Jak pečovat o zraněného nebo vysíleného netopýra

Stává se, že lidé najdou třeba na ulici vysíleného netopýra neschopného letu nebo dokonce netopýra zraněného. Platí zásada: na netopýra nesaháme holýma rukama. Nejenže je jeho kousnutí drobnými ale ostrými zoubky většinou bolestivé, ale jde především o zabránění případnému přenosu vztekliny. Tato nemoc je u netopýrů výjimečná, ale nelze ji vyloučit. Proto na netopýry saháme zásadně v rukavicích nebo si vypomůžeme kusem látky či kapesníkem, který přes netopýra přehodíme, a tak ho můžeme snáze uchopit, aniž bychom se zvířete přímo dotýkali. Poté netopýra opatrně prohlédneme.

Má-li netopýr jen drobná zranění, je pouze vysílený nebo podchlazený, dokážete si s ním poradit i  sami. Drobné rány a starší, už hojící se rány, ošetřete dezinfekčním roztokem (Betadine, roztok manganistanu draselného), případné krvácení zastavíte použitím zásypů či roztoků na stavení krvácení (Traumacel, Gratol, Spofax, Lotagen). Z čerstvých ran odstraníme nečistotu a ošetříme je dezinfekčním roztokem a antibiotickým zásypem. Rány nikdy nepřevazujeme. Zraněného netopýra umístíme do malého prostoru (papírová krabice) a zabezpečíme možnost šplhání a zavěšení, např. vložením kusu kůry nebo drsné cihly. Strop příbytku nesmí být příliš vysoko, aby v případě pádu zesláblého nebo zraněného jedince nedošlo k jeho dalšímu poranění. Optimální teplota v místnosti by se měla pohybovat od 22 do 30 °C. Pokud takové teploty nemůžeme v místnosti dosáhnout, je vhodné zajistit netopýrovi alespoň lokální teplotní optimum. Dočasný netopýří příbytek musí být v místnosti bez průvanu a pokud možno v přítmí.

Netopýři nejsou útočná zvířata. Pokud mohou, volí útěk či úkryt. Zjistí-li, že jim nehrozí nebezpečí, rychle si na ošetřovatele zvyknou. Zvířata s nízkou tělesnou teplotou nelze krmit ani napájet! O to se začínáme pokoušet až tehdy, je-li netopýr zahřátý na fyziologickou teplotu. Nejprve zvíře napojíme pomocí očního kapátka nebo stříkačky vlažným roztokem vody s medem (nebo cukrem či Glukopurem), eventuálně výluhem z libového hovězího masa (syrové maso zmixujeme v troše vody a scedíme). I tento výluh můžeme trochu přisladit medem nebo cukrem. Tekutina bude pro netopýra rychlým zdrojem bílkovin a energie. V nouzi můžeme oslabeného netopýra napájet silně oslazenou studenou kávou.

Jako pevnou stravu netopýrovi podáváme pinzetou moučné červy (tj. larvy brouka potemníka moučného) nebo cvrčky domácí, kteří se dají běžně koupit v prodejnách s exotickými zvířaty - Zverimexech. Můžeme také sami nachytat pavouky nebo hmyz, např. mouchy, komáry, zlatoočky, sarančata, kobylky, ovšem pozor na jedovaté a pro netopýry nepoživatelné druhy, např. slunéčka a mandelinky. Zabezpečíme mu stálý přístup k čerstvé pitné vodě a k volně předkládanému krmivu (tj. hmyzu). Potravu i vodu podáváme v mělčích miskách. Netopýry nikdy nekrmíme mlékem ani ovocem. Pokud jde o opuštěné mládě, naděje na jeho záchranu je minimální, neboť specifické složení netopýřího mateřského mléka nemůžeme ničím nahradit. Pro dospělce je mléko nestravitelné.

Pokud vidíme, že je zvíře zraněno vážně (otevřené zlomeniny atp.), je vhodné vyhledat odbornou veterinární péči. Naděje na zachránění těžce zraněného netopýra je však poměrně malá, protože tato choulostivá zvířata vyžadují speciální péči a v této oblasti nemá ještě ani veterinární medicína dostatek znalostí a zkušeností. Předání těžce zraněného nebo uhynulého netopýra do rukou odborníků má však význam. O nálezu netopýra můžete informovat (obzvláště má-li kroužek) pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pracovníky správ chráněných krajinných oblastí a národních parků, dále pracovníky na příslušných referátech životního prostředí krajských úřadů, regionálních muzeí, přírodovědeckých fakult nebo akademie věd.

Péče o zraněná, nemocná či zesláblá zvířata a snaha o jejich vrácení do přírody je velmi záslužná činnost. Je však třeba si uvědomit, že netopýři patří v naší republice mezi zvlášť chráněné živočichy a pro jejich pobyt v zajetí musí být splněna základní ustanovení. Nejlépe uděláte, když se obrátíte na nejbližší stanici pro handicapované živočichy či na orgán ochrany přírody, kde vám vysvětlí, jak držení chráněného živočicha legalizovat.. Po vyléčení a zesílení je bezpodmínečně nutné zajistit jejich návrat do přírody. Uzdravené netopýry vypouštíme na svobodu zásadně večer po setmění, za teplé bezvětrné noci a co nejblíže místa nálezu, nejlépe umístěním na vyvýšenou drsnou plochu (kmen stromu atp.)

Vyzkoušejte si svoje znalosti o netopýrech a jejich příbuzných na následujícím vědomostním testu

1. Česká republika podepsala mezinárodní dohodu na ochranu netopýrů

a) na základě Bonnské konvence (o ochraně stěhovavých druhů)

b) na základě Bernské úmluvy (o ochraně ohrožených druhů evropské fauny a flory)

c) na základě CHARTY OSN

d) v souvislosti se vstupem do EU

2. Netopýr rezavý

a) žije v Severní Americe

b) žije v Evropě a patří k naší fauně

c) netopýr takového jména vůbec neexistuje

d) žije jako endemit na Madagaskaru

3. Kroužek pro netopýry obsahuje tyto údaje:

a) datum a místo kroužkování

b) písmeno a číslo kroužku a také nápis Národní museum Praha

c) název druhu a kód kroužkovatele

d) nové typy kroužků obsahují pouze čárkový kód

4. Netopýři vydávají orientační signály:

a) zvláštním ustrojím zvaným chirosternum

b) hlasivkami jako ostatní savci

c) nosem

d) vibrací zvláštní blány na ocase zvané uropatagium

5. Na světě je v současné době známo z řádu letounů (tj. netopýři, vrápenci, kaloni atd.)

a) asi 1 000 druhů

b) 4 800 druhů

c) asi 12 500 druhů

d) 187 druhů

6. Nejmenší savec na světě se jmenuje

a) netopýrek thajský

b) tadarida trpasličí

c) netopýr hvízdavý

d) kaloň malajský

7. Proč se netopýři zaplétají do vlasů:

a) hledají zde ukrýt před domnělým či skutečným nepřítelem

b) hledají zde potravu (vši, blechy)

c) patří to k jejich obyčejům, dělají to odpradávna

d) nezaplétají se, jde o vžitou, ale nepravdivou pověru

8. Které z těchto občanských sdružení se nezabývá ochranou netopýrů:

a) Český svaz ochránců přírody

b) Česká společnost na ochranu netopýrů

c) Česká speleologická společnost

d) Česká batrachologická společnost

9. Vidí netopýři?

a) ne, jsou téměř slepí, vnímají jen světlo a tmu

b) ano, vidí lépe než člověk

c) ano, ale jsou částečně barvoslepí

d) ano, ale pouze krev sající druhy v Americe

10. Nedávno byl u nás objeven nový druh netopýra (v Žabčicích a v Brně), který dosud na území ČR nebyl znám. Jmenuje se

a) netopýr zahradní (Myotis gardnerii)

b) létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersii)

c) netopýr Saviův (Hipsugo savii)

d) tadarida evropská (Tadarida teniotis)

(1a, 2b, 3b, 4b, 5a, 6a, 7d, 8d, 9c, 10c)