Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN
Ovocnářství, kreslil R. Pospíšil

Ovocnářství

Do krajiny patří neodmyslitelně staré sady a solitéry ovocných stromů. Postupně se však vytrácejí a jsou nahrazovány moderními odrůdami. Krajové odrůdy však mají řadu vlastností, které u moderních odrůd postrádáme – odolnost proti chorobám, přizpůsobivost místním stanovištním a mikroklimatickým podmínkám i pestré možnosti využití. Zatímco některé sorty se hodí na přímý konzum, jiné jsou lepší na mošt, víno, destiláty, povidla, marmelády či k sušení. Ovoce bylo důležitým zdrojem obživy a příjmů místních podhorských zemědělců. V minulosti se také používalo při léčbě různých onemocnění a dodnes patří do tradiční kuchyně.

Odrůdy místní a staré

Ať už ta která ovocná odrůda vznikla ve vašem kraji a lze ji považovat za místní či krajovou odrůdu, nebo byla vyšlechtěna jinde, ale v sadech v okolí se pěstuje po generace, a jedná se tudíž o starou odrůdu, jejich jedineč-nost potvrzuje to, že mladé stromky v moderních školkách koupit nedostaneme. V obou případech jsme však zmizením těchto odrůd ztratili jejich cenné vlastnosti, jako je třeba nenáročnost na podmínky prostředí nebo odolnost vůči chorobám a škůdcům, a při šlechtění nových odrůd nám tyto vlastnosti mohou chybět. Vedle nových, produktivních odrůd bychom měli uchovat i staré, méně výnosné odrůdy, které přinášejí dlouhodobý užitek. Péče o staré a krajové odrůdy tak neodmyslitelně patří k našemu kulturní dědictví, které musíme chránit.

Genofondové sady

Mizející letité ovocné stromy přiměly na počátku devadesátých let ochránce přírody z Veselí nad Moravou začít spolu s místními ovocnáři mapovat staré a krajové odrůdy ovoce. Nejprve na Horňácku a později po celých Bílých Karpatech se zaznamenává generacemi zemědělců předávané bohatství ovocných odrůd. Vzniká tak přehled o místním genofondu, který je stejně významný jak pro další šlechtění, tak pro pestrost regionálních produktů či pro zachování krajinného rázu. Rouby z evidovaných odrůd se přenášejí do genofondových sadů, které jsou jednou z možností, jak zajistit uchování odrůd a jejich další šíření. Vždyť nejbezpečněji budou zachovány ty odrůdy, které lidem porostou v zahradách a sadech.

Šetrné pěstování a zpracování

Při pěstování krajových odrůd se nabízí upřednostňovat léty ověřené zásady pěstování. Vedle volby vhodných odrůd spočívají zejména v zachování životních podmínek pro rozmanité druhy rostlin a živočichů. Takové vůči přírodě šetrné hospodaření odpovídá zásadám ekologického zemědělství.

Na snahu o zachování a opětovné šíření krajových odrůd ovoce navazuje podpora jejich zpracování a využití. Proto je nejvýš přirozené, že stejnou pozornost, jakou si zaslouží poznání odrůd a jejich uchování v zakládaných genofondových sadech, je třeba věnovat zpracování místní ovocnářské produkce. Zvláště když tradice zpracování ovoce, zejména sušením, jsou v Bílých Karpatech tak bohaté. Sušené ovoce, vykoupené místními obchodníky, se v minulosti vyváželo i do zahraničí a představovalo pro zemědělce vedle zpestření na jejich stole i zdroj příjmů.

Jednou z organizací rozvíjejících program na podporu tradičního ovocnářství v Bílých Karpatech je občanské sdružení Tradice Bílých Karpat. Seskupuje organizace a jednotlivce, kteří se věnují jak mapování odrůd, tak jejich pěstování a zpracování. Tradice Bílých Karpat od roku 2000 dodávají na náš trh jablečné mošty a další produkty vyrobené v moštárně v Hostětíně.

Další informace

Poutač na přírodní zahradu Hostětín

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 3. 2024