Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Je ekologičtější mýt nádobí ručně nebo v myčce?

7. 4. 2021

Delší dobu řeším dilema, jestli mám mýt nádobí ručně v dřezu nebo si koupit myčku. Neřeším jen spotřebu vody, ale i spotřebu surovin, energie, dopravu při výrobě myčky. Rád bych se proto zeptal, jestli je ekologičtější mýt ručně nebo v myčce?

Doporučení Ekologické poradny Veronica

Pro přesné posouzení, jaký je ekologický způsob mytí nádobí, by bylo nutné nechat udělat hodnocení ekologičnosti. Nazývá se analýza/posouzení životního cyklu, ve zkratce LCA (z anglického life cycle assessment). Analýza hodnotí životní cyklus produktu nebo služby z hlediska jeho působení na životní prostředí. V úvahu bere vše od těžby nerostných surovin přes dopravu, výrobu, užití (např. spotřeba energií, vody) až ke konečnému zpracování výrobku jako odpadu. Zohledňuje energetické a surovinové náklady a dopad na životní prostředí pro každou fázi. Důležité jsou zejména emise do ovzduší, vody i půdy, pochopitelně spotřeba energie a materiálů, ale i dopad na klima, biodiverzitu. Analýzu si většinou zadávají firmy a tyto analýzy jsou neveřejné. Dají se taky objednat u organizací, které je dělají komerčně, cena je však velmi vysoká. Analýza se nejčastěji dělá pro jednu konkrétní zemi, která má různé zdroje výroby elektřiny, surovin, přepravní vzdálenosti (třeba z centrálních skladů prodejců). Čísla ve střední Evropě by mohla být hodně podobná.

Obrázek kreslil R. Pospíšil

Pro spotřebitele je důležité vyhodnotit ne jeden výrobek, ale porovnat skupinu výrobků: kdy se různou metodou, různou službou, dosáhne stejného výsledku, příkladem je mytí nádobí v ruce a v myčce, nebo sušení rukou elektrickým sušákem, ručníkem či jednorázovou utěrkou. Inspirující pro pochopení složitosti může být studie o různých nákupních taškách, z různých materiálů, pro jednorázové i opakované použití. Platilo ji naše ministerstvo životního prostředí, tak je dostupná veřejně. Shrnutím je graf na straně 52.

Ve studii je vidět řada limitů a omezení, třeba že velmi důležité je osobní chování a rozhodování. Např. ze studie vychází hůře jednorázová papírová taška oproti plastové. Ale na tom grafu je vidět, když spotřebitel důsledně dává jednorázovou tašku z papíru na recyklaci, tak tato varianta je najednou nejšetrnějších mezi těmi jednorázovými řešeními. Analýza totiž uvažuje, že průměrný uživatel dá papír na recyklaci jen v několika desítkách  procent a zbytek skončí ve spalovně, skládce, či ho doma spálí a papír tak v průměru vychází hůře.

Analogická situace bude u porovnání ručního mytí a myčky. Studii pro Českou republiku nemáme k dispozici, ale lze odhadnout, že velmi významné bude osobní chování a osobní „zdroje“ energií a vody. Některé LCA analýzy jsou k dispozici z USA. Může být užitečné si přečíst jen úvodní shrnutí. „Průměrné mytí nádobí ručně a myčkou během životního cyklu při  4 mycích dávkách (8 sad nádobí na dávku) týdně po dobu 10 let produkuje 5 620 a 2 090 kg emisí skleníkových plynů“. Dále uvádí, že naopak ruční mytí nádobí může mít při dodržování doporučeného chování nižší emise skleníkových plynů než při doporučeném používání myčky (1 610 kg oproti 1 960 kg CO2 ekv., což je asi o 20 % méně).  Naopak průměrná spotřeba vody je u ručního mytí asi 2× větší.

Nyní bychom se museli podívat přímo na vaši domácnost: odkud máte vodu (třeba vlastní ze studny), jak ohříváte teplou vodu: kotel na dřevo, solární kolektor, dálkové teplo a výměník, bojler na elektřinu. Elektřinu můžete mít vlastní z fotovoltaiky a primárně nahřívat kotel na vodu, když svítí slunce, či jste třeba odběratel tzv. zelené elektřiny a odebíráte tak elektřinu z obnovitelných zdrojů, s velmi nízkou (až nulovou) uhlíkovou a ekologickou stopou. Někdo nahřívá vodu plynem a pár lidí ještě třeba uhlím. Některé myčky jsou uzpůsobeny na to, že se mohou připojit na teplou vodu, neohřívá se tak elektřinou v zařízení, ale teplá voda může být ohřáta předem čistě ekologicky.

Dále bychom museli uvažovat, jak velká je vaše domácnost, jak by byla myčka vytížená - pravidelně a občas, třeba po větší návštěvě.

Z vlastního malého měření vím, že u vody hodně hraje roli, jak vlastně nádobí ručně myjete. Ideálně jsou dva dřezy, či nějaký menší lavůrek ve dřezu (v něm trochu mycího prostředku), na opačné straně je „běžný“ extrém, tedy kdy se myje nádobí opravdu pod teplou tekoucí vodou, která ve velkém odtéká. Nejlepší bylo, když jsme v rodinném domě měli jen jeden malý bojler, to jsme museli extrémně šetřit vodu i na mytí sebe i na mytí nádobí.

Myčku můžete mít novou, bazarovou (někdo jí chce prodat a má ještě sloužit) a „na vyhození“, kdy zachráníte tu, která by  se jinak vyhodila. Energeticky a klimaticky je to významný rozdíl.

Ruční mytí lze často vyřešit jen teplou vodou, někomu postačí ocet, jindy šetrný prostředek, u myček je to složitější, používá se tam více složek a taky nemáme nějaký pěkný přehled a porovnání všech těch leštidel a prostředků proti odvápnění. Kdyby jste si myčku koupil, tak se podívejte na naše rady na detergenty do myček:  Jak si vybrat prostředky s ekoznačkou.

Taky by se muselo předvídat, že za pár let dojde ve vaší domácnosti třeba ke změně počtu členů, nahoru či dolů, budou tam jiní uživatelé - kteří mají více či méně ekologické chování - užívání myčky či ručního mytí. Taky si můžete koupit více či méně kvalitní myčku, nebo ji tak kvalitní bude potřebovat za 5 let velkou opravu nebo odejde za 6 let (ač by měla vydržet třeba 10 let, tak některé kusy vydrží jen kratší dobu, jiná třeba až 15 let).

Na závěr by se všechno spočítalo. Jak by to vyšlo u vás doma, se nedá předvídat, ale nejspíše, že myčka není ani příliš ekologická, ani není o tolik ekologicky horší. Mohlo by vyjít, že úsporné ruční mytí porazí i šetrnou myčku. Myčku lze považovat za přístroj, který šetří čas a pro někoho i pohodlí.

Když se nás organizace ptají na v úvodu zmíněné sušáky na ruce na toalety, tak jim řeknu, jak to máme zařízeno u nás v Hostětíně a pak že vlastně nevím, že rozdíly nebudou velké a že mají investovat svůj čas a peníze do opatření, kde se dá ušetřit více a ví se, že to opatření opravdu pomáhá (třeba důsledné zateplení budov, rekuperace, důraz na komunitní energetiku,...).

Autor: Petr Ledvina; Ekologický institut Veronica

Přečtěte si dále k tématu

Další dotazy z kategorie: Praní, mytí, čištění Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 419. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz

1986-2021: 35 let práce pro ochranu přírody a krajiny

   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 20. 9. 2021