Zastavitelná a nezastavitelná území, brownfields

Pozvánku od Rostislava Pospíšila najdete zde.

Diskuse k tématu Zastavitelná a nezastavitelná území, brownfields proběhla opět ve Slévárně Vaňkovka dne 28.března 2006 v 17hodin. V panelu se tentokrát objevil za zpracovatele územního plánu (firmu ArchDesign) Ing. arch.Jaroslav Dokoupil, dobrý příklad z Německa prezentovala z Masarykovy univerzity , se zahraničním zkušenostmi přispěla Jiřina Bergatt Jackson a výsledky studie zaměřené na zastavitelnost a nezastavitelnost představil doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D..

Jak řešit rozrůstání zastavitelných ploch versus zeleň?

Hledají se nástroje omezování urbanizace – změnu životního stylu po revoluci územní plán nerespektoval; zahrádkářské kolonie vypudily bydlení majetných mimo město + nebyla nabídka ploch pro bydlení; z toho vyplývá potřeba hledání těchto ploch v novém územním plánu.

Připomínka: problém s navázáním územních plánů sousedních obcí!

Administrativní plochy – skupiny investorů, které budují administrativní centra mají svoji strategii promyšlenou (?!). Otázkou druhou je koncentrace těchto aktivit na jihu Brna.

Vývoj Brna se může vyvíjet 3 způsoby – nahoru, dolů nebo stagnovat. Brno se vyvíjí v globálním prostoru.

Co to je "brownfield"?

Znovuvyužití urbanizovaného území; deprimující plochy, podvyužitelné plochy

Respektuje ÚP ekologickou stopu?

Ne.

Panelisté v diskusi k tématu (Ne)zastavitelnost území a brownfields: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., Ing. arch.Jaroslav Dokoupil, mgr. Martin Nawrath, Jiřina Bergatt Jackson, Ing. arch. Magdalena Hledíková  a  Ing. arch. Karel Bařinka Existují nějaké podkladové dokumenty pro brownfields?

Radnice města Brna má toto téma ostatečná dokumentace;

Jaký je výhled vývoje nákupní centra vs. maloobchod?

prognóza vývoje – pokles. Ekonomické potenciály – saturovaný rozvoj obchodních ploch, závisí to na vývoji ekonomiky města. Ekonomický vývoj se nedá jednoznačně naplánovat předem. Obchodní centra lze směrovat, ale ne regulovat – otevírání ekonomického potenciálu. M palác „předběhl“ dobu.

Jak řešit (ne)zastavitelnost záplavových území na příkladu Tuřan?

Neexistuje dohoda mezi městem a krajem co se týče protipovodňové ochrany.

Jackson – zelené střechy – přijmutí strategie

Má město vizi, kterým směrem se chce ubírat?

Brno má a aktualizuje se Strategie pro Brno, aktualizace nyní – firma DHV, dokončení v září.

Majitel brownfields: kultivace nejde realizovat – 1) přes lokalitu vede silnice (územní plán), která se nebude realizovat (nejsou peníze); 2) je levnější stavět na zelené louce. Co může udělat město pro využití brownfields?

Změnit využití území!

Brněnský průmysl vznikal 19 století – byl pohlcen bytovou výstavbou – je záhodno je využívat jinak než jako průmyslové lokality. V budoucnu - Strukturální fondy nepodporují brownfields na jiné než průmyslové využití. Jsou nezbytné veřejné zdroje – zatížení investicemi.

Vyhodnocují se údaje o navrácení zastavěných ploch do původního stavu (orná, parky, apod.).

Pokud požadavek vznikne, může s tím ÚP pracovat.

Zohlednit zdraví při budování výrobních provozů – viz Moravany vypouštějí škodliviny i do Brna.

Je důležité dosáhnout „hustoty“ města.

V Kanadě – investor/developer je tlačen na vybudování zeleně, školského zázemí…

Chybí nástroje – jak jednat s developery, jak ochránit veřejný zájem, veřejné prostory; promítá se to do rozvojových záměrů. Je třeba kromě ÚP působit na lokální politiky = když rovnou střechu, tak zelenou; když developer, tak X% zeleně, školky;). Staví-li developer byty pro 500 lidí, postaví školku automaticky a pod.

Brownfields - transformační plochy – bez konkrétního využití.


© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 24. 4. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube