Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Jak snížím svoji uhlíkovou stopu, když nakupuji v second handech?

19. 3. 2021
Doporučení Ekologické poradny Veronica

Oblečení má dvě základní funkce: Chrání tělo před zimou a pohledy a slouží také jako symbol, jistý druh sebevyjádření a informace pro ostatní. Šaty dělají člověka. První funkci dokáže zajistit cokoliv od medvědí kožešiny přes sárí z jednoho kusu látky po různé variace na triko a džíny stejně dobře jako velká večerní. Šatníky nám tedy plní nikoliv skutečná fyzická potřeba, ale společenské požadavky, móda a reklama. Pokud to dokážeme oddělit, můžeme značně snížit svoji uhlíkovou stopu.

Obrázek oblečení kreslil R. Pospíšil

Emise skleníkových plynů

Textilní výroba je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví a produkuje 1,2 miliardy tun emisí CO2 ekv. ročně, což je více emisí než mezinárodní letecká doprava a námořní doprava dohromady. [zdroj] Více než 60% textilií se používá v oděvním průmyslu. Odhaduje se, že přibližně 5 % celkových globálních emisí pochází z módního průmyslu, [zdroj: Nature] dle Světové banky je to dokonce 10 % všech emisí. [zdroj] Průměrná Evropanka a průměrný Evropan ročně nakoupí 26 kg textilu. [zdroj EEA]

Uhlíkovou stopu oblečení zhruba půl na půl tvoří výroba a fáze používání, tedy jak často a při jaké teplotě pereme, jak dlouho nám vydrží, zda žehlíme a tak dále. Bavlna má výrobní uhlíkovou stopu cca 22 kg CO2 ekv. na kilogram, biobavlna o 1-3 kg nižší. Polyester jako nejběžnější umělé vlákno znamená cca 28 kg CO2 ekv. na kilogram.

Výroba textilií vytváří uhlíkovou stopu v průměru 15–35 kg CO2 ekv. na kg vyrobeného textilu. Výrobní řetězec oděvů, obuvi a bytových textilií, které se využívají v EU, je pátou nejvyšší kategorií emisí skleníkových plynů (více než třeba rekreace a kultura, nápoje, zdraví). Výroba a zpracování oděvů, obuvi a bytových textilií využitých v EU znamenají průměrnou roční uhlíkovou stopu 654 kg na osobu, z toho jen čtvrtina emisí pochází z EU, zbytek jsou "dovozové", např. z výroby. [zdroj: EEA]

Průměrné emise skleníkových plynů z domácností v porovnání s nákupem textilu. Zdroj EEA

Co mohu dělat já?

Méně je lépe. Nakupujte jen to, co opravdu potřebujete. Ideální je šatník doplňovat tak, aby byly možné různé kombinace. Zároveň by měl odrážet vaše skutečné potřeby a obsahovat jen to, co opravdu nosíte. Nepotřebné věci a nevhodné velikosti pošlete do oběhu.

Sekáč je super. Second handy často nabízí překvapivě dobrý výběr kvalitního oblečení i když je nutné trochu hledat. Jen se nenechte se zlákat lácí zboží a kupujte opravdu jen to potřebné. Sekáče často prodávají zboží z dovozu, což zvyšuje jeho uhlíkovou stopu. Dobře poslouží různé výměnná setkání (moderně zvané swap) nebo burzy zboží přímo od jejich majitelů. Jen pozor na impulsivní nákupy nepotřebných věcí. Dobrou volbou jsou i různé benefiční bazary nebo „charitní" prodejny, kde jde výtěžek na dobročinné účely.

Přírodní materiály jsou nade vše. Pěstování bavlny má nehezkou historii (vzpomeňme na pole s bavlnou ošetřovanou otroky), ale ani současnost není nic moc. Pěstování bavlny spolkne zhruba čtvrtinu celosvětově použitých pesticidů v zemědělství a obrovské množství vody. Navíc se často pěstuje na místech na vodu spíše chudých, ostatně takové Aralské jezero prakticky zmizelo kvůli závlahám polí. Len nebo konopí jsou podstatně méně náročné. Bavlnu lze volit v biokvalitě, což sice nesníží spotřebu vody a jen o pár kilo zmenší uhlíkovou stopu, ale zásadně omezí hnojení a postřiky.

Nicméně čistá přírodní vlákna je možné recyklovat (hadry se používají na výrobu speciálních papírů) nebo kompostovat. Umělá vlákna jsou asi cestou do pekel: Uvolňují se z nich drobné částečky mikroplastů, recyklace je prakticky nemožná a po použití se dají akorát spálit. Těžko se jim vyhnout, ale čím méně, tím lépe.

Opravy a přešívání. Kvalitní věci si zaslouží a obvykle i umožní opravu nebo přešití. Velké textilní fabriky zpravidla za minimální mzdu pro zaměstnance chrlí obrovská množství oblečení téměř na jedno použití. Je asi nasnadě, že šetrnější volbou je domácí správka – nebo přešití od místní švadleny.

Kolik skleníkových plynů ušetřím?

Průměrné nakupování textilu 1× za měsíc má roční uhlíkovou stopu 370 kg (zdroj CI2 z publikovaných údajů o analýze životního cyklu ošacení a příslušných emisí skleníkových plynů), pokud místo zcela nových věcí nakoupím polovinu ošacení z druhé ruky, v second handu, tak můžu počítat s úsporou zhruba 50%, tedy 185 kg CO2 ekv. za rok.

Průměrné nakupování  textilu několikrát měsíčně, má roční uhlíkovou stopu 800 kg (zdroj CI2), pokud místo zcela nových věcí nakoupím polovinu ošacení z druhé ruky, v second handu, tak můžu počítat s úsporou zhruba 50%, tedy 400 kg CO2 ekv. za rok.

Kam pro další informace

Moje uhlíková stopa. Výborné vyčíslení průměrné uhlíkové stopy domácnosti

Aralské jezero na Wikipedii aneb kam vedly závlahy bavlníkových polí.

Šárka Špačková: Bavlna – špatné svědomí našich skříní. Sedmá generace, společensko ekologický časopis Hnutí DUHA.
Oblečení z umělých vláken se při praní „vyluhuje". Mikroplasty pak míří do řek a moří. Reportáž České televize.

Levné oděvy a jejich sociální souvislosti. Články a reportáže organizace NaZemi. 

Podpořilo Ministerstvo životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Podpořila Nadace Veronica.
MZP Nadace Veronica

Autoři: Renata Placková, Petr Ledvina; Ekologický institut Veronica

Přečtěte si dále k tématu

Další dotazy z kategorie: Domácnost, nakupování Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 416. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 6. 4. 2021