Environmentální dopady letectví

Obrázek letiště, zdroj https://stay-grounded.org

Problematika globálního oteplování

Globální oteplování je největší výzvou naší doby. Bude mít různé a zatím nepředvídané dopady, které mohou způsobit zničení celých ekosystémů, a ohrožuje budoucnost mnoha živých, lidských i mimolidských, tvorů na planetě.1 Základní příčiny globálního oteplování známe: jednak ekonomika založená na fosilních palivech a nikdy nekončící těžba přírodních zdrojů a jednak způsob života zejména na tzv. globálním severu, který nerespektuje planetární meze. Jak ukázaly naše zkušenosti s desetiletími mezinárodních ekologických a klimatických summitů, potřebné změny v našem systému nelze očekávat od našich vůdců, ani od většiny společnosti. Převládající strategie zmírňování změny klimatu a různé environmentální programy fungují příliš pomalu, neřeší kořeny problémů nebo dokonce podporují nebezpečná falešná řešení. Zájmy pro zisk, konkurence a naše pohodlí stále brání realizaci nejpotřebnějších hlubších změn. Nemůžeme čekat, musíme jako občanská společnost jednat.

Klimatické dopady letectví

Letecká doprava je nejvíce poškozující způsob dopravy. Letadla kromě CO2 vypouští další látky, které v součtu způsobují, že klimatické dopady letectví jsou nejméně dvakrát vyšší než samotný účinek vypouštěného CO2.2 Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, dnes se v zemích globálního Severu stalo normálním si na víkend někam zaletět. Pracovní poměr bývá často postaven na existenci levných letů a stále více zboží je přepravováno letecky. Letectví je zodpovědné za významnou část celkových emisí skleníkových plynů na světě, i když létá méně než 10 % světové populace.3Tento privilegovaný způsob dopravy je na úkor druhých: obyvatel vystavených hluku a znečištění částicemi, na úkor místních ekosystémů, budoucích generací a těch, kteří žijí v zemích globálního Jihu a kteří již silně pociťují dopady klimatické krize. Jde o krizi, která bude jenom horší, neboť se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.4

Hlavní příčiny problému

Hlavní příčiny růstu letectví nespočívají v „špatném“ individuálním chování, ale spíše v obecném růstovém imperativu našeho ekonomického systému, v uměle nízkých cenách, které neodrážejí skutečné náklady na létání, v síle leteckého průmyslu a v podpoře vlád ve formě masivních dotací. Například na rozdíl od automobilového paliva nebo od topného oleje stále není letecký petrolej zdaněn. V řadě regionů navíc politici útočí na alternativní udržitelné druhy dopravy, jako jsou např. evropské mezinárodní a noční vlaky. Levné ceny a nedostatek alternativ často vede lidi k tomu, že letí letadlem, i když by rádi dali přednost vlaku.

Obrázek kreslila Markéta Honzová

Síla průmyslu

Letecký průmysl má nepřiměřený vliv na politické dění. Mezinárodní letecká doprava je doposud vymaněná z Pařížské klimatické dohody. Místo toho Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) sama rozhoduje o mezinárodních klimatických cílech v oblasti letectví. V rámci ICAO je tato oblast reprezentovaná Skupinou průmyslu na vysoké úrovni (IHLG), která sdružuje vedení čtyř průmyslových organizací: ACI, CANSO, IATA a ICCAIA. Dále byla v rámci ICAO po konferenci OSN o klimatu v Kodani konané v roce 2009 zřízena Skupina pro mezinárodní změnu klimatu (GIACC). Tímto krokem ICAO efektně předala odpovědnost za otázky změny klimatu od svého výboru pro životní prostředí na skupinu odborníků, kteří se scházejí za zavřenými dveřmi.5 Síla průmyslové lobby je dobře viditelná na národní i regionální úrovni. I výrobci letadel mají velkou moc, přičemž Airbus a Boeing ovládají téměř celý letecký průmysl. Jsou úzce spjaty s ropným a zbrojním průmyslem. Prodej zbrojního vybavení představuje 20 % obratu společnosti Airbus a 50 % obratu společnosti Boeing.6

Greenwashing

Letecký průmysl lidé stále více vystavuje greenwashingu (pokryteckému lakování vlastních činů na zeleno). Průmysl podporuje sliby „uhlíkově neutrálního růstu“ letectví, což podněcuje víru v budoucí technická řešení, která však zůstanou pouhými iluzemi. Průmysl chce také nahradit stále více fosilního petroleje nebezpečnými biopalivy, což by způsobilo další plantáže monokultur a ničení biologické rozmanitosti. Kromě toho průmysl tvrdí, že není nutné snižovat vlastní emise, ale že dostačující je kompenzovat (offsetovat): Od roku 2020 by se odvětví letectví mohlo stát největším odběratelem kreditů na kompenzaci emisí uhlíku prostřednictvím nové klimatické strategie Systému kompenzace a snižování emisí uhlíku v oblasti mezinárodního letectví (CORSIA). Tato falešná řešení odvádějí veřejnost od skutečných řešení a namísto toho vedou k dalším problémům, třeba k dalšímu zabírání půdy.

Aby se například kompenzovaly emise z létání, emisní uhlíkové kredity budou vytvořeny prostřednictvím projektů na globálním Jihu, jako jsou vodní přehrady, které si často risknou přestěhovat místní lidí, ničit ekosystémy a nakonec ohrozit existenci komunit. V současnosti jsou tyto greenwashingové strategie ještě nové, ale rychle rostou a odvádějí pozornost od skutečných řešení a od systémových změn, které potřebujeme.7

Rozšiřování letišť

Rychlý růst letectví vyžaduje novou infrastrukturu. Nárůst letectví vyžaduje nová nebo větší letiště. Na celém světě se plánuje nebo staví 550 nových letišť nebo drah, včetně rozšíření přistávacích drah, nových terminálů atd., které zahrnují zábor půdy, ničení ekosystémů a místní znečištění (hlukem, dopravou kolem letišť, polétavými částicemi, atd.).8 Odpor proti letištním projektům může těmto negativním dopadům zamezit a zabránit tomu, že se na několik desetiletí „uzamkne“ forma mobility, která má velké emise a je destruktivní. Odpor také přetváří neviditelné, abstraktní problémy, jakými jsou emise, na hmotné. Spojením různých místních odporů, sdílením zkušeností a spojením sil můžeme vybudovat tlak na řešení základních příčin růstu letecké dopravy a globálního oteplování.

Podepište náš manifest Nelétám.cz

Reference

1 Pianegonda (2018): Earth at Risk of 'hothouse climate' http://amp.abc.net.au/article/10080274

2 V závislosti na různých odhadech nám vědci říkají, že účinek letadel na klima je 2 až 4 krát větší než vliv samotného CO2 vypouštěného letadly. Souvisí to s 20–50% nárůstem množství oxidů dusíku (NOx) způsobeným leteckou dopravou poblíž jejich cestovní nadmořské výšky (10–12 km). To vedlo k 4–8% zvýšení koncentrace ozonu v horní troposféře (maximální hodnota je během léta), kde je ozon silný skleníkový plyn. Klimatické odchylky by také mohly být důsledkem vzniku trvalých kondenzačních stop a vysoké cirrovité oblačnosti vznikajících v nejrušnějších letových koridorech. Další účinky na radiační rovnováhu atmosféry by mohly být způsobeny částicemi sazí a síry vypouštěných leteckými motory. Oteplovací efekt změny oblačnosti je obtížnější posoudit, ale zdá se, že má také stejnou velikost jako oteplovací účinek CO2 vypouštěného letadly.
Viz Kärcher (2018): https://www.nature.com/articles/s41467-018-04068-0
CE Delft (2017): https://www.cedelft.eu/publicatie/towards_addressing_aviations_non-co2_climate_impacts/1961
Komise Evropských společenství (1999): https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:1999:0640:FIN:EN:PDF;
Viz také grafika a zdroje na 4. straně studie The Illusion of Green Flying (Iluze zeleného létání) (anglicky)

3 Scott et al. (2012): Tourism and Climate Change: Impacts, Adaptation and Mitigation (str. 109), citující Worldwatch Inst. (2008): Vital Signs 2006-2007 (http://www.worldwatch.org/node/4346). „Doposud jen 5 procent světové populace někdy letělo“, (str. 68) Tento odhad je starý, ale poslední známý, proto používáme konzervativních „10 %“.

4 Evropská komise - Snížení emisí z letectví: https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/aviation_en (anglicky)

5 Transport & Environment (2010): https://www.transportenvironment.org/sites/te/files/media/2010_09_icao_grounded.pdf
Transport & Environment (2017): https://www.transportenvironment.org/press/emails-show-airbus-writes-aircraft-co2-rules-commission-france-germany-and-spain-complicit
Reuters (2012): https://www.reuters.com/article/aviation-tax-eu/update-3-aviation-chiefs-ask-eu-leaders-to-halt-carbon-row-idUSL5E8EC0OC20120313

6 Nadace Heinricha Bölla/Airbus (2016): https://www.boell.de/cz/2016/06/01/aloft-an-inflight-review

7 FT Watch (2017): The Illusion of Green Flying.https://stay-grounded.org/infos/green-flying/

8 https://stay-grounded.org/map/

 

Přeloženo z Stay Grounded (2019), licence: Creative Commons BY-NC-SA 3.0

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 19. 9. 2019  |  webmaster |  ochrana osobních údajů

Sledujte nás logo facebook  logo Youtube