Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Jak si poradit s netopýry, kteří obsazují obytné objekty?

15. 8. 2007
Dobrý den, obracím se na vaši organizaci s problémem, který nám nastal na našem rekreačním středisku při Vranovské přehradě. Jedná se o objekt ve správě Celního ředitelství Brno, nachází se v blízkosti obce Bítov a Lancov, lokalita Suchá (poblíž zříceniny Cornštejn). Na půdě (neprůchozí, nepřístupná) se usadila kolonie netopýrů. Problém spočívá především v usazování a propadávání jejich trusu do pobytových místností v posledním patře. Prosíme o pomoc při vyřešení tohoto problémů. (Určení druhu netopýrů, možnosti přemístění kolonie atd.). Děkujeme za váš vstřícný a včasný přístup a jsme s pozdravem.
Doporučení Ekologické poradny Veronica

Dobrý den,

při návštěvě Vaší chaty obsazené netopýry jsem zjistil následující: kolonie o počtu cca 200 jedinců byla momentálně lokalizována pod dřevěným obložením štítové stěny (na Vašich fotografiích není vidět, nachází se na pravé straně stavení dle Vašeho čelního pohledu). Výletové otvory kolonie se nachází především na obou bočních stranách obložení, tedy asi uprostřed štítové stěny a potom na jejím rohu směrem ke svahu, kde netopýři vylétají štěrbinou mezi obložením a okapovým svodem. Vzhledem k množství štěrbin v samotném obložení je ale možné, že používají i další výletové otvory. Přítomnost netopýrů na půdě chaty pozorována nebyla, nelze ji ale ani vyloučit - kolonie se může v průběhu sezóny stěhovat, např. podle aktuální teploty a míry osvitu různých dřevěných části objektů. Vzhledem k druhu přítomných netopýrů ale kolonie asi nebude lokalizována přímo na půdě objektů, spíše zase jen v nějaké štěrbině mezi dvěma stěnami apod. Zjištěný druh obývá ploché štěrbiny (typicky mezi stěnou a obložením nebo třeba pod kůrou stromů), do prostornějších dutin se většinou neukrývá. Bohužel nebyl přítomen pan správce a pokoje, do nichž má propadávat trus, byly uzamčené. Nemohl jsem proto situaci nějak blíže prověřit (např. zjistit, zda trus v pokojích je skutečně netopýři, nebo byl do souvislosti s netopýry dán omylem vzhledem k jejich pozorování při výletu že stěny objektů?).

 

Určení druhu netopýrů je bohužel trochu problematické. Jedna se buď o netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus) nebo o velmi podobného netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus). Tyto dva druhy jsou velice podobné a určují se dost obtížně. Podařilo se mi chytit 4 jedince a zaznamenat i echolokační signály, které jsou pro určování důležité. Přesto si nejsem 100 % jist. Z jednoho netopýra jsem odebral genetický vzorek, takže přesné určení bude možné později laboratorním vyšetřením. Pro další postup to však není důležité, neboť oba druhy krom fyzické podobnosti mají i velmi podobné nároky na prostředí a jsou také na stejně úrovni (silné ohrožení) zahrnuty mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Pokud jde o další postup, nejsem si jist, zda vám dokážu poradit něco jednoznačně úspěšného. V každém případě kolonie rodu Pipistrellus se obvykle rozpadají někdy kolem 1/2 září, kdy se stěhují do zimních úkrytů. Ty jsou jiné, nežli úkryty letní. Později by tedy neměli netopýři Váš objekt využívat a s určitou rezervou by bylo od konce září možno přistoupit k nějakému opatření, jenž by zamezilo další výskyt. Znovu by se mohla kolonie do objektů stěhovat nejdříve v květnu následujícího roku. Mezitím máte čas na úpravy. Teoreticky je úkryt zvláště chráněného živočicha jevem stejně chráněným, jako živočich sám. K likvidaci úkrytu by tedy byla de jure asi potřebná výjimka z podmínek ochrany (dle zákona 114/92 Sb.). Příslušným správním orgánem pro danou výjimku je trochu překvapivě Správa CHKO Pálava v Mikulově. Nechávám na vás, zda budete tuto výjimku nějakým způsobem řešit nebo ne. Nejsem si jist ani smysluplností takového postupu ani tím, jak komplikované by řízení bylo. Každopádně já výskyt netopýrů státní správě hlásit nehodlám (nemám takovou povinnost). Druhá věc je, co konkrétně by se mělo udělat, aby napříště netopýři lokalitu obsadit nemohli. Je také důležitou otázkou, zda vůbec má smysl proti nim něco podnikat, tedy např. zda pronikání trusu do místnosti je opravdu spojeno s přítomností netopýrů (může jít třeba o myš či plcha), nebo zda se také nejedná o jinou kolonii (jiného druhu) osídlující přímo půdu objektů. Výskyt jiných netopýrů jsem včera nezjistil, to ovšem mnoho neznamená. Některé kolonie mohou už momentálně být z letních lokalit odstěhované. Tyto pochybnosti ve mně vyvolává zjištěný druh netopýra. Tito netopýři opravdu půdy k sídlení nevyužívají a pokud trus neproniká třeba nějakými štěrbinami ve stěně, na které je z venku zmíněné obložení, nechce věřit, že by s tím tato kolonie měla "něco společného". Pokud trus proniká štěrbinami ve stěně, pak bych doporučoval štěrbiny zevnitř zatmelit a nechat netopýry ať si vně objektů pod obložením klidně žijí dál. V tomto případě je akorát třeba trus občas uklidit z chodníčku a z jediného okna, které vede z chodby na tuto stranu objektů a je trusem opravdu silně znečištěné. Tady by pomohlo např. i umístění nějaké desky, stříšky nad horní rám okna, aby trus nepadal na sklo, ale svezl se dál od stěny. Pokud byste ale přece jen chtěli podniknout něco i proti netopýrům za obložením stěny, bude to pravděpodobně technicky obtížné. Je tam spousta štěrbin jednak na obou bočních okrajích obložení, jednak na několika místech v jeho ploše. Všechny tyto štěrbiny by bylo nutné ve vhodné době (viz výše) zatmelit. Netopýrům rodu Pipistrellus stačí k pronikání do úkrytu štěrbina o šířce ca. 5-7 mm a takových je tam opravdu mnoho. Nejsem si jist ani tím, že dokážete všechny najít. To už by snad bylo jednodušší obložení demontovat. Znovu ale upozorňuji na to, abyste dobře zvážili, jak a odkud trus do místnosti proniká a zda tomu lze zabránit zevnitř. Kolonie žijící vně stavby za obložením by rekreantům totiž nemusela vadit, a naopak by se mohla stát zajímavou atrakcí k pozorování (takovou zkušenost mám z jiných rekreačních objektů na přehradě, kde jsem "stížnosti" na netopýry řešil).

Opravdu se mi nezdá pravděpodobně, že by se od mnou zjištěných netopýrů hromadil trus na půdě objektů. Byla by to velmi neobvyklá situace. Hromadění trusu za obložením není velký problém. I v přírodních dutinách se trus takto hromadí a je dále využíván. Požírají jej larvy některých dvoukřídlých (much, tiplic) a jiného hmyzu, takže hromadění má své meze. V nejhorším případě se dutina dočasně zaplní a netopýři ji na pár let opustí, než je trus dalšími živočichy "zpracován". Nějaká forma odpuzování netopýrů bez uzavření vletových otvorů je málo účinná. Snad se k tomu dá použít např. postřik prostoru (ve vašem případě tedy půdy?) silným levným parfémem typu "živých květů", ovšem to by asi bylo nepříjemné i přítomným lidem a zároveň působnost takového opatření je celkem krátkodobá - než silný pach vyčichne. Ve Vašem případě to dle mého názoru není vhodná metoda. Budete-li situaci nějak řešit, zajímal by mě způsob, který použijete, i výsledek. Jsou to cenné zkušenosti pro další podobné situace, které řeším téměř každé prázdniny.

S pozdravem ze Znojma

Autor: Antonín Reiter; Ekologická poradna Veronica

Další dotazy z kategorie: Živočichové Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 26. 9. 2024