Existuje určitě jiný způsob, ale je to samozřejmě pracnější a zdlouhavější. V každém případě na tom pozemku je příliš mnoho dusíku, pokud by tam měla být louka, musela by se plocha opakovaně kosit a hmota odvážet jinam, kopřivy lze takto postupně vyhladovět. Zlatobýl také, ale raději by se neměl ani jeden z druhů nechat vysemenit.
Trvalo by to několik let, máme to však s manželem odzkoušené – kopřiva je tzv. nitrofilní druh a dusíku potřebuje k životu hodně, takže postupně bude stále více strádat. Ze sklizené biomasy můžete získat vynikající kompost, kopřivy sušit nebo mrazit na špenát nebo je na jaře, kdy je půda kyprá, také vytrhávat i s kořeny a nakládat do sudu na přípravu jíchy. Sušené nebo sekané kopřivy jsou také vynikající krmivo třeba pro drůbež nebo kozy, třeba se v okolí najde nějaký zájemce.
Pro urychlení se pokosená plocha dá zakrýt nějakou fólií. Pokud se použije průhledná, rostliny se vysilují sluncem a pak dojde k jejich spálení. Pokud tmavá, rostliny budou bledé a postupně při nedostatku slunce a vzduchu také odumírají. Pro půdu to není tak drastické jako RoudUp (glyfosát) nebo jiné herbicidy, fólie se tam nechává přibližně rok, maximálně tři roky. Ale kopřivy budou fólii nadzvedávat, musela by se zatížit, třeba prkny nebo kameny.
Osobně bych to řešila spíše kosením a pozorovala, co se bude postupně dít. Kopřivy jsou vyhledávanými rostlinami baboček, v useknutých stéblech zlatobýlu si zase dělají hnízda samotářské včely… Možná Vám pro začátek bude stačit menší plocha, kde to můžete zkusit s fólií a vytrháním, a ostatní kosit.
