Kalendář přírodního zahradníka - březen

Jednou z prvních jarních prací by mělo být odstranění pokrývky listů zpod stromů a jejich zkompostování uprostřed kompostové hromady, pokud se obáváme případného šíření chorob a škůdců, nebo jejich lehké zapravení do půdy. Také mulč ze záhonů odstraníme a zkompostujeme, aby nebránil prvním paprskům slunce prohřívat půdu.

Začátkem měsíce sázíme ovocné druhy citlivé na chlad - jako jsou broskvoně, meruňky nebo kdouloně. Nejvyšší čas je pro vysazení časně rašících bobulovin.

Dokončujeme ještě řez jádrovin tak, aby v pěkně prosvětlených řídkých korunách nebylo později příhodné mikroklima pro houbové choroby a plody se mohly krásně vyvinout i bez použití chemických postřiků. U mladých stromků provádíme brzy na jaře výchovný řez. Ořezané větve mohou posloužit jako zpestření jídelníčku pro králíky nebo pro kozu, jako základ pro zvýšený záhon nebo po nadrcení jako přídavek do kompostu. Jen silné větve, pokud je nevyužijeme do jádra vysokého záhonu, necháme uschnout, pořežeme a schováme na ohýnek.

Nezapomeneme zkontrolovat a podle potřeby vyčistit a opravit budky pro ptáky. Jistě jste jim nějaké nachystali už na podzim.

Hned jak se oteplí, odkryjeme z jahodiště chvojí, odstraníme opatrně nůžkami nebo nožem suché listy, zkypříme půdu a přihrneme dobře vyzrálým kompostem, do meziřádků můžeme zasadit česnek, případně cibulku na zelenou sklizeň, odpuzují totiž  mšice a mírní výskyt plísní.

Netrpělivě vyčkáváme, kdy už konečně budeme moci začít připravovat záhonky pro výsevy první zeleniny. Podle oficiálního kalendáře začíná jaro 21. března, ale ve skutečnosti? Každé jaro probouzí v nás tu touhu honem začít zpracovávat půdu, aby už začal ten každoroční zázrak, kdy se ze semínek probudí nový život. Ale zároveň nás tichý hlásek varuje: „Není ještě brzy? Co když ještě uhodí mrazy? Vždyť v poslední době je počasí tak nevyzpytatelné!“ Lépe než kalendář nám mohou pomoci drobné náznaky v okolní přírodě. Všimněme si třeba havranů. Pokud havrani zmizí z města, jsou větší mrazy už málo pravděpodobné. Pokud ještě jejich modročerné kabátky lemují okraje parků, je oteplení jen přechodné a zima to ještě nevzdala. Přesto už můžeme (máme-li od podzimu nachystanou jámu) založit do budoucího pařeniště hnůj (nejlépe koňský) a zakrýt kvalitní zeminou, aby se dostatečně slehla do doby, kdy naplno rozkvetou sněženky. To je ten pravý čas začít s prvními výsevy a výsadbou do připraveného a prohřátého pařeniště. Zpočátku vyséváme hlavně ředkvičky a rané odrůdy zelí a kedlubnů, případně brokolici, a vysazujeme salát k rychlení, který jsme si předpěstovali za oknem. Postupně si ze semen vypěstujeme i košťáloviny na sadbu na záhony. Při ochlazení a na noc  nezapomínáme zakrýt pařeniště rohoží nebo starým kobercem apod. V polovině března můžeme podle počasí v pařeništi, případně ve skleníku nebo za oknem v teplé místnost vysévat rajčata pro pozdější pěstování na záhonech.

Teprve když objevíme první zářivě žluté hvězdičky podbělů, nastal ten pravý čas pro práci na záhonech, i když na studených jílovitých půdách raději ještě počkáme až do rozkvětu zlatice. Nejprve zjistíme, jak přezimovaly podzimní výsevy, odkryjeme postupně chvojí, odstraníme staré zaschlé listy šťovíku zahradního a petržele. Pak už můžeme začít s výsevem špenátu, mrkve, petržele a pastináku. Na vlhčích půdách ve vyšších polohách můžeme vyzkoušet také vodnici, která pro svoji nenáročnost a krátkou vegetační dobu získává dnes opět oblibu. Do hlubokých půd bohatých na živiny můžeme vysévat černý kořen, který je trochu opomíjenou, i když velmi chutnou a zdravou zeleninou, hlavně pro lidi trpící cukrovkou. Do chudších půd vysejeme však raději jeho odolnější příbuznou kozí bradu fialovou. Také s výsadbou cibule sazečky  a šalotky neotálíme, aby stačily dostatečně narůst. Můžeme vysazovat i rané odrůdy kapusty a koncem března i zelí a také je čas pro výsev bobu zahradního. Pro ranější sklizeň si můžeme semena nechat nabobtnat ve vodě, případně zasít napřed do kelímků. Do teplejší půdy sejeme hrášek, ředkvičku, pór, kadeřávek, zelí a salát. Pokud je ještě chladno, raději počkáme, dubnové výsevy zpoždění snadno doženou. Příliš pomalu rostoucí klíční rostliny jsou velmi zranitelné, často je sklidí slimáci, kteří přes zimu notně vyhládli. Koncem měsíce připravíme k předklíčení rané brambory. Jejich náskok je uchrání před mandelinkou.

V okrasné zahradě napjatě sledujeme rašení cibulovin, do mokré rozmrzlé půdy můžeme vysazovat trvalky a naširoko vysévat koukol, chrpu nebo měsíček. Jehličnany i růže a všechny okrasné keře budou vděčné za přihnojení, ať už formou kompostu nebo při sušším jaru hnojivou zálivkou. S přibývajícím sluníčkem můžeme začít přesazovat i pokojové rostliny.

Sklízíme polní salát kozlíček polníček, ptačinec žabinec a topinambury.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 27. 4. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube