Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Biozemědělství to nezachrání

Český překlad shrnutí celé studie Bio: Zachránce klimatu? (12 stran)

Ekologické zemědělství není samo o sobě zachráncem klimatu. Teoreticky může snížit emise o 15 až 20 %, ovšem pokud mají průmyslové země do poloviny století snížit emise o 60 až 80 %, nelze to v dlouhodobých klimatických cílech považovat za dostatečné.

Navíc úplný obrat k ekologickému zemědělství by na dosažení stejného výkonu potřeboval o 60 % více plochy. A to v Německu (nebo Evropě) není dosažitelné. Při ekologickém zemědělství lze na stávající ploše stejných výsledků dosáhnout, pouze pokud výroba a spotřeba masa a mléka klesne o 70 %. 

Čísla zveřejnila německá organizace foodwatch na základě výzkumné práce Dopad německého zemědělství na klima Institutu pro ekologický hospodářský výzkum (IÖW). Studie pochází z roku 2008 a lze ji vztáhnout i na naše prostředí. Uveřejňuje také údaje o emisích skleníkových plynů při produkci pšenice, mléka, sýra a hovězího masa, přičemž porovnává konvenční a ekologické (bio) postupy a vztahuje je na vzdálenost ujetou automobilem.

Výroba biopšenice znamená 75× méně skleníkových plynů než produkce biohovězího z býků, při které zemědělství emituje nejen CO2, ale i významné množství N2O a metanu. Vypěstováním kila biopšenice vznikne 180 g CO2 ekvivalentu. Skutečnost, že biohovězí z býků zatěžuje klima o 60 % více než jeho konvenční podoba, je dána převážně tím, že roštový chov způsobuje méně emisí metanu než podestýlkový. Požadavek na „dobro" zvířat je v rozporu s požadavky na snížení produkce skleníkových plynů. Studie dále uvádí, že ani regionální či lokální potraviny nejsou automaticky pro klima lepší. Dopravní náklady s výjimkou letecké dopravy hrají v potravinářském sektoru relativně malou roli, a to jak z hlediska spotřeby energie, tak i jako nákladová položka. Podmínky a způsob výroby jsou obvykle nejdůležitější.

Z obrázku plyne, že i vegetariáni konzumující mléčné výrobky zatěžují klima podobně jako „všežravci". Nejčistší svědomí mohou mít vegani konzumující pouze (bio) rostlinnou stravu. Nejenže nepřispívají k utrpení zvířat, ale jejich strava má nejmenší dopady na klimatické změny.

Přečtěte si

Petr Ledvina, Ekologický institut Veronica, psáno pro časopis Veronica č. 5/2009

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 4. 2024