Terra Preta

Zde se časem objeví více informací o možnostech ukládání uhlíku do země - jeden ze způsobu snižování CO2v atmosféře.

Během dvaceti let se může ukázat, že je nutno oxid uhličitý z ovzduší rychle odčerpávat, tedy napravovat, co jsme si natropili . Pomineme-li megalomanské metody jako jeho ukládání pode dno oceánů, nabízí se pozoruhodná, více než tisíc let stará metoda: obohacování půd o zuhelnatělé zbytky rostlin. Tímto způsobem by mělo být na konci století možné do půd po celém světě ukládat uhlík stejným tempem, jakým je dnes uvolňován z půd a nadzemní biomasy a především z fosilních paliv. Staré antropogenní půdy bohaté na uhlík jsou známy především z Amazonie, ale i z Oceánie a Asie. Vyznačují se trvalou vysokou plodností, na rozdíl od okolních půd nezušlechtěných. Nejlepší využívání biomasy tak může být kupodivu takové, kdy se tepelně nevyužije beze zbytku, ale pyrolýzou se uvolní jen těkavé složky. Až polovinu původně asimilovaného uhlíku z každé sklizně lze ukládat do půdy. Jako nejlepší se jeví kombinovat zuhelnatělé zbytky s běžnými organickými hnojivy: ty se poté tak rychle nerozloží, lépe se využijí. Zlepšuje se tím i udržení vody v krajině, roste rovněž úrodnost půd. Budoucnost nejen České republiky je tedy možná v tom, že přestaneme přidávat do zemského ovzduší další uhlík, ale že jej naopak budeme odebírat.

Přečtěte si

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 22. 2. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube