Zkušenosti ze stavby malého skladu, Hostětín

Fotodokumentace ze stavby

Hotový slaměný domekSlaměný sklad vznikl především jako experimentální budova pro získání zkušeností s tímto neobvyklým materiálem. Na druhou stranu jsme však získali funkční objekt k uskladnění nářadí na obhospodařování sadu, kam se vejde i malý traktůrek s vlečkou. Takový prostor na pozemku moštárny v Hostětíně, kde dům stojí, velmi citelně chyběl. Realizace proběhla v roce 2002.

Projekt se realizoval v rámci programu na snižování emisí CO2. Sláma splňuje několik základních požadavků na skutečně ekologický materiál. Je nenáročná na vstupy energie při výrobě a dopravě, jedná se většinou o lokální materiál přímo vyrobený v okruhu pár desítek kilometrů od stavby, jeho výrobou je minimálně narušeno životní prostředí a jeho nákupem podporujeme lokální trh se zemědělskými produkty. Ze stavebního hlediska se jedná o materiál s výbornými tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, což opět přináší úspory energie. (V našem případě se však nejedná o vytápěný objekt a tuto vlastnost tedy nijak nevyužijeme.)

Pro malou stavbu stačí mělké základy Sklad má vnější půdorys 4,55 x 3,5 m. Tato velikost je volena především kvůli snadnému povolovacímu řízení. Stavba byla pouze ohlášena jako drobný objekt do 16 m2 zastavěné plochy plnící vedlejší funkci k budově hlavní. Pokud by se jednalo o větší budovu, bylo by nutné získat stavební povolení a prokazovat odstupové vzdálenosti a požární odolnost konstrukcí, což je v případě "nové konstrukce" velice problematické a může to být i finančně náročné.

Stavba započala druhý týden v červenci, tedy v době, kdy žně začínají teprve v teplejších krajích. To způsobilo mírně zvýšené náklady na dopravu balíků z větší vzdálenosti, ale i tak nás tato investice do slámy včetně dopravy přišla na pouhých 1600 Kč.

Ochrana před deštěm Sláma je materiál, jenž má spoustu předností, ale zároveň mnoho specifik, které je třeba respektovat. Například je nutné dobře sledovat kvalitu balíků a raději připlatit šoférovi, aby dobře seřídil stroj a vytvářel pevné, dobře slisované a souměrné balíky. My jsme tuto část trochu zanedbali a balíky byly značně nekvalitní, což v průběhu stavby způsobilo nemalé problémy. Dále je nutné chránit balíky naprosto spolehlivě před deštěm. Balíky, pokud jsou na otevřené ploše, se musí stohovat do tvaru stanu (nebo jehlanu) a přikrýt skutečně nepromokavou plachtou, nejlépe z polyetylénu. Nemůžeme doporučit žádné tkaniny ani umělé, protože i ty mohou při prudším dešti promoknout, což se bohužel stalo i nám. Při stavbě je pak nutno mít neustále na mysli, že může kdykoliv začít pršet a je potřeba mít připraveny plachty na zakrytí rozestavěných zdí.

Základy domku Spodní část slaměné stěny musí být alespoň třicet centimetrů nad terénem, aby byla chráněna před sněhem a odstřikující vodou. Většinou se pod ni dává nenasákavý izolační materiál jako pěnové sklo nebo polystyren, ale my jsme použili obyčejnou cihelnou podezdívku z vápenopískových cihel zděných na hliněnou maltu, protože nepožadujeme žádné tepelně izolační vlastnosti. Mezi podezdívku a slaměnou stěnu jsme vložili izolační asfaltový pás.

Ze slaměných balíků se staví velice rychle a celkem pohodlně. Nutné je pouze sledovat kolmost, propojovat rohy drátěnými skobami a zpevňovat stěnu propícháváním dřevěnými pruty.

Instalace věnce Velmi důležitou součástí stavby je dřevěný věnec umístěný na vrcholu zdi. Měl by být co nejpřesnější a co nejtužší. My jsme měli jen malou stavbu, a mohli jsme tudíž dělat věnec vcelku na zemi a potom s pomocí asi deseti lidí ho vyzdvihnout nahoru. Věnec pak byl ještě vyplněn hlínou, aby tvořil zábranu proti hlodavcům. Na věnec pak přišla pozednice a krov s pálenou krytinou, což už je práce jako na každé jiné stavbě.

Slaměný dům značně sedá a čím jsou balíky horší kvality, tím sedá víc. Náš domek se v průběhu asi 5 dnů od postavení snížil o cca 10 cm, to je asi o 5 %. S tím je nutno počítat zejména při instalaci nosných rámů pro okna, které musí být již o tuto část snížené oproti naměřené výšce balíku. My jsme původně očekávali sedání menší a tuhý rám pro okno tedy způsobil nerovnoměrné sedání, což vedlo dokonce k naklonění domu na stranu od okna. Řešili jsme to vytahováním slámy z balíků pod a nad oknem a úroveň jsme postupně vyrovnali.

Nanášení alternativní omítky alternativní metodou V Evropě jsou velmi úzce spojeny slaměné a hliněné stavby, a tak jsme i my volili na naši stavbu hliněnou omítku, oproti americkému stylu, kde často používají omítku cementovou, která pozitivně ovlivňuje únosnost slaměné stěny. Účastníci stavby si pochvalovali hnětení hliněné malty šlapáním ve staré vaně. Podle architekta a začínajícího jogína Pavla Hermana má takováto přirozená akupresura chodidel velmi blahodárný vliv na zdraví. Směs na omítku jsme připravili smícháním jednoho dílu hlíny s velkým obsahem jílu s jedním dílem písku a asi jedním dílem hrubě sekané slámy. Hliněná malta se pak rukama vtírala do slaměných balíků, čímž se vytvářela zvláštní originální struktura stěny. Druhá vrstva se může již buď natahovat hladítkem nebo nahazovat zednickou lžící, ale k té se může přistoupit až po úplném sednutí domu, které může trvat až několik měsíců.

Výroba podlahy Podlahu v domě jsme vytvořili ze starých hliněných cihel položených do asi 5 cm jemného štěrku. Podobná podlaha leží již 200 let ve staré sušírně ovoce bez výrazné známky opotřebení a tak se domníváme, že i zde nějakou dobu vydrží.

Domek byl postaven zhruba za 9 dní s pomocí asi 10 lidí, kteří se účastnili letního kurzu vesnických ekologických aktivit v Hostětíně pořádaného ZO ČSOP Veronica Brno. Mezi účastníky byli i dva mladí architekti, kteří ve slaměném domečku našli i jistou inspiraci pro budoucí tvorbu.

Rozpočet na materiál na tuto stavbu je asi 12 000 Kč, ovšem my jsme využili množství recyklovaného materiálu (cihly, dráty, tašky), takže jsme se dostali asi na 5000 Kč za celou stavbu bez započtení práce.

Pozor: domek již nestojí, posloužil na získání zkušeností, které jsme uplatnili při dalších stavbách.

Důvody použití slaměných balíků na stavbu zahradního domku (nosné slaměné zdi)

  • vyzkoušení tohoto nového stavebního materiálu pro budoucí použití pro stavbu pasivní budovy skladu na jablečný mošt
  • dlouhodobé sledování zatížené slaměné stěny
  • vyzkoušení a sledování interakce zatížené slaměné stěny s hliněnou omítkou
  • výstavba s minimálními náklady

Fotodokumentace ze stavby Úvodní strana o Veroničích experimentálních slaměných stavbách

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 4. 7. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube