Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Nový stavební materiál - sláma

Rubrika „ekologická poradna“ z časopisu Veronica. Zobrazte si všechny poradenské články.

Je možné, že mnohým čtenářům bude znít nadpis absurdně, ale doufám, že se mi podaří v následujících řádcích uvést vše na pravou míru. Nejprve se podíváme na slámu, jak ji všichni známe. Sláma je zbytek po sklizni obilí. Její využití je poměrně široké, nicméně stále poměrně neznámé. Běžně se sláma používá jako podestýlka nebo krmivo pro hospodářská zvířata, zahrádkáři ocení slámu jako vhodný mulč, nebo se může rozsekat a jednoduše zaorat do pole odkud vzešla. V poslední době se již objevuje také energetické využití v obecních výtopnách na biomasu. Tyto výtopny mají speciálně uzpůsobené podavače a kotle na spalování nejrůznějšího zemědělského odpadu, na kterém se významnou měrou podílí i obilná sláma. Nejméně známé a málo využívané je použití slámy jako stavebního materiálu. Zde se nabízejí slaměné došky, slaměné balíky jako svislý i vodorovný izolační materiál, lisované slaměné tepelně izolační desky nebo lisované desky použitelné na výrobu nábytku.

Sláma a ekologie

V zemědělství je potřeba slámy menší než její produkce, takže lze tento materiál považovat za vedlejší produkt pěstování obilí a její zhodnocení je jednoznačná i když skromná podpora zemědělského sektoru. Ve srovnání s jinými materiály je při výrobě slámy spotřebováno velmi málo fosilní energie, nepokračuje se v ničení životního prostředí otvíráním nových dolů či lomů nutných na výrobu většiny stavebních prvků, sláma je na většině našeho území lokálně dostupná, což podporuje lokální trh a nevyžaduje pohonné hmoty na velké dovozové vzdálenosti. Při dožití stavby lze slámu poměrně snadno a ekologicky zlikvidovat.

Slaměný dům

Největší předností slámy z hlediska ekologie je ovšem její izolační schopnost. Použijeme-li ji jako izolační materiál, lze očekávat energetickou návratnost pouze několik dní, to znamená, že energie ušetřená rychle přesáhne energii vloženou do výroby.

Z historických dob je známé využití slámy na doškové střechy. Tento způsob je již téměř zapomenut. Občas se objevují došky z rákosu, ale ze slámy již skutečně velmi vzácně, protože na výrobu slaměných došků je zapotřebí kosit obilí ručně nebo jinými vhodnými stroji, ale nikoliv kombajnem. A protože trvanlivost doškové střechy je asi 30 let, byla v naprosté většině případů již dávno nahrazena taškovou krytinou. Dnes lze uvažovat spíše o izolaci stropu slaměnými balíky nebo izolaci podkroví izolačními deskami z obilných vláken.

Elegantním způsobem využití slámy je výroba lisovaných desek. U nás jsou známé pod obchodním názvem STRAMIT. Lisováním obilné slámy za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení se sláma bez použití jiných přísad spojuje v kompaktní výrobek - ekopanel. Pro dosažení požadované povrchové úpravy se toto jádro polepí recyklovaným papírem. Oproti běžně používanému sádrokartonu mají desky výborné tepelně a zvukově izolační vlastnosti, dobrou pevnost i tvrdost a příčky z nich jsou samonosné. Takové desky je možné použít v běžné výstavbě bez jakéhokoli omezení.

Extrémním případem slaměných desek lisovaných bez použití lepidla je výroba prvků vzhledově i vlastnostmi podobných dřevovláknitým deskám. Ty lze pak použít na obklady, podhledy i nábytek.

Nejméně známé je ovšem použití lisovaných slaměných balíků jako hlavní stěnový prvek domu. Slaměný balík je sláma strojně slisovaná pod určitým tlakem do tvaru kvádru a následně svázána dvěma až třemi provázky. Proč by se zrovna tento materiál měl používat na stavbu domu? Největší výhody slaměných balíků plynou z jejich fyzikálních vlastností. Na prvním místě je to především nízká tepelná vodivost. Nedá se určit přesně, protože je značně závislá na směru vláken, na aktuální vlhkosti a do jisté míry i na úrovni stlačení balíku, ale přibližně má hodnotu lambda = 0,045 až 0,06 W/(m.K). Pro srovnání: polystyren má hodnotu tepelné vodivosti lambda = 0,03 až 0,04 W/(m.K) (nižší vodivost znamená lepší izolační schopnost), má ovšem také 200× vyšší energetickou potřebu při výrobě a je více než 100× dražší. Další velkou výhodou slaměných balíků je jejich relativně dobrá únosnost, která dokonce umožňuje použít tento materiál přímo na výstavbu nosných zdí jednopodlažního objektu. Samozřejmě, že se při tomto způsobu výstavby musí zároveň počítat s určitým sedáním (snižováním výšky stěny) v průběhu prvních týdnů až měsíců a také se musí počítat s určitými komplikacemi z hlediska stability, nicméně tento samonosný systém se zejména ve Spojených státech používá a několik takových domů stojí v Nebrasce již více než sto let.

Mnoho lidí jistě okamžitě namítne, jak je to s požární odolností a jestli se tam náhodou neuhnízdí hlodavci. Odpovím co možná nejstručněji. Požární odolnost byla zkoušena v USA a v Rakousku. V obou případech dosáhla oboustranně omítnutá slaměná stěna požární odolnosti F90, tedy 90 minut trvá, než stěna prohoří do stavu, kdy neunese normové zatížení. Běžný požadavek na nosné konstrukce rodinného domu je F60. Na hlodavce platí několik opatření: používat dobře vytlučenou slámu, silně slisované balíky a pečlivě stěnu "zavřít" do omítky. Takto upravená stěna by podle amerických zkušeností neměla hlodavce nijak lákat.

Slaměný sklad v Hostětíně

ZO ČSOP Veronica plánuje v příštím roce stavět sklad na mošt pro moštárnu v Hostětíně. Protože se ve skladu nepočítá s vůbec žádným topením, je zapotřebí na stěny a strop zvolit vysoce izolační a zároveň levný materiál. To právě splňují slaměné balíky, které chceme použít jako výplňový materiál do dřevěné nosné konstrukce.

Jako experiment předcházející tomuto projektu jsme letos na pozemku moštárny postavili ze slaměných balíků zahradní domek na uskladnění hospodářského nářadí. V tomto případě jsme zvolili balíky přímo jako nosný prvek, zato však nevyužíváme tepelně izolační vlastnosti. Jako omítkovou směs jsme použili místní jílovitou hlínu smíchanou s pískem a řezankou. Při stavbě jsme poznali řadu specifických vlastností, které je potřeba dodržovat velice přísně, například ochrana slámy před deštěm ve všech stadiích výstavby a jiné. Fotogalerii a podrobný popis projektu si můžete prohlédnout na webových stránkách www.veronica.cz nebo v naší ekologické poradně.

Autor/ka: Ludvík Trnka
Z časopisu Veronica č. 5/2002, rubrika „ekologická poradna“

Všechny poradenské články z časopisu Veronica

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 3. 2024