Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Kolik kilogramů CO2 odčepám z atmosféry, když si vyrobím jeden kilogram biouhlu?
Biouhlem se nazývá biomasa zuhelnatělá za účelem aplikace do půd. Od možná stále ještě známějšího dřevěného uhlí se biouhel liší tím, že je drobnozrnný (neobsahuje větší kusy) a že výsledný produkt se nepoužívá jako palivo. Pokud jde o živiny, je složení biouhlu (až na snížený obsah dusíku) téměř stejné jako vstupní biomasa. Největší část tvoří čistý uhlík, který je v biouhlu ve velmi stabilní formě a téměř nepodléhá dalšímu rozkladu. Živiny, které se na uhlík navážou, se z něj uvolňují pomalu a nevyplavují se. Samotný uhlík tudíž v této formě setrvává v půdě v řádu staletí a tisíciletí. (zdroj náš text Biouhel).
Na začátku výpočtu předpokládáme, že uhlík z biomasy, který by normálně spálil (přeměnil na oxid uhličitý, neboli CO2)nebo jinak přeměnil, zůstane v podobně biouhlu zachován a nebude podléhat rozkladu.
Samotný výpočet, kolik kilogramem biouhlu „odčerpám“ CO2 z atmosféry, je celkem jednoduchý. Vychází z atomových hmotností prvků (uhlíku a kyslíku) v CO2, tedy vezme hmotnost obsaženého C a vynásobí číslem 44/12 (molekulová hmotnost CO2 / molekulová hmotnost C). Číslo 44 je molekulová hmotnost CO2, jelikož 1×C + 2×O, tedy 12+2×16=44. Výpočet je stejný, jako když jsme počítali množství CO2 „uloženého“ ve stromech.
Dále se předpokládá asi 80% podíl uhlíku ve vyrobeném biouhlu, což dá konečnou hodnotu 0,8×(44/12)=2,93. Hypoteticky by tedy jeden kilogram biouhlu odčerpal necelé 3 kg oxidu uhličitého.
Reálně se biouhel vyrábí v nějakém zařízení a jeho výroba a provoz má také nějaké další uhlíkové „ztráty“. Pro profesionální reaktor zvaný Kon-Tiki vypracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy analýzu životního cyklu a vyšlo jim číslo 2,72 kg oxidu uhličitého v kilogramu biouhlu. Reálné ztráty proti našemu jednoduchému teoretickému výpočtu jsou jen kolem sedmi procent.
Při použití pece Kon-tiki lze říci, že 1 kg biouhlu uloží 2,7 kg CO2. V tom není samozřejmě započtena další možná uhlíková stopa, která toto číslo může snížit: doprava biouhlíře na místo, jeho strava, opotřebení oděvu a pomůcek při výrobě, doprava biouhlu do místa uložení, náklady na zapravení do půdy atd. Lze odhadnout, pokud výroba probíhá v místě, z místního dřeva, místním biouhlířem, budou tyto ztráty jen minimální.
Autor: Vilém Řiháček z Cirkusu C a Petr Ledvina; Ekologický institut Veronica
Další dotazy z kategorie: Energie Ekologická poradna Veronica
Ekologická poradna
je tu pro Vás
Celkový počet odpovězených dotazů 426. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.