Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Bez rašeliny dobře je aneb zeleným nahoru, černý dospod

Tradiční jarní téma zahradníků v květináčích i záhonech: Do čeho sázet? Zahradnických substrátů je na trhu nepočítaně. Jenže většina z nich obsahuje malou eko-past – totiž rašelinu. Je tu spousta dobrých důvodů, proč se jí vyhnout – o těch už jsme psali. Pro připomenutí: Rašelina se tvoří velmi pomalu, asi milimetr za rok. Rostou na nich mimořádné rostliny - třeba masožravky rosnatky. U nás jsou prakticky všechna rašeliniště chráněná (pokud jsme je nestihli zničit). I proto se těží hlavně na Ukrajině, v Rusku, v severských státech. Kvůli těžbě je nutné rašeliniště odvodnit, což znamená uvolnění velkého množství uhlíku a také velký zásah do vodního režimu krajiny. Sečteno, podtrženo: Rašelina není obnovitelný zdroj.

Na trhu je možné najít také substráty bez rašeliny, ale vyžaduje to pozorné čtení obalů. Existuje dokonce evropská ekoznačka pro substráty a pomocné půdní látky (po troše klikání jsou kritéria dostupná i v češtině). Ta garantuje vysoký podíl organických složek, minimální ekostopu, žádnou rašelinu a toxické látky. Bohužel na našem trhu se zatím tyto výrobky moc nevyskytují. Najdete však různá organická hnojiva, například z ovčí vlny nebo žížalí čaj, výluh z vermikompostu, které půdu obohatí o potřebné živiny. 

Smícháním vyzrálého kompostu, zahradní půdy a písku v poměru 4:3:2 nic nezkazíte, přidejte biouhel a listovku či slámu pro provzdušnění. Nechte směs pár dní odležet, aby se aktivovaly mikroorganismy, a použijte ji jako živý substrát pro vaše sazeničky.

A když jde o větší sázení, tedy stromy nebo keře, tak biouhel rozhodně doporučujeme. Zadržuje vodu (ocení to všechny dřeviny, ale ty mladé nebo sázené ve městech do miniaturních prostor dvojnásob), váže živiny, které zvolna uvolňuje, vylehčuje půdu. Zkuste ho přidat k letošním výsadbám, určitě to ocení. Domácí výroba biouhlu je velmi snadná a navíc se v něj ochotně promění i různé protivné trnité větvičky, třeba z šípků. Takže nepalte, uhlete!

A samozřejmě nemůžeme opominout kompost, srdce zahrady. Dokonalý způsob, jak elegantně a prakticky bez práce zpracovat rostlinné odpady a vytvořit si vlastní hnojivo. Kolik kompostů máš, tolikrát jsi zahradníkem! A kompost si velmi dobře rozumí s biouhlem. Biouhel je totiž prakticky čistý uhlík a má jen minimum živin. Proto je potřeba ho kombinovat s kompostem (nebo jiným podobným hnojivem – jíchou, žížalím čajem, močí).  Živiny ale dobře drží a pozvolna pouští do oběhu stejně jako vodu.

Jak si stojí rašelina v porovnání s biouhlem?

Co potřebuji

Rašelina

Biouhel

Vylehčí půdu?

Ano, než se rozloží

Ano, dlouhodobě

Zadrží vodu?

Ano, než se rozloží

Ano, dlouhodobě

Dodá živiny?

Jen omezeně (když se rozkládá)

Ne, je potřeba ho míchat s kompostem, jíchou, močí. Ale pak je pomalu pouští.

Kde se bere?

Z vysušených a vydrancovaných rašelinišť.

Snadná domácí výroba, ale lze i koupit.

Jaké má pH?

Velmi nízké (kyselá), což většina rostlin nesnáší. Míchá se proto s vápencem.

Mírně zásadité, což většina rostlin preferuje.

Jak si stojí v uhlíkové bilanci?

Obrovské uvolňování – vysušená rašeliniště, samotná rašelina také  podlehne rozkladu (i v půdě).

Uhlík ukládá dlouhodobě do půdy (cca 3 kg CO2 v 1 kg biouhlu)






 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 17. 4. 2025