Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Právo a aleje

Legislativa související s kácení dřevin kolem komunikací (únor 2007)

(znění zákonů aktualizováno v dubnu 2017)


Kácení dřevin u pozemních komunikací upravuje zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. v § 15.

 

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy* kácet dřeviny na silničních pozemcích.

 

* § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

 

Odkaz v poznámce pod čarou směřuje k tomuto ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.:

 

§ 8

Povolení ke kácení dřevin

(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem*.
(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze** a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.
(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

 

* § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

** Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 46 zákona č. 114/1992 Sb. se potom týká ochrany tzv. památných stromů, kde musí být speciální povolení, ale to asi nebudou moc časté případy .

 

Ještě jsou podstatné definice pojmů „silničních pozemky“ a „silniční pomocné pozemky“ v § 11 zákona o pozemních komunikacích (pojem „jiné vhodné pozemky tvořící součást dálnice, silnice nebo místní komunikace“ - viz výše § 15 odst. 1, nikde v zákoně definován není).


§ 11

Silniční pozemek

(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.
(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.
(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.
(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice.
(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

 

 

Výklad vztahu těchto ustanovení není úplně jednoznačný. Zdá se, že zamýšlený výsledek je, že v případech kdy podle § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. Policie navrhne vlastníkovi (u dálnic a silnic I. třídy stát, silnic II. a III. třídy je kraj, místních komunikací obec) kácení a on s tím souhlasí, tak nemusí žádat o povolení ke kácení podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (což je jinak pravidlem), ale vždycky se předpokládá, že jde o případ podle § 8 odst. 2 – tedy že postačí ohlášení orgánu ochrany přírody (každá obec pro své území) 15 dnů před kácením, a pokud ten kácení nezakáže, může se kácet. Případně se může uplatnit i § 8 odst. 4, tedy pokud hrozí nebezpečí nebo škoda značného rozsahu, lze kácet hned a oznámit až dodatečně.

 

Tento výklad by ovšem bylo možné zpochybnit, protože je založen pouze na tom, že poznámka pod čarou k § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. odkazuje pouze na § 8 odst. 2 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., a ne na § 8 jako celek. Avšak podle obecně platného výkladu (potvrzeného Ústavním soudem) nejsou poznámky pod čarou závazné. Z toho by se dalo dovodit, že § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. je nutné vyložit tak, že „zvláštními předpisy“, na které odkazuje, je celý § 8 zákona č. 114/1992 Sb., a tedy i v případě „kácení u silnic“ platí, že obecným pravidlem je nutnost povolení ke kácení (vydaného ve správním řízení) a pouze v konkrétních odůvodněných případech (tedy ne automaticky) se může uplatnit „mírnější“ (pro toho, kdo chce kácet) úprava – tedy ohlášení 15 dnů předem, případně až ex post.

 

V praxi to nepochybně vypadá tak, že se kácení u silnic pouze ohlašuje a pokud by to někdo zkusil z uvedených důvodů napadnout, tak by úřady vždy tvrdily (s odkazem na § 15 odst. 1, případně jiná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., že jde o výkon "oprávnění podle zvláštního předpisu" (k poznámce k § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. odkaz na zákon č. 13/1997 Sb. není, ale to není rozhodující – viz výše).

 

Dalším problémem je neurčitá definice „silničního pomocného pozemku“, z níž není jasné, na jak široký pruh země se (mimo jiné) § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. vztahuje. Jasné je, že se vše výše uvedené netýká pozemků v zastavěném území obce a pozemků, které nevlastní vlastník silnice (viz výše § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.)

 

Z žádného předpisu nevyplývá, že by se měly dřeviny vykácet (všeobecně)v nějaké šíři od silnice. Pokud nějaký úřad toto tvrdí, je to jeho (podle mě nesprávný) výklad výše citovaného § 15 zákona č. 13/1997 Sb. – ve smyslu že pokud není všude u silnic pruh zcela bez stromů, je ohrožena bezpečnost.


Ekologický právní servis, Mgr. Pavel Černý

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 3. 2024