Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Proč jsou ochranáři proti kácení na Šumavě?

27. 10. 2005

V Národním parku Šumava se mají kácet stromy, které jsou napadeny škůdcem - kůrovcem. Musí se vykácet, aby se před kůrovcem ochránily ty stromy, které jsou zatím zdravé. Proč jsou tedy právě ochranáři proti tomuto kácení?

Doporučení Ekologické poradny Veronica

Národní parky jsou (podle naši legislativy) rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Uvnitř vyhlášeného národního parku nejsou žádná další chráněná území, známá například z chráněných krajinných oblastí. Tato forma ochrany území je v parku nahrazena zonací, tj. rozdělení plochy do tří zón jejichž režim se výrazně liší. Území 1. zóny jsou čistě přírodní - bezzásahová, druhé zóny - oblast, kde se cílenými zásahy (nikoliv "hospodařením") urychlují přírodní procesy směřující k přírodním ekosystémům a území zóny třetí, která slouží k turistice, rekreaci, poznání.


Každý park je originální, neopakovatelné území, což je reflektováno i tím, že se parky vyhlašují samostatným zákonem. Šumavský národní park je náš největší NP. Není poškozen kůrovcem, ale způsobem, jak se problematika kůrovce řeší a jak je provedena zonace. První zóna, zahrnující asi 13 % rozlohy parku, je tvořena 135 samostatnými ostrůvkovitými částmi, což v Evropě ani ve světě nemá obdobu. Národní parky ve střední Evropě mají rozlohu první zóny v průměru 52,4 % plochy. Právě tato fragmentace první zóny způsobuje hlavní problémy.
Ponechá-li se les svému vývoji, kůrovec sice zničí velké plochy, ale les po čase opět vzroste. Problémem z minulosti je výsadba stejnověkých stromů, které jsou pro kůrovce vybranou lahůdkou. I když suchý les může vypadat smutně, za několik let se již při zemi objeví nové stromky a příroda opět ožije. Toto střídání suchého a živého lesa je přirozené a zmínky o něm jsou již ve starých kronikách. Bezzásahovým hospodařením se řídí například Němci v sousedním národním parku Bavorský les.

Autor: Radka Jarušková; Ekologická poradna Veronica

Další dotazy z kategorie: Ochrana přírody a krajiny Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 425. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz

1986-2021: 35 let práce pro ochranu přírody a krajiny

   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 24. 6. 2022