Otázky a odpovědi z Ekologické poradny

Ekologická poradna Veronica radíNa této stránce najdete otázky a odpovědi na nejrůznější ekologická témata. Pro snažší orientaci jsou otázky zařazeny do kategorií. Výběrem kategorie se můžete podívat na všechny dotazy, které do ní patří.

Vyberte kategorii

Hledejte podle klíčových slov

Dotaz: Jak působí vypalování trávy na společenstva rostlin a živočichů?

Kategorie: Rostliny

Jak působí vypalování trávy na společenstva rostlin a živočichů?

Odpověď revidována: 20. 3. 2014 (původní odpověď: 12. 5. 2001)

Vypalování trávy je v České republice zakázáno hned třemi zákony. Zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb., dále Zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb. a Zákonem o myslivosti 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Narozdíl od stepních oblastí v Asii či Americe, kde dochází přirozeně k vypalování travních společenstev (působením abiotických činitelů - blesku), u nás k tomuto samovolnému vzplanutí lučního porostu nedochází a ani to není žádoucí. Nevíme o jediném případu zapálení louky bleskem. Příčinou vzniku požáru je tedy výhradně lidský faktor.


Míra škodlivosti vypalování trávy je dána ročním obdobím. V zimě a brzy na jaře jsou škody na rostlinách a živočiších menší. Největší škody působí vypalování trávy ve vegetační době a na podzim.
Vypalování trávy má největší dopad na živočichy, kteří se pohybují pomalu (např. měkkýši) nebo na hmyz v různých stádiích vývoje (vajíčka, larvy, kukly). Samozřejmě dochází k úhynu a následnému poklesu populací i u ostatních živočichů jako např. obojživelníků, plazů, některých druhů mravenců (druh Formica pratensis se vyskytuje na loukách) atd. Také nesmíme zapomínat na další negativní důsledek vypalování porostu - ničení úkrytů živočichů na vegetaci či v ní.


Jako názorný příklad uvádíme negativní působení vypalování porostu na plaze. Plazům škodí vypalování trávy jednak přímo (v ohni zahyne většina juvenilních zvířat, která dosud nemají hluboké nory, i část dospělých), jednak nepřímo zničením entomofauny a úkrytů ve vegetaci. Z výsledků studie, která zkoumala vliv vypalování porostu na populaci ještěrek obecných (Lacerta agilis) vyplývá, že po tomto zásahu hustota populace poklesla na méně než polovinu hodnot, zjištěných v předchozích letech. V průběhu dalších let nedošlo ke zvýšení četnosti, ale naopak ještě k dalšímu mírnému poklesu.Ohněm se mohou zničit nejen stanoviště plazů, ale i jimi používané koridory, po nichž migrují, a často i líhniště v hromadách rostlinných zbytků.


Negativně působí vypalování trav také na rostlinná společenstva a půdní mikroorganizmy. Vypalováním se ničí především kulturní a kvetoucí rostliny, a naopak se zvýhodňují nežádoucí druhy trav jako např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum).
Výsledkem vypalování trávy je tedy snížení druhové rozmanitosti společenstev rostlin, živočichů, mikroorganizmů a zvýšené riziko vzniku požáru. Ani argument, že popel je dobrým hnojivem nemá své opodstatnění. Popel velmi často odnese vítr či splaví déšť, takže se potřebné živiny obsažené v popeli do půdy stejně nedostane. Naopak ponecháním staré trávy dochází k postupnému rozkladu a následnému uvolňování živin do půdy.

Použitá literatura:
Mikátová, B., Roth, P., Vlašín, M., 1995: Ochrana plazů, MŽP ČR, Praha, s. 26
Hanel L. a kol., 1992: Ochrana živočichů v ČR, Praha, s. 99
Bezděčka, P., 2000: Formica, Liberec, 3, s. 74
Máchal, A., Vlašín, M., Smolíková, D., 2000: Desatero domácí ekologie, 159 s.

Autor: Vilém Řiháček
ekologická poradna Veronica

Všechny dotazy v kategorii „Rostliny“

Celkový počet odpovězených dotazů 401. Nenašli jste zde Váš dotaz či vaše téma, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo se nás zeptejte.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 3. 7. 2019  |  webmaster |  ochrana osobních údajů

Sledujte nás logo facebook  logo Youtube