Ochrana plazů

Nové: Ochrana užovky stromové v oblasti Vlárského průsmyku

Přesvědčit někoho o nutnosti ochrany čápa bílého nebo lejska malého nebývá žádný problém. Ptáci jsou až na výjimky lidmi přátelsky přijímaná skupina živočichů, která si může dovolit kálet na sochy a hnízdit ve výklencích, aniž by vzbuzovala záporné emoce. Zkuste však někoho přesvědčit o nutnosti ochrany nějakého hada, třeba zmije. V euroamerické civilizaci narazíte na předsudky, jejichž počátky můžete hledat už v Bibli a možná již v mezopotamských mýtech. O to více je třeba hýčkat tu malou skupinu milovníků přírody, amatérů v tom nejlepším slova smyslu (od amo, amáre -milovat), kteří mají rádi plazy do té míry, že netouží je chovat v zajetí a stačí jim fakt, že se s nimi dosud mohou setkávat v přírodě. A právě jim je určena tato brožura, která má sloužit k lepšímu poznání těchto opomíjených druhů a snad i k vzájemné výměně informací, která by měla vést v posledku k účinné ochraně všech plazů v naší vlasti, o které praotec Čech (kdyby existoval) prohlásil: „To je ta země zvěře a hadů plná, želvami a ještěrkami oplývající." Jára Cimrman (kdyby existoval) by dodal: „Neplazte se před nikým, od toho máme hady."

  • V následující tabulce je seznam našich plazů a status jejich ochrany podle zákona 114/92 Sb. (který platí ve své novelizované podobě) a vyhlášky 395/1992 Sb. (novelizovaná vyhláškou 175/2006). V kategorii kriticky ohrožené (KO) je 6 druhů, v kategorii silně ohrožené (SO) jsou 4 druhy a v kategorii ohrožené(O) je 1 druh. Všechny původní (autochtonní) druhy našich plazů jsou tedy zvláště chráněné.
  • V tabulce je také zařazení druhů podle červeného seznamu (Plesník, Hanzal, Brejšková 2003) v kategoriích kriticky ohrožený (CR),ohrožený (EN), zranitelný (VU), téměř ohrožený (NT) , málo dotčený (NT) a druh o kterém nejsou dostatečné údaje (DD).
  • Ve třetím sloupečku je zařazení druhu podle evropské legislativy a sice směrnice 92/43EEC z roku 11992 a sice: druhy vyžadují vyhlášení území zvláštní ochrany (II) a druhy vyžadují zvláštní ochranu (IV).
  • Ve čtvrtém sloupečku je také status ohrožení podle evropského červeného seznamu "Ohrožené druhy obojživelníků a plazů v Evropě.Zde jsou použity kategorie velmi ohrožený (endangered -E), zranitelný (vulnerable -V),vzácný (rare - R), nejistý stupeň ohrožení (indeterminate I). Z našich druhů 3 spadají do kategorie zranitelný.

Pro názornost je vyznačen vysoký stupeň ochrany či ohrožení červenou, střední žlutou a malý nebo žádný zelenou barvou. Je zřejmé, že legislativní ochrana se ne zcela kryje s ohrožením dle červeného seznamu.

želva bahenní (Emys orbicularis ) KO DD II+IV V
ještěrka obecná (Lacerta agilis ) SO NT IV  
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) SO VU    
ještěrka zední (Podarcis muralis) KO CR IV  
ještěrka zelená ( Lacerta viridis ) KO CR/EN IV V
slepýš křehký (Anguis fragilis) SO LC    
užovka obojková (Natrix natrix) O LC    
užovka hladká (Coronella austriaca) SO VU IV _I
užovka podplamatá (Natrix tessellata) KO EN IV  
užovka stromová ( Zamenis longssimus) KO CR/EN IV V
zmije obecná (Vipera berus) KO VU   _I

Sledování výskytů plazů

Jedním ze základů ochrany plazů je znalost míst jejich výskytu a informace o početnosti populací. Amatérské sledování plazů má dva dílčí cíle, které jsou relativně nezávislé:

  • v rámci sítě kvadrátového mapování 677 kvadrátů resp. mapovacích čtverců v ČR zjistit v každém takto vymezeném území všechny původní druhy plazů, které se zde prokazatelně vyskytují Zjišťujeme tedy pouze přítomnost či nepřítomnost sledovaného druhu

  • sledovat populační hustoty vybraných druhů v časové ose tak, aby bylo možno stanovit alespoň rámcově, zda v tom kterém území dochází k snižovaní, zvyšování či stabilizaci populační hustoty

Zatímco první rovina dovoluje pracovat s mnoha zdroji informací (místní mapovatelé, literární údaje, údaje z inventarizačních průzkumů a diplomových prací), druhá rovina vyžaduje už dlouhodobý zájem pozorovatele o konkrétní lokalitu a druhy.

Amatérský monitoring je zatížen určitým handicapem, vyplývajícím z toho, že mapovatelé musí být motivováni vlastním zájmem o věc, respektive konkrétním koordinátorem, který je povzbuzuje a poskytuje jim nemateriální satisfakci (osobní růst, prestiž, možnost publikace). Materiální podpora a motivace (náhrady cestovních nákladů, smlouva o dílo atd.) jsou dostupné výjimečně. Z toho důvodu je třeba předem počítat s tím, že údaje z takového monitoringu budou kusé, nesourodé a často i chaotické. Jejich řádnou filtrací, ověřováním a tříděním je možné získat hodnotná monitorovací data. Většinu plazů žijících v České republice lze určit poměrně snadno. Potíže mohou nastat zejména u mláďat plazů. Ve sporných případech a u vzácných nálezů je třeba se vždy obrátit na odborníka. K určení můžete použít terénní klíč, např. Vlašín (2007), či :Zwach (1990 ) aj. Pomoci mohou i atlasy, které sice neobsahují určovací klíče avšak jednotlivé druhy jsou zde vyobrazeny a je upozorněno i na některé významné determinační znaky (např. Dungel et Řehák 2005). Popis a rozlišovací znaky jsou také uvedeny v publikacích Fauna ČSFR (Oliva et Baruš.1992) Může být také využita starší publikace Stavovce Slovenska I (Lác 1968) . Je důležité si někdy přiznat, že nevíme jaký druh ještěrky před námi přeběhl, k jakému druhu ještěrky náleží mládě, které se vyhřívá na kameni nebo jaký had se mihnul v trávě.

Máme zájem o informace o výskytu plazů, které však musí obsahovat alespoň základní údaje.

Základní údaje

  • Druh uvedeme plné české nebo latinské jméno druhu, pokud si nejsme určením jisti, uvedeme jiné, méně přesné určení, obvykle rod. I takový údaj může mít význam jako informace o lokalitě možného výskytu chráněných druhů. Bez upozornění místního znalce může být opomíjena i zajímavá lokalita

  • Obec uvádíme nejbližší obec nebo pokud je známe, tak katastrální území. Pokud je nejbližší obcí větší město, uvádíme název města a příslušné městské části např. Brno - Bystrc, Zlín - Jaroslavice. Je také velké množství obcí se stejným názvem např. obcí které se jmenují Nový Dvůr je několik desítek. Důležité je proto blíže uvést o který Nový Dvůr nebo Dolní Kotěhůlky se jedná. Z toho důvodu zaznamenáváme i nějaké bližší určení (např. okres nebo je možné uvést okolí většího města (např. Táborsko, Prachaticko).

  • Bližší určení místa nálezu musí být uvedené nezaměnitelným způsobem. Místo nálezu je možné doložit souřadnicemi z přesné mapy anebo údaji z GPS přístroje. Souřadnice je také možné dohledat na internetovém vyhledávači např. na portálu Seznam na stránce www.mapy.cz . Pokud autor nálezu není schopen takové údaje zajistit, je možné je nahradit přesným popisem místa např.:"Lokalita se nachází 2 km severně od železniční stanice v Dolních Kotěhůlkách v místech, kde turistická cesta odbočuje od trati směrem k vrcholu Valík- 333 m n.m., jde o skalnatou stráň porostlou nízkou vegetací". Pro kontrolu je však vhodné uvádět jak slovní tak souřadnicovou identifikaci místa nálezu.

  • Datum uvádíme nejlépe úplné, tedy den, měsíc a rok nálezu. Pokud neznáme přesné datum, vyznačíme časový interval v němž bylo pozorování uskutečněno (např. 1.- 8.5.2006) Nezbytný je však alespoň rok nálezu. U starších údajů můžeme případně uvést i rozmezí let (např. 1973 - 1976).

  • Jméno autora nálezu nebo zdroj informací uvedeme jméno pozorovatele (vždy s kontaktními údaji pro možná budoucí doplnění nálezu) V případě převzaté informace zaznamenáme, že jde o ústní nebo písemné sdělení, o údaje získané z muzejních sbírek apod.

Kontakt: Mojmír Vlašín

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 29. 9. 2016  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube