Ochrana čápů

Obrázek čápa na hnízdě

Na území České republiky je čáp bílý jedním z nejpopulárnějších a nejsledovanějších ptáků. Je to dáno tím, že je to pták atraktivní a také tím, že vyhledává svá hnízdiště často v bezprostřední blízkosti člověka. Podílí se na tom i dávná pověra o tom, že děti nosí čáp a také k tomu přispívají populárně-naučné relace Českého rozhlasu, zejména velmi populární sledování tahu do Afriky. V poslední době však bílí čápové opouští svá stará hnízdišti, kde hnízdili od pradávna ve velkých koloniích (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčiny jsou prosté. Rušivé zásahy do jejich biotopu, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostu, totální zničení meandrovitého povodí Dyje stavbou Novomlýnských nádrží. Čápové se stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili.

Jak to víme? Je to proto, že se provádí pravidelná sčítání čapích hnízd.

Budování náhradních podložek pro čápy

Budování náhradních hnízdních podložek pro čápy bílé na samostatných sloupech se stalo trvalou součástí aktivit Veroniky. Celkově ve spolupráci s dalšími organizacemi bylo postaveno za dvacet let 52 podložek. Obsazenost je 30 procent, což je u těchto ptáků celkem dobrý výsledek. Revize hnízd byla provedena v roce 2005, 2008 a v roce 2011.

Podívejte se na plánek, dle kterého můžete náhradní hnízdo pro čápy sami sestavit.

Kontrola čapích podložek

Podívejte se na fotografie z kroužkování mláďat čápa bílého, které proběhlo za přítomnosti několika příznivců Veroniky.

 S mláďaty se musí opatrně.Rodinka v Mariánském dvoře u Pohořelic má na dohled ještě jednu podložku - že by trucovna?

 Umělé podložky pro hnízdění čápů bílých

V Česku je čáp bílý jedním z nejpopulárnějších a nejsledovanějších ptáků. Je to dáno tím, že je to pták atraktivní, který svou velikostí i vzhledem každého upoutá a také je to tím, že vyhledává svá hnízdiště často v bezprostřední blízkosti člověka. V poslední době však bílí čápi opouští svá stará hnízdiště, kde hnízdili od pradávna ve velkých koloniích (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčiny jsou prosté. Rušivé zásahy do jejich biotopu, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostů, totální zničení meandrovitého povodí Dyje a Moravy atd. Čápové se stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. Jak to víme? Je to proto, že se provádí pravidelná sčítání čapích hnízd. První sčítání hnízdících párů čápa bílého provedlo na Moravě a ve Slezsku četnictvo na popud Karla Plachetky v roce 1934. K dalšímu sečtení fyzicky existujících hnízd i hnízdících párů čápa bílého na celém území Československé republiky došlo při mezinárodním sčítání čápů bílých v roce 1984. Od té doby se sčítají čápi pravidelně. Myslím, že neexistuje žádný jiný druh ptáka, kde by se na území velikosti tisíců čtverečních kilometrů podařilo monitorovat hnízdní populaci s přesností na až 98 %. V současné době je v Česku evidováno okolo tisíce čapích hnízd.

Česko je jednou z mála zemí Evropy, kde čápů dlouhodobě neubývá, ba dokonce i mírně přibývá. Z celoevropského hlediska se však jedná o ohrožený druh a tak i u nás je třeba přijímat opatření na jeho ochranu. Příčina ohrožení jsou pochopitelně komplexní (Formanek a kol 1994, Lacina a Rejman 2002) nedostatek bezpečných hnízdních příležitostí je pouze jedním aspektem. Přesto je zajímavé (a hlediska ochrany druhu užitečné) se tím zabývat.
Zatímco v roce 1934 bylo na stromech zaznamenáno 52 % hnízd, v roce 2000 to bylo pouze 18 % (Lacina a Rejman 2002), v roce 2014 už to bylo jen 7 % ( Nyklová-Ondrová a kol 2016). Hnízdní možnosti pro čápy bílé, které jim zůstaly jsou silně rizikové - například komíny nebo sloupy elektrického vedení. Problém komínů spočívá v tom, že jsou buď opuštěné a pak se rozpadají a nebo jsou používané a pak je hnízdo na překážku provozu komína. U elektrických sloupů jde o to, že hnízdo většinou vadí dodavatelům elektřiny a dráty naopak mohou být příčinou smrtelných úrazů mláďat. Jednou z metod, jak tento problém řešit, je budování náhradních hnízdních podložek na samostatných sloupech.
Stavby umělých hnízdních podložek jsou důležité nejen pro posílení populace těchto ptáků, ale mají i nezanedbatelný výchovný a popularizační efekt. Až na naprosté výjimky je čáp bílý u nás přijímán kladně. Například u dravců je to jinak - část veřejnosti je obdivuje a chrání, část nenávidí a žádá odstřel. Čáp - symbol štěstí, může sloužit také jako symbol všeobecně přijatelného ochranářského snažení. Od roku 1996 se také naše organizace ČSOP Veronica snaží řešit ochranu čápů bílých v Jihomoravském kraji a to především instalacemi umělých hnízdních podložek.

Podle Laciny ( 2005), lze rozdělit takové zákroky (situace) do čtyřech skupin : (A) – nová podložka je budována v místě původního hnízda, které muselo být pro velkou hmotnost, rekonstrukci objektu nebo z jiných důvodů odstraněno, (B) – nová podložka je budována v rámci stejného objektu v bezprostřední blízkosti původního hnízda, které bylo odstraněno, (C) – nová podložka je budována na jiném objektu v rámci jedné obce nebo jinak jasně souvisí s odstraněným hnízdem, (D) – zcela nově budovaná podložka, která není náhradou za žádné odstraněné hnízdo.

ČSOP Veronica se věnuje stavbě umělých podložek pro hnízdění čápů a jejich monitoringu dlouhodobě, především v Jihomoravském kraji. První podložky pro hnízděni čápů bílých jsme začali umísťovat v některých vesnicích na Břeclavsku v roce 1997, kde čápi hnízdili na místech, která byla nebezpečná často jak pro čápi samotné, tak i pro lidi. Byla to hnízda na funkčním elektrickém vedení či používaném komíně. Kromě toho jsme se snažili řešit i hnízda, která byla sice bezpečná, ale podložku, na které čápi hnízdili, bylo nutno z nějakých důvodů zbourat. Typickým příkladem může být starý tovární komín, nebo vysloužilý zásobník na piliny, které musely být zbourány. Za takových okolností orgán ochrany přírody povolil demolici pouze za podmínky, že majitelé objektů zajistí čápům náhradní podložku. Ti se pak často obraceli právě na nás, abychom podložku zbudovali. Také se na nás obraceli přímo starostové obcí, a chtěli, abychom v jejich dědině postavili podložku a přilákali tak čápy k nim. Takové instalace nebyly moc úspěšné, protože trefit se do čapího vkusu není tak jednoduché, přesto však v obcích Rakvice a Malešovice se nám podařilo uhnízdit čápy přesto, že tam nikdy předtím nehnízdili. Ne všechny naše instalace se nám povedly. Mnohé podložky zůstávají neobsazeny i po více než deseti letech od instalace.

Umělé podložky (naštěstí) v kraji stavěli i jiní. Často po konzultaci s námi a nebo dle vlastní úvahy. Mnoho takových hnízd bylo postaveno velmi dobře, některé místní instalace však byly nepovedené I při dobře míněné snaze mohou být takové podložky dost nebezpečné. Stavitelé si neuvědomí, že hnízdo může po několika letech používání vážit i mnoho metráků, v extrémním případě až tunu. Naše instalace s tím počítají. Proto jsme používali hlavně podložku na betonovém sloupu. Spolu se speciální železnou konstrukcí má taková podložka nosnost až 10 tun. Méně často jsme instalovali podložku na dřevěném sloupu, jejíž garantovaná nosnost je asi 3 tuny, ale jen za předpokladu, že je dřevo v dobrém stavu. Vzácně jsme byli nuceni provádět i speciální instalace například na komíně obecního úřadu či na hasičské věži, kde jsme nosnost zjistit nemohli.

V tabulce 1 jsou shromážděny údaje o všech umělých podložkách pro hnízdění čápů bílých v současném Jihomoravském kraji a to bez ohledu na to, zda je čápi k hnízdění použili nebo ne. V přehledu nejsou zahrnuta hnízda čápů na lidských stavbách, která ale nebyla nijak speciálně upravena (tovární komíny, střechy), ani hnízdění na stromech. Celkem jsme postavili 30 čapích podložek, v počátečním období v kooperaci s dnes již zaniklou ČSOP Veverka. Jednu vybudoval ČSOP Rousínov. Obce vybudovaly11 podložek, majitelé objektu (občané, firmy) kde podložka stojí jich vybudovali 10. Na stavbě mnoha podložek jsme se také podíleli radou, poskytnutím projektové dokumentace nebo pomocí. Dohromady tedy v Jihomoravském kraji v letech 1997 až 2016 vzniklo 52 umělých hnízdních podložek (mezitím 3 z těchto podložek zanikly).

Obecumístěnízaloženozaniklohnízděnípoznámky
Blížkovice (ZN) na železném sloupu 1988     instaloval místní občan (pan Bloudíček)
Boskovice (BK) na komíně autolakovny 1999     instaloval majitel objektu, ČSOP Veronica hnízdo upravila
Deblín (BO) na dřevěném sloupu 2004   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Dolní Věstonice (BV) na hasičské věži 1999 2012   instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Horní Věstonice (Sp.Hospoda) (BV) na betonovém sloupu 1997   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Ivaň (BO) vedle komína umělá podložka 1997     instaloval majitel objektu (hospoda)
Jamolice (ZN) na betonovém sloupu 2001   ne instaloval ČSOP Veronica
Jedovnice (Kamnárna) (BK) na dřevěném sloupu 2003   ne instaloval ČSOP Veronica
Jedovnice (školka) (BK) na nepoužívaném komíně 2006     instalovala obec
Jevišovka (BV) na hasičské věži 2000     instalovala obec
Lipov (HO) na železném sloupu 2013     instalovala obec
Lysice (BK) na komíně 2001     instaloval majitel objektu ( uměleckého kovářství)
Malešovice (BO) na betonovém sloupu 2000     instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Miroslav (ZN) na betonovém sloupu 2008   ne instalovalo město Miroslav spolu s ČSOP Veronica
Mikulov (BV) na betonovém sloupu 2003     instaloval ČSOP Veronica a majitel objektu ( fi. Mach a Báta)
Milotice (HO) železná podložka vedle komína 2014     instaloval majitel objektu (správce zámku)
Modřice (BO) na betonovém sloupu 2013   ne instaloval ČSOP Veronica a město Modřice
Nová Ves - Mariánský dvůr (BV) na betonovém sloupu 1999     instaloval ČSOP Veronica, místo pův. sloupu el vedení
Pavlov - družstvo (BV) na betonovém sloupu 2000     instalovala obec
Plenkovice (ZN) na betonovém sloupu 2013   ne hnízdo postaveno obcí ( s odborným dohledem Veronica)
Podivín (BV) na betonovém sloupu 2001   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Pohořelice - Smolín (BO) na betonovém sloupu 2001     ČSOP Veronica , instalováno místo starého sloupu elektrického vedení
Popice (BV) na betonovém sloupu 1999   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Pouzdřany I. (u rybníka) (BV) na betonovém sloupu 1998   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Pouzdřany II. (u Srnců) (BV) na betonovém sloupu 1998     ČSOP Veronica a Veverka, instalováno místo starého sloupu el. vedení
Přísnotice (BO) na betonovém sloupu 1999   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Rakvice I. (u kanálu) (BV) na betonovém sloupu 1998     instaloval ČSOP Veronica na popud obce
Rakvice II. (Trkmanec) (BV) na betonovém sloupu 2005     podložka přemístěna z lokality Rakvice u čistírny (obec a ČSOP Veronica)
Rakvice III (u čistírny) (BV) na betonovém sloupu 1998 2005 ne ČSOP Veronica, zaniklo přemístěním podložky do lokality Trkmanec
Rousínov (VY) na betonovém sloupu 2000   ne instaloval ČSOP Rousínov
Sedlec (Přípojka) (BV) na odstaveném sloupu 22kV ?     spontánně obsazeno čápy, v roce 2004 upraveno
Sedlec (Výtopa) (BV) na betonovém sloupu 1999   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Sedlec (Nad poštou) (BV) na betonovém sloupu 2011     instalovala obec a CHKO Pálava
Sedlec (Váhovna) (BV) na betonovém sloupu 1999   ne instalovala ČSOP Veronica
Sedlec (Na pláži) (BV) na betonovém sloupu 1999   ne instalovala ČSOP Veronica
Slavkov u Brna (VY) na komíně autoopravny 2001     instaloval majitel objektu (p.Vrána)
Starovice (BV) na betonovém sloupu 2003   ne instaloval ČSOP Veronica u rybníka
Strachotín (BV) na betonovém sloupu 2002   ne instaloval ČSOP Veronica
Strachotín (u pana Fialy) (BV) na železném sloupku ve štítu budovy 2000     instaloval místní občan ( p. Fiala)
Strážnice (střecha školy) (HO) na dřevěné podložce na střeše 1985     instaloval majitel objektu (ZŠ -školník)
Strážnice (u Sk. brány) (HO) na dřevěném sloupu 2010     instaloval místní občan (p. Michna)
Studnice (VY) na betonovém sloupu 1998   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Těšany (BO) na dřevěném sloupu 1999   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Tvarožná Lhota (HO) na betonovém sloupu 2006     instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Tvrdonice (BV) na dřevěném sloupu 2000 2009 ne instalovala obec
Valtice (BV) na betonovém sloupu 2000   ne instaloval ČSOP Veronica
Velké Opatovice (BK) na betonovém sloupu 2003     instalovala obec a ČSOP Veronica
Velešovice (VY) na betonovém sloupu 2006   ne instalovala obec
Veverská Bítýška (BO) na dřevěném sloupu 1997   ne instalovala ČSOP Veronica a Veverka
Vlasatice (BO) komín obecního úřadu 2000     instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Židlochovice (BO) na dřevěném sloupu 1999   ne instaloval ČSOP Veronica a Veverka
Bořitov (BK) na železném sloupu ?   ne instaloval majitel objektu (ZEPO Bořitov)
Celkem 52
       

 

Jak byly podložky konstruovány a budovány?

Celkem 31 jich bylo postaveno na betonovém sloupu s železnou nástavbou, 7 na dřevěném sloupu s železnou nástavbou, 4 na železném sloupu s podložkou. Na hasičské věži byly vybudovány 2 podložky. Na speciální podložce na nízkém komíně je 7 hnízd. Jedna podložka pro hnízdo bylo vybudována přímo na střeše budovy.

V letech 2004, 2005, 2008, 2011, 2012 , 2013, 2014,2015 jsme existující podložky kontrolovali buď prostřednictvím svých zpravodajů a nebo osobně. Všechny podložky (52) jsou fotograficky zdokumentovány. U všech instalací umělých podložek jsem hodnotil úspěšnost obsazení. Podle rozdělení A-D (viz shora),v případě (A) bylo pravidelné či nepravidelné hnízdění zaznamenáno u 100% (9 případů), v případě (B) také 100% (7 případů), v situaci (C) 40% (4 případy), v situaci D je úspěšnost jen 23 % (6 případy). Ze všech 52 podložek alespoň 1 x bylo obsazeno 26, což je 50%, (z našich 30 podložek bylo aspoň jednou použito 9, což je 30 %.)

Lacina (2005) hodnotil u 380 případů z celého Česka úspěšnost obsazení umělých hnízdních podložek. Podle rozdělení A-D (viz shora),v případě (A) bylo pravidelné či nepravidelné hnízdění zaznamenáno u 74 %, v případě (B) dokonce 83 %, úspěšnost v případě (C) byla 64%. V případě D zaznamenal úspěšnost 56 %

Domnívám se, že právě zahnízdění at už jednotlivé nebo pravidelné je nedůležitějším kriteriem pro hodnocení úspěšnosti stavby umělých hnízdních podložek. V tomto ohledu se naše výsledky významné liší od údajů Laciny (2005) zejména u situace (A) kdy nová podložka je budována v místě původního hnízda. Zde máme úspěšnost ve 100% případů, zatímco celostátně je to jen 74 %. Podobně je to i u situace (B) Významný je taky rozdíl u situací D -zcela nová podložka, která není náhradou za žádné odstraněné hnízdo. V jihomoravském kraji byla úspěšnost pouze 23 %, celostátně to bylo vice jako polovina takto postavených podložek. Zde je důvod asi v tom, že část podložek bylo budována na žádost obcí, které chtěli mít hnízdo čápa (jako atrakci či jako prestižní záležitost), aniž by v obci kdykoliv předtím čáp zahnízdil.

Jak zcela správně uvádí Lacina (2005) při zániku hnízda nebo jeho likvidaci, by měla být dána přednost umístění nového hnízda do bezprostřední blízkosti hnízda původního (pokud není možně
použit přímo původní umístěni). Zde by měla ochrana přírody být aktivní, a orgány ochrany přírody by měli přímo v rozhodnutích o výjimce o likvidaci hnízda určovat náhradní opatření, případně přispívat na zdárné řešení. Nicméně budování podložek má smyl i v případech, kdy stávající hnízdo sice není ohroženo přímou likvidací, ale čápi svojí aktivitou způsobují problémy například při rozvodu elektřiny či používaní komínů. Řeší se tím jeden problém (5.9) z Akčního plánu na ochranu čápa bílého (Rejman a Lacina 2002): „Konflikty s majiteli a uživateli objektů, na kterých si čápi budují hnízda" Přemístěním na náhradní podložku je vhodné předejít konfliktům a tím přispět k ochraně tohoto druhu. Náklady na takovéto položky reps, překládání hnízd by měli nést typicky majitelé objektu a obce. Ochrana přírody (státní a spolková) by měla přispívat spíše okrajově a to především konzultacemi a know-how.

Budování umělých podložek na betonovém sloupu s železnou konstrukci ve tvaru kruhu (viz obr.nahoře) se jeví jako nejvhodnější řešení, s ohledem na možnou váhu hnízda. Tyto instalace umělých podložek jsou také v Jihomoravském kraji nejčastější (31 z 52) a po zkušenostech, které s nimi máme, je můžeme doporučit jako nejlepší řešení. Další vhodnou variantou se jeví umístění podložky na nepoužívaném komíně. Tato instalace má dvě nevýhody: (1) stabilita podložky je závislá na stavu komína. Nepoužívané komíny se však vesměs neudržují. (2)trus a větvičky z hnízda mohou znečisťovat střechy, okapy a prostranství pod hnízdem. Budování podložek na dřevěných a železných sloupech příliš nedoručujeme s ohledem na to, že jejich stabilita je závislá na hnilobě či korozi nosných sloupů.

Literatura:

Lacina D.,2005: Rešerše a hodnocení realizovaných a probíhajících projektů aktivní ochrany čápa bílého (Ciconia ciconie) v České republice in : Tereza Kumstatova, Petra Nova a Pavel Marhoul (2005): Hodnoceni projektů aktivni podpory ohroIen˘ch IivoaichU v aeske republice, Praha: 1 – 432.

Dolata P.T. 2006: The White Stork Ciconia ciconia protectionin Poland by tradition, customs, law,
and active effortsin.In :Tryjanowski P., Sparks T.H. & Jerzak L. (eds.)
The White Stork in Poland: studies in biology, ecology and conservation Bogucki Wydawnictwo Naukowe, Poznań 2006

Nyklová-Ondrová M, Pojer F, Lacina D., Vermouzek Z, Kaminiecká B, Čejka J., Chvapil S., Macháček P. , Makoň K., Molitor P., Prášek V., Vlašín M., Vlček J., Vrána J., Toman A., Zaňát J.,2016: : Výsledky 7. mezinárodního sčítání čápa bílého(Ciconia ciconia) v České republice v roce 2014– dlouhodobý vývoj početnosti, umístění hnízd a reprodukční úspěšnosti
(Results of the 7th International White Stork (Ciconia ciconia) census in the Czech Republic
in 2014 – long term trends in abundance, nest placement and reproductive success) SYLVIA 52 / 2016 :17-33

Formanek J., Hudec K., Plesnik J., Rejman B.,Řezniček J., Škopek J. & Šťastny K. 1994:
Pták roku 1994 – Čap bily. ČSO, Praha.

Lacina D. & Rejman B. 2002: Akční plán pro čápa bilého (Ciconia ciconia) – hlavni zásady
peče o druh v České republice. Sylvia 38: 113–123.

Rejman B. & Lacina D. 2002: Výsledky monitoringu hnízdní populace čápa bílého
(Ciconia ciconia) v České republice Sylvia 38: 103–111.

 

 

 


© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 24. 4. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube