CZ | EN

Má smysl používat biodegrabilní ekopleny?

Revidováno: 15. 7. 2014 (původní text: 5. 5. 2005)

Přemýšlím nad tím, jestli to má vůbec ve městech, kde se vše hází do jedné popelnice, používat ty biodegradabilní ekopleny, když jsou stejně zabalený do igelitů? Co se s nimi stane na skládce? Je vůbec nějaká studie na toto téma? Totiž, když nechám pár dní jablko v igelitu, shnije. Hnilobný proces ale není to samé jako organicky rozklad, protože jablko na kompostu zasypané hlínou neplesniví, a plíseň produkuje jedovaté zplodiny látkové přeměny, takže ty tam někde zůstávají, něco podobného se možná děje i s ostatním bio odpadem na skládkách. Není tedy jedno, zda budeme házet do koše jednorázové pleny či ekopleny?

Doporučení Ekologické poradny Veronica

Vážená paní, musím Vás trochu zklamat. Současný systém je pro ekopleny (stejně jako pro bioplasty) do jisté míry nepříznivý. Pokud se objeví ve směšném odpadů, poputují buď přímo do spalovny, a tedy se spálí, nebo přímo na skládku, tam zahrnuté jiným odpadem a bez přístupu kyslíku se vůbec nerozloží, stejně jako například noviny z roku z počátku 20. století, které jsou čitelně i pokud bys je vytáhla dnes ze skládky. Bohužel stejně tyto pleny dopadnou, pokud je dáte do tříděného sběru bioodpadu - obsluha je nezná a tedy je vyhodí na skládku a viz výše.

Rozhodně to však není jedno. Pokud nemůžete používat pratelné látkové pleny různých systémů, ani vám nevyhovuje tzv. bezplenková metoda tak jednorázové biodegradabilní pleny jsou ekologičtější než obyčejné jednorázové pleny. K životnímu prostředí představují biodegradabilní pleny svou výrobou šetrnější alternativu než klasické „jednorázovky“. Tyto pleny

mají nižší množství syntetických látek přítomných v samotných plenách (obsahují recyklovatelné materiály), chybí v nich  chlórové nebo bělících agenti a opticé zjasňovače (jsou nebělené), nejsou v nich další zbytné látky pro dětské pleny – zejm. parfémy. Více viz dotaz Mám používat ekopleny, když nemohu používat látkové pleny?

Avšak neklesej na myslí. Šance tu je a my na ní pracujeme. Evropská unie po členských státech požaduje, aby do roku 2020 snížila množství biologicky rozložitelných odpadů na skládkách na 35 % hmotnosti z roku 1995. Stát a kraje tak stojí před volbou: stavět spalovny nebo stavět tzv. mechanicko-biologické úpravny odpadů. Ekologické organizace prosazují předcházení, třídění, recyklaci a stavby mechanicko-biologických upraven (tzv. MBU). Jejich výhoda je v tom, že vytřídí z odpadů využitelné složky (kov, papír, plášť) a zbytek zjednodušeně zkompostuji. Tím že všechen směšný komunální odpad zkompostuji se ekopleny, bioplasty a jiné bioodpady rozpadnou a přemění na zeminu. Tato zemina je sice značně znečištěna (obsahuje střepy a pod.) ale dá se použít třeba na rekultivace a pod. Případně se uloží na skládku, ale na ní se již nic nerozkládá, takže je skládka bezpečnější. Tedy ekoplasty a ekopleny mají v systému s MBU budoucnost.

Samozřejmě zůstává možnost je odkládat na vlastní kompost či kompost nějakého našeho známého.

Ivo Kropáček; Odpadový expert Hnutí Duha

Přečtěte si dále k tématu

Další dotazy z kategorie: Odpady, kompostování Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 408. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 22. 6. 2020