Větrné zdroje zaslouží největší podporu. Zejména když...

Naléhavost úplné "dekarbonizace" vyspělých zemí (čili odpoutání se od užívání fosilních paliv) během nejbližších tří čtyř desetiletí, a poté i zemí rozvojových, vede nutně k úvahám, jaké zdroje energie mohou zajistit nejvyšší a nejrychlejší snížení úhrnu emisí fosilního uhlíku. I když na tom záleží nejvíce, lze jako pomůcku při rozhodování nabídnout i další kritéria. S promyšleným souborem kritérií zhodnotila řadu možných zdrojů elektřiny a možností pohonu vozidel studie Marka Z. Jacobsona ze Stanfordské univerzity. Studie je myšlená jako vodítko pro politiky, úředníky i průmyslníky, jaké rozvíjející se technologie by měli podporovat.
Její jednostránkové shrnutí s názvem „Elektřina z větru vychází jako nejlepší mezi alternativními zdroji energie“ je dostupné jako http://ec.europa.eu/environment/integration/research/newsalert/pdf/141na4.pdf

Podrobnější je třístránkové shrnutí autora  http://www.stanford.edu/group/efmh/jacobson/Briefing1008.pdf
a plná práce EnergyEnvRev1008.pdf (763 KB) je volně dostupná (jako koncept s očíslovanými řádky) na http://cleanairalliance.org/node/639 : Review of Solutions to Global Warming, Air Pollution, and Energy Security

Autorova prezentace k tomu (8 MB) je Review of Energy Solutions to Global Warming, Air Pollution, http://www.nationalwind.org/pdf/Jacobson.pdf

(Další autorovy práce viz: Stanford University Professor - Mark Z. Jacobson http://www.stanford.edu/group/efmh/jacobson/ )

Studie se soustředí na Spojené Státy, nicméně její závěry lze aplikovat i na Evropu. Výhodnost jednotlivých technologií hodnotí podle emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (tedy poškození klimatu), počtu úmrtí, které lze při dané volbě technologií očekávat (to zahrnuje i emise z provozu vozidel), záboru místa, hojnosti zdrojů, nároků na vodu, provozní spolehlivosti, vlivů na volně žijící živočichy a ještě čtyř dalších kritérií. Z takových jedenácti kritérií vychází kombinace větrných elektráren a akumulátorových vozidel jako daleko nejlepší volba pro dopravu (vítězí v sedmi kategoriích).

 

Jako standard uvažuje studie větrné turbíny o nominálním výkonu 5 MW. Po větrných elektrárnách vycházejí nejlépe koncentrační solární tepelné elektrárny (pro slunné oblasti blíže rovníku). Na opačném konci pořadí je etanol z celulózy a z obilí a elektřina z uhlí při užití CCS (záchytu a ukládání oxidu uhličitého) a z jádra. To jsou technologie, které si veřejnou podporu rozhodně nezaslouží. Pokud by ji dostaly, mnohem účinnější cesty k ochraně klimatu, lidí a přírody by tím byly zpomaleny.

U větrných turbín se mezi jejich nevýhodami zmiňují rušivá výstražná světla a srážky ptáků a netopýrů s jejich rotujícími listy. Oba vlivy lze velmi snížit užitím radaru sledujícího okolí větrných farem. Ten zajistí komunikaci s případně se blížícím letadlem  (jen tehdy se zapnou signální světla) a také zabrzdění rotorů, když se za špatné dohlednosti blíží hejno ptáků. Článek o tom v Guardianu viz   http://www.guardian.co.uk/world/2009/may/01/texas-wind-farm-birds-radar a příslušná vyspělá technologie OCAS je popsána na http://www.ocasinc.com/

Jeník Hollan, Ekologický institut Veronica

Naše publikace k tématu: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji - Sborník příspěvků z odborného semináře (zdarma ke stažení)

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 26. 6. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube