový příjemně chladný vzduch je i za letních veder k dispozici pozdě večer, během noci a brzy ráno. Je však nutné vymyslet systém nočního chlazení. Lze se v létě střídat a v kancelářích spávat a přitom větrat anebo mít větrání zautomatizované. Každá budova je sice jiná, ale často lze vybavení uzpůsobit tak, aby se dalo v noci větrat. Na otevřeném okně v přízemí může být zabudovaná mříž nebo i hustá kovová síťka, stejně jako na otevřených dveřích. Takové větrací otvory jsou potřeba alespoň dva, co nejdál od sebe, aby se průvanem provětrával celý prostor. Nezapoměňte vyřešit, aby vám vlnící se závěsy nespustily případné poplašné zařízení. Pozor na případné letní bouřky a průtrže sážek; za vln veder je dle místní předpovědi můžete většinou zcela vyloučit.

Ventilátor pomůže

Ovšem, nepofukuje-li větřík, jakože v noci mnohdy ne, pak průvan skrze jedno podlaží nevznikne. Pak je potřeba větrat přes několik podlaží, teplý vzduch při tom interiérem stoupá jako v komíně. Není-li k dispozici takový dostatečný výškový rozdíl, je možné použít běžný velký ventilátor, jaký se v horku užívá pro vyrábění „větru" v místnosti. Jen se musí „vestavět" do nějakého malého okna, kterým požene chladný vzduch dovnitř. Jiným oknem, co nejvzdálenějším, pak bude teplý vzduch odcházet ven. Těch oken může být i více a mohou být jen mírně vyklopené, takže jimi nemůže nikdo vlézt dovnitř, ani tudy napršet.

Jsou-li k dispozici jen okna na téže zdi jedné místnosti, je užití ventilátoru jediná možnost, jak interiérem prohnat tolik vzduchu, že se stěny i nábytek dobře ochladí. Pouhé otevření oken nebo dveří má mnohem menší účinnost. Nám se v Domě ochránců přírody, který má čtyři podlaží, velmi osvědčilo, že kolegyně chodila v létě do práce už na pátou ranní a všechny kanceláře do sedmi hodin za dvě hodiny krásně vychladila.

Během dne je nutné nechat všechny okna zavřené, a to i na severní straně. I pouhá pootevřená „větračka" a krátce otevřené okno se slovy „ať tu máme vzduch", způsobí, že si v místnosti zvyšujeme teplotu! Nepomáhá rozkládat mokré předměty po místnosti, jak se na internetu někde radí, jen je vzduch vlhčí a horší na pobyt. Moudré je pouze užití ventilátorů pohybujících vzduchem v místnosti, jak už víme, při zavřených oknech. Nejkomfortnější jsou ty veliké, zavěšené pod stropem.

Minimalizujte zdroje tepla

Vždy lze přemýšlet, jak minimalizovat zdroje tepla v letních vedrech: kupříkladu servery, počítače, kopírky, a i třeba chladničku, která je příkladem takového velkého zdroje. Tato zařízení, kupříkladu chladnička, server, kopírky, by mohla být umístěny v jiných místnostech, než ve kterých pracujeme. Má smysl přemýšlet i o dalších zdrojích tepla, které by se daly odstranit. Naopak drobná elektronika, např. mobily, tablety, radia, nemají na ohřívání skoro žádný vliv.

Na posledním místě lze ovlivnit chování lidí. Platí, čím více lidí v místnosti, tím více tepla. Každý sedící člověk „topí" řádově asi 100 wattů, což je na úrovni běžné chladničky. Porada s hodně kolegyněmi a kolegy v malých místnostech není dobrý nápad. Pokud už musíme ve vedru pracovat, dodržujeme vždy běžně známé zásady. Je důležité hodně pít a ideálně se nehýbat, takzvaně hibernovat. Pracovat bychom měli co nejvíce v klidu a omezit jakoukoli fyzickou aktivitu. Někdy lze naplánovat práci na brzké ráno nebo pozdní večer.

Podívejte se na sice starší, ale stále platný text, od spoluautora textu Jana Hollana, věnovaný správnému větrání.

Autor(ka): Petr Ledvina a Jan Hollan
Ekologický institut Veronica

Přečtěte si k dále k tématu

Všechny dotazy v kategorii „Energie“

Nenašli jste zde Váš dotaz či vaše téma, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo se nás zeptejte.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 17. 4. 2019  |  webmaster |  ochrana osobních údajů

Sledujte nás logo facebook  logo Youtube