CZ | EN

Jak působí vypalování trávy na společenstva rostlin a živočichů?

Revidováno: 20. 3. 2014 (původní text: 12. 5. 2001)

Jak působí vypalování trávy na společenstva rostlin a živočichů?

Doporučení Ekologické poradny Veronica

Vypalování trávy je v České republice zakázáno hned třemi zákony. Zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb., dále Zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb. a Zákonem o myslivosti 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Narozdíl od stepních oblastí v Asii či Americe, kde dochází přirozeně k vypalování travních společenstev (působením abiotických činitelů - blesku), u nás k tomuto samovolnému vzplanutí lučního porostu nedochází a ani to není žádoucí. Nevíme o jediném případu zapálení louky bleskem. Příčinou vzniku požáru je tedy výhradně lidský faktor.


Míra škodlivosti vypalování trávy je dána ročním obdobím. V zimě a brzy na jaře jsou škody na rostlinách a živočiších menší. Největší škody působí vypalování trávy ve vegetační době a na podzim.
Vypalování trávy má největší dopad na živočichy, kteří se pohybují pomalu (např. měkkýši) nebo na hmyz v různých stádiích vývoje (vajíčka, larvy, kukly). Samozřejmě dochází k úhynu a následnému poklesu populací i u ostatních živočichů jako např. obojživelníků, plazů, některých druhů mravenců (druh Formica pratensis se vyskytuje na loukách) atd. Také nesmíme zapomínat na další negativní důsledek vypalování porostu - ničení úkrytů živočichů na vegetaci či v ní.


Jako názorný příklad uvádíme negativní působení vypalování porostu na plaze. Plazům škodí vypalování trávy jednak přímo (v ohni zahyne většina juvenilních zvířat, která dosud nemají hluboké nory, i část dospělých), jednak nepřímo zničením entomofauny a úkrytů ve vegetaci. Z výsledků studie, která zkoumala vliv vypalování porostu na populaci ještěrek obecných (Lacerta agilis) vyplývá, že po tomto zásahu hustota populace poklesla na méně než polovinu hodnot, zjištěných v předchozích letech. V průběhu dalších let nedošlo ke zvýšení četnosti, ale naopak ještě k dalšímu mírnému poklesu.Ohněm se mohou zničit nejen stanoviště plazů, ale i jimi používané koridory, po nichž migrují, a často i líhniště v hromadách rostlinných zbytků.


Negativně působí vypalování trav také na rostlinná společenstva a půdní mikroorganizmy. Vypalováním se ničí především kulturní a kvetoucí rostliny, a naopak se zvýhodňují nežádoucí druhy trav jako např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum).
Výsledkem vypalování trávy je tedy snížení druhové rozmanitosti společenstev rostlin, živočichů, mikroorganizmů a zvýšené riziko vzniku požáru. Ani argument, že popel je dobrým hnojivem nemá své opodstatnění. Popel velmi často odnese vítr či splaví déšť, takže se potřebné živiny obsažené v popeli do půdy stejně nedostane. Naopak ponecháním staré trávy dochází k postupnému rozkladu a následnému uvolňování živin do půdy.

Použitá literatura:
Mikátová, B., Roth, P., Vlašín, M., 1995: Ochrana plazů, MŽP ČR, Praha, s. 26
Hanel L. a kol., 1992: Ochrana živočichů v ČR, Praha, s. 99
Bezděčka, P., 2000: Formica, Liberec, 3, s. 74
Máchal, A., Vlašín, M., Smolíková, D., 2000: Desatero domácí ekologie, 159 s.

Vilém Řiháček; ekologická poradna Veronica

Další dotazy z kategorie: Rostliny, zeleň Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 406. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 28. 5. 2020