Svět se hlásí k ochraně klimatu. Na Hodinu Země zhasnou památky i obýváky.

Hodina Země, největší celosvětový happening na ochranu klimatu, se koná v sobotu 30. března 2019. Ve 20.30 hodin obce na hodinu vypnou svá veřejná osvětlení a nasvětlení významných památek, lidé zhasnou světla ve svých bytech, firmy a podniky uspořádají veřejné vzdělávací či kulturní akce. Účastníci tak dají i letos najevo svou podporu ochraně životního prostředí a připomenou ostatním i sobě, že bychom měli konat. Kampaň v České republice koordinuje Ekologický institut Veronica.

„Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje důvody pořádání Hodiny Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Děkuje předem všem, kdo budou šířit informace o této kampani, třeba sdílením události Hodina Země 2019  na sociálních sítích (www.facebook.com/events/321053651879793/).

Obce, organizace, instituce i jednotlivci, kteří chtějí dát najevo, že jim záleží na ochraně životního prostředí, se mohou přihlásit a zapsat do seznamu na webových stránkách Hodina Země (www.hodinazeme.cz). Zapojuje se celá republika - od nejvýchodnější obce ČR Bukovce, až po lidi z Aše.

Loňský rok patří mezi pět nejteplejších let v řadě od počátku soustavného měření teplot. Rychlost růstu teplot se navíc v posledních letech zvyšuje. „Potřeba řešit příčiny i důsledky klimatických změn je již více než naléhavá. Jednotlivec sám mnoho ale neudělá. Poselstvím Hodiny Země je, že pro ochranu klimatu je nutné společné úsilí všech,“ říká Petr Ledvina, koordinátor kampaně z Ekologického institutu Veronica.

Výzva k ochraně klimatu zní ještě naléhavěji poté, co Mezinárodní panel pro klimatickou změnu vydal svoji mimořádnou zprávu v říjnu 2018. Zde konstatuje, že svět může dopady klimatické změny sice ještě zvládnout - ovšem pouze za předpokladu, že emise skleníkových plynů začnou rapidně klesat. Přibližně na polovinu do roku 2030 a na nulu v roce 2050.

Významným dopadem klimatických změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem i u nás. Cílem kampaně je tak mimo jiné upozornit na to, jak naše každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí. Klimatickým závazkem, který mohou obce, instituce i jednotlivci přijmout, jsou tedy i cílené úspory vody. Nejen té, která teče v našich kohoutcích, ale zejména vody spotřebované na pěstování a výrobu potravin. Mezi další závazky patří třeba udržitelná mobilita, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů.

Hodina Země je nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Začala roce 2007 symbolickým zhasnutím opery v Sydney a dnes se připojují miliony lidí na celém světě, aby poukázali na klimatické změny. Do akce je zapojeno 188 zemí, ve kterých se zhasíná přes 18 000 dominant a během Hodiny Země se na celé planetě uskuteční více než 600 000 doprovodných akcí. V České republice se k akci pravidelně připojuje více než 150 měst a obcí, desítky firem a tisíce jednotlivců.

Kontakty:

• Petr Ledvina, Ekologický institut Veronica, petr.ledvina@veronica.cz, 776 057 637, koordinátor kampaně

• Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica, yvonna.gailly@veronica.cz, 777 323 792, expertka na klimatickou změnu

• Hana Machů, Ekologický institut Veronica, hana.machu@veronica.cz, mediální koordinátorka

.............................................................................................................................................................

Příloha: Co je hodina Země?

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (, zkráceně WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Každoročně ji v ČR koordinuje Ekologický institut Veronica.

V České republice se k akci v roce 2018 připojilo přes sto měst, obcí, památek a dalších subjektů. Na celém světě se zapojilo 187 zemí, zhaslo 3000 významných památek a připojily se miliony jednotlivců a organizací.

Klimatický systém Země se razantně mění a dopady pociťujeme stále více i u nás doma. Abychom odvrátili největší problémy, musíme výrazně proměnit naše chování a fungování celé společnosti. Potřebujeme skutečně začít šetřit s energiemi, větší podíl energie získávat z obnovitelných zdrojů a skončit s pálením fosilních paliv, které ke změně klimatu přispívají nejvíc. Protože část času na zlepšení jsme už ztratili, musíme naše domovy připravit na častější povodně, sucha nebo letní vlny vedra, které změna klimatu přináší.

Celkem 17 z 18 nejteplejších let se objevilo od roku 2001. Rychlost růstu teplot se navíc v posledních letech zvyšuje. Významným dopadem klimatických změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem nejen u nás, ale zejména v rozvojových zemích. Cílem kampaně je tak mimo jiné upozornit na to, jak naše každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. Klimatickým závazkem, který mohou přijmout instituce i jednotlivci, jsou tedy i cílené úspory vody. Nejen té, která teče v našich kohoutcích, ale zejména vody spotřebované na pěstování a výrobu potravin.

Změna klimatu se dotkne nás všech a k odvrácení jejich nejhorších dopadů musíme svým dílem přispět všichni. Alespoň symbolicky to můžeme udělat právě na Hodinu Země, kdy na šedesát minut zhasneme byty, domy, památky a firmy.

Sami jako jednotlivci změnu klimatu odvrátit nedokážeme. Musíme se spojit na úrovni jednotlivých obcí nebo měst a hledat řešení, jak naše domovy ochránit před extrémy počasí, a jak snížit emise skleníkových plynů, které jsou příčinou změny klimatu.

Z mimořádné zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC, vydané v říjnu 2018, plyne, že je stále možné, i když velice obtížné, zastavit oteplování na 1,5 °C. Tedy na úrovni, kdy dopady klimatické změny budou sice výrazné, ale zvládnutelné. Globální emise skleníkových plynů musí začít rapidně klesat. Přibližně na polovinu v roce 2030 a na nulu v roce 2050. Aby se to stalo, je nutné přestat spalovat fosilní paliva, zefektivnit průmysl, změnit složení naší stravy a snížit spotřebu ve vyspělých zemích. K tomu je za­potřebí, aby ruku v ruce šla zodpovědná klimatická politika představitelů na všech úro­vních (obce, kraje, stát) a uvědomělá změna chování občanů (např. zateplení domů, využí­vání hromadné dopravy, omezení konzumace živočišných produktů).

Právě teď nastal čas, aby se i Česko začalo měnit, pokud chceme skutečně udržet oteplování planety v alespoň relativně bezpečných mantinelech.

Klima jsme už změnili, teď se pojďme změnit my.