Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Květiny

 Původ květin Pokud Vás při návštěvě květinářství zaujal téměř dokonalý, jaksi až „plastikově“ nepřirozený vzhled nabízených řezaných květin, je to první krůček k přemýšlení o environmentálních souvislostech a dopadech květinového průmyslu. Další myšlenka pak možná zabloudí k přeplněnému sortimentu květinářství v kteroukoliv roční dobu, o exotičnosti řady nabízených květin nemluvě.

Obrázek: R. Pospíšil

Většina řezaných květin, které si koupíme v obchodě, pochází ze zemí, jako je Keňa, Kolumbie, Ekvádor a Zimbabwe – to jsou jejich největší producenti. Letadla do Evropy přilétají i ze Zambie, Thajska, Indie a Jižní Afriky. Tyto květiny často projdou květinovými burzami v Holandsku a poté jsou prodávány v jiných evropských zemích. Je proto těžké zjistit, odkud je konkrétně zrovna naše kytice.

Konvenční způsob pěstování

Není to tak jednoduché: růže pěstovaná v Holandsku ve vyhřívaném skleníku produkuje při výrobě dvakrát tolik CO2 (670 g) než stejná květina dovezená letecky z Keni.

Konvenční způsob pěstování květin se neobejde bez inten­zivního používání pesticidů a dalších agrochemikálií. Tyto látky provázejí celý produkční řetězec, počínaje dezinfiko­váním půdy, aplikováním nejrůznějších preventivních postřiků proti škůdcům a chorobám, postřikem před samotným uříznutím květu a konče ochrannou lázní před převozem, jež má zajistit zpomalení dýchacího procesu a udržení čerstvosti květin. Dezinfekci proti škůdcům provádějí zahradníci každý den. Tyto chemikálie mají různé stupně toxicity. Některé z nich jsou vysoce jedovaté. Někde používají chemikálie, které jsou už v Evropě nebo v USA řadu let zakázány, neboť způso­bují rakovinu. Květi­nový průmysl je také velice náročný na spotřebu vody a v regio­nech s hustou sítí květinových farem v kombinaci se špat­ným vodním hospodařením se často stává, že místní obyvatelé svádějí boje o vodu s květinovými magnáty.

Největší zdroj evropských květin jsou plantáže v Keni u jezera Naivasha. Rozloha jezera se kvůli zavodňování farem zmenšila o čtvrtinu. Na vypěstování 1 hektaru růží v Keni je potřeba až 30 000 litrů vody, za rok se z Keni doveze do EU 85 000 tun květin.

Šance na změnu?

Řešením problému není boj­kot květin ze strany spotřebitelů v průmy­slově vyspělých zemích světa. Květinový průmysl i přes veškeré nedostatky dává práci mnoha lidem v rozvojových zemích. Určité šance na zlepšení podmínek v kvě­tinovém průmyslu skýtají certifikační projekty, které se setkávají s většími či menšími úspěchy. Informovanost českých spotřebitelů o problémech květinového průmyslu je takřka nulová, a proto u nás na certifikované květiny ani nenarazí­me. Nevznikla po nich potřebná poptávka – tedy alespoň prozatím. Zatím se můžeme jen ptát a zjišťovat si informace.

Květiny s certifikátemLogo Fair Flowers Fair Plants

Fungující holandská certifikace „Fair Flowers Fair Plants" zahrnuje ekologická a zároveň sociální kritéria (fair trade) pro pěstování; spadají sem řezané i hrnkové květiny. Nejbližší pěstitelé a obchodníci s tímto logem jsou v Rakousku a Německu; www.fairflowersfairplants.com.

V Evropě jsou rozšířené i květiny s certifikací Fairtrade. Poznáte je podle modrozelené známky, kterou spravuje organizace Fairtrade International. Aby byla zajištěna nezávislost kontroly, na dodržování standardů certifikace dohlíží třetí strana - firma Flo-Cert.

Hrnkové květiny?

Pokud se nechceme vzdát potěšení z barevné kytice, je řešením koupě květin hrnkových? I hrnkové kytky se pěstují pomocí obdobných praktik. Jediný rozdíl je v tom, že si v tomto případě Česká republika prozatím dokázala udržet svou tra­dici, tudíž většina z nich je alespoň v sezóně z blízkého okolí. Pokud nevlastníme zahrádku anebo nemáme čas na její údržbu, zřejmě nejsnazší cestou za květinami budou výpravy na místní zelinářské tržiště. Alespoň v sezó­ně je zde možné natrefit na pár prodavačů s nabídkou čer­stvých sezónních květin, v květináči i řezaných.

Roční dovoz řezaných a hrnkových květin do EU představuje 180 mld. Kč, čísla pro samotnou ČR nejsou k dispozici.

Jaké květiny tedy kupovat?

  • Žádejte sezónní květiny, místně pěstované: např. cibuloviny v jarních měsících, slunečnice v létě a chryzantémy na podzim.
  • Žádejte fairtradové květiny, nabízející spravedlivější odměnu a důstojné pracovní podmínky pro zaměstnance v místě produkce, zajištění jejich základních práv a investici do rozvoje místních komunit.
  • „Organické“ květiny jsou zaručeně bez biocidů a umělých hnojiv. Organická hnojiva, biologická kontrola škůdců a výběr vhodných odrůd přináší ochranu životního prostředí a zdraví pracovníků.
  • I v konvenčním zemědělství jsou cibuloviny jako narcis, tulipán, mečík nebo lilie částečně pěstovány v sezóně venku.
  • Kupujte květiny, které vydrží dlouho, jako amarylis, toulitka (anthurie) nebo chryzantéma. Rychle naopak vadnou narcisy, tulipány a kosatce.
  • Kupujte méně květin současně: jedna květina může mít při správné prezentaci stejně krásný účinek jako velké kytice.
  • Vyhraďte si kus zahrady na pěstování vlastních květin. Nemáte-li možnost, najděte si nejbližšího okrasného zahradníka, který je vypěstuje za Vás, popř. květinářku na místním zeleninovém tržišti, která nabízí krásné čerstvé sezónní květiny.
  • Pokud musíte nutně koupit řezanou květinu, vyhýbejte se rostlinám s drátem omotaným kolem stonku a propíchnutým květním lůžkem. Takové rostliny jsou svými zraněními oslabeny a ve váze dlouho nevydrží.

Jak se starat o řezané květiny

Když už se u Vás doma nakonec řezané květiny přece jen nějak objeví, nabízíme pár tipů, jak je udržet po zbytek jejich života ve váze co nejdéle svěží.

  • Vodu do vázy napouštíme čerstvou a chladnou. Množství vody stačí minimální takové, aby do ní všechny stonky dosáhly, plus rezerva 2 až 3 cm výšky hladiny vodního sloupce od konce nejkratšího stonku. Při velkém ponoření stonků se tyto zbytečně macerují a začínají dříve zahnívat.
  • Svázanou kytici rozvážeme a jednotlivé rostliny vložíme do vázy samostatně – svázání stonky přiškrtí, rostlina nemůže dostatečně sát vodu a usychá celá nebo její okrajové části; z poraněných míst může začít rychleji zahnívat.
  • Každý stonek těsně před vložením do vody zařízneme – umožníme tak sání vody vrstvě dosud živých buněk. Případné okrasné barvené, umělé nebo suché přírodniny obsažené v kytici nedoporučujeme do vody přidávat – vymývají se z nich nejrůznější látky, suché přírodniny mohou začít zahnívat dříve než kytice.
  • Kytici umístíme na spíše chladné (nesmí ovšem mrznout) a spíše stinné místo. Rostliny nebudou stárnout tak rychle.
  • Vodu ve váze pravidelně vyměňujeme (ale ne nutně každý den). Při každé výměně vody stonky znovu alespoň malinko zařízneme.

Náhodně lze v květinářstvích narazit na různé certifikované dovozové květiny. Bohužel je to většinou jen nechtěné kouzlo, o kterém nevědí ani prodavačky, možná se sem jen dostalo zboží určené na sousední trh.

V České republice už  najdeme první vlašovky, které prodávají fairtradové květiny, podívejte se do naší Ekomapy.

 

Podpořeno Nadací Veronica prostřednictvím výtěžku sbírky Společně pro přírodu.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 3. 2024