Fair trade – spravedlivý obchod

V minulých desetiletích jsme byli zvyklí finanční podporu spíše přijímat než poskytovat. Mnozí stále věří, že Česká republika je zemí chudou a že zaplatit něco navíc na podpo­ru těch, kterým se daří hůře, si – ať už jako stát, nebo jako jednotlivci – „nemůžeme dovolit“. Česká republika přitom patří mezi čtvrtinu nejbohatších států světa!

Životní realita v zemích, které jsou na konci pomyslného žebříčku, je pro nás takřka nepředstavitelná – chybí přístup k zdravotně nezávadné vodě, odborné lékařské péči a vzdělá­ní; pracovních příležitostí je minimum a ty, které se nabízejí, jsou mizerně placené. Na péči o přírodní zdroje a ochranu přírody se nedostává prostředků – hlavní a leckdy jedinou pri­oritou je zajistit holé přežití.

V řadě těchto zemí přitom vznikají výrobky, které jsou nepostradatelnou součástí nabídky každého supermarketu nebo samoobsluhy a které jsou běžnou součástí života vět­šiny z nás. Bez kávy, čaje, kakaa, banánů, rýže, koření, bavlny a mnoha dalších výrobků se už snad ani neumíme obejít. Výroba a mezinárodní obchod s těmito komoditami jsou však bohužel zatíženy specifickými problémy, které ztěžují život výrobcům, jejich rodinám i celým regionům.

Malí neorganizovaní pěstitelé kávy jsou například snad­nou kořistí místních obchodníků, kteří od nich kávu vyku­pují – pěstitelé ihned po sklizni zoufale potřebují hotovost, nemají prostředky na to, aby kávu sami zpracovali a dopra­vili na trh, a tak prodávají prakticky za jakoukoliv cenu. Nestabilita mezinárodního trhu způsobuje těžkosti nejen jednotlivým pěstitelům, pro které je káva hlavním zdrojem obživy, ale i celým regionům, které se specializují na pro­dukci kávy. Spekulace s kávou dále zhoršují už tak velmi nepříznivou situaci. Produkce běžných banánů je typická nebezpečnými pracovními podmínkami, násilným potlačo­váním odborových hnutí a nadměrným užíváním pesticidů, které vážně ohrožuje zdraví pěstitelů a jejich rodin i přírod­ní zdroje a neprospívá pochopitelně ani spotřebitelům. Pěstování konvenčního kakaa je spojeno s dalším problé­mem: kvůli nízké ceně, kterou pěstitelé za kakao dostávají, se opětovně rozmáhá dětská a nucená práce. Tak bychom mohli pokračovat komoditu po komoditě.

Coby spotřebitelé výrobků, které v těchto zemích vznikají, přitom máme v rukou klíč, kterým můžeme ovlivnit podmín­ky pěstování a zpracování. Stačí jím jen správně pootočit.

Co je fair trade?

Fair trade (do češtiny nejčastěji překládaný jako spraved­livý obchod) vytváří poměrně malou, ale významnou alter­nativu k současnému ekonomickému modelu: je to způsob obchodování, který podporuje malé výrobce a zaměstnance v chudých zemích světa. Fair trade je založený na předpo­kladu, že lepší než chudým zemím a jejich obyvatelům poskytovat almužny ve formě charity či nevhodné rozvojové pomoci je umožnit jim takovou účast na mezinárodním obchodu, která přispěje ke skutečnému rozvoji společnosti a hospodářství těchto zemí.

Fair trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v nepo­slední řadě získat velmi kvalitní výrobky za dobrou cenu. Fair trade je postaven na souboru principů, které mají zajistit zemědělcům a řemeslníkům z chudých zemí i jejich rodinám důstojný život. Mezi principy fair trade patří vyloučení zbytečných obchodních prostředníků, kteří ukra­jují výrobcům z jejich výdělku, zamezení zneužívání dětí v procesu výroby, dodržování základních zdravotních a sociálních standardů, jak je definuje Mezinárodní organizace práce ILO, vyloučení geneticky modifikovaných surovin a dodržování ekologicky šetrných postupů v zemědělství i ve výrobě. Výrobcům se za jejich výrobky platí smluvně stanovená férová cena, která plně pokrývá náklady na výro­bu a živobytí a umožňuje investice do zpracovatelských zařízení, zkvalitňování výroby, zvyšování odborných kapa­cit apod. Zemědělci jsou díky prostředkům z fair trade například schopní získat certifikaci ekologického zeměděl­ství, která je pro ně mnohdy finančně nedostupná, ačkoliv se ve svých zemědělských postupech požadavkům certifika­ce blíží. (Pozn.: Z těchto důvodů k vstupním požadavkům do fair trade nepatří, aby zemědělci pěstovali plodiny v rámci kontrolovaného ekologického zeměděl­ství; požadavkem je jen soulad s principy integrované ochrany rostlin a někte­rými dalšími požadavky – ne všechny fairtradové výrobky jsou tedy „bio“! Z finančních i jiných důvodů se však přechod na kontrolované ekologické zemědělství pěstitelům vyplácí, a pokud mají potřebné prostředky a znalosti, principy ekologického zemědělství dodržují.)

K minimální stanovené výkupní ceně fairtradových výrobků se připočítává ještě příplatek – tzv. sociální prémie. Napří­klad u kávy typu arabica je v  minimální výkupní cena stanovena na 1,40 amerického dolaru za libru u prané kávy arabika (v přepočtu to dělá asi 70 Kč za 1 kg), sociální prémii činí 0,20 dolaru za libru . K tomu mohou pěstitelé získat ještě příplatek 0,30 dolaru, pokud kávu pěstují podle pravidel ekologického zemědělství (čísla k roku 2022, zdroj). Sociální prémie se nevyplácí jednotlivým pěstitelům, ale putuje do společného fondu družstva nebo firmy, z něhož se na základě rozhodnutí členů družstva (příp. zaměstnanců firmy) financují různé sociálně a environmentálně oriento­vané projekty v místě. Bolivijské družstvo El Ceibo investu­je například do zlepšování dopravní infrastruktury, aby mohlo svou úrodu kakaa snáze dopravit na trh, indičtí Tea Promoters India zase zřídili střední školu pro děti sběračů čaje, kteří pracují na jejich plantážích, a další děti z okolí. Aby výrobci získali stanovenou výkupní cenu, příplatek a další výhody, které z fair trade plynou, musí se sdružit do demokraticky řízeného družstva (do fair trade se tedy nemohou zapojit jednotlivci), případně do sociálně angažo­vané firmy se silnou zaměstnaneckou organizací, musí být zajištěna průhlednost, otevřenost, dodržování stanovených environmentálních a pracovněprávních kritérií. Konkrétní situaci v jednom fairtradovém družstvu v Kolumbii přibližuje článek Evy Fraňkové na konci kapitoly.

Trocha historie…

Když na konci 40. let 20. století začala americká nevládní organizace Ten Thousand Villages jako první nezisková organizace na světě obchodovat s chudými komunitami z Jihu, kdekdo se jejich aktivitě podivoval – jak obchodovat s těmi, kdo nic nemají? Nápad se však uchytil – západní občané získali díky fair trade (tehdy se tomuto způsobu obchodu říkalo alternative trade) nejenom dobrý pocit z toho, že někomu pomohli, ale také pěkný výrobek. Ame­rické kolegy brzy následoval britský Oxfam, který v roce 1964 vytvořil první organizaci alternativního obchodu, která se věnovala výhradně obchodování se znevýhodněný­mi komunitami ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Současně začaly vznikat podobné iniciativy v Nizozemsku a dalších evropských zemích. První výrobky, se kterými se v rámci zásad fair trade obchodovalo, byly především řemeslné předměty – vyšívané polštáře, dečky, proutěné ošatky, ozdobné svíčky. Následovaly potravinové výrobky ­nejprve třtinový cukr, časem přibyly káva, kakao, čaj, baná­ny a další.

V roce 1980 se zrodil nový koncept, který umožnil oslovit a zapojit do spravedlivého obchodu širokou veřejnost: spo­lupracovník nizozemské církevní rozvojové organizace, který působil na projektu na podporu malých pěstitelů kávy v Mexiku, přišel s nápadem fair trade značky na produk­tech. Produkty, které organizace nakupovaly od skupin pěs­titelů v rozvojových zemích a poté prodávaly evropským a americkým spotřebitelům, měly po splnění určitých pod­mínek získat nárok na logo, které by je jednoduchým způso­bem odlišilo od konvenčních produktů. Mezníkem byl rok 1988, kdy se tato myšlenka stala realitou – v Nizozemsku vznikla značka „Max Havelaar“ (pojmenovaná podle hrdiny stejnojmenného románu, který usiloval o zlepšení život­ních podmínek obyvatel Jávy během nizozemské koloniální nadvlády nad ostrovem). Nápad byl úspěšný: během roku získala káva se známkou téměř tříprocentní podíl na trhu. V roce 1997 byla založena celosvětová asociace pro fairtradové značení – Fairtrade International, která spravuje černomodrozelenou ochrannou známku FAIRTRADE – ta postupně nahrazuje národní vari­anty fairtradového značení, jako jsou TransFair, Rättvisemarkt, Max Havelaar apod. FLO a její dceřinná organizace FLO-Cert mají nyní na starosti stanovování mezinárodních stan­dardů pro fair trade, certifikaci výroby a auditování obcho­du podle těchto standardů a dohled nad značením výrobků.

Spektrum férových výrobků dnes zahrnuje jak mnoho druhů potravin (káva, čaj, kakao, čokoláda, banány, rýže, třtinový cukr a mnoho dalších), tak nepřebernou škálu rukodělných výrobků – od šperků, tašek, oblečení, přes koberce a bytové doplňky až po fotbalové míče.

Fair trade výrobky a konvenční maloobchod

Označování výrobků nezávislou známkou skutečně pomohlo fairtradovým výrobkům proniknout do běžného obchodu. V současné době se více než dvě třetiny fairtradoývch výrobků prodávají v konvenčním maloobchodě, většina z nich je označena známkou FAIRTRADE.

Otázka prodeje fairtradových výrobků v konvenčních obcho­dech, zvláště v hypermarketech a diskontech, bývá někdy vnímána jako kontroverzní: jak je možné, že „férové“ výrob­ky se prodávají v obchodech, které jsou vnímány jako silně „neférové“ – ať už vůči svým zaměstnancům, dodavatelům, nebo životnímu prostředí? Jsou pak takové výrobky ještě vůbec „fér“?

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Stoupající obli­ba supermarketů, hypermarketů a diskontních řetězců u velké části spotřebitelů je trend, který se nám může a ne­musí líbit. Vzhledem k tomu, že primárním cílem fair trade je pomoci znevýhodněným producentům v rozvojových zemích a tedy co nejvyššímu počtu producentů, je prodej fairtradových výrobků v konvenční maloobchodní síti poměrně nevyhnutelným krokem. Důležité však je, že spotřebitelé, kteří maloobchodní řetězce v oblibě nemají, si faittradové výrobky mohou koupit ve specializovaných obchodech, zdravých výživách, prodejnách biopotravin nebo v někte­rém z četných internetových obchodů.

Fair trade v České republice

Myšlenka spravedlivého obchodu s výrobci ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky je v českém prostředí poměrně nová. Ačkoliv první Obchůdek Jednoho Světa byl v Praze na Korunní ulici otevřen již v roce 1994, do širšího povědomí české veřejnosti se pojem fair trade dostává tepr­ve v několika posledních letech.

Spravedlivý obchod v České republice zaštiťuje a podporuje jeho myšlenky nevládní organizace Fairtrade Česko a Slovensko, která sdružuje osm fair trade organizací. Další organizace, které přispívají k osvětě nebo se věnují obchodu s fairtradovými výrobky, jsou mnohá střediska ekolo­gické výchovy, ekologické poradny, rozvojové a vzdělávací organizace, organizace pracující s dobrovolníky a další typy organizací.

Výrobky s označením fair trade je možné koupit ve specia­lizovaných fairtradových obchůdcích a na stále více prodejních místech – ve zdravých výživách, prodejnách biopotravin, ve většině samoobsluh a velkých řetězcích.

Věděli jste?

Věděli jste o plodinách?

• Banán je nejkonzumovanější ovoce světa. Hodnota prodaných banánů každý rok dosahuje více než 7 miliard dolarů.
• Pěstování kávy poskytuje obživu více než 20 milionům pěstitelů.
• 70 až 80 procent světové produkce kávy je vypěstováno malými pěstiteli, kteří obhospodařují méně než 5 hektarů půdy. Malí pěstitelé jsou závislí na prostřednících a výkyvech trhu.

Věděli jste o podmínkách výroby?

• Na středoamerických banánovníkových plantážích se používá až 30 kilogramů aktivních pesticidů na hektar ročně. (To je 10krát více než průměrná dávka pesticidů aplikovaných v konvenčním zemědělství vyspělých zemí.)
• Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých zemí od 60. let 20. století do roku 2020 z 31 na 46. Tyto země do značné míry závisejí na vývozu asi 30 komodit do vyspělých zemí. (Nejdůležitější jsou káva, čaj, cukr, kakao, banány, měď, cín, kaučuk a bavlna.)
• Obchod s hlavními exportními komoditami kontrolují průměrně z 80 % velké nadnárodní firmy, které mohou do značné míry ovlivňovat výkupní ceny.

Věděli jste o Fair trade (čísla k roku 2025)?

• Do systému Fair trade je zapojeno téměř 2 miliony pěstitelů a pracovníků napříč 68 zeměmi světa.
• 75 % z toho tvoří pěstitelé a pracovníci v Africe, 15 % v Latinské Americe a Karibiku a 10 % v Asii a Tichomoří.
• Celý systém Fair trade tvoří více než 25 organizací Fair trade (včetně 3 producentů a jejich sítí).
• Mezi lety 2020 a 2024 bylo pro farmáře a pracovníky vybráno více než 1 miliarda EUR na investice do komunit a výroby.
• Již 15 komerčních partnerů platí vyšší ceny za kakao, tzv. referenční ceny pro životní minimum. To farmářům zabezpečuje příjem, ze kterého dokážou zaplatit důstojné bydlení, výživnou stravu, zdravotní starostlivost a vzdělání pro své děti.
• V rámci přípravy na nařízení Evropské unie o odlesňování pomáhá Fair trade pěstitelům kávy a kakaa se sběrem dat, aby dokázali, že jejich produkce nevede ke kácení pralesů. Zmapovalo se již více než 570 000 farmářských pozemků, díky čemuž mohou i nadále bezpečně dodávat své zboží odběratelům v EU.
• Značku Fair trade zná 83 % kupujících a 3 ze 4 spotřebitelů jí důvěřují. Analýza 122 studií potvrdila pozitivní ekonomické, sociální a environmentální dopady Fair trade.

Zdroj: Výroční zpráva Fair trade International 2025

Tipy pro férového spotřebitele

Přemýšlejte o ceně výrobku, který si chcete koupit – mys­líte, že je skutečně možné jej vyrobit za takovou cenu, za jakou vám jej v obchodě nabízejí, aniž by nešly ohledy na životní prostředí a podmínky pro dělníky a dělnice stranou?

Pokud máte pochybnosti, žádejte od obchodníka více informací o původu zboží, o sociálních a environmentál­ních podmínkách výroby. Zvláště ve značkových obchodech by měli být schopni vám takové informace poskytnout, nebo vás alespoň odkázat na jiný zdroj informací.

Vyhýbejte se příliš levným výrobkům z rozvojových zemí. Reálné riziko neférových pracovních a obchodních podmí­nek hrozí především u zboží, jako jsou oděvy, obuv, hračky, doplňky do domácnosti nebo mnohé potravinové výrobky.

Pokud chcete mít jistotu, že se na výrobě zboží, které kupujete, nepodílely děti nebo že pracovníci za svou práci dostali řádně zaplaceno, kupujte výrobky s logem Fair Trade, případně fairtradové výrobky ve specializova­ných fairtradových obchodech.