= XXV. ročník =

XXV. ročník
číslo 6/2011 vyšlo v prosinci 2011

Čtvrtstoletí časopisu - Brno je zelená loď - Zpět na Východ? - Genetika smrku - Příběh Zámecké Moravy - Mysli, než sníš vánočního kapra - Pro předplatitele příloha o NPR Týřov

Ohlédnutí úlehlovské (Miroslav Kundrata)
Bilancujeme čtvrtstoletí brněnského časopisu Veronica. I s odstupem tří desetiletí je potřeba s respektem vzpomenout, jak ojediněle silné a angažované bylo tehdy občanské ekologické zázemí v Brně. Soudím, že na počátku stál Vladimír Úlehla a jeho generace předválečných přírodovědců světového významu, z jejichž dědictví těžíme dodnes.

Býčí louky, zatopené jarní záplavou, dobrovolníci 6. června 1987 přesadili 2 436 bledulí letních s nepoškozenými cibulkami. Foto Karel Hrubý

Akce Dno (Antonín Buček)
Akce Dno začala před 30 lety tím, že jsme se 23. května 1981 vydali na dno budoucí nádrže na průzkum. Mapovali jsme v nivě na pravém břehu Dyje výskyt vzácné bledule letní, kriticky ohroženého druhu naší květeny. Výsledek byl ohromující - napočítali jsme 25 761 trsů bledulí letních, počet jedinců tedy jistě přesahoval 125 000!

Čtvrtstoletí časopisu Veronica (Václav Štěpánek)
Je skutečně malý zázrak, že tento nevládní a nezávislý časopis od roku 1986 nepřetržitě vychází. Že by tenkrát někdo - kromě disentních samizdatů - mohl připravovat nějakou mimostrukturní tiskovinu ve formě časopisu, bylo zcela nepředstavitelné.

Brno je zelená loď (Gabriela Hájková)
V působení ochránců přírody před Listopadem 1989 můžeme najít výrazný přínos ke vzniku znovu se utvářející občanské společnosti. Na jejich tehdejší působení navázalo současné environmentální hnutí. Jeho cílem bylo a je informovat veřejnost o problémech a dosáhnout alespoň onoho „nadzvednutí ze židle“, či lépe zaktivizování k vlastnímu jednání.

SVR zvažuje odstoupení od jednání s ministerstvem
Stínová vědecká rada NP Šumava (SVR) zvažuje odstoupení od jednání u kulatého stolu Ministerstva životního prostředí k zákonu o národním parku Šumava. Přestože vědci již na prvním jednání předložili velmi kompromisní návrh zonace (min. 26 % I. zóny) a desítky návrhů na změny v textu zákona, nebyla jich drtivá většina akceptována.

Cena Josefa Vavrouška 2011 (Jiří Dlouhý)
V letošním patnáctém ročníku se sešlo více než 42 nominací na 21 různých osobností. Cenu nakonec obdržel architekt a odborník na územní plánování Martin Říha.

K jubileu paní Kocourkové (Karel Hudec)
Nebylo obtížné si rychle a trvale vrýt do paměti paní Jarmilu Kocourkovou. Nejen ve fotografiích se projevovala jako obdivovatelka a dokumentaristka krás přírody i sídel člověka v ní.

Stále při dechu (Miroslav Patrik)
Když jsem v polovině 80. let minulého století studoval v Brně geologii, mým oblíbeným ekologickým časopisem byla Nika. Veroniku brněnských ochránců přírody jsem začal číst až někdy od roku 1988. A tak jsem byl zcela „v obraze“.

Vzpomínky na budoucnost klimatu (Yvonna Gaillyová a Jan Hollan)
O blížících se důsledcích růstu koncentrací skleníkových plynů promluvil prof. Klaus Heinloth v roce 1984 v Praze na konferenci Trends in Physics. Pochopili jsme, že nejde jen o zajímavost, ale o budoucnost života na Zemi. Na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 v Riu de Janeiru či záhy po ní přijaly všechny státy světa Rámcovou úmluvu OSN o ochraně klimatu.

Zahrady s plaketou (Veronika Fišerová)
Přírodní zahrady podobně jako třeba biobedýnky začaly být trochu módou: pozorovat a napodobovat přírodu je zajímavé a kreativní, v dnešní době dokonce nové a originální. Podle rakouského vzoru jsme letos na dvou zahradních slavnostech udělili celkem 35 plaket přírodním zahradám v Jihomoravském kraji - jak soukromým, tak veřejným.

Přírodní zahrady se inspirují přírodními ekosystémy. Každé místo je pokryto a využito. U rodiny Vlašínových v Ořešíně. Vzadu vpravo hmyzí domeček. Foto autorka

Čelem vzad, pochodem v chod (Hana Chalupská)
Pane Dejmale, před osmi lety jste komentoval záměr sněmovny schválit antidemokratickou novelu stočtrnáctky (zákona o ochraně přírody a krajiny). Útoky na tento zákon trvají od okamžiku, kdy se vám ho podařilo souběhem milých událostí v parlamentu prosadit.

Hlídáme Šumavu (Jaroslav Valůch)
Cílem rozjíždějící se platformy Hlídáme Šumavu (www.sumava.watching.cz) je průběžně shromažďovat informace od občanů a nabízet různé mapové podklady. Vznikla z potřeby sdílet informace o aktivitách na zastavení protiprávního kácení stromů v rámci protikůrovcových opatření.

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR k zásahům v NP Šumava
Vedle mnoha argumentů týkajících se managementu šumavských smrčin se objevují další, zcela nové, které obhajují asanační zásahy v jádrových územích NP Šumava z genetického hlediska. Argumentace dosud použitá spočívá ve spekulacích a demagogických tvrzeních, která by neměla být podkladem pro rozhodování o zásazích v jádrových územích NP.

Bitva o národní park Šumava pokračuje (Václav Zemek)
V diskusi jsou dva návrhy zákona o národním parku Šumava. První z nich je z dílny zastupitelů Plzeňského kraje. Byl již předložen k projednání do poslanecké sněmovny a čeká na zařazení na program schůze. Nemá však širší podporu, neboť při svém vzniku nebyl konzultován s oponenty a je tlačen stylem „za každou cenu“.

Samovolná obnova smrku, Ptačí potok, srpen 2011. Foto Markéta Jedličková

Šumava v měnícím se klimatu (Jan Hollan)
Stabilní klima, jaké panovalo jen s malými, nepříliš rychlými proměnami po celý holocén, čili v době poledové, jsme již ztratili. V posledních desetiletích se klima i u nás rychle mění a změny se ještě zrychlí. Může za to složení ovzduší, jaké zde neexistovalo už mnoho milionů let, mnohem lépe tepelně izolující než kdykoliv ve čtvrtohorách.

Krajina po potopě (Jan Lacina)
Až do července roku 1997 jsme žili v klamném domnění, že obýváme krajinu klidnou a bezpečnou, v nivách řek dostatečně zabezpečenou vodohospodářskými úpravami včetně přehrad. Stačilo však pár dní extrémně vysokých srážek, aby se na moravských řekách rozpoutala povodeň. Jsou velké povodně, katastrofické pro lidi a jejich výtvory, stejně katastrofické i pro přírodu?

Stav lesů ve světě. Fakta, omyly, polopravdy a emoce (Jan Plesník)
Mezinárodní rok lesů, který na rok 2011 vyhlásilo Valné shromáždění OSN, se stal víc než vhodnou příležitostí zamyslet se nad stavem a změnami lesních ekosystémů na Zemi. Právě v souvislosti s lesy v globálním měřítku se traduje hned několik nepřesností.

Rubriky

Himantoglossum
Pamatujete ještě ekoteroristy? (Dušan Šlosar)
Před desetiletím jich ještě bývaly plné noviny, aspoň některé. Pozorovatel jazyka Český národní korpus nám uchoval spoustu skvělých dokladů.

Anketa
Jaké environmentální téma považujete v Česku za zásadní?
Odpovídá Bedřich Moldan (ředitel Centra pro otázky životního prostředí), Václav Cílek (ředitel Geologického ústavu AV ČR), Anton Markoš (vedoucí katedry filozofie a dějin přírodních věd, Přírodovědecká fakulta UK v Praze), Hana Librová (zakladatelka katedry environmentálních studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity) a František Pelc (ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR).

Jak se dělá řeka
Příběh Zámecké Moravy (Lukáš Krejčí)
článek ke stažení ve formátu PDF
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je unikátním územím, kde se řeka Morava podílela a stále podílí na utváření krajiny i lidské společnosti. Během staletí se zde vytvořil říční systém, v němž se vodní tok větví do několika ramen. Litovel, které se říká Hanácké Benátky, leží hned na šesti ramenech.

Krajina mého srdce
Valašský kýč a realita (Lubor Kysučan)
Krajina našeho srdce může být pouze ta, kde jsme bezpodmínečně šťastni. Šťastni z pouhého faktu, že tam jsme, aniž bychom k tomu potřebovali jakékoliv další berličky a drogy, jimiž civilizace naše štěstí k našemu neštěstí neustále rozhojňuje.

Recept na…
Prameny, Priessnitz a brontosauři (Jiří Glabazňa)
Jesenicko, dříve Frývaldovsko, je území bývalého okresu Jeseník v české části západního Slezska. O přírodní bohatství a kulturní dědictví příhraničního venkovského regionu pečuje už deset let největší regionální centrum Hnutí Brontosaurus.

Krystal z Finského pramene ze Stezky živé vody kolem Jeseníku. Foto laboratoř Hado Life Europe, Lichtenštejnsko

Přírodní parky
Bohdalovsko (Jan Lacina)
Krajina, připomínající spíše rybniční jižní Čechy, se rozprostírá na jih od Žďáru nad Sázavou kolem městečka Bohdalov. Spolu s rybníky skládají mozaiku krajiny jehličnaté lesy a louky, polí je zde poměrně málo.

Ekologická poradna
Mysli, než ho koupíš (Jan Kyselý)
Jedním z typických symbolů Vánoc je štědrovečerní večeře - smažený kapr a bramborový salát. Ačkoliv toto jídlo považujeme za tradiční, je kapr součástí štědrovečerní hostiny teprve od konce 19. století, tedy něco přes sto let. Mnoho dnešních domácností od kapra opět upouští. Co všechno se s kaprem děje předtím, než skončí na štědrovečerním talíři? + Recept na vegerybu.

Recenze
Střípky odhodlanosti (Jan Kotecký)
Jarušková, R.: Angažujete se? V Brně? ANO! aneb Rozhovory s členy a členkami brněnských občanských iniciativ. Nesehnutí, Brno 2011, 59 s.

Cesty za vesnickým (ne)vkusem (Pavel Klvač)
Kocourková, J., Kruml, J.: Vesničko má přestavovaná… DVD. Obec Lužice 2010, 40 min.

Lidé na venkově (Karel Hudec)
Klvač, P. (ed.): Lidé na venkově. Rural dwellers. Drnka, Drnovice 2011, 73 s.

Klimatický jin a jang
Austrálie naznačuje cestu (Jan Labohý)
Na více než čtyři sta miliard dolarů se podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v minulém roce zvýšila částka, kterou státy každoročně dotují využívání fosilních paliv. - Velký krok kupředu učinila v poslední době Austrálie, která jako první země na světě schválila zavedení tzv. uhlíkové daně.

Pro předplatitele navíc příloha
o národní přírodní rezervaci Týřov
Barevná příloha vám představí přírodní a krajinné krásy jedné z nejzachovalejších částí CHKO Křivoklátsko, zříceninu přemyslovského hradu Týřov a upozorní na zajímavou expozici zkamenělin.