Škodliviny vznikající při spalování různých druhů materiálů

Na úvod a zjednodušeně lze říci: Nespalujte vše, co hoří. Při spalování v kamnech či na ohništi může vznikat mnohem více nebezpečných škodlivin než ve spalovně.

Důvody jsou dva:

• nedostatečná teplota
• nedostatečné okysličení

V důsledku toho dochází k nedokonalému hoření a tak uniká do ovzduší např. čpavek, fenoly, kyanidy, dehet.

Plasty

• jsou obohaceny různými látkami, jako jsou změkčovadla, barviva a stabilizátory. Obsahují často těžké kovy, které se při spalování jednak uvolňují do ovzduší a jednak zůstávají v popelu.

• Při nedokonalém hoření vzniká také hodně oxidu uhelnatého, který je jedovatý, neboť je schopen se vázat na hemoglobin – krevní barvivo – tím znemožňuje přenos kyslíku v krvi - způsobuje tak vnitřní dušení.

• Dále dochází k úniku ftalátů, které se hromadí v lidském těle

• Vznikají i monomery jednotlivých plastů, tzn. části řetězce, z kterých je plast tvořen – ty jsou nebezpečnější než celé řetězce

Monomer polyetylénu (PE – sáčky, igelitové tašky, cedníky…)

• při vysokých koncentracích způsobuje narkózu, o jeho účincích při nižších koncentracích není dostatek informací

Monomer polypropylenu (PP - kelímky, textilní vlákna…) působí negativně na krevní oběh.

Monomer polystyrenu je rovněž jedovatý.

Nejnebezpečnější je spalování polvinylchloridu (PVC – podlahové krytiny, pláštěnky, ubrusy, hadice, některé lahve na čistící prostředky…)

• spalování je škodlivé i při vyšších teplotách ve spalovnách

• hořením vzniká kyselina chlorovodíková, která silně dráždí horní cesty dýchací

• při spalování doma vzniká také monomer vinylchlorid, který je karcinogenní látkou, také se uvolňuje plynný chlor, který se používal v 1. světové válce jako bojový plyn

• vysoké koncentrace mají za následek poleptání plic s následkem smrti, nižší koncentrace způsobují nemoci cest dýchacích

Guma (Pryž)

• spálením vznikají oxidy síry – dráždí dýchací cesty

Molitan

• spalováním vzniká jedovatý kyanovodík

Dřevotříska

• pro její výrobu se používají tmelící látky – formaldehydové pryskyřice. Při hoření se rozkládají na formaldehyd (který většinou shoří) a fenoly, které unikají do ovzduší. Jsou to nepříjemně páchnoucí jedy se silným dráždivým účinkem.

Polyamidy

• vyrábí se z nich textilní vlákna

• při nedokonalém hoření se uvolňuje zejména čpavek. Ten dráždí oči, sliznice nosu, působí nevolnost.

 Organický odpad (spadané listí a tráva)

• ten se pálí spíše na ohništi než v kamnech,

• kouř, který vzniká, obsahuje oxid uhelnatý, uhlovodíky a dehtovité látky

• tím spalujeme kvalitní hnojivo a pouštíme do ovzduší škodlivé plyny

• lépe je ho zkompostovat

A co tedy do kamen patří?

Dřevo či dřevěný odpad - vše musí být suché, neznečištěné.

Při dodržování tohoto nepřipravujete sebe ani své bližní o zdraví a ulevíte přírodě. Pokud máte možnost, ostatní odpad třiďte. A předcházet vzniku odpadu můžete tak, že omezíte jeho zbytečný nákup. Viz leták Nápady, ne odpady!, publikace Nekup to!, publikace Ježíšku, letos bez odpadu!

Jsou pro Vás informace užitečné? Přispějte na jejich další zkvalitňování.

 nebo

 Kč

Kategorie dotazů