Děti

Pleny

Nekupujeme jednorázové pleny

Pro své děti si nepořizujeme jednorázové pleny, zvané jednorázovky. Obyčejné jednorázové pleny jsou složeny z propustné fólie (většinou polypropylen), nasákavé vložky (buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček – na výrobu je potřeba spousty surovin. Spotřeba surovin je u jednorázových plenek 10–50× vyšší než u plenek látkových. Spotřebovává se rovněž opakovaně velké množství neobnovitelné ropy. Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2–3× vyšší než na výrobu plen látkových (a to včetně zahrnutého praní a sušení). Nevýhodou  jednorázových plen je mnohem větší zatížení odpadních vod. Za předpokladu, že dítě spotřebuje denně 5–6 jednorázových plenek, je to za celý přebalovací věk cca 4000 kusů, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu.

Dáváme si pozor na tzv. ekopleny

Když občas potřebujeme jednorázovou plenu, nenecháme se oklamat nabídkou tzv. ekopleny, které se na trhu prodávají. Výrobci je  klamavě označují jako kompostovací pleny, popř. ekopleny. Kompostovatelný je však pouze obal, ve kterém se prodávají, nikoli celé pleny! Pro své jednorázové užití jsou i ony právem řazeny mezi jednorázovky. I tyto pleny schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec neudržitelné spotřeby: kup – použij  – vyhoď – kup další. Stále je zde zapotřebí velkého množství surovin. Dle odborníků tady taky vzniká pro blém, že si dítě hůře a později zvyká na udržování čistoty, a rovněž není zcela vyloučeno zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek). A to i přesto, že následná recyklace obalu „ekoplen“ – biologický rozklad – je k životnímu prostředí o něco šetrnější než u běžných jednorázovek, a navíc tyto pleny neobsahují žádný chlor, jiná bělidla ani parfémy.

Jednorázové „ekopleny“ jsou vhodnou náhradou zvláště pro maminky, které používají opravdové (pratelné) pleny a které zároveň chtějí být šetrné k životnímu prostředí i v obtížných situacích, kdy by jinak použily problematicky rozložitelnou běžnou bělenou jednorázovku, např. při cestování. Pozor také na to, že kompostování je u nás stále ještě „v plenkách“, takže pokud vyhodíme tuto ekoplenku do koše, skončí na skládce či ve spalovně odpadů.

Kupujeme látkové pleny

Svým potomkům dáváme látkové pleny. Stále platí, že nejlepší je (nejen pro dítě) být v bavlnce – v látkových plenách. V této oblasti nedáme na naše moudré babičky a prababičky, které vzpomínají na spousty hodin strávených při vyvařování a žehlení a odkáží nás na jednorázovky. Dokonce i řada zdravotníků již pozapomněla na výhody „bavlnky“ pro dětskou pokožku a propadla mediálním tlakům - jednorázovkám. Lékaři také často nevěří, že by se ještě našli rodiče, kteří by opravdové pleny chtěli používat... V době automatických praček mýtus o prací dřině již dávno neplatí.
Pleny nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému dvě i více dětí po sobě. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík. Ekologicky a ekonomicky šetrná rodina může ušetřit dle druhu plen – až 20 000 Kč při jednom dítěti i se započtením nákladů na praní. Přebalovací věk je kratší, neboť dítě bývá častěji vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek. Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte a minimalizována jsou také další zdravotní rizika – např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů s následným vlivem na potenciální snížení plodnosti u chlapců, nesprávný vývoj kyčlí atd. Látkové pleny v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní na zádech i okolo nožiček a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.

Pleny si vybereme mezi klasickými čtvercovými nebo moderními tvarovanými

Látkové pleny mohou být tradiční čtvercovky nebo moderního typu: vícevrstvé a tvarované pleny, kalhotkové plenky a přes ně navlékané svrchní kalhotky či plenky „vše v jednom“. Pleny se vyrábějí z bavlny (v mnoha případech i nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství, tzv. biobavlny), konopí, ale i bambusu. Potřebné svrchní kalhotky, které se přes tyto pleny používají, jsou k dostání nejen z polyesteru s polyuretanovým zátěrem nebo z fleecu, ale i ze 100% ovčí vlny. Pleny i svrchní kalhotky vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál méně náročné na čas a péči. U moderních tvarovaných plen odpadá nutnost se učit je správně zavazovat, takže je zvládnou vyměnit i ti méně šikovní. Oba typy plen stačí prát na teplotu 60 °C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska, nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí, a ušetří cca 40 % elektřiny. Prací prostředek zvolíme samozřejmě šetrný, bez zbytečných parfémů, s ekologickým certifikátem. Předcházíme tak vzniku podráždění pokožky u dětí – více k prostředkům viz text o praní.

Vyzkoušíme bezplenovou metodu

Nejideálnější a nejekologičtější řešení je nepochybně bezplenová metoda. Ta představuje prvotní přírodní řešení. Je to tradiční komunikační metoda při rané péči o potomky. Je znovuobjevená pro civilizaci třetího tisíciletí a s konkrétními adaptacemi přizpůsobena našemu životnímu stylu a podmínkám bydlení, přesto stále (pro společenské stereotypy) nedoceněná. Bezplenová metoda je nejlevnější, téměř beznákladová metoda šetrná k životnímu prostředí ve srovnání s náklady na pleny, navíc nevzniká žádný odpad.

Bezplenová metoda vyžaduje a zároveň vytváří silné pouto mezi dítětem a matkou a tím pozitivně podporuje jejich vztah. A funguje. Jde o to, že matka či otec se učí vycítit, kdy jejich dítě bude konat potřebu. I malé miminko totiž vydává před „potřebou“ určitý signál, že „musí“ (zavrtěním se, schováním do kouta apod.), na který rodič reaguje – dá jej včas vyčurat či vykakat. Maminka nebo tatínek pak miminko podrží, aby si ulevilo. V kulturách, ve kterých se tyto vědomosti stále ještě předávají z generace na generaci, to mají maminky snazší, lépe dovedou kombinaci intuice, pozorování a časování použít v praxi. My to můžeme alespoň vyzkoušet. Více k tématu v knížce Bez plenky.

Podrobné informace k bezplenové metodě

Další informací k plenám

Obrázek kočky s PVC, kreslil R. PospíšilHračky

Nekupujeme dětem hračky a další předměty z PVC

Nekupujeme dětem předměty z PVC (polyvinylchloridu). Vyrábí se z ropy, při výrobě se používá škodlivý chlor, recyklovat se prakticky nedá a při spalování vznikají velmi nebezpečné látky. Hlavní škodlivinou těchto výrobků jsou ale změkčovadla PVC, což jsou nejčastěji zdraví škodlivé ftaláty – kromě dalších problémů až trojnásobně zvyšují riziko onemocnění dětí astmatem či alergií. PVC může být měkčeno i jinými změkčovadly, např. citráty, adipáty, takže může být bez ftalátů. Ftaláty jsou ale nejlevnější, proto je výrobci používají v takovém rozsahu. Jediné výrobky, které jsou z PVC s ftaláty zakázány, jsou kousátka a další výrobky „určené pro vkládání do úst“.

Označení obalu z PVCBohužel se v hračkářství běžně setkáváme s výrobky určenými zjevně pro malá miminka s nápisem, že jsou vhodné pro děti od 3 let, jelikož pro starší děti jsou normy méně přísné. PVC bývá značeno číslicí 3 v trojúhelníkové značce, popř. ve stejné značce s nápisem PVC.

A kde všude najdeme PVC? Například v pískacích a mačkacích hračkách, dalších gumových hračkách, plastových knížkách pro děti, nafukovacích rukávcích, plavacích kolech, nafukovacích bazénech, nafukovacích matracích. Mezi předměty určené pro větší děti, které obsahují PVC, patří: ořezávátko, „guma“, obal na pastelky, obaly na sešity a učebnice, desky na abecedu, penály apod. Měkčené PVC doporučujeme vyloučit i z našeho bytu: „lino“ z PVC, PVC ubrusy, závěsy a rohožky v koupelnách či tapety, a nahradit je optimálně přírodními alternativami. Z opatrnosti bychom se měli vyhnout červeným, oranžovým a žlutým plastům, protože mohou obsahovat kadmium.

Další informace o vybavení školáků

Hračka – dřevěná!

Z hlediska životního prostředí jsou nejlepší hračky dřevěné. Na rozdíl od plastů či kovu si hračku můžeme vyrobit sami. Pro malé děti to nemusí být nic složitého a neforemnost a jakoby neumělost není vůbec na závadu.

Hračky můžeme také zakoupit. Zhotovují se převážně z masivního dřeva. Dřevo se buď ponechá v přírodním stavu, nebo se lakuje, voskuje, moří apod. Nelze říci, které provedení je lepší. Záleží na účelu hračky i na věku dítěte. Povrch a přístupné hrany musí být zpracovány tak, aby se dítě nemohlo poranit třískou.
Neošetřené dřevo nabízí intenzivní materiálovou zkušenost. Je příjemnější na omak než plasty či kov. Vsakuje přirozenou vlhkost rukou. U kovů a plastů tato vlhkost způsobuje prokluzování hračky v rukou. Neošetřené dřevo má však i své záporné stránky. Především u dřeva z měkkých jehličnanů, jako jsou smrk, jedle, borovice, vniká do pórů snadno špína. Nátěr póry uzavře, čímž se vytvoří ochranná, snadno čistitelná vrstva. Hračky z neošetřeného dřeva nejsou proto vhodné pro kojence a batolata.

Hračky i hadrové

Pokud nejsme příznivci dřevěných hraček, nemusíme propadat chmurám. Můžeme si pořídit hadrové hračky. Snáze než dřevěnou hračku si můžeme vyrobit hračku látkovou. Materiálů a možností je nekonečně. Popřípadě je na trhu široký výběr těchto hraček od tuzemských výrobců. Můžeme pořídit třeba vlněné filcované hračky. Vyrábějí je i chráněné dílny, čímž podporujeme chov ovcí, a navíc  u nich nehrozí poranění.
A kdybychom čirou náhodou chtěli zámořskou hadrovou hračku, sáhneme po takové s logem fair trade. Pro miminka se hodí např. kostička na hraní vyrobená z nebělené bavlny, která má uvnitř rolničku. Oblíbené plyšáky zase nahradí zvířátka z biobavlny. Pro nejmenší děti také můžeme pořídit hračky (např. chrastítka a kousátka) vyrobené z biologicky rozložitelného kukuřičného škrobu. Hračky se povrchem podobají plastovým, ale splňují ekologická  kritéria a jsou kompostovatelné.

Více informací k hračkám

Děti, kosmetika a zdraví

Pro citlivou dětskou pokožku i přírodu je vhodná kosmetika bez konzervačních látek (např. parabeny), stabilizátorů nebo změkčovadel (kyselina ethylendiamintetraoctová, EDTA) barviv a syntetických parfemací, minerálních olejů (paraffinum liquidum, vyráběné z ropy).
Základním poznávacím znakem kosmetiky vhodné pro děti je, že má krátkou trvanlivost, nejdéle rok, v některých případech pouze tři měsíce. Jsou použity látky z obnovitelných zdrojů (včelí vosk, lanolin, oleje), z ekologického zemědělství, netestované na zvířatech apod. Finančně nenáročné jsou za studena lisované oleje, případně s přidáním bylinek.

Více informací ke kosmetice

 

Aktualizace webových stránek podpořena projektem: „Environmentální poradenství jako nástroj individuálního dalšího vzdělávání. Aktivně, profesionálně, místně zakotveně“, projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Logolink OPVK

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 1. 12. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube