Oživení blanenského nábřeží Svitavy

Přinášíme Vám souhrnné výsledky ankety Jaké chcete nábřeží Svitavy v Blansku a hlavní i souhrnné výstupy ze setkání místních obyvatel, studentů a studentek architektonických škol a obyvatel Blanska.

Co se děje s nábřežím Svitavy v Blansku? 

Soutěž pro studenty architektonických a uměleckých škol

V únoru 2012 Město Blansko vyhlásilo soutež pro studenty a studentky architektonických škol s názvem Oživení blanenského nábřeží Svitavy. Město Blansko chce tímto oživit svoje nábřeží za pomoci mladých tvůrců a do plánování a získávání podkladů pro zpracování konceptu nábřeží zapojilo i svoje obyvatele.

Vítězný návrh byl odměněn částou 20 000 Kč, druhý vítězný návrh částkou 15 000 Kč, třetí částou 10 000 Kč. Kompletní informace, formální zadání a aktuality naleznete na stránkách Odboru investičního a územního rozvoje MěÚ Blansko v sekci zakázky.

Zapojování veřejnosti - setkání obyvatel, studentů a zástupců veřejné správy

Pro zapojení veřejnosti do plánování město přizvalo Ekologický institut Veronica, který zorganizoval setkání zástupců veřejné správy, studentů a studentek architektonickcýh škol a obyvatel Blanska. Přesto, že účast studentů na setkání byla nutnou podmínkou pro zapojení se do soutěže, převážná většina studentů a studentek hodnotila setkání jako velmi přínosné. Setkání proběhlo ve čtvrtek 8. března 2012. Děkujeme všem Blanenským, kteří na setkání dorazili a nenechali si ujít možnost, vyjádřit svůj názor.

Na setkání navzoval třídenní workshop studentů, který pro ně připravili doktorantky doc. Havliše Ing. arch. Veronika Dobešová a Ing. arch. Gabriela Blažková. Součástí workshopu byli i přednášky, na které byli zváni i místní obyvatelé. Diskuse tak dále pokračovali i na těchto setkáních.

Kompletní zápis i shrnutí výsledků ankety naleznete na konci této stránky ke stažení v přílohách.

Anketa Jaké chcete nábřeží Svitavy?

Pro obyvatele, kteří se nezúčastnili setkání, ale přesto se chtějí vyjádřit k nábřeží, jsme vytvořili anketu. Uzáveřka ankety byla 25. března, sešlo se 150 vyplněných anketních lístků. Kompletní výsledky a výstupy byly zveřejněny 30. března, studenti a studentky architektonických škol je tedy získali a mohou je zapracovat do svých návrhů.

Jak kompletní, tak souhrnné výstupy si můžete stáhnout v příloze na konci této stránky v přílohách.

Co nás čeká nyní?

Studenti a studenkty odevzdají svoje návrhy do 25. května 2012. Poté zasedne odborná porota, která vybere kvalitní návrhy. O vítězných návrzích však rozhodnete VY již v červnu 2012 opět v anketě. Ta bude nyní již v režii Města Blanska. Připravme se tedy na červen a nenechme si ujít možnost rozhodnout o vítězném projektu a tedy i o podobě našeho nábřeží.

Historie aktivit k nábřeží

Setkání navazuje na akci s názvem Pěšky nebo kolem kolem Svitavy?, kterou inicioval v květnu 2011 v Blansku Ekologický institut Veronica. Jejím cílem bylo propojit blanenské obyvatele se zástupci veřejné správy a odborníky a společně diskutovat o podobě plánované (cyklo)stezky mezi blanenským vlakovým nádražím a zastávkou. Z diskuse vzešlo mnoho zajímavých pondětů, které jsme předali blanenským zastupitelům. Mezi ty často zmiňované patřila otázka bezpečnosti na stezce, po které se budou zároveň pohybovat pěší, cyklisté, in-line bruslaři, vozíčkáři a další.

Mezi další významné požadavky patřil apel na koncepční zpracování celého prostoru nábřeží (a nejen zaměření se na cyklostezku). Kompletní zápis ze setkání i shrnutí nejvýznamějších bodů, které byly dále předány zastupitelům, včetně fotek ze setkání nalezenete tady.

Tento požadavek zástupce města a blanenských institucí zaujal. V průběhu roku jsme se proto několikrát setkali na blanenské radnici ve složení Marek Štefan, vedoucí Odboru investičního a územního rozvoje, Olga Hořavová, vedoucí Galerie města Blanska, Jaroslav Ungerman, blanenský občan, člen Unie pro řeku Moravu, který připomínkoval úpravy Svitavy, Monika Vokálová, obyvatelka Blanska, Ekologický institut Veronica. Našim cílem bylo najít cestu, jak by bylo možné blanenské nábřeží oživit a zapojit místní obyvatele do rozhodování o jeho podobě.

Souhrné výstupy ze setkání

Vyhodnocení ankety Jaké chcete nábřeží v Blansku?

Na následujících řádcích Vám představíme souhrnné hlavní výstupy ankety na téma nábřeží Svitavy v Blansku. Blanenských obyvatel jsme se ptali, jak využívají blanenské nábřeží, co jim zde vadí a chybí, na jejich připomínky a podněty.

Cílem ankety je zejména poskytnou studentům a studentkám architektonických škol, kteří budou zpracovávat koncept pro blanenské nábřeží, další podklady a vstupní informace přímo od místních obyvatel. Vycházíme z toho, že místní obyvatele jsou největšími odborníky a znalci těchto míst a dokáží fungování a problémy míst nenahraditelně vystihnout a jako budoucí uživatelé prostoru by měli především oni definovat svoje potřeby a přání týkající se veřejného prostoru. Anketa doplňuje setkání Jaké chcete nábřeží v Blansku?, které proběhlo 8. března. Setkání se účastnilo přes třicet studentů a místní obyvatele zde mohli vyjádřit svoje potřeby, přání a náměty pro lokality přímo studentům. Ze setkání byl pořízen kompletní zápis, který je dostupný na www.veronica.cz/svitava a na stránkách Odboru investičního a územního rozvoje MěÚ Blansko.

Obyvatelé Blanska měli možnost anketu vyplnit v březnu 2012, anketních lístků bylo vyplněno 150. Anketa nepředstavuje reprezentativní sociologický výzkum, je však cennou sondou, která nastiňuje fungování prostoru, problémy a potřeby jeho uživatelů. Anketní formuláře jsme distribuovali jak v tištěné, tak v on-line verzi. Anketu i setkání Jaké chcete nábřeží v Blansku?jsme realizovali díky zájmu a podpoře Města Blanska.

Otázky byly cíleny na tři konkrétní lokality:

  1. Městský sad (park „U Zborováka“) a okolí Ježkova mostu
  2. břeh řeky mezi mostem k vlakové zastávce a lávce ke koupališti
  3. okolí Salmova jezu („splavu“) v severní části Sportovního ostrova Ludvíka Daňka

Další anketa nás čeká v červnu 2012, kdyby budeme volit vítězný architektonický návrh pro blanenské nábřeží. K tomuto stručnému souhrnu doplňujeme soubor prezentující kompletní výsledky ankety.  Děkujeme všem, kteří anketu vyplnili, informace jsou pro nás a zejména pro studenty a pro studentky cenné.

Za Ekologický institut Veronica Monika Vokálová.

 

  1. Lokalita Městský sad (park u „Zborováka“) a přilehlé okolí Ježkova mostu

Využívání lokality:

127 respondetnů uvedlo, že tuto lokalitu využívá, 23 odpovědělo, že ji nevyužívá. Respondenti, kteří lokalitu nevyužívají, uváděli nejčastěji jako důvody, že zde nebydlí nebo nemají tudy cestu, není zde pro ně nic zajímavého a nebo se necítí v prostoru dobře a bezpečně.

K čemu je lokalita využívaná:

Respondenti, kteří lokalitu využívají, sem nejčastěji chodí na procházky (64 dotázaných), chodí okolo řeky na vlakové a autobusové nádraží (57 dotázaných). Místo je také využíváno pro přesun na nákup směrem z města k obchodním domům (42 dot.), pro odpočinek v parku (30 dot.), čekání na vlak (27 dot.).

V jakou denní dobu a jaké dny v týdnu:

Nejvíce dotázaných se zde pohybuje jednou za 14 dní (55 dot.), denně se zde pohybuje 38 dotázaných a méně než jednou za měsíc sem zavítá 29 dotázaných. Nejvíce je lokalita využívána odpoledne, pak využití postupně klesá v pořadí dopoledne, ráno, večer. V noci se zde pohybuje pouze 8 z dotázaných. Naprostá většina dotázaných využívá lokalitu o víkendu i ve všední den. 

Objekty, které by zde respondenti uvítali:

Respondenti by v této lokalitě nejvíce uvítali lavičky a další místa k sezení (99 dot.), molo nad řekou (89 dot.), letní kavárnu (76 dot.) a místo pro pikniky (74 dot.), více jak třetina z dotázaných by také uvítala venkovní pódium pro koncerty a kulturní představení, stojany na kola, sochy a květinové záhony. Dětské hřiště by zde uvítalo 86 respondentů. z toho 49 by uvítalo, pokud by hřiště bylo ohrazené, aby nemohli vběhnout psi.

Co zde nejvíce vadí - odpovědi na otevřenou otázku shrnujeme do následujících kategorií:

  • místo nic nenabízí, je neutěšené, neútulné, nevyužité, neatraktivní
  • nevhodná, nepřirozená úprava říčního koryta
  • absence vybavenosti – osvětlení, odpadkové koše (i pro psí exkrementy), lavičky
  • zeleně je málo, je monotónní, mělo by jí být více až k obchodnímu domu, aby nebylo příliš vidět na hlavní třídu, velkých stromů je málo
  • místo neposkytuje pocit bezpečí pro pohyb nedůvěryhodných osob, neosvětlenost
  • nepořádek, rozbité lavičky, odpadky, přeplněné odpadkové koše, nevzhledné vitríny v zídce
  • pohyb různých osob – opilí, bezdomovci, kouřící nezletilí, narkomani
  • cyklostezka – nepropojenost k nádraží i směrem na Ráječko, její utnutí u obchodního centra, chybí vhodný povrch pro in-line, stezka je úzká
  • chybí stezka okolo řeky k nádraží, která by byla alternativou k chůzi po rušné a prašné ulici Svitavská
  • volně pobíhající psi a jejich exkrementy
  • okolo 20ti respondentů, uvedlo, že jim zde nic nechybí

Co zde nejvíce chybí - odpovědi na otevřenou otázku shrnujeme do následujících kategorií:

  • chybí místo pro rodiče a děti – přírodní hřiště, dětské hřiště, prolézačky, pískoviště, herní prvky, více klidových zón
  • upravená zeleň a dojem parku – chybí zelená zvuková bariéra, více zeleně
  • přístup k vodě, řece (nejen) pro vodáky
  • místo pro setkávání, odpočinek, klid
  • chybí hmotné vyjádření partnerství Blanska s jinými městy, část nábřeží jako „Nábřeží partnerských měst“ s rozcestníky, znaky měst
  • pocit bezpečí
  • osvětlení, odpadkové koše, lavičky
  • umělecké prvky, fontána, molo, amfiteátr, místo pro petanque, stánek se zmrzlinou, značka povodňové hladiny z roku 1997
  • okolo 28 respondentů uvedlo, že jim zde nic nechybí, někteří upozorňují na úskalí přeplácanosti

 Opalování:

V lokalitě by se opalovalo 25 dotázaných, 21 neví, 100 by se neopalovalo

Proč bych se zde neopaloval/a. (pozn. Hlavním cílem této otázky bylo zjistit, jak respondentí místo vnímají a zjistit ještě dodatečné pocitové informace o prostoru).

Respondenti, kteří by se neopalovali, uvádí jako časté důvody (vyjma toho, že se neopalují):

 hluk, nepříjemnost prostředí, blízkost obchodního centra, benzínové stanice, vysokou frekvenci lidí, málo soukromí, blízkost centra a hlavní silnice, není se kde koupat a zchladit se, moc na ráně z vlaku a silnice.

 

2. Lokalita - břeh řeky mezi mostem k vlakové zastávce a lávce ke koupališti

 Pohyb v lokalitě a její využití:

 V tomto prostoru se pohybuje 128 respondentů, 22 se zde nepohybuje. Ti, kteří se zde nepohybují, uvádějí, že nemají důvod sem chodit, prostředí je nezaujalo, bydlí v jiné části města, nebo se zde necítí bezpečně.

K čemu je lokalita využívaná:

 93 respondentů chodí do těchto míst na procházky, nejčastěji s přáteli a s dětmi/s kočárkem. Lidé se sem vydávají na procházky i sami nebo se psem. Pokud ze respondenti jezdí na kole, tak nejvíce rekreačně, méně do práce a nebo na vlak. 43 respondentů tudy chodí pěšky na vlak, 26 využívá lokalitu pro jízdu na in-line bruslích. 

V jakou denní dobu a jaké dny v týdnu:

 Nejvíce z dotázaných se zde pohybuje jednou za 14 dní (přes 50 respondentů), lokalita je však mnoha respondenty využívána i denně (37 dot.), méně než jednou za 14 dní sem zavítá 29 dotázaných. Převážná většina respondentů se zde pohybuje odpoledne (121 dot.), v dopoledních hodinách lokalitu využívá 71 respondentů. Večer a ráno se zde pohybuje přibližně třetina dotázaných. Většina respondentů (97 dot.) se zde pohybuje ve všední den i o víkendu. 

Objekty, které by zde respondenti uvítali:

 Pokud si respondenti mohli vybrat z libovolného počtu nabízených objektů, nejvíce by zde uvítali lavičky a jiné objekty k sezení (116 dot.), přibližně třetina respondentů by zde uvítala také květinové záhony, molo na řekou, místa na pikniky, sochy a nebo dětské hřiště (z toho 28 respondentů by uvítalo ohrazené hřiště). 

Co zde nejvíce vadí a chybí – odpovědi na otevřené otázky shrnujeme do následujících kategorií:

 absence mobiliáře a vybavení – chybí lavičky, místa k sezení a osvětlení, umístění stávajících laviček je nevhodné

  • lávka ke koupališti je úzká a není bezbariérová
  • prostor za úřadem práce je nevzhledný a zanedbaný, kazí dojem z lokality
  • prostor je neatraktivní a nekoncepční, neoddělený od silnice
  • místo je neosvětlené,
  • rodiče se bojí, že děti spadnou do řeky
  • nevhodně upravené koryto Svitavy – zpevněné a sterilní břehy, chybí kontakt s řekou a možnost k ní sejít
  • nepořádek, odpadky, psí výkaly
  • neupravená a nedostatečná zeleň, málo stromů, chybí parková úprava
  • hluk z aut
  • cyklostezka není dále propojená, není zde povrch na brusle
  • okolo 60ti respondentů zde nic nevadí ani nechybí
  • návrhy na další objekty: molo u řeky, místa k odpočinku, fontána, zábradlí, altánky, něco pro děti, nová širší bezbariérová lávka

Opalování:

 21 respondentů by se sem chodilo opalovat, 107 nechodilo, 21 neví.

Proč bych se zde neopaloval/a. Cílem otázky bylo zjistit, jak lidé prostor vnímají, a získat o něm další pocitové informace. Uvádíme souhrn nejčastějších odpovědí.

stín, průchozí lokalita, není klid, málo soukromí, místo je úzké, není to pláž a kousek je koupaliště,chodí se tudy jen na vlak, není se kde schladit, moc chodců a kol, posezení v trávě si zde umím představit

 

  1. lokalita – okolí Salmova jezu („splavu“)

   Využívání lokality:

 128 respondentů odpovědělo, že se v okolí Salmova jezu pohybuje, 22 odpovědělo, že ne. Lidé, kteří lokalitu nevyužívají, uváděli jako časté důvody vzdálenost od místa bydliště nebo že nemají důvod, proč sem chodit.

 Jak je lokalita využívaná:

 Z těch, kteří lokalitu vužívají, sem zavítá převážná většina na procházky (104 dot.) a to nejčastěji s přáteli (65 dot.), ale také s dětmi/s kočárkem (38 dot.), sami (39 dot.), nebo se psem (33 dot.).Pokud zde respondenti jezí na kole, tak téměř výhradně rekreačně. Jen 3 respondenti využívají tato místa pro přepravu na kole do práce, školy nebo na vlak. Pěšky však tudy chodí na vlak 18 respondentů a na chatu 8. Jezdit na in-line bruslích se sem vydá 31 dotázaných.

 V jakou denní dobu a jaké dny v týdnu:

 Největší pohyb je v lokalitě odpoledne (117 respondentů), o polovinu méně respondentů se zde pohybuje i dopolende. Ráno a večer lokalitu využívá okolo 40ti respondentů, v noci téměř nikdo (jen 6 dot.). Nejvíce respondentů využívá lokalitu jak ve všední den, tak o víkendu (87 dot.), pouze o víkendu sem zavítá 30 respondentů a jen ve všední den 9.

 Objekty, které by zde respondenti uvítali:

 Pokud si respondenti měli vybrat objekty (libovolný počet různých objektů), které by zde uvítali, tak jednoznačně preferovali lavičky a jiné objekty k sezení (104 dot.), místo pro ohniště (87 dot.) a místo pro pikniky (79 dot.). Okolo 40 ti respondentů by zde uvítalo i molo na řekou, stojany na kola, venkovní pódium pro koncerty nebo letní kavárnu a květinové záhony. Nejmenší zájem byl projeven o sochy (29 dot.) Dětské hriště by zde uvítalo 68 respondentů (z toho 48 by je chtělo ohrazené proti psům), 82 dotázaných by zde naopak dětské hřiště neuvítalo.

 Co zde nejvíce vadí a chybí – odpovědi na otevřené otázky shrnujeme do následujících kategorií:

 nedokončenost stezky do tvaru oválu, na terém by se dal udělat okruh na in-line bruslích a špatný povrch pro in-line, navíc si sem člověk musí brusle donést v batohu, špatně se sem na nich jede

  • cyklísté jezdící velmi rychle, na malém prostoru stezky je hodně lidí, stezka je úzká
  • chybí navazující cyklostezka na Dolní Lhotu
  • vadí zpevněné a nepřirozeně upravené koryto řeky, chybí přirozený tok, místo pro vodáky, kontakt s vodou
  • chybí mobiliář – lavičky, osvětlení, odpadkové koše, vybavení pro odpočinek, pikniková místa, posezení, letní občerstvení, hospůdka, ohniště, něco pro děti, přírodní dětské hřiště, něco i pro bezdětné dospělé, kteří si chtějí hrát – houpačka, lávka, půjčovna rybářského vybavení, informační tabule a mapa
  • chybí více zeleně, parková úprava
  • není přístup k rybníčku i pro kočárky
  • přístup k lokalitě - špatný přístup ze silnice, není zde přechod a bezpečnost, neupravené stezka, jednotlivé lokality jsou nepropojené a miniaturní
  • neupravenost, nepořádek, neútulnost, nekoncepčnost, nevyužitý potenciál
  • okolí – blízkost budov obklopujících hlavní tah, garáže, chátrajícíc stadion baseballu, nevzhledný splav
  • obavy – děti spadnou do řeky, ponurost místa, bezdomovci, narkomani, opilí, sprejeři, „dírový“ most s průhledy na řeku vadí psům

Opalování: 39 dotázaných by se sem chodilo opalovat, 85 by nechodilo, 25 neví.

 Proč bych se zde neopaloval/a. Cílem otázky bylo zjistit, jak lidé prostor vnímají, a získat o něm další zejména „pocitové“ informace. Uvádíme souhrn nejčastějších odpovědí.

 stín, průchozí lokalita, není klid, málo soukromí, místo je neupravené, hodně lidí, pokud bych se rád opaloval, tak bych sem i zašel, místo je to docela slušné.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 16. 8. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube