Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Nápady, ne odpady

Rubrika „ekologická poradna“ z časopisu Veronica. Zobrazte si všechny poradenské články.

Už zase ty odpady, říkáte si. Pořád o nich slyšíme: že je jich moc, že nevíme, co s nimi, že je máme třídit apod. Co má ale dělat normální člověk, který nechce nad odpady po večerech "špekulovat", nechce mít doma třeba i desítku odpadkových košů, které zaberou většinu úložného prostoru v domácnosti, nechce za odpady platit?

Ze statistik vyplývá, že občané České republiky vytvoří ve svých domácnostech kolem 20 % odpadů z celkového evidovaného množství. Procento není vysoké, ale komunální odpad asi patří mezi ty nejproblémovější: je to směs mnoha, často i nebezpečných materiálů, navíc velkého objemu.

Zkuste se začíst do těchto čtrnácti bodů a inspirovat se jimi. Je to drobný návod na minimalizaci odpadů v domácnostech či kancelářích. Klíčem k řešení většiny uvedených problémů je uvědomělé nakupování.

Konkrétní rady a tipy:

1.   První a nejdůležitější zásadou je snažit se nevytvářet zbytečný odpad. Přemýšlejme, zda výrobek opravdu potřebujeme. Uvědomme si, zda náhodou nepodléháme jen vábivé reklamě na nějakou nepotřebnou módní věc. Rozbitý předmět můžeme sami opravit či ho odnést do opravny, tak může ještě dlouho sloužit a navíc ušetříme.

Nakupujme jen to, co opravdu stihneme spotřebovat. Zvláště u potravin platí: pro životní prostředí je šetrnější nakupovat zboží vyráběné či pěstované v blízkém okolí.

2.   Více než 30 procent komunálního odpadu tvoří obaly. Slouží přitom často jen velmi krátkou dobu. Zboží není vždy ochráněno nejlépe tím, že je zabaleno v mnoha obalech, navíc plastových. Obal slouží většinou jen jako reklamní poutač, který nás má nalákat k nákupu.

3.   Používejme na nákupy vlastní tašku, nejlépe látkovou, na ovoce a zeleninu košík. Při nákupu jsou často k užitku i sáčky z předchozích nákupů.

4.   Dávejme přednost velkým balením, která jsou téměř vždy levnější. Místo několika malých jogurtů jedno velké balení. Na druhé straně: velké balení někdy svádí k větší konzumaci!

Doplňujme z velkého balení do dlouhodobě používané nádoby.

5.   Preferujme výrobky v obalech, které lze roztřídit a uložit do kontejnerů na separovaný sběr. Dávejme přednost výrobkům z recyklovaných materiálů a obalů, jako jsou například sešity, obálky a kancelářské papíry.

Někdy se dá těžko rozhodnout, který obal je šetrnější k životnímu prostředí, ale určitě se vyhněme obalům, které jsou složeny z více druhů materiálů (kombinované obaly), jako například výrobkům v "tetrapaku". Pro tento obal se velmi obtížně hledá druhotné využití.

6.   Vyhýbejme se výrobkům v hliníkových obalech. Výroba hliníku je energeticky mimořádně náročná. Obaly z hliníku nenajdete jen v obchodech s potravinami (pivo, nealko), ale třeba i mezi kosmetickými výrobky.

7.   Kvalita místní vody z vodovodu je minimálně stejně dobrá jako vody balené. Minerální vody se naštěstí ještě dají koupit ve vratných lahvích a nejen v populárních, avšak nevratných PET-lahvích. Ty jsou sice v obchodech nepřehlédnutelné, ale stejně nepřehlédnutelné je i jejich hromadění nejenom kolem kontejnerů, ale i ve volné přírodě.

8.   Stop věcem na jedno použití, například miskám a příborům ve stáncích a jídelnách rychlého občerstvení nebo jednorázovým holicím či depilačním stroječkům!

9.   Spoustu výrobků si můžeme připravit a uvařit doma (např. jogurt, müsli, sladkosti). Ušetříte nejen přírodu, patrně i vlastní finance, a navíc prospějete svému zdraví, neboť v domácnostech vaříme většinou bez škodlivých konzervačních látek a dalších podezřelých přísad.

10.   Preferujme napájení elektrických spotřebičů ze sítě. Musíme-li použít baterie, používáme vždy dobíjecí akumulátory. I tak energie, kterou z nich získáme, je jen zlomkem energie, kterou je potřeba vložit do jejich výroby. Vždy se vyvarujme baterií, které obsahují velmi škodlivou rtuť a kadmium (používejte jen ty, které jsou označeny 0% Hg, Cd; 0% mercury & cadmium či mercury free, cadmium free apod.).

Použité baterie nepatří do komunálního odpadu - odevzdáváme je do sběrných nádob například v obchodech, kde je prodávají.

11.   Nemusíme vlastnit všechny přístroje. Nepodléhejme reklamě na věci, které vůbec nepotřebujeme. Ty, které používáme málokrát v roce, je možné si vypůjčit od přátel či u specializovaných firem.

12.   Z plastových výrobků a obalů je škodlivé především PVC (hračky, obaly, novodur, podlahová krytina) - značka PVC či uprostřed recyklačního trojúhelníku číslo 3. Při výrobě se používá škodlivý chlór, recyklovat se prakticky nedá a při jeho spalování vznikají velmi nebezpečné látky. Ze stejných důvodů se vyhýbáme i obalům z polystyrenu - značka PS či uprostřed recyklačního trojúhelníku číslo 6 (např. tácky, obaly na jogurty). Mezi méně škodlivé patří polyetylen - značka PE, příp. PE-HD, PE-LD či uprostřed recyklačního trojúhelníku číslo 2 či 4 (např. mikrotenové sáčky) či polypropylen (značka PP či uprostřed recyklačního trojúhelníku číslo 5).

13.   Některý odpad můžeme v domácnosti znovu upotřebit - kelímky od mléčných výrobků na šroubky či pro předpěstování sazenic na zahrádku. Nepotřebné oblečení můžeme místo do popelnice odnést charitativním organizacím - někomu jistě udělá radost.

14.   Veškerý odpad pokud možno co nejdůsledněji třiďme: především papír, sklo, kovy, plasty, textil. Pokud v obci nejsou kontejnery na plast, vytřídíme alespoň PET-lahve. Pozor na nebezpečný odpad - např. baterie, zářivky, barvy - ty odevzdáváme do sběrných nádob v obchodech, kde je prodávají, nebo do kontejnerů k tomu určených ve sběrných střediscích. Máme-li zahrádku, kompostujme veškerý kuchyňský odpad.

Výzva

Zaujalo Vás předchozí povídání? Ozvěte se nám! Hledáme rodiny, které by chtěly snížit produkci svého odpadu. V první fázi námi zamýšleného experimentu půjde o sledování stávajícího množství, ve druhé fázi přibude pokus toto množství omezovat. A to nejen za pomoci našich rad, ale i na základě vlastních zkušeností. Data ze sledování, Vaše poznatky a postřehy nám pak poslouží při návrhu dalších rad a doporučení, které nabídneme široké veřejnosti. Odměnou za spolupráci Vám bude dobrý pocit, že Vaše rodina jednak produkuje co možná nejméně odpadu, jednak pomáhá ostatním zájemcům o plnění nelehkého úkolu, jakým minimalizace škodlivých "dopadů" odpadů na naše životní prostředí je. Pojďte to zkusit spolu s námi!

Autor/ka: Petr Ledvina, Věra Pospíšilíková
Z časopisu Veronica č. 5/2004, rubrika „ekologická poradna“

Všechny poradenské články z časopisu Veronica

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 3. 2024