Brněnský strom roku 2009 vyhlášen

Vítězný strom: buk lesní

Vítězem jubilejního 10. ročníku celobrněnské ankety Brněnský strom roku se letos stal buk lesní v parku Zámku Belcredi v Líšni. Pro tento strom v hlavní kategorii hlasovalo celkem 214 osob z celkem 874 hlasů. Ve vedlejší kategorii - strom u školky, školy a univerzity - zvítězila líska turecká z areálu Veterinární a farmaceutická univerzity Brno o 2 hlasy před topolem bílým u Moravské zemské knihovny. V knihovně je do 26.června výstava fotografií všech finalistů. Oslava ankety a vyhlášení stromu Hrdiny proběhne v úterý 23.června 2009 přímo pod vítězným stromem od 16h.

Fotogalerie všech finalistů za rok 2009

Bilance hlasování

Celkem v letošní anketě hlasovalo 879 osob s tím, že 5 lístků bylo neplatných. Z platných 874 hlasů bylo 405 prostřednictvím hlasovacích lístků, 342 hlasů přes webové stránky a 127 SMSek.


„Potěšil nás jednak zájem dětí ze Základní školy ve Šlapanicích, ale i seniorů z Vlastivědného klubu Petra Bezruče, díky kterým buk vlastně vyhrál. Druhé místo obsadil strom na pozemku soukromé firmy, jejíž majitel je hrdý na to, že budova firmy má tak krásnou a v Králově Poli jedinečnou klimatizaci v podobě javoru mléče," komentuje zájem veřejnosti o anketu Hana Chalupská z Ekologického institutu Veronica. „Na třetím místě je poměrně těsno - kolem stovky hlasů získal topol bílý na Pálavském náměstí na Vinohradech, mandloň v Botanické zahradě a platan na Hybešově ulici," doplňuje informace o pořadí hlasování Hana Chalupská.

O anketu projevili zájem i nebrněnští občané - adresy na hlasovacích lístcích byly i ze Sivic, Pozořic či Valašského Meziříčí.

„Vítěz si zaslouží odměnu, a tak v zámeckém parku v Líšni proběhne oslava, kterou doprovodí lektorovaný výklad k historii parku i zámku, cimbálová muzika Veronica a nadační obchůdek," zve na závěrečnou akci k anketě ředitelka Nadace Veronica, která anketu finančně podpořila. Výtěžek z prodeje obchůdku poplyne do dárcovského obecně prospěšného fondu Nadace Veronica „Společně pro Brno", kde bude ve veřejném grantovém řízení rozdělen ve prospěch lokálních, komunitních a ekologických projektů. Kromě benefičního rozměru, kdy kupující darováním nebo zakoupením určité věci přispěje na podporu veřejně prospěšných projektů, má obchůdek i environmentální rozměr, kdy věci dárci již nevyužívané nebo nepotřebné (ale přesto použitelné) můžou najít nového uživatele.

V rámci oslavy vyhlásíme i vítěze kategorie strom Hrdina, kterého vybírá odborná komise.

Anketa Brněnský strom roku 2009 probíhá pod záštitou náměstka primátora Martina ANDERA.
Anketu organizuje Ekologický institut Veronica v partnerství s Veřejnou zelení města Brna a Statutárním městem Brnem s finanční podporou Nadace Veronica.

Hlasování bylo ukončeno 8. června 2009.

Výsledky a podrobnosti k ročníku 2008
Výsledky a podrobnosti k ročníku 2007
Výsledky a podrobnosti k ročníku 2006
Výsledky a podrobnosti ročníků předchozích

Historie brněnských stromů

Vše na světě má svoji historii. Proč by je tedy neměla mít brněnská zeleň? Především si rozdělíme historii našich stromů podle jejich původu.

Největší skupinu tvoří naše domácí dřeviny. Mají tu výhodu, že jsou od nepaměti přizpůsobeny svým životním podmínkám, což se projevuje zdařilým růstem, zdravou zelení, dlouhověkostí a v mnoha případech ekonomickým přínosem.

Tak hodnotíme a obdivujeme naše břízy, duby, lípy, jasany, javory, vrby, topoly, olše, jilmy aj. Negativní vlivy průmyslu, dopravy a energetiky na zeleň však zapříčiňují, že stromy v mnoha případech předčasně odumírají. Též jejich přirozeně mohutné koruny bývají v ulicích často překážkou a předmětem kritiky, a proto bývají neodborně ořezávány.

Bohatá je však historie dřevin cizího původu. Dostávaly se do města postupně přes zámecké i městské parky a zahrady klášterní i bohatých měšťanů. Důvody byly jednak okrasné (krása květů, listů, plodů), ale též ekonomické (hodnota dřeva, plodů) i obdiv exotického původu.

Zajímavé je, že část těchto tzv. introdukovaných a postupně aklimatizovaných dřevin u nás zdomácněla tak, že jsou v městském prostředí odolnější než naše domácí dřeviny. Obdivujeme je, že ač původem z Ameriky, Číny, Japonska, Orientu a jihu Evropy, se dovedou uplatnit ve zhoršených životních podmínkách.

Jmenuji některé ty významnější, jak je máme možnost vidět v ulicích a parcích našeho města: javor jasanolistý, javor stříbrný, jírovec maďal, pajasan žláznatý, katalpy, kaštanovík jedlý, líska turecká, dřezovec trojtrnný, nahovětvec dvoudomý, ořešák černý, liliovník tulipánokvětý, šácholány, korkovník, platany, paulovnie, topol kanadský, topol Simonův, dub uherský, škumpa ocetná, trnovník akát, cedr, cypřišky, kryptometrie japonská, jinan dvoulaločný, jalovec čínský, libocedr sbíhavý, metasekvoje tisovcovitá, smrk omorika, smrk pichlavý, borovice banksovka, borovice himalájská, borovice žlutá, borovice vejmutovka, douglaska tisolistá, jedle ojíněná, jedlovec, tis japonský, zeravy.

Výčet těchto cizokrajných druhů není zdaleka úplný. Važme si těchto našich hostů za jejich přispívání k udržení krásy města a zdraví jeho obyvatel. Kdy se začaly tyto aklimatizační cesty introdukovaných stromů v brněnských parcích, zahradách a ulicích uplatňovat, můžeme posoudit ze seznamů pořízených zahradníky a majiteli zahrad, kteří je vysazovali. Názvy dřevin v těchto seznamech jsou až na malé výjimky uváděny botanicky (latinsky) a německy, česky jen ojediněle.

citace z knihy: Josef Přibyl, Galerie brněnských stromů, MMB OŽP, 1994

Anketu dříve pořádalo Regionální sdružení ČSOP v Brně, poslední ročníky pořádá Ekologický institut Veronica.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 21. 11. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube