Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Zatím vše vypadá spíše tak, že se žádných nových závazků, deadlinů ani dohod nedočkáme a i po konferenci bude svět dále směřovat k oteplení o 3-6° C do konce století. Hlavními brzdami procesu zůstávají již tradičně Spojené státy, Čína, Indie a Kanada, v dobrém světle se naopak snaží vystupovat Evropská Unie. Ze třech zásadních bodů, ve kterých se od konference očekával průlom, posun nenastal ani u jednoho.
Společná dohoda o nových závazcích
Spojené státy, které jsou neschopné přijmutí smysluplného závazku tak jako obvykle celý proces vyjednávání významně brzdí. Nutno dodat, že své prsty v tom mají i další země, zejména Čína. Ta trvá na svém statutu rozvojové země a o vlastních závazcích se chce bavit nejdříve od roku 2020. Společně s Indií tak odmítají čerstvé evropské návrhy na stanovení nových závazků od roku 2015. Nový Zéland se pak patrně vzhlédl v zaoceánském bratru Kanadě a snaží se nabourávat flexibilní mechanismy.
Kjótský protokol
Až na konci příštího roku vyprší planost Kjótského protokolu, nedojde zřejmě ani k jeho nahrazení novým dokumentem, ani k jeho prodloužení (či stanovení druhého období). A to i přes jednoznačné volání rozvojových zemí a silném tlaku Evropské Unie. Roli hrobníků si na sebe navlékly Japonsko, Rusko a Kanada, z nichž poslední dokonce ohlásila, že z Kjótského systému vystoupí ještě před vyplnění jeho platnosti.
Zelený klimatický fond
Pozitivní zprávy nepřicházejí ani v otázce naplňování fondu, který by měl financovat adaptační opatření v rozvojových zemích. Peněz na např. přizpůsobování se častějším extrémům počasí je stále málo. Na stole ale leží nové nápady na to odkud tyto peníze brát. K nim patří třeba zdanění mezinárodní letecké a námořní přepravy, nebo se stále rostoucí popularitou v občanské společnosti také daň z bankovních transakcí (tzv. daň Robina Hooda).
Ačkoliv může situace vypadat beznadějně, není tomu tak. Samotné mezinárodní vyjednávání je sice velmi důležitou součástí celosvětových snah o ochranu klimatu, rozhodně ale ne tou zásadní. Jako zásadní se v poslední době ukazují spíše aktivity jednotlivců, komunit, obcí a měst, které nejsou na mezinárodní vyjednávání nijak vázaná. Občanská společnost i během Durbanu opět ukazuje, že přichází s novými způsoby řešení a dělá to funkčně a dobrovolně. Je jen otázkou času, kdy si toho všimnou i vyjednávači zavření uvnitř kongresových sálů. Je jen otázkou času, kdy se hnutím jako #occupywallstreet podaří změnit politiku a opět ji přiblížit běžným lidem. Tak aby začala více korespondovat s tím, co je doopravdy potřeba v klimatických vyjednáváních dosáhnout.
Novinky v klimatických vyjednáváních sledujte na: www.zmenaklimatu.cz