Otázky a odpovědi z Ekologické poradny

Ekologická poradna Veronica radíNa této stránce najdete otázky a odpovědi na nejrůznější ekologická témata. Pro snažší orientaci jsou otázky zařazeny do kategorií. Výběrem kategorie se můžete podívat na všechny dotazy, které do ní patří.

Vyberte kategorii

Hledejte podle klíčových slov

Co dělat se zraněným ptákem?

kategorie: Živočichové

Publikováno: 11. 1. 2006

Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo, noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializované záchranné stanice pro handicapované živočichy. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení. Přehled stanic včetně kontaktů a vymezené působnosti najdete na webu Zvíře v nouzi (provozuje ČSOP). Další seznam stanic, které mají činnost povolenou ze zákona (č. 246/1992, na ochranu zvířat proti týrání), najdete na webu Ministerstva životního prostředí.

Desatero pro péči o zraněné ptáky

Jedná se o upravený a doplněný návod záchranné stanice v Praze 5-Jinonicích pro případ nálezu zraněného ptáka, ale vybrané body lze použít třeba i při odchovu nalezeného mláděte.

1. Nakrmit
Zesláblý pták velikosti vrabce a méně: nejdůležitější co nejdříve nakrmit
Pěvci (kromě největších druhů) mají velmi rychlý metabolismus, nelze „čekat do zítřka“.- Nečekáme tedy, až začne pták žrát sám (doba čekání maximálně 1 h), a uměle nakrmíme. Žádnému ptáku neublíží strouhané vejce natvrdo, drcené, či ve vodě namočené piškoty.

Hmyzožravci (např. sýkory, pěnice, vlaštovky, rehkové) – podáváme škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (bez tuku!), zadní hovězí či koňské, hovězí či vepřové srdce, maso vždy syrové!, možné je použít i ve směsi se sušenými komáry apod.

Zrnozobí (např. pěnkavy, strnadi, vrabci) – podáváme směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky); pozor! mláďatům těchto druhů ptáků dáváme nastrouhané vejce, které jsme předtím uvařili natvrdo, či piškoty.

Kosi, drozdi, brkoslavi – maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoli ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví.

2. Napojit
Zraněný pták trpí téměř vždy dehydratací z horečky. Napojte ho ihned několika kapkami čisté vlažné vody. Není-li schopen sám pít, napojte ho kapkami vody přímo do zobáku – nejlépe kapátkem.
Dejte ptákovi k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt. Proč? Zesláblý pták ve vodě snadno prochladne a nemusí už mít sílu dostat se ven. Zraněný si také může rozmáčet ránu. Pozor! Někteří pěvci (např. z rodu drozdovitých, krkavcovitých apod.) se koupou i mnohokrát za den, a to i ve špatném zdravotním stavu. Proto musí být miska s vodou opravdu velmi malá.
Budete-li se starat o ptáka déle než pár dní, je nezbytné přidávat mu do vody vitaminy: vitamin B (drcený B komplex), vitamin C (pokud nedodáte v přírodní formě) a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky). I zde platí nejvyšší nutnost opatrnosti při dávkování! Vždy je třeba přepočítat doporučenou denní dávku na hmotnost jedince – zvláště to platí pro A-D vitamíny, které jsou rozpustné v tucích a zvíře není schopno je jednoduše z těla vyloučit. Přidávání vitaminů je důležité, chybí-li např. vitamin B, může docházet k postupnému ochrnování různých částí těla.

3. Ošetřit zranění
Každé zranění musí být co nejrychleji ošetřeno. Ptačí zlomeniny se hojí velmi rychle. Čím menší pták, tím rychleji, někdy i během týdne. Už za tři dny se vytváří tzv. svalek a není-li zlomenina zreponována (tzn. zlomené kosti správně srovnány a fixovány), bude muset veterinář ptáka operovat.

4. Zastavit krvácení
Krvácí-li drobný pták, ihned se snažíme krvácení zastavit. Ptáci mají sice velmi dobrou srážlivost, ale v malém tělíčku je krve velmi málo. Jak? Čistý kapesník, gázu či obvaz na ránu pevně přitiskneme a spěcháme k veterináři.
I otevřená rána přitahuje mouchy a hrozí infekce. Proto i nekrvácející otevřené poranění co nejdříve ošetříme. Jako první pomoc ránu dezinfikujeme, nejlépe Septonexem. Muší vajíčka v ráně a okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou. Nemáme-li odvahu toto vše provést, o to víc spěcháme k veterináři!

5. Otřes mozku
S otřesem mozku se často setkáváme v případech, kdy pták narazí na sklo či dojde ke sražení autem. Jak poznáme, že je pták otřesený? Pták neudrží rovnováhu, padá k jedné straně, stáčí hlavu, zobák zavírá lehce nakřivo, nereaguje na zrakové podněty, nelétá.
Jak se o takto zraněného ptáka postarat? Dát do krabice zakryté látkou, do klidu a ticha! Nesmí mít misku s vodou, utopil by se! Většinou není schopen žrát, musí se krmit uměle. Není-li jiná komplikace (vnitřní zranění, krvácení do mozku), je do týdne pták v pořádku.

6. Průjmy
Průjmy dokáží ptáka velikosti sýkorky zahubit do 24 hodin. Je ihned nutné zabezpečit ošetření veterinářem. Pták nemocný průjmem nesmí být umístěn poblíž jiných domácích ptáků (nejen papoušků, ale i drůbeže), hrozí salmonelóza či invaze parazitů.

7. Veterinář
U drobných ptáků má jakákoliv zdravotní obtíž velmi rychlý průběh. Nikdy tedy neodkládejte návštěvu veterináře na druhý den, mohlo by být pozdě.

8. Teplota
Drobní ptáci jsou citlivější na výkyvy teplot než větší ptáci. Při přechodu ze zimy do tepla snadno ztratí tukovou vrstvu a při návratu do zimy rychle hynou na podchlazení. Při radikálním omezení pohybu velmi snadno zmrznou. Pokud je venkovní teplota vyšší než 5 °C nebereme ptáky do místnosti, kde se topí, obzvláště počítáme-li s jejich návratem do přírody.
Vážně poraněné ptáky s výrazně omezenou pohyblivostí nebo ptáky žijící v malé kleci umístíme do prostor, kde nemrzne.
Do přírody ptáky vypouštíme, není-li venkovní teplota nižší o víc než 8–10 °C než teplota prostor, kde byl pták chován. V zimě vypouštíme okolo poledne, kdy bývá nejtepleji.

9. Parazité
Přemnožení parazitů je pro malé ptáky nebezpečnější než pro velké. Navíc se nutnost léčit parazity zesiluje celkovým oslabením zraněného ptáka. Nebo naopak: invaze vnějších parazitů nás často upozorní na jiné onemocnění ptáka.
Nalezeného pěvce prohlédněte – rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde. O vnitřních parazitech je nutné se poradit s veterinářem. Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme – hodí se postřik Difusilem V (pozor na oči ptáka i na jeho zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře.

10. Déle trvající chov
Při nutnost dlouhodobé péče zabezpečíme zvířeti vhodnou ubikaci. Rozhodně není vhodná malá klec – ptáci v ní tloustnou a atrofují jim svaly. Při vypuštění ptáka do voliéry se pozorováním přesvědčíme, zda nalezl misky s potravou a vodou! Zpočátku rozhodíme část potravy po dně ubikace a misky dáme na nápadné místo.
Bojí-li se pták otevřeného prostoru (křovinné, rákosinné, lesní druhy), dáme misky do rohu pod keřík, stromovým ptákům vyhovuje, jsou-li misky upevněny alespoň 60 cm nad zemí. Nelétajícím jedincům instalujeme vhodná bidla tak, aby k misce vyskákali.
Trvale handicapované jedince chováme ve společnosti jiných ptáků. Mohou to být příbuzné druhy exotů či jedinci zcela nepříbuzní. Pozor na agresivitu některých druhů (např. malí drozdovití, některé sýkory, brhlíci) – pro ně je vhodnější společnost větších ptáků (např. andulek, malých exotických holoubků).
Uzdravené jedince vracíme přírodě včas: stará ptáčnická poučka pravila, že po půl roce života v zajetí ztrácí pták schopnost žít v přírodě. Je opravdu lepší vypustit vlaštovku počátkem října než ji držet do jara v kleci.

Autor: Mojmír Vlašín
Ekologická poradna Veronica

Všechny dotazy v kategorii „Živočichové“

Celkový počet odpovězených dotazů 401. Nenašli jste zde Váš dotaz či vaše téma, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo se nás zeptejte.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 24. 6. 2019  |  webmaster |  ochrana osobních údajů

Sledujte nás logo facebook  logo Youtube