Studentské práce v roce 2004

Kategorie "Technické práce":

pořadí název diplomové práce
autor/ka
1. Řešení způsobu zásobování energií provozu na zpracování a využití odpadů Ing. Aleš Kodym
2. Řešení zvláštní povodně pod VD Boskovice Ing. Kateřina Cásková
2. Rozbor erozních a odtokových poměrů v povodí Šardického potoka Ing. Radovana Sedláčková
3. Zařazení problematiky odpadů do vyučování 5.ročníku ZŠ Ing. Petr Juráček

Kategorie "Přírodovědné a environmentální práce":

pořadí název diplomové práce autor/ka
1. Zhodnocení stavu ekologické sítě v katastru obce Vojkovice a návrh opatření Ing. Miroslava Drobílková
2. Ekologická síť v okolí Kunštátu Ing. Bohumila Najvarová
3. Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví Ing. Tereza Pavlíková
Nadace Veronica Vybrané aspekty populační biologie třech příbuzných druhů rodu Viola Mgr. Barbora Lučeničová

Sborník referátů ze studentské konference pořádané Jihomoravským krajem naleznete zde.

Seznam hodnocených diplomových prací:

název práce autor/ka škola
Model proudění a bilance jakosti ve vodních tocích na území města Brna Ing. Jana Buchtová VUT
Řešení zvláštní povodně pod VD Boskovice Ing. Kateřina Cásková VUT
Ochrana a stínění budov proti vnitřním a vnějším zdrojům nízkofrekvenčního elektromagnetického pole Ing. Tomáš Černický VUT
Návrh péče o lesní ekologicky významné segmenty krajiny k.ú. Želešice Ing. Jiří Dohnal MZLU
Zhodnocení stavu ekologické sítě v katastru obce Vojkovice a návrh opatření Ing. Miroslava Drobílková MZLU
Složení a třídění a svoz tuhého komunálního odpadu v souvislosti se zákonem 185/2001 Sb. Ing. Petra Dvořáková MZLU
Flóra a vegetace ve vybraných obcích v Bílých Karpatech Mgr. Karel Fajman MU
Brněnská kanalizace - její historie a environmentální dopady Mgr. Petr Horák MU
Zařazení problematiky odpadů do vyučování v 5. ročníku základní školy Mgr. Petr Juráček MU
Řešení způsobu zásobování energií provozu na zpracování a využití odpadů Ing. Aleš Kodym VUT
Inventarizace a ekologicko-dendrologické hodnocení biokoridoru Vracov Ing. Vladimíra Koupilová MZLU
Monitoring lesních půd v NPR Děvín, Chráněná krajinná oblast Pálava: srovnání vybraných půdních analýz po 50, resp. 40 letech Ing. Zuzana Maryšková MZLU
Technické podmínky spalování paliv vyrobených z odpadů z pohledu platné legislativy Ing. František Milichovský VUT
Ekologická síť v okolí Kunštátu Ing. Bohumila Najvarová MZLU
Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví
Ing. Tereza Pavlíková MZLU
Rozbor erozních a odtokových poměrů v povodí Šardického potoka Ing. Radovana Sedláčková VUT
Návrh způsobu zásobování energií průmyslového areálu Ing. Martin Solařík VUT
Sledování vývoje nově založeného regionálního biokoridoru Loděnice Ing. Martin Vlado MZLU

 

Anotace diplomových prací:

MODEL PROUDĚNÍ A BILANCE JAKOSTI VE VODNÍCH TOCÍCH NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA

Ing. Jana Buchtová, Stavební fakulta VUT Brno

Práce na téma Model proudění a bilance jakosti vody ve vodních tocích na území města Brna se zaměřila na sestavení matematického modelu proudění a transportu látek. Toto bylo provedeno pro vodní toky na území Brna, tj. Svratku, Svitavu, Leskavu a Svitavský náhon (Ponávku). Práce se zabývá problematikou vlivu odlehčovacích komor na jakost vody ve sledovaných řekách. Stoková síť byla zatížena srážkou extrémního charakteru s vysokou intenzitou a velkého rozsahu. Hodnoceny byly dva průtokové stavy v řekách, při dlouhodobém ročním průtoku Qa a 270-ti denním průtoku Q270. Sledovanými ukazateli jakosti vody byly biologická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, amoniakální dusík, celkový dusík, veškerý fosfor a nerozpuštěné látky. Problém byl řešen jednorozměrným matematickým modelem.

První částí této práce byl rozbor podkladových dat. Jednalo se o data týkající se topografie a geometrie toku, tyto byly porovnány se skutečným stavem, který byl zjištěn místním šetřením. Dále pak se jednalo o bilanční zhodnocení řad hydrologických průtoků, poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem a pocházející z různých časových období, tj. ovlivněná různými vodními díly. Následovalo vyhodnocení dat jakosti vody, tyto byly čerpány z ročenek ČHMU a z údajů poskytnutých správcem toku. Získaná data byla podrobena analýze, na základě které bylo možno stanovit počáteční podmínky do matematických modelů. Firma Aquatis, a.s. dodala údaje týkající se odlehčovacích komor, které vycházely ze skutečných měření na stokové síti i z výsledků modelu a jednalo se o průtokové řady i koncentrace z odlehčovacích komor vstupující do sledovaných toků. Na stokové síti se uvažovalo s jistými opatřeními a to především s výstavbou dešťových nádrží a úpravy stávajících komor. Z toho důvodu byly řešeny dvě varianty a to stávající a výhledový stav zohledňující navrhované úpravy.

Celý problém byl řešen matematickým modelem jednorozměrným a to nestacionárním za využití různých programových prostředků. Toto bylo provedeno za přijetí určitých předpokladů a zjednodušení. Výpovědní schopnost modelu a jeho výsledků je závislá na množství a jakosti vstupních dat a pro daný problém byla jeho podrobnosti dostačující.

Výsledky řešených modelů byly zpracovány formou podélných profilů maximálních hodnot průtoků a koncentrací sledovaných látek a to pro oba průtokové stavy a řešené varianty. Následovalo porovnání dosažených výsledků maximálních koncentrací s legislativními požadavky, tj. s Nařízením vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného stupně znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Ve všech případech došlo k několikanásobnému překročení tohoto standartu, tento stav je v řece však pouze dočasný, protože uvažovaná srážka způsobila činnost odlehčovacích komor na 2 - 2,5 hodiny. Dále pak byl vyhodnocen vliv navrhovaných úprav na stokové síti na jakost vody ve sledovaných tocích, které se projevilo jako příznivé ve většině případů. Výjimku ovšem tvořila řeka Leskava, na níž by byla odlehčovací komora nově zřízena.

ŘEŠENÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VD BOSKOVICE

Ing. Kateřina Cásková, Stavební fakulta VUT Brno

Diplomová práce se zabývá matematickým modelováním zvláštní povodně. Jedná se o simulaci povodňové vlny včetně jejího časového průběhu a rozsahu záplavy pro dané zájmové území.

Pod pojmem „zvláštní povodeň" rozumíme vznik povodňové vlny důsledkem narušení vodního díla, a to během výstavby nebo již při samotném provozu vodního díla. Mohou nastat tři druhy zvláštní povodně:

  1. narušení hráze,
  2. porucha hradících konstrukcí,
  3. nouzové řešení krizové situace.

Tato práce se týká případu č.1, tedy narušení hráze vodního díla.

Vodní dílo Boskovice je sypaná hráz se středním zemním těsněním, výškou hráze 42,5 m, šířkou v koruně 11 m a délkou hráze v koruně 305 m. Bezpečnostními objekty zde jsou oboustranný betonový boční přeliv a dvě spodní výpusti. Kapacita přelivu činí 30 m3/s a jedné spodní výpusti 5 m3/s . Nejpravděpodobnější poruchou tohoto vodního díla je narušení hráze filtrační deformací, nebo -li průsakovou erozí v nejproblémovější části hráze, kterou je zavázání do pravého údolního svahu.

Vodní dílo Boskovice se nachází na řece Bělé , která po 7,140 km ústí do řeky Svitavy. Zájmovým územím této práce je tedy údolí řeky Bělé pod vodním dílem, ale také řeka Svitava až po obec Ráječko.

Výpočet byl proveden s použitím programu Hec-Ras 3.1 jako neustálené jednorozměrné proudění, nebo -li pro jednu proměnnou měnící se v čase. Při modelování byly brány v úvahu dvě varianty: varianta „průlom + povodeň" a varianta „průlom bez povodně". V první variantě je v korytě uvažováno zároveň s průlomovou vlnou také průtočné množství v hodnotě stoleté vody. V druhé pak uvažujeme s průlomovou vlnou běžné průtočné množství v hodnotě třicetidenní vody. Výsledky průběhu zvláštní povodně jsou pro přehlednost a čitelnost zpracovány v textové, ale i několika grafických přílohách:

  • „Hydrogramu povodňové vlny", který nám zobrazuje funkční závislost průtočného množství na čase (od počátku poruchy);
  • „Situace území ohrožených zvláštní povodní", vypracované pouze pro variantu „průlom + povodeň", a to vměřítku 1:10 000. Jedná se o přehledné grafické zobrazení rozsahu záplavy na mapových podkladech daného území;
  • „Podélném profilu", kde vpodrobném podélném profilu řek Svitavy a Bělé je zaznamenána maximální hladina při průběhu zvláštní povodně vobou variantách.
  • „Hloubky vody", kde je opět na mapových podkladech ve škále barev modré vidět hloubka vody, která bude vobci dosažena.
  • "Údolnicových profilech" představujících běžné příčné profily vedené vdůležitých místech zájmového území, jako nad obcemi a voblasti průmyslových objektů. Opět je zaznamenána maximální hladina dosažená během průchodu povodňové vlny.

Z těchto příloh lze získat důležité informace pro krizové plány jednotlivých měst a obcí, včetně důležitých časových dat charakterizujících chování samotné povodňové vlny od počátku poruchy. Dle těchto časových průběhů povodňové vlny lze vypracovat evakuační a záchranné plány pro příslušné ohrožené místa, jakož i učinit příslušné bezpečnostní opatření (např. vyhlášení aktivní zóny).

Simulace chování povodňové vlny pomocí matematického modelování nám umožňuje předejít vzniku ztrát na lidských životech a hmotném majetku a zároveň se vyvarovat citelným zásahům do životního prostředí.

OCHRANA A STÍNĚNÍ BUDOV PROTI VNITŘNÍM A VNĚJŠÍM ZDROJŮM NÍZKOFREKVENČNÍHO ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE

Ing. Tomáš Černický, Stavební fakulta VUT Brno

Celosvětovým trendem ve výstavbě je v současné době vznikající systém biostavebnictví, které můžeme bez pochyb zařadit do systému environmentálního stavitelství (environmental approach - ekologický přístup). Jedná se tedy o ekologicky šetrné stavitelství, které si všímá zejména životního prostředí kolem člověka. Fyzická a duševní pohoda je dána především prostředím, ve kterém se člověk nachází. K celé řadě faktorů vnitřního klimatu budov jakými je např. akustická, světelná a tepelná pohoda, prašnost, radon, čistota vzduchu a jeho vlhkost přispívá nyní nově i elektromagnetická "pohoda". Elektromagnetické pole má vliv na živé organismy, proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost jeho detekci, analýze, modelování a stínění před jeho účinky. O tom, že je tato problematika celosvětově uznávána svědčí celá řada seriozních vědeckých výzkumů, které probíhají na vysoké úrovni po celém světě. V současné době převládá snaha popsat chování elektromagnetického pole formou modelování a následného experimentálního ověření.

Nařízení vlády - zákon č. 480/2000 č. O ochraně zdraví před neionizujícím zářením udává referenční hodnoty velikosti vektoru magnetické indukce B i velikosti vektoru intenzity elektrického pole E. Tyto referenční hodnoty jsou porovnány a diskutovány s experimentálně získanými daty. Jsou prezentovány graficky zpracované, experimentálně získané údaje velikosti vektoru magnetické indukce B i velikosti vektoru intenzity elektrického pole E na stavebních parcelách a v exteriéru i interiéru bytových domů v blízkosti vedení VN. Dále jsou uvedeny možnosti ochrany proti nízkofrekvenčními elektromagnetickému poli v interiéru i exteriéru obytných budov.

Škodlivý vliv nízkofrekvenčních elektromagnetických polí na živé organismy není v současné době zcela prozkoumám. Lze ale vysledovat jisté souvislosti mezi expozicí živého organismu v tomto poli a vlivem tohoto pole na jeho organismus zejména z dlouhodobého hlediska. Výzkum v této oblasti je velmi náročný a obtížně reprodukovatelný. Je ovšem snaha celé řady vědeckých institucí v tomto ohledu podniknout alespoň základní kroky. Současná legislativa u nás, která je podobná v převážné části Evropy je poměrně benevolentní z pozice referenčních hodnot nízkofrekvenčního elektromagnetického pole bez toho, aniž by byla zcela vyloučena všechna zdravotní rizika a byl znám vliv nízkofrekvenčního elektromagnetického pole na lidský organismus. Ochranná pásma definují pouze prostor pro manipulaci a mechanickou ochranu VN vedení, ale nemá nic společného s ochranným pásmem z hlediska hygienického. Právě na tyto aspekty se snaží předložená diplomová práce upozornit a naznačit, jak je důležitý další výzkum v této oblasti z pozice zpřísnění hygienických limitů, ochranných pásem a přípravy metodiky ochrany obytných a občanských budov proti účinkům nízkofrekvenčního elektromagnetického pole. Jelikož se danou problematikou zabývám již od roku 2001, rozhodl jsem se shrnout výsledky své činnosti v této oblasti v předložené diplomové práci.

NÁVRH PÉČE O LESNÍ EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ SEGMENTY KRAJINY K.Ú. ŽELEŠICE

Ing. Jiří Dohnal, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Práce se věnuje návrhu péče o ekologicky významné segmenty krajiny se zaměřením na lesní ekosystémy. Jejím zájmovým územím je správní obvod obce Želešice, ležící jihozápadně od Brna na výměře přibližně 1 000 ha. Na základě biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí došlo ke zhodnocení aktuálního i potencionálního (přírodního) stavu krajiny, k vylišení kostry ekologické stability krajiny a následně u lesních segmentů k doporučení návrhu hospodaření. Práce vycházela jak z vlastního terénního průzkumu tak i z podkladových materiálů (především Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Želešice, Hajany a Lesní hospodářský plán LHC Obecní lesy Želešice).

Na katastrálním území obce Želešice bylo vylišeno celkem 19 ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK), počínaje od jednotlivých stromů nebo jejich skupin, přes antropogenně podmíněné prvky krajiny - staré ovocné sady, až po komplexy lesa. Byly zde zařazeny kupříkladu: mohutná lípa srdčitá solitérního vzhledu rostoucí v akátovém porostu, skupina šesti starých hlavatých vrb stojících uprostřed polí, starý ovocný sad s výskytem růže bedrníkolisté či ťuhýka obecného, nebo také téměř šedesátihektarový komplex lesa se smíšenou pařezinou dubu, lípy a habru. Tyto všechny segmenty představují ekologicky nejhodnotnější části a refugia biodiverzity současné krajiny k.ú. Želešice.

Celková plocha vylišených EVSK činí 108 ha, což představuje 11 % z výměry k.ú. Lesní EVSK zabírají plochu 97 ha, což představuje 52 % lesní půdy k.ú.

Za ekologicky nejhodnotnější lesní segmenty lze považovat Želešický hájek (KC 01), Kozí hora (KC 02) a Bobrava (KP 01).

EVSK Želešický hájek vyniká svým komplexem přírodě blízkého listnatého lesa, rozprostírající se na ploše 55 ha, je výraznou dominantou území. Uplatňuje se pestrá dřevinná skladba i s výskytem méně běžných či zvlášť chráněných druhů - dub pýřitý, jilm vaz, jilm habrolistý, javor babyka a dřišťál obecný. Převažují pařeziny dubu zimního s příměsí habru a lípy srdčité. Synusie podrostu je místy druhově velmi pestrá, ze vzácných druhů se vyskytují bělozářka větevnatá, lilie zlatohlavá, třemdava bílá, sněženka podsněžník a medovník meduňkolistý. Zajímavý je i výskyt karpatského druhu ostřice chlupaté, která se již na jiných místech na území katastru nevyskytuje.

EVSK Kozí hora je významný svými travino-bylinnými a keřovými společenstvy dubových pařezin s výskytem vzácných druhů rostlin jako je bělozářka větevnatá, medovník meduňkolistý, lilie zlatohlavá, plamének přímý a růže bedrníkolistá.

EVSK Bobrava je ukázkou regulací nepoznamenané úzké údolní nivy středního toku Bobravy. Přirozeně meandrující tok s přírodě blízkým porostem jasanu ztepilého, olše lepkavé a vrb (bílá, křehká).

Předložený návrh hospodaření pro lesní EVSK byl vytvářen s ohledem na výměru segmentu, jeho aktuálního stavu a druhu vlastnictví (obecní a soukromé). U každého lesního segmentu je návrh hospodaření definován dlouhodobým cílem péče, směrnicí péče, plánem krátkodobých opatření a kalkulací zvýšených nákladů.

Dlouhodobé cíle péče definují budoucí stav segmentu, ke kterému by mělo hospodaření směřovat. Především se uvádí skladba porostní cílová, hospodářský způsob a tvar lesa. Směrnice péče detailně popisují hospodaření, které by mělo zajistit dlouhodobé cíle péče. V plánu krátkodobých opatření se uvádí nutné neodkladné zásahy a to z důvodu jak zájmu ochrany přírody, například likvidace akátu v lokalitě zvláště chráněného druhu rostliny, tak z důvodu hospodářského, například uvolnění jasanového zmlazení. Kalkulace zvýšených nákladů uvádí náklady související s rozdílností plánu péče a „běžného" hospodaření.

Hlavními zásadami hospodaření je vytváření smíšených porostů ze dřevin odpovídající potenciální (přirozené) jednotce vegetace (STG), využívání přirozené obnovy a maloplošně podrostní způsob hospodaření s vytvářením více etážového tvaru lesa.

ZHODNOCENÍ STAVU EKOLOGICKÉ SÍTĚ V KATASTRU OBCE VOJKOVICE A NÁVRH OPATŘENÍ

Ing. Miroslava Drobílková, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit současný stav ekologických sítí v katastrálním území obce Vojkovice a na základě získaných údajů navrhnout další opatření směřující k optimalizaci jejich funkcí.

Základem pro zhodnocení stavu ekologických sítí krajiny je vymezení kostry ekologické stability území. Podkladem pro její vylišení bylo základní mapování v měřítku 1 : 5 000, při kterém bylo vymezeno celkem 126 krajinných segmentů.

Srovnáním s potenciálním stavem vegetace byly vylišeny čtyři ekologicky významné segmenty krajiny, které byly na základě relativního výběru doplněny o dalších sedm území méně ekologicky hodnotných. U těchto EVSK byla upřesněna jejich lokalizace, popsán současný a cílový stav společenstev a navrženy zásady další péče.

Ze srovnání takto vymezené kostry ekologické stability s platným návrhem lokálního ÚSES vyplynulo, že tento návrh v sobě zahrnuje veškeré ekologicky významné krajinné segmenty nacházející se v zájmovém území.

Všechny biocentra a biokoridory v lokálním ÚSES označené jako existující, byly v současnosti vyhodnoceny jako funkční. Drobné rozdíly se objevily v evidenci interakčních prvků.

Stávající kostra ekologické stability v zájmovém území byla zhodnocena jako nedostatečná. Návrhy na její optimalizaci zahrnují především požadavky na rozčlenění bloků orné půdy liniovými společenstvy, postupnou přeměnu druhové skladby lesních porostů a zvýšení podílu lesní půdy v území.

Cílem druhé části práce bylo vyhodnotit úspěšnost výsadeb realizovaných v rámci obnovy jedné ze skladebných součástí lokálního ÚSES - biocentra C 05.

Prvním krokem byla terénní inventarizace, při které byly změřeny základní růstové charakteristiky jednotlivých dřevin.

Získané údaje byly statisticky vyhodnoceny a interpretovány v tabelární a grafické formě. Současný stav porostu byl porovnáván s údaji zjištěnými z projektové dokumentace. Zhodnocena byla především celková úspěšnost výsadeb, změna jejich druhové skladby, poškození porostu a změny v zastoupení stromových a keřových druhů dřevin.

Z výsledků vyplynulo, že současný stav porostů neodpovídá stavu navrhovanému projektem. Největší rozdíly se projevily především v druhové skladbě porostu - dub, jedna z kosterních dřevin porostu téměř vymizel, výrazně se zvýšilo zastoupení keřů na úkor stromových druhů, alarmující jsou taktéž údaje o množství dřevin poškozených okusem.

I přes uvedené nedostatky bylo konstatováno, že hodnocená výsadba je schopna plnit požadované funkce v uvedeném biocentru.

Na základě získaných výsledků byla navržena další opatření k péči o vyvíjející se porost. Závěry z uvedeného měření bude možno využít při projektování dalších výsadeb v rámci realizace lokálního ÚSES.

Třetí, samostatná část práce je tvořena projektem jedné z chybějících částí lokálního ÚSES - biocentra „Holasický hliník".

Jedná se o jedno z lokálních biocenter vložených na trase navrženého regionálního biokoridoru. Jeho celková rozloha činí 14,45 ha.

Území je v současnosti tvořeno akátovými porosty, lučními a ruderálními společenstvy a ornou půdou. Součástí lokality je i registrovaný významný krajinný prvek „Holasický hliník" s xerotermními lučními společenstvy.

Pro uvedené území byla navržena celková rekonstrukce, spočívající především v zalesnění volných ploch tvořených v současnosti ornou půdou a ruderálními společenstvy a nahrazení stávajících akátových porostů dřevinami stanovištně odpovídající druhové skladby.

Návrh obsahuje charakteristiku území, popis současného a cílového stavu lokality, návrh postupu obnovy biocentra a jeho rozčlenění na jednotlivé etapy. Podrobně jsou popsány jednotlivé zásahy a následná péče o založené porosty, součástí je i výkaz výměr a materiálu a návrh rozpočtu celé akce.

Uvedený projekt by se měl stát podkladem k žádosti o finanční dotaci v rámci programu „Péče o krajinu" a následné realizaci navrhované rekonstrukce území, které by doplnilo stávající ekologickou síť v katastru obce Vojkovice.

SLOŽENÍ A TŘÍDĚNÍ A SVOZ TUHÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU V SOUVISLOSTI SE ZÁKONEM 185/2001 Sb.

Ing. Petra Dvořáková, Agronomická fakulta MZLU Brno

Cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit složení, třídění a svoz tuhého komunálního odpadu ve městě Brně v souvislosti se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, a pomocí dotazníkového průzkumu popsat, jakým způsobem nakládají s komunálním odpadem občané v městské části Brno - Bystrc.

V obecné úvodní části mé práce se věnuji legislativnímu prostředí odpadového hospodářství České republiky, zejména zákonu č. 185/2001 Sb.,o odpadech v platném znění, a zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech v platném znění, mimo jiné popisuji nakládání s odpady z hlediska jejich hierarchie a systémy nakládání s komunálním odpadem. Dále se zabývám stavem nakládání s komunálním odpadem ve městě Brně, separací jednotlivých druhů komodit, možnosti využití vytříděných odpadů a sleduji produkci odpadů v letech 2001 až 2003 ve sběrných střediscích odpadů v jednotlivých městských částech Statutárního města Brna. Ve vlastní části práce popisuji nakládání s komunálním odpadem v městské části Brna -Bystrc na základě dotazníkového průzkumu, ve kterém jsem zpracovala 150 dotazníků. V závěru porovnávám situaci třídění komunálních odpadů ve městě Brně a městské části Statutárního města Brna - Bystrc.

Z výsledků poskytnutých Magistrátem města Brna dochází v porovnání mezi roky 2001 až 2003 k mírnému zvyšování separace komunálního odpadu, která v těchto letech u skla stoupla asi o 3 %, u papíru a kovů vzrostla o 33 %, avšak u separace PET lahví poklesla o 35%, a to především v důsledku snížení sběru oprávněných osob, které mají s městem Brnem uzavřenou smlouvu (sběrny).

Celková produkce komunálního odpadu ve městě Brně vzrostla v letech 2001 až 2003 cca o 6%. V roce 2003 v porovnání s rokem 2001 došlo ke zvýšení celkové produkce komunálního odpadu v Brně o 14 kg na obyvatele - z 234 kg/obyv. na 248 kg/obyv., což může být způsobeno zavedením místního poplatku.

Ze sledování produkce odpadů ve sběrných střediscích odpadů vyplývá, že největší produkci odpadu na 1 obyvatele mají v letech 2001 až 2003 městské části Brna Ořešín, Jehnice a Ivanovice. Mezi městské části s nejnižší produkcí odpadů ve sběrných střediscích odpadů patří Bohunice, Královo Pole a Brno-střed. Tyto velké rozdíly jsou způsobeny mimo jiné typem zástavby, počtem obyvatel na 1 sběrné středisko odpadů a s tím související donášková vzdálenost. Ve sběrných střediscích odpadů ve městě Brně dochází v letech 2001 až 2003 k vzrůstu produkce odpadů o 13 %, v Bystrci o 18,5 %. Občané Bystrce v roce 2003 ve sběrných střediscích odpadů uložili nejvíce suti, směsného komunálního odpadu, objemného odpadu a železa. V Brně nejvíce lidé vytřídili ve sběrných střediscích odpadů komodity stejné - odpad objemný a suť, směsný komunální odpad, dřevo a železo. Dokladem toho, že lidé odpad třídí je také snižování množství černých skládek v Brně i Bystrci .

Pro dotazníkový průzkum jsem vypracovala 15 otázek ohledně třídění a nakládání s komunálním odpadem a získala jsem 150 správně vyplněných dotazníků od občanů městské části Brna - Bystrc. Z výsledků je zřejmé, že většina domácností používá k vytápění zemní plyn, zná výši místního poplatku, třídí odpad pravidelně, sběrná střediska odpadů navštěvuje nepravidelně. Donášková vzdálenost je převážně do 500 m od obydlí, nejčastější kontejnery v blízkosti bydliště jsou na papír a barevné sklo a právě tyto komodity včetně PET lahví a skla bílého také nejvíce dotázaných třídí. Objemný odpad ukládá většina občanů do sběrného střediska odpadů, nepoužité či prošlé léky vrací zpět do lékárny, použité monočlánky a bioodpad jsou převážně vhazovány do popelnice. Odpadkový koš vynáší domácnosti nejčastěji 2x nebo 3x týdně a více. Nápoje jsou ve většině domácností kupovány balené v PET lahvích.

Podle výsledků mé diplomové práce je Bystrc příkladnou městskou částí Statutárního města Brna. Vyplývá to nejen z dotazníkového průzkumu, ale i z údajů o produkci vytříděných odpadů, jejichž množství a poměr odpovídá počtu obyvatel situaci ve městě Brně.

FLÓRA A VEGETACE VE VYBRANÝCH OBCÍCH V BÍLÝCH KARPATECH

Mgr. Karel Fajman, Přírodovědecká fakulta MU Brno

Flóru a vegetaci jsem zkoumal v osmi vsích Bílých Karpat (Hrubá Vrbka, Nová Lhota, Suchá Loz, Březová, Lopeník, Přečkovice, Lipová a Návojná) v letech 2002 a 2003. Během terénního průzkumu jsem zapsal celkem 781 taxonů cévnatých rostlin (v jedné vsi 387-504 taxonů), z toho je 5 klasifikováno jako kriticky ohrožené, 14 jako silně ohrožené a 43 jako ohrožené. Pro zajímavější taxony uvádím komentáře. Vegetaci jsem zde zdokumentoval 93 fytocenologickými snímky, které jsem klasifikoval do 13 dobře interpretovatelných shluků.

Zavlečené taxony tvoří 33,2 % z nalezených taxonů, což je srovnatelný podíl jako na flóře České republiky. Hojnější jsou z nich archeofyty než neofyty, a to jak počtem taxonů, tak i poměrnou frekvencí výskytu a poměrnou abundancí.

Celkový počet druhů v obci nebo intravilánu nejvíce závisí na diverzitě stanovišť. Nejlépe ji vystihuje podíl orné půdy na ploše katastru nebo na prozkoumaném území obce a Shannonův index diversity pro typy využití krajiny. S podílem zavlečených druhů nejvíce koreluje podíl ovocných sadů na prozkoumané ploše obce. Ten odráží místní klima, které je pro zastoupení zavlečených taxonů jedním z určujících faktorů. Nejvhodnější proměnné jsem získal z GISové vrstvy typů využití krajiny.

Hlavní gradient v druhovém složení obcí je dán souborem faktorů přírodních, historických a hospodářských. Zjednodušeně se dá vztáhnout na stáří obce, číselně jej však nejlépe charakterizuje podíl orné půdy na ploše katastru. Nejvhodnější kombinací proměnných, vysvětlujících 56,9 % variability druhových dat vsí, je nadmořská výška, geografická poloha a plocha intravilánu.

Flóry intravilánů a extravilánů se při vzájemném srovnání liší v absolutním i poměrném zastoupení zavlečených taxonů a také v průměrných Ellenbergových indikačních hodnotách. Pro intravilány a extavilány jsem stanovil charakteristické taxony.

Celkem jsem zaznamenal 89 zplaňujících taxonů.

Součástí flóry vesnic jsou také druhy polopřirozených a přirozených stanovišť. V blízkosti vsí jsem s polopřirozenou vegetací zaznamenal několik míst.

BRNĚNSKÁ KANALIZACE - JEJÍ HISTORIE A ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY

Mgr. Petr Horák, Fakulta sociálních studií MU Brno

Splašky lidem po dlouhou dobu ztěžovaly jejích každodenní život, zahnívaly na ulicích nebo prosakovaly ze žump a kontaminovaly povrchové i spodní vody. Mezi znečišťovatele toků patřil také průmysl; jeho podíl se neustále zvyšoval.

Tato práce se zabývá tím, jak lidé vzrůstající znečištění ulic i řek v období let 1800-2004 vnímali a jak se mu snažili bránit. Čerpá především z archivních materiálů, aby byla co nejvíce autentická. Popisuje problémy obyvatel města, majitelů továren, obcí ležících na toku pod městem i rybářů, kteří následky znečištění pociťovali nejvíce.

Kanalizace měla původně sloužit k pohodlnému odvádění splašků, jejím špatným provedením však se hygienické problémy nezlepšily. Kanalizace se postupně rozšiřovala i na předměstí, kde byly hygienické poměry nejhorší. Problémy s odpadními vodami pro radnici města končily, jakmile řeka překročila správní hranici města nebo předměstské obce. Jakmile byl zaveden vodovod do průmyslových podniků, podniky již nemusely svoje odpadní vody čistit. Současná kanalizace funguje téměř bezproblémově. Většina lidí si proto její existenci ani neuvědomuje, přestože je tak důležitá.

ZAŘAZENÍ PROBLEMATIKY ODPADŮ DO VYUČOVÁNÍ V 5. ROČNÍKU ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Mgr. Petr Juráček, Pedagogická fakulta MU Brno

Diplomová práce je zaměřena na školní environmentální výchovu. V rámci mého oboru jsem se zaměřil na 1. St. ZŠ. V úvodní části popisuji můj vztah k environmentální výchově. Vysvětluji, proč se tímto tématem zabývám.Teoretická část obsahuje jednotlivé kapitoly nejen o definicích, metodách a cílech. Opírám se o aktuální odbornou literaturu a porovnávám názory a výroky jednotlivých autorů. V této části se krátce zmiňuji o stavu ochrany životního prostředí v ČSSR a následně dnešní ČR. V kapitole Křesťanství versus ekologie se dotýkám pro mě důležitého tématu. Naznačuji přístup společnosti a církve k ochraně prostředí v dřívějších dobách, kdy byla mylně vykládána úvodní část Bible o podmanění si světa. Předkládám moderní pohled, kdy má církev pokračovat ve stvořitelském díle. Dále se zmiňuji o mém studijním pobytu v rakouském Salcburku. Porovnávám stav životního prostředí v této alpské zemi a v ČR. Nedílnou součástí teoretické části je výpis platné legislativy v ČR. V rámci Jihomoravského kraje se odvolávám na Koncepci environmentální výchovy a Koncepci odpadového hospodářství Jmk.

Praktická část je rozdělena do 3 bloků. První se nazývá Zařazení problematiky odpadů do vyučování 5. ročníku ZŠ. Je to stěžejní část mé diplomové práce. Jsem si vědom nedostatku vědomostí u žáků 1. st. ZŠ. Problematice odpadů je dle vzdělávacích programů věnováno pouze několik málo hodin. Proto jsem vytvořil a v praxi v Bosonohách na ZŠ ověřil výukový program, který má děti více poučit. V průběhu 5 měsíců proběhlo 5 setkání. Postupně se žáci seznámili s definicí odpadu a obalu, historii vzniku obalů. Zkusili si vytvořit vlastní skládku na niž si demonstrovali rozklad jednotlivých látek v půdě. V dalších hodinách se žáci seznámili s jednotlivými surovinami, které lze na území Brna bez problémů třídit. Vysvětlili jsem si způsob jejich vzniku, využití, způsoby druhotného použití, likvidaci. Ke konci projektu jsem s dětmi prošel naší obec a ony samy vyhledávaly nedostatky z oblasti životního prostředí. Tyto poznatky jsme sdělili bosonožskému starostovi na předem domluvené schůzce na radnici. Ke každému výukovému dni jsou přiloženy pracovní listy, metodické poznámky a mé postřehy, ve kterých popisuji zjištěné poznatky a nedostatky.

2. bod praktické části je výukový program - Jarní úklid Bosonoh. Tuto akci jsem uspořádal pro děti 2. - 5. ročníku ZŠ, při které se nejprve více dovědí o odpadcích a rozdílu života v 19. a 21. století, poté následuje úklid Bosonoh - děti spolu s dospělými sbírají odpadky na veřejných plochách a po ukončení akce je zakončení s opékáním špekáčků a hrami. Za odměnu děti navštíví Lipku - Dům ekologické výchovy v Brně a při posledním setkání společně připravíme nástěnku o průběhu celé akce. Tento projekt je zajímavý i tím, že ho podpořilo nejen vedení školy, ale i zastupitelstvo obce, které přispělo finance na pokrytí nákladů.

3. bod praktické části jsou články, které jsem napsal do Bosonožského zpravodaje. Reaguji v nich na zájem obyvatel o třídění odpadů a informuji je o dalším využití recyklátů. Zároveň se tak snažím nabádat občany, aby nebyli lhostejní ke svému okolí a přírodě. V článku Bosonožská spolupráce naznačuji jak by mohla probíhat spolupráce mezi občany, obecním úřadem a školou. Nepřímo se zde zmiňuji o mé práci v Zastupitelstvu městské části Brno Bosonohy a v Komisi pro životní prostředí.

Na konci mé diplomové práce jsou přílohy - ofocené vypravované pracovní listy, okopírované články z Bosonožského zpravodaje a vtipy s ekologickou tématikou z knihy B. Moldana: Ekologie, demokracie, trh.

ŘEŠENÍ ZPŮSOBŮ ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ PROVOZU NA ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ ODPADŮ

Ing. Aleš Kodym, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Cílem práce je posoudit možnosti využití odpadu pro energetické zásobování podniku. Pro výpočet byly použity hodnoty spotřeby elektrické energie, plynu, uhlí ve stávajících zdrojích a množství vybraných druhů odpadu, které by bylo možné využít novou technologii jako zdroj energie.

Údaje jsou pouze rámcové. Cílem práce je základní energetické a ekonomické hodnocení variant, které by mohly přicházet v úvahu vzhledem k množství a složení odpadu při energetické náročnosti provozu.

INVENTARIZACE A EKOLOGICKO-DENDROLOGICKÉ HODNOCENÍ BIOKORIDORU VRACOV

Ing. Vladimíra Koupilová, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

V této diplomové práci jsou shrnuty výsledky měření a pozorování, která byla v průběhu několika let prováděna na biokoridoru Vracov.

Byla provedená inventarizace na celé ploše biokoridoru. Konkrétní měření byla prováděna na čtyřech trvalých výzkumných plochách a s výjimkou roku 1997 se každoročně opakují již od roku 1993. Na plochách se sledoval zejména růst, zdravotní stav, stav zoosložky a další údaje, které jsou důležité pro následná opatření, která se tu budou provádět a také získání poznatků pro zakládání nových biokoridorů.

MONITORING LESNÍCH PŮD V NPR DĚVÍN, CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST PÁLAVA: SROVNÁNÍ VYBRANÝCH PŮDNÍH ANALÝZ PO 50, RESP. 40 LETECH

Ing. Zuzana Maryšková, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

V NPR Děvín-Kotel-Soutěska (CHKO a BR Pálava) jsme za použití stejných postupů a metod zopakovali pedologická šetření, které zde prováděl v padesátých a šedesátých letech doc. J. Horák. Cílem diplomové práce je zjistit, k jakým změnám došlo v půdách NPR Děvín mezi tímto obdobím (1953 až 1964) a současností (2002 až 2003). Jako podklady pro srovnání nám sloužily výsledky půdních analýz a terénní zápisníky doc. J. Horáka. Hlavní faktory, na které jsme se zaměřili, působící zde na lesní ekosystémy jsou obhospodařování lesů (v minulosti, po roce 1946, kdy byla zřízena přírodní rezervace, prakticky ustalo)a chov oborní zvěře. Klasifikovalo se celkem 34 půdních profilů zachycujících variabilitu půdního prostředí Děvína a prováděly se laboratorní analýzy pro zjištění hodnot půdní reakce, zrnitosti, obsahu karbonátů, obsahu humusu a přístupných živin (K2O, P2O5, CaO). Šetření nám poskytla tyto hlavní výsledky: 1) Projevily se odlišnosti v určení půdních typů, což je dáno vývojem pedologického poznání. 2) Projevil se vliv vazby změny vegetace na půdní jednotku. 3) Prokázaly se časové, převážně sukcesně dané změny fyzikálně-chemických vlastností půd.

TECHNICKÉ PODMÍNKY SPALOVÁNÍ PALIV VYROBENÝCH Z ODPADŮ Z POHLEDU PLATNÉ LEGISLATIVY

Ing. František Milichovský, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Cílem této diplomové práce je zjistit a popsat možnosti využití paliv vyrobených z odpadů z hlediska energetického využití v průmyslu a energetice. V úvodní části je popsána spotřeba energie, vznik a produkce odpadu jak ve světě, tak v ČR. V další části jsou nastíněny možnosti zneškodňování odpadů. Ústředním tématem diplomové práce jsou alternativní paliva - jejich složení, výroba a možnosti využití. Podstatnou součástí této diplomové práce je také legislativa související s oblastí odpadů a alternativních paliv.

EKOLOGICKÁ SÍŤ V OKOLÍ KUNŠTÁTU

Ing. Bohumila Najvarová, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Diplomová práce řeší problematiku tvorby ekologické sítě v kulturní krajině. Jako zájmové území bylo vybráno Halasovo Kunštátsko, které představuje příklad zemědělsko-lesní kulturní krajiny. Leží v Jihomoravském kraji v předhoří Českomoravské vrchoviny, z hlediska biogeografického se v něm stýkají tři bioregiony: Svitavský, Sýkořský a Brněnský.

Za účelem ochrany typického krajinného rázu a zachování přírodních a kulturních hodnot vyvážené krajiny zde byl v roce 1994 vyhlášen přírodní park, čímž byla zrušena existující klidová oblast zřízená v roce 1980. Přírodní park se rozkládá na ploše 6 630 ha, z toho asi třetinu pokrývají lesy.

Terénním šetřením byl zjištěn aktuální stav krajiny a na základě následného zhodnocení z hlediska přirozenosti společenstev, ekologické stability a biodiverzity byly vybrány relativně nejpřirozenější a nejstabilnější segmenty krajiny jako základní prvky tvořící ekologickou síť.

Na území bylo vymezeno 33 ekologicky významných segmentů krajiny, jejichž celková rozloha činí 211,5 ha, což je pouhých 3,2 % z rozlohy přírodního parku. Lesní a dřevinné segmenty zaujímají plochu 129,8 ha, tj. 6,5 % rozlohy lesů a dřevinné vegetace. Tyto výsledky jsou dosti překvapivé vzhledem k tomu, že je Kunštátsko všeobecně považováno za příklad harmonické krajiny a dal by se tedy očekávat mnohem větší podíl ekologicky hodnotných prvků krajiny.

Krajinné segmenty, jež jsou součástmi ekologické sítě, jsou většinou velmi malé s rozlohou do 10 ha a jsou řazeny do kategorie ekologicky významných krajinných prvků. Výjimkou je okolí obce Hluboké, kde byl do sítě zařazen krajinný celek o velikosti 85,3 ha s regionálním významem. Časté jsou segmenty s plochou kolem 2 ha, nebo se ekologicky hodnotnější části krajiny omezují na skupinky několika stromů či jednotlivé staré stromy ponechané v jehličnatých monokulturách.

Vzhledem k současnému stavu krajiny bylo nutné do ekologické sítě zařadit i segmenty relativně méně stabilní, které by v menší měrou pozměněné krajině vybrány nebyly. Proto se mezi popisovanými prvky objevují smíšené remízky nebo ne zcela přirozené malé hájky a porosty na březích potoků. Za jediný zbytek přirozeného lesního porostu lze považovat jen Kunštátskou oboru v okolí zámku. Ostatní lesy, i když jsou jejich části zařazeny do ekologické sítě, jsou víceméně změněné, s příměsí smrku či druhotně vysázené.

Z hlediska funkce tvoří navrženou ekologickou síť 12 biocenter, z toho osm má význam lokální a čtyři regionální. Většina segmentů, vzhledem k jejich malé rozloze a prostorové izolovanosti, plní funkci interakčních prvků. Vymezená ekologická síť zahrnuje 21 interakčních prvků lokálního významu. Skladebné prvky úzkého, protáhlého tvaru, např. meze, kamenice a porosty kolem vodních toků zprostředkovávají funkci biokoridorů. Vymezeny byly dva biokoridory.

Ekologický průzkum Kunštátska ukázal, že zdejší krajina, a především lesy, jsou v mnohem horším stavu z hlediska ekologické stability a přirozenosti vegetace, než by se na první pohled jevilo. Vymezení ekologické sítě by mohlo být prvním krokem vedoucím ke zlepšení situace, jelikož umožňuje účelné soustředění péče na nejhodnotnější prvky v krajině, které pak příznivě ovlivňují krajinu jako celek. Lesní segmenty se mohou stát východisky obnovy okolních, stanovištně nevhodných porostů. Aplikace rámcových zásad péče uvedených ke každému skladebnému prvku ekologické sítě by měla vést k udržení, případně zlepšení jejich aktuálního stavu a tak k zajištění trvalé existence krajiny jako životního prostředí mnoha forem živých organismů včetně člověka.

GEOBIOCENOLOGICKÉ PODKLADY A NÁVRH PÉČE O VÝZNAMNÉ PŘÍRODNÍ A HISTORICKÉ PRVKY KRAJINY STŘEDNÍHO POJIHLAVÍ

Ing. Tereza Pavlíková, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Cílem diplomové bylo zmapovat významné historické a přírodní prvky krajiny středního Pojihlaví. Ve vymezeném území zhodnotit stav, vývoj a biodiverzitu geobiocenóz a navrhnout zásady péče zajišťující trvalé zachování přírodních hodnot. Aplikací moderních geoinformačních metod (GIS, GPS) vznikla databáze tvořící podklad pro péči o lokální ekologickou síť. Grafickými výstupy jsou: mapa skupin typů geobiocenů, mapa aktuálního využití krajiny a mapa sozologická.

Zájmové území , kterým se zabývá diplomová práce je součástí přírodního parku Střední Pojihlaví. Nachází se asi 38 km jihozápadním směrem od Brna a je součástí Jihomoravského kraje (k.ú. Řeznovice, Hrubšice , Biskoupky, Jamolice).

Z hlediska přírodních podmínek spadá území do PLO 33, do Jevišovického biogeografického regionu. Geologické podloží je na zájmovém území velmi pestré, zvláštní pozornost zasluhují hadce hostící typickou flóru. Struktura půdních typů je velmi bohatá od mělkých litozemí, rankrů, luvizemí přes kambizemě, hnědozemě po fluvizemě v nivě Jihlavy. Území se vyskytuje na rozhraní 3 klimatických oblastí - MT 9, MT 11, T2. Z hlediska hydrologického spadá celé území do povodí Jihlavy.V území se vyskytuje cenná flóra i fauna, řada druhů je zákonem chráněna.

Potenciální stav biocenóz je velmi pestrý, bylo zde diferencováno 20 skupin typů geobiocenů 1., 2., 3. lesního vegetačního stupně s významným zastoupením řady mezotrofně bazické až bazické. V aktuálním stavu vegetace byla v EVSK vyhodnocena celá řada typů biotopů, z nichž významnou část jsou biotopy přírodě blízké.

Ekologická sít je tvořena celkem 46 EVSK, které se na celkové ploše podílí z 13,6 %. Z těchto 46 EVSK se zde nachází 19 biocenter s plochou 149,76 ha, dále 8 biokoridorů s plochou 15,25 ha a 19 interakčních prvků s plochou 15,93 ha. Celková plocha ekologicky významných segmentů krajiny tedy činí 180,94 ha. Z hlediska biogeografického významu se jedná o lokální ekologicky významné segmenty krajiny, pouze 3 EVSK mají význam regionální (EVSK Templštýn, EVSK U pustého mlýna, EVSK Velká skála). Celková plocha regionálních biocenter je 61,01 ha. Všechny EVSK jsou součástí ochranné zóny nadregionálního biokoridoru Údolí Jihlavy, která je zároveň zónou zvýšené péče o krajinu dle konceptu EECONET.

Z hlediska koeficientu ekologické stability spadá území do krajinného typu B, v němž jsou technické prvky v relativním souladu s prvky přírodními.

Z pohledu historického se jedná o území využívané již od 12. stol., což se samozřejmě projevuje i v jeho aktuálním stavu. Nachází se zde 19 historických prvků, mezi nejvýznamnější patří rotunda Sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, Hrubšická tvrz a zřícenina hradu Templštýn.

ROZBOR EROZNÍCH A ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V POVODÍ ŠARDICKÉHO POTOKA

Ing. Radovana Sedláčková, Stavební fakulta VUT Brno

Předmětem diplomové práce je rozbor erozních a odtokových poměrů v části povodí Šardického potoka v k.ú. Šardice a vypracování komplexní protierozní a protipovodňové ochrany a organizace povodí. Po vymezení zájmového území (povodí) bylo toto dále rozděleno do elementárních odtokových ploch v rámci kterých byly vymezeny odtokové linie pro výpočet míry erozního ohrožení. Na základě výsledků a jejich srovnáním s hodnotami přípustného smyvu byly určeny erozně ohrožené pozemky, které představovaly téměř 100% území. Pro analýzu odtokových poměrů byly vytipovány 3 profily ( Loučkového potoka, Červenice a Šardického potoka), ke kterým bylo stanoveno sběrné území drah soustředěného povrchového odtoku a s využitím metody čísel odtokových křivek CN v modifikaci modelu DeSQ (podle prof. Hrádka) byly stanoveny základní hydrologické charakteristiky. Po zjištění současného stavu erozních a odtokových poměrů byla navržena komplexní protierozní a protipovodňová ochrana. Ta je v povodí Šardického potoka řešena jako návrh komplexních prostorových a funkčních opatření - technických, biotechnických, doplňkových organizačních a agrotechnických pro zlepšení podmínek krajiny jednak z hlediska zvýšení stupně ekologické stability a dále z aspektu využití území pro zemědělskou výrobu. Účelem a cílem protipovodňové ochrany je v součinnosti s komplexní ochranou a organizací povodí zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených obcí před účinky extrémních povrchových odtoků a transportovaných splavenin, a tím zmírnění ničivých škod na majetku a zdraví občanů. Po provedení hydrologických výpočtů, terénního šetření a provedeného inženýrsko -geologického průzkumu byly vytipovány v jednotlivých částech povodí retenční prostory vhodné pro vybudování suchých ochranných nádrží za účelem protipovodňové ochrany dotčených obcí.

Návrh nabízí určitým způsobem přizpůsobit výsledné řešení soustavy ochranných nádrží podle místních podmínek, se zohledněním zájmů vlastníků, obce , ochrany přírody, krajiny a životního prostředí.

NÁVRH ZPŮSOBU ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU

Ing. Martin Solařík, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce je zaměřena na návrh zdroje energie pro průmyslový areál s využitím alternativního paliva. Úvod je věnován druhům alternativních zdrojů energie, jejich rozšíření v rámci ČR a výhledů rozšíření do budoucnosti.

Hlavním část je věnována návrhu energetického zdroje pro areál firmy ZAPLETAL ­- Kovo, a.s.. Porovnávány jsou dvě hlavní varianty a jedna podvarianta z nichž je po ekonomickém zhodnocení vybrána nejvýhodnější.

Vyhodnocení může v budoucnu sloužit k rozhodnutí o změně stávajícího systému zásobování areálu energií, případně i pro jiné subjekty s podobnými podmínkami provozu.

SLEDOVÁNÍ VÝVOJE NOVĚ ZALOŽENÉHO REGIONÁLNÍHO BIOKORIDORU LODĚNICE

Ing. Martin Vlado, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Cílem práce je zhodnotit způsob založení regionálního biokoridoru z hlediska dodržení projektové dokumentace, a to na základě celoplošné inventarizace dřevin v koridoru, a založit trvalé výzkumné plochy, na nichž bude provedeno základní měření růstových charakteristik a záznam poškození jednotlivých druhů dřevin. Výsledky pak budou sloužit jako prvotní výchozí údaje pro další sledování růstu dřevin a případné sukcese v biokoridoru v následujících letech.

Inventarizace byla provedena v létě roku 2002 se zachycením relativního prostorového uspořádání dřevin v koridoru a s vyznačením chybějících či výrazně poškozených jedinců. Bylo zaznamenáno 23 262 vzrostlých, 868 chybějících jedinců, jednalo se o 29 druhů domácích a 2 druhy nepůvodních dřevin, které byly vysázeny, a 2 druhy domácích a 2 druhy nepůvodních dřevin, které na území nalétly.

Skutečná výsadba se od projektu z hlediska druhové skladby zásadně neliší.

Pro potřeby měření růstových charakteristik a záznamu poškození jednotlivých druhů dřevin bylo vytvořeno 5 trvalých výzkumných ploch o délce 20 - 30 m a šířce odpovídající šířce biokoridoru. Plochy jsou vyznačeny dřevěnými kolíky zaměřenými GPS. Obsahují 2 086 jedinců (tj. 9 % z celkového počtu) a 28 druhů dřevin. Ze zbývajících 7 druhů dřevin je 6 početně nevýznamných a 1 je změřen samostatně mimo plochy. U stromů byla měřena celková výška, výška nasazení koruny, výčetní tloušťka (měřena i u mahalebky obecné), šířka koruny ve dvou na sebe kolmých směrech, u keřů výška rostliny a šířka koruny ve dvou na sebe kolmých směrech, u stromovitých keřů (mahalebka obecná, řešetlák počistivý) ještě počet kmenů a průměr nejsilnějšího kmene 5 cm nad zemí (jen řešetlák počistivý). Sledování zdravotního stavu se týkalo poškození dřevin okusem, výtlukem, proschnutím a neurčeného mechanického poškození.

Ze stromů je velmi vitální jasan ztepilý (až nepřirozeně vysoký), jeřáb muk a javor mléč, naproti tomu relativně nejhůře se zde daří lipám. Ze stromových keřů je na tom nejlépe mahalebka obecná, o něco hůře se daří řešetláku počistivému či dřínu obecnému, javor babyka a hloh jednosemenný jsou výrazně poškozeny okusem. Nejlépe zapojenými keři jsou ptačí zob obecný a zimolez obecný, nejvíce poškozen okusem je brslen evropský.

Výsledky byly vloženy do souboru Microsoft Excel, který umožňuje přehledné zjištění počtu či vlastností jednotlivých dřevin a orientaci ve výsadbě, čímž je dobrým podkladem pro další měření a porovnávání jejich růstu.

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 18. 10. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube