Vážené a milé, vážení a milí, mnozí z nás se celý rok těší na léto, které nám však čím dál intenzivněji a častěji ukazuje i svou odvrácenou tvář. Vlny veder rozpalují města, vysušují půdu a mění vyprahlou vegetaci ve snadno zápalnou hmotu. Požáry už nejsou vzdálenými obrazy a vysoké teploty nedopadají jen na lesy, pole a vodní toky, ale také na naše zdraví. Přinášejí únavu, nespavost, dehydrataci i vážné zdravotní komplikace – zvlášť dětem, starším a nemocným lidem.Nezapomínejme proto ve vedrech pečovat také o sebe a své blízké. Pravidelně pijme, i když ještě nemáme žízeň, vyhýbejme se přímému slunci a fyzické námaze v nejteplejší části dne, ochlazujme sebe i své domovy a věnujme pozornost lidem, pro které mohou být vysoké teploty obzvlášť nebezpečné. V těchto vyprahlých Rozverkách vám přinášíme neveselé informace o stavu naší vodní krajiny, ale také tipy, příklady a možnosti, jak se současné situaci postavit s nadějí. A pokud ve vás už nějakou dobu doutná pokušení začít něco aktivně dělat, stále máme několik volných míst na Klimatické akademii, která proběhne 14. – 19. srpna v Hostětíně s pokračováním na podzim. Možná právě tam může doutnající jiskra dostat podobu konkrétního kroku – a místo dalšího požáru zažehnout změnu. |
Když vedra zabíjejí a politici se smějí Zpráv o vedrech, suchu, požárech a dalších dopadech klimatické krize jsou v těchto dnech plná média. Pokud si ale máte chuť přečíst ještě jeden text, doporučujeme článek Voxpotu. Přehledně propojuje extrémní počasí s jeho dopady na zdraví lidí, krajinu, zemědělství i ekonomiku a připomíná, že současné vlny veder jsou kvůli změně klimatu častější a intenzivnější. Zároveň ukazuje zarážející nepoměr mezi vážností situace a způsobem, jakým o ní mluví představitelé vládní koalice – od odmítání pojmu klimatická krize až po otevřené zlehčování. Přečtu si článek Proč se naše řeky a přehrady mění v zelenou polévku?Zelená voda plná řas a sinic není jen letní nepříjemnost. Je varováním, že české vodní ekosystémy jsou pod stále větším tlakem. V rozhovoru pro Český rozhlas vysvětluje geochemik Jakub Hruška, proč za přemnožením sinic stojí především nadbytek fosforu z lidské činnosti, ubývající voda v krajině a oteplování. Mluví také o tom, proč nestačí řešit následky, ale je potřeba lépe čistit odpadní vody, vracet řekám přirozený charakter a upravit zemědělské hospodaření. Poslechněte si rozhovor o tom, jak úzce souvisí kvalita našich vod s tím, jak pečujeme o krajinu. |
Pomohlo by Novým Mlýnům méně vody?O částečném vypuštění Novomlýnských nádrží na Břeclavsku hovořili ekologové už na začátku 90. let. Kvůli opakovanému přemnožení sinic a sílícím dopadům klimatické změny se tato myšlenka znovu dostává do veřejné debaty. Jaké problémy by mohlo odstranění části nádrží pomoci vyřešit? Botanik Kryštof Chytrý mluví o přeměně dolní nádrže na suchý poldr a obnovení původního koryta Dyje. Zmenšení plochy stojaté, rychle se prohřívající vody by podle něj mohlo omezit množení sinic, nedostatek kyslíku i opakované úhyny ryb, zároveň by zůstala zachována protipovodňová ochrana. Zprůtočnění nádrže zároveň může navrátit unikátní říční krajinu s meandry pro zadržení vody. Poslechněte si, proč bychom o budoucnosti Nových Mlýnů měli vést otevřenou a informovanou celospolečenskou diskusi. To mě zajímá |
Jak pomoci žíznivé krajině? Horko a sucho už neznamenají jen vyprahlé trávníky, ale narušují fungování celých ekosystémů: vysychají tůně, ubývá kyslík ve vodě, hynou mláďata ptáků a obojživelníků, rostliny předčasně odkvétají a opylovači přicházejí o potravu. Český svaz ochránců přírody ukazuje, že pomoci mohou jednoduchá opatření na zahradách – pítka, méně časté sečení, mulčování, jezírka nebo zachytávání dešťové vody – i systémové kroky obcí, jako je ochrana vzrostlých stromů, omezení betonování a obnova mokřadů, tůní a přirozených toků. Přečtěte si, jak můžeme společně vracet vodu, stín a život do krajiny. Přečtu si článek Nové číslo časopisu Veronica: Krajina na rozhraní změn Tématem nového čísla Veroniky jsou změny krajiny, které přijdou s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren. Autoři nás seznamují s tím, jak probíhá odborné posuzování záměrů na budování obnovitelných zdrojů energie. Dozvíte, jak se řeší podpora zájmů ochrany přírody, i to, že třeba pro některé živočišné i rostlinné druhy mohou být areály obnovitelných zdrojů energie vítaným biotopem. Určitě je třeba si také uvědomit, že se jedná o stavby dočasné a plánované na odhadem 30 let, že jejich budování se už postupně děje a dít bude a že větrné a fotovoltaické elektrárny nejsou jediným významným aktuálním typem proměny naší krajiny. Podzim v Hostětíně? Máme pro vás volná místa v Ekopenzionu Dopřejte si na podzim výlet do Hostětína. Lesy se barví do zlatavých odstínů, rána zdobí první mrazíky a přírodní zahrada Ekocentra Veronica láká k odpočinku i dětskému dovádění. Uvolnily se nám ubytovací kapacity v termínu 22. – 25. října, a tak vás zveme strávit pár dní v místě, kde je ticho stejně cenné jako inspirace života v souladu s přírodou. Vydejte se na výlety po okolních kopcích, objevujte kouzlo podzimní krajiny nebo si jen dopřejte čas pro sebe v srdci Bílých Karpat. Objednám si ubytování |
Protáhněte si tělo a pomozte dobré věci s Nadací Veronica Každou středu až do 26. srpna se ve studiu Yoga Freaks v centru Brna koná benefiční letní jóga. Od 19 do 20 hodin si můžete vybrat z pestré nabídky lekcí. Minimální příspěvek je 200 Kč a celý výtěžek podpoří pobyty v přírodě pro mladé lidi se SMA a svalovými dystrofiemi v Ekocentru Veronica Hostětín. Přijďte si odpočinout, rozhýbat tělo a proměnit hodinu pro sebe v pomoc druhým. Rezervaci si můžete vytvořit zde. |