Studentské práce v roce 2003

pořadí název práce autor/ka
1. EIA - posuzování vlivů na životní prostředí na Brněnsku Ing. Hana Mrázková
2. Zpracování vybraných meteorologických dat z pokusné stanice Kníničky Ing. Petr Kovář
3. Získávání bioplynu procesem anaerobní fermentace Ing. Gabriela Havránková
4. Hodnocení vizuálních vlivů na krajinu Ing. Eva Uhlířová
5. Možnosti využití paliv vyrobených z odpadů při výrobě energie v průmyslu a energetice Ing. Boris Svoboda

Sborník referátů ze studentské konference pořádané Jihomoravským krajem naleznete zde.

Seznam hodnocených bakalářských a diplomových prací:

název práce autor/ka škola
Krajinná ekologie jihozápadních Chřibů Mgr. Jan Běták MU
Energopark - výzkumný a vzdělávací centrum alternativních energií Pálava - Strachotín Ing. arch. Karel Bidlo VUT
Energetický park - výzkumné a vzdělávací centrum alternativních zdrojů energie Ing. arch. Jitka Blahoňovská VUT
Liniová společenstva NP Podyjí Ing. František Brückner MZLU
Prostorová disperze a populační hustota bobra evropského (Castor fiber L. 1758) v prostoru soutoku Moravy a Dyje Bc. Lenka Hamšíková UP
Získávání bioplynu procesem anaerobní fermentace Ing. Gabriela Havránková VUT
Energetické využívání biomasy - možné způsoby praktické aplikace Ing. Petr Holčák VUT
Návrh optimálního systému vytápění objektu s využitím biomasy a jiných zdrojů energie Ing. David Kazda VUT
Zpracování vybraných meteorologických dat z pokusné stanice Kníničky Ing. Petr Kovář VUT
Ochrana bobra evropského (Castor fiber) Ing. Miluše Kousalová MZLU
Návrh péče o významné krajinné prvky pramenných území studánek v jižní části parku Podkomorské lesy Ing. Kristýna Kubová MZLU
Vliv alkylenkarbonátů na vlastnosti nátěrů při odstraňování modelových graffiti Ing. Jana Kunová VUT
Využití geoinformačních technologií v lokaci a relokaci lesa Ing. Filip Langar MZLU
Stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin v ovzduší v reálném čase Ing. Kamil Motyka VUT
EIA - Posuzování vlivů na životní prostředí na Brněnsku
Ing. Hana Mrázková MZLU
Parametry pracovního prostředí jako obslužné faktory v nemocnici Ing.Olga Navrátilová VUT
Pracovní podmínky ve zdravotnictví Ing. Petr Plaček VUT
Analýza současné úrovně venkovské turistiky v oblasti Znojma Ing. Hana Pokladníková MZLU
Jak se žije v ekologické architektuře?
Mgr. Petra Sádková MU
Rozbor erozních a odtokových poměrů v k.ú. Olešnice Ing. Aleksandra Sála VUT
Návrh využití tepelného čerpadla pro vytápění konkrétního objektu Ing. Jan Slavík VUT
Limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny Ing. Barbora Sobotková MZLU
Návrh péče o významné přírodní a kulturně historické prvky krajiny Tišnovské kotliny Ing. Radka Stejskalová MZLU
Poznatky k projektování technických vodních a obslužných systémů Ing. Michal Stryk VUT
Získávání bioplynu procesem anaerobní fermentace - možné způsoby aplikace se zaměřením na konkrétní lokalitu Ing. Robert Svadbík VUT
Možnosti využití paliv vyrobených z odpadů při výrobě energie v průmyslu a energetice Ing. Boris Svoboda VUT
Koncepce likvidace odpadních vod v povodí Brněnské nádrže
Ing. Martin Šenk VUT
Hodnocení vizuálních vlivů na krajinu Ing. Eva Uhlířová MZLU
Eutrofizace a kvalita vody v Brněnské nádrži
Ing.Tereza Uhmannová VUT
Technické vodní obslužné systémy a optimalizace jejich provozu Ing. Luděk Urban VUT
Revize režimu rybářského obhospodařování revíru Oslava 5 Ing. Tomáš Vítek MZLU

Anotace bakalářských a diplomových prací:

KRAJINNÁ EKOLOGIE JIHOZÁPADNÍCH CHŘIBŮ

Mgr. Jan Běták, Přírodovědecká fakulta MU Brno

Diplomová práce vychází z potřeby upozornit na některá problematická témata týkající se ochrany přírody a krajiny v jihozápadních Chřibech. Hlavním cílem práce je návrh trvale udržitelného rozvoje a rozšíření počtu maloplošných chráněných území a významných krajinných prvků, jejichž současná síť je ve Chřibech, vzhledem k jejich vysoké přírodní a krajinářské hodnotě, zcela nedostatečná. Stěžejní metodou získávání poznatků o zkoumaném území byl autorův dlouhodobý terénní průzkum, zaměřený zejména na mapování vegetace a avifauny, v důsledku pak na výběr lokalit určených k ochraně. Zpracování výsledků z tohoto terénního průzkumu pak pochopitelně předcházela jejich konfrontace se staršími poznatky o oblasti.

V práci jsem se pokusil nastínit také problematiku definice krajinného rázu - klíčového pojmu, který je poněkud nejednotně vykládán. Cílem této úvahy je spíše vyvolat další diskusi a upozornit na různé interpretace tohoto pojmu, ze kterých mohou pramenit různé obtíže při jeho hodnocení či debatách o jeho ochraně. Diskuse o krajinném rázu by měla vycházet nejen z obecných premis, ale rovněž z dobré znalosti území, k němuž se diskuse vztahuje.

Charakter krajinného rázu byl rovněž hlavním kritériem provedené regionalizace. Území bylo rozdělěno na 14 dílčích prostorových jednotek, v rámci nichž pak byly podrobně popsány přírodní a socioekonomické podmínky. V každé jednotce byl stanoven rovněž návrh trvale udržitelného rozvoje a charakterizován typický ráz krajiny, byly zde navrženy k ochraně nové významné krajinné prvky, případně maloplošná chráněná území.

Závěrem lze konstatovat, že terénní výzkum potvrdil vysokou přírodní i kulturní hodnotu chřibské krajiny, zjištěny byly však i některé nevhodné způsoby jejího využívání. Do budoucna je nutno ve Chřibech upřednostnit zájmy ochrany přírody před stále sílícími ekonomickými tlaky. Význam Chřibů jako důležitého ostrova přírodě blízkých ekosystémů v okolní, často odpřírodněné krajině moravských úvalů, bude zachován

pouze při respektování zdejší krajiny v celé její rozmanitosti. K tomuto pohledu se snažila přispět i tato diplomová práce.

ENERGOPARK - VÝZKUMNÉ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM ALTERNATIVNÍCH ENERGIÍ PÁLAVA - STRACHOTÍN

Ing. arch. Karel Bidlo, Fakulta architektury VUT Brno

Úkolem diplomní práce bylo navrhnout centrum pro poskytování informací v oblasti rozvoje využívání alternativních zdrojů energie a programů na vzdělávání a poradenství v oblasti podporující rozvoj mikroregionu Pálava.

Pro umístění stavby si vybral diplomant území příkrého jižního svahu na západ od obce Strachotín nad střední Novomlýnskou nádrží. Výběr jižního svahu a zapuštění objektu do terénu umožnilo vytvoření optimální rovnováhy mezi integrovaným systémem, úsporami energií, docílením komfortního vnitřního klimatu a úrovně osvětlení s estetickými a ekonomickými požadavky. Stavba chráněna ze severu zeminou zaručuje minimální výkyvy teploty v průběhu dne i roku při vynaložení minimální energie.

Architektonické řešení usiluje o soulad architektury s terénními a klimatickými podmínkami lokality. Jednotlivé objekty svým měřítkem jednopodlažních staveb zapuštěných do svahu splývají s okolním terénem, ale zároveň kopule nad kruhovou centrální částí zdůrazňuje topografické těžiště a vytváří ohleduplnou dominantu daného prostoru.

Centrální část je třípodlažní a obsahuje nástupní prostor, společenskou část s přednáškovým sálem, management a technické zázemí. Z centrální části vede napříč svahem prosklené spojovací atrium, na které jsou kaskádovitě napojeny ve čtyřech úrovních výzkumné laboratoře a pracoviště vědeckých pracovníků a pod nimi dvě

úrovně ubytování. V poslední úrovni, která vymezuje nábřeží vodní nádrže je umístěna relaxační zóna s fitnesscentrem a občerstvením s posezením na molu, které je propojeno pěší lávkou s ornitologickou stanicí umístěnou nad vodní hladinou Pálavského jezera.

Koncept horizontálních asymetricky posunutých objektů, odrážejících svůj obraz na vodní hladině, s kompozičně vyváženou dominantou kopule centrální části a volba materiálu, vykazuje cit diplomanta pro atmosféru a zároveň jeho racionální přístup, umožňující etapizaci výstavby i možnost nárůstu stavby dle potřeby.

ENERGETICKÝ PARK - VÝZKUMNÉ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ ENERGIE

Ing. arch. Jitka Blahoňovská, Fakulta architektury VUT Brno

Úkolem diplomní práce bylo navrhnout optimální urbanistické, funkční a prostorové uspořádání „Výzkumného a vzdělávacího centra alternativních zdrojů energie" a zohlednit přírodní potenciál CHKO Pálavá .

Diplomandka zvolila lokalitu poloostrova na severním břehu III.Novomlýnské nádrže u obce Pavlov. Objekty energetického parku jsou umístěny v západní části území poloostrova, východní část se zátokou je navržena se záměrem přiblížit území co nejvíce veřejnosti pro sportovně rekreační funkci (jachtklub včetně sportovišť a možnosti campingu).

Komplex je provozně rozdělen do dvou částí, výzkumné a vzdělávací.

Objekt výzkumu tvoří zkušební hala s laboratorní částí a technickým zázemím, komunikačně propojeným prostorem administrativy s objektem pro vzdělání.

Přízemí vzdělávací části (informace, správa CHKO, restaurace, prostor zaskleného atria se zelení) slouží i veřejnosti. V druhém patře jsou umístěny učebny, knihovna,

přednáškový sál a správa budovy. Ve třetím a čtvrtém podlaží je ubytování výzkumných pracovníků s fitness prostorem.

Navrhované architektonické řešení zdůrazňuje funkci jednotlivých objektů s důrazem na detail i volbu materiálu.

Energetický koncept vychází z klimatických podmínek staveniště, využívá pasivní sluneční energii proskleným atriem veřejného prostoru, energetickými fasádami orientovanými na jih, vhodným výběrem tepelně izolačních materiálů včetně použití zelených střech. Ohřev teplé vody zajišťují sluneční kolektory, k vytápění je využita biomasa ze zemědělské produkce. Energetický koncept důsledně rozlišuje letní a zimní provoz. Větrání používá zpětnou rekuperaci tepla, suchý kolektor účinně akumuluje teplo, dešťová voda je využívána jako užitková a odpadní vody jsou čištěny v kořenové čističce. Elektrická energie pro potřeby osvětlení je pokryta slunečními kolektory s fotovoltaickými články, které zároveň tvoří sluneční clonu.

LINIOVÁ SPOLEČENSTVA NP PODYJÍ

Ing. František Brückner, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Diplomová práce zpracovává nejprve obecně téma liniových společenstev, a poté seznamuje s dendrologickým výzkumem liniových společenstev západní části Národního parku Podyjí. Výzkum probíhal upraveným fytocenologickým snímkováním a přispěl k vyčlenení deseti typů linií. Tyto typy byly charakterizovány z hlediska jejich druhové diverzity, délky, počtu druhů, průměrné celkové pokryvnosti a porovnány mezi sebou z hlediska podobnosti druhového zastoupení. Zmapované typy byly zakresleny v geoinformačním programu Topol do ortofotosnímků. Vzhledem k tomu, že liniová společenstva představují významný ekologický segment a plní v krajině velké množství nezastupitelných funkcí, byla doporučena i některá ochranná opatření (hlavní zásady managementu.

PROSTOROVÁ DISPERZE A POPULAČNÍ HUSTOTA BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER L. 1758) V PROSTORU SOUTOKU MORAVY A DYJE

Bc. Lenka Hamšíková, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc

Během krátké doby došlo k výraznému početnímu nárustu bobra evropského (Castor fiber L.1758). Už od 80. let k nám migrují jedinci z Rakouska, osidlující Moravu, Dyji a Kyjovku. Od 90. let k nám bobři pronikají z Německé spolkové republiky po Labi a z Polska migrují do povodí Odry a Orlice. Za další ohniska šíření můžeme označit místa vysazení v Litovelském Pomoraví.

Po počáteční euforii z výskytu kriticky ohroženého živočicha, vyvstává problém s nekontrolovaným růstem bobří populace. Zvláště není-li možné jejich počet regulovat přirozeným způsobem, a to predací. Při zvyšování populační hustoty bobra evropského dochází k výrazné expanzi do okolní krajiny, která se může jevit pro bobry méně vhodnou. Nicméně díky jeho adaptačním schopnostem se bobr dokáže velmi rychle přizpůsobit pozměněným podmínkách. A zde začíná první konflikt s člověkem hospodářem.

Tato práce vznikla v rámci zavádějícího jednotného monitoringu bobra evropského. Pomocí přístroje GPS byly zaznamenány jednotlivé pobytové znaky bobra (pachové značky, potravní stoličky, nory, hrady, ohryzy....) v prostoru soutoku Moravy a Dyje s následným vytvořením map v GIS. Na základě rozmístění pobytových znaků byly lokalizovány jednotlivé kolonie a stanoven jejich přepočet na 1 kilometr. Průměrná populační hustota je 0,36 kolonií na 1 km. Celková rozloha sledovaného území má velikost 19 km2. Potenciálně využívané území bobrem evropským zahrnuje plochu 1,9 km2, což je asi 10 % z celkové rozlohy.

Ze závěrů této práce je patrná expanze i na méně atraktivní lokality, kterými jsou např. meliorační kanály. Dá se předpokládat další růst populace a šíření bobra, další vliv na společenstvo břehového porostu a škody na lesních pozemcích.

Zmapováním aktivity bobra na celém území můžeme odhadnout budoucí trend v růstu populace a navrhnout vhodný management jak minimalizovat škody způsobené jeho činností.

ZÍSKÁVÁNÍ BIOPLYNU PROCESEM ANAEROBNÍ FERMENTACE

Ing. Gabriela Havránková, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce se zabývá popisem jednotlivých způsobů přeměny biologicky rozložitelných odpadů, zvláště pak získáváním bioplynu procesem anaerobní fermentace a jeho následným uplatněním. Praktická část je věnována návrhu vytápění obytného souboru zvaného "Nad Příhořím" v obci Náměšť nad Oslavou energií získanou z bioplynu.

Využití bioplynu je proti spalitelné biomase obtížnější pro vyšší investiční náklady a tím i vysokou cenu energie. Pro aplikaci zařízení je potřeba vybrat vhodnou lokalitu, kde je buď velká spotřeba tepla, nebo kde lze využít elektřinu i teplo z kogenerační jednotky. Stále však zůstává problém laciného využití velkého množství odpadního tepla zejména v létě. Na českém trhu existují dodavatelské i montážní firmy, není jich však mnoho. Protože bioplynové stanice patří mezi nákladné investice, poptávka je velmi nízká.

Praktické využití bioplynu jsme s vedoucím diplomové práce ing. Novotným i mými spolužáky konzultovali se zástupci města Náměšť nad Oslavou. Bylo nám sděleno, že realizace bytového domu není zatím zcela potvrzena, i přes to, že na internetových stránkách města je prezentována nabídka nových bytových jednotek. Vedoucí oddělení správy majetku nám sdělil, že do města není prováděn svoz odpadů a v blízkosti se nenacházejí žádné farmy. Bez ohledu na tato tvrzení jsem na základě vlastního šetření zjistila, že v okolí města je několik obcí, v nichž je provozována jak živočišná tak rostlinná výroba. Návrh vstupních materiálů potřebných k výrobě bioplynu jsem pak směřovala tímto směrem. Určit přesné hodnoty je při metodě anaerobní digesce však složité, neboť každá bioplynová stanice, jak bylo zmíněno v práci, je konstruována přímo pro konkrétní podmínky. Z těchto důvodů jsem volila dva způsoby řešení, čímž jsem

chtěla prokázat nejen možnost realizace projektu výstavby bytového komplexu využívající biolyn jako topné médium, ale také možnost získání odpadů vhodných jako vstupní materiál pro danou technologii.

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY - MOŽNÉ ZPŮSOBY PRAKTICKÉ APLIKACE

Ing. Petr Holčák, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce se zabývá možnostmi energetického využití biomasy v praxi. Podrobněji je zaměřena na energetické využívání dřevních odpadů formou spalování. Biomasa jako obnovitelný zdroj energie nachází stále větší uplatnění v energetickém hospodářství zejména obcí a malých měst. Je pro ni charakteristické, že se využívá místních zdrojů.

V praktické části práce je řešen návrh zdrojů tepla na dřevní štěpku k vytápění vybraných objektů v obci Trnava u Třebíče, kde zdejší zastupitelstvo obce hledá možnosti úspor nákladů na provoz svých objektů. V této části je uvedeno více možností technického řešení z hlediska umístění jednotlivých výtopen.

NÁVRH OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU VYTÁPĚNÍ OBJEKTU S VYUŽITÍM BIOMASY A JINÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Ing. David Kazda , Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Práce se zabývá návrhem systému vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie. Jako obnovitelný zdroj energie byla vybrána biomasa a jsou zvažovány výhody a nevýhody jejího použití. Cílem práce je najít optimální systém vytápění, který je nejen ekonomický, ale i šetrný k životnímu prostředí.

ZPRACOVÁNÍ VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH DAT Z POKUSNÉ STANICE KNÍNIČKY

Ing. Petr Kovář, Stavební fakulta VUT Brno

Obsahem práce je zpracování a vyhodnocení vybraných meteorologických dat z pokusné stanice Kníničky, která v době sběru dat (1966 - 1994) patřila Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně. Jako vybraná meteorologická data jsou zde zpracovávány teploty půdy a teploty vzduchu. Teploty půdy byly měřeny klasickými rtuťovými půdními teploměry v hloubkách 0, 5, 10, 20 a 30 cm; hloubkovými (vodními) teploměry v hloubkách 50, 75, 100, 150 a 200 cm. Teplota vzduchu byly zastoupena průměrnými denními teplotami, které byly vypočteny zpracováním týdenních termogramů.

Práce je rozdělena do tří částí - Vzduch, Půda, Zima. V kapitole „Vzduch" je pojednáváno o metodice měření vzduchu a jeho ročním a denním chodu.

V kapitole „Půda" je popsán princip měření teplot půdy a jeho metodika měření. Dodržování metodiky měření je důležité z důvodu následného srovnávání dat s jinými stanicemi. Je zde vysvětlen princip vedení tepla v půdě a vliv vlhkosti na teplotu půdy a jaké má důsledky na zemědělskou produkci.

V Kapitole „Zima" je zpracována navrhnutá metoda na porovnávání zimních období s použitím sedmi nejvýznamnějších teplotních charakteristik zim. Metoda je aplikována na data ze stanice Kníničky a výstupem jsou tabulky nejchladnějších a nejteplejších zim za sledované období 1966 - 1994. Podrobněji je popisována metoda mrazového indexu, která se jako samostatná charakteristika zimního období jeví jako velice dobře použitelná. V příloze jsou pouze touto metodou zpracovány všechny zimy za sledované období. Pozornost je zde věnována také teplotě půdy v zimním období a zvláště jejímu promrzání s čímž má souvislost přezimování rostlin a živočichů v půdě. Bohužel se díky chybějícím měření teploty půdy a jejímu obtížnému doplnění z jiné klimatické stanice nepodařilo graficky znázornit kompletní hloubku promrzání půdy v lokalitě Kníničky v letech 1966 - 1994.

V poslední části jsou srovnávány teploty vzduchu a půdy s údaji uvedenými v Tabulkách podnebí. Toto srovnání by mohlo leccos napovědět o případných změnách klimatu v této oblasti.

Součástí práce je také stručný slovníček odborných pojmů, který by měl komukoliv pomoci k porozumění odbornějších částí této práce a k ujasnění si některých pojmů.

OCHRANA BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER)

Ing. Miluše Kousalová, Agronomická fakulta MZLU Brno

Rozmanité možnosti užitku, především v podobě kožešiny, masa a výměšků análních žláz, které bobr evropský (Castor fiber Linnaeus, 1758) lidské společnosti poskytoval, byly v mnoha oblastech nakonec příčinou jeho úplného vyhubení. Izolované populace přežily pouze v povodí několika velkých evropských a asijských řek. Od počátku 20. století je paradoxně věnováno velké úsilí repatriaci tohoto druhu na většině území jeho původního rozšíření. Úspěšnost záchranných programů a opětný růst populace bobra evropského je však v kulturní krajině doprovázen řadou konfliktů. Příčinou jejich vzniku je především pro bobry typická schopnost výrazným způsobem ovlivňovat biotopy stojatých a tekoucích vod, která je řadí mezi tzv. klíčové druhy ekosystému. Shrnutá opatření, včetně přímé kontroly početnosti jedinců, však poukazují na možnost aktivity bobrů na lokalitách pozměněných lidskou činností účinně regulovat.

Obavy z negativního dopadu na prostředí a střetů se zájmy člověka doposud brání obnově populace bobra evropského také ve Skotsku, přestože součástí navrhovaného projektu repatriace je i podrobné studium vlivu vysazených jedinců na místní biotopy, faunu a flóru. Právě pro tyto účely byla s využitím geografického informačního systému provedena digitalizace vybraného území Knapdale Forest. V prostředí softwaru ArcView editované mapové vrstvy a vytvořený model, prostřednictvím kterého bylo možné

označit plochy potenciálně ovlivněné aktivitami bobrů, poskytují podklady k zajištění monitoringu a usnadní management druhu, nezbytný v případě uskutečnění repatriace.

NÁVRH PÉČE O VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY PRAMENNÝCH ÚZEMÍ STUDÁNEK V JIŽNÍ ČÁSTI PARKU PODKOMORSKÉ LESY

Ing. Kristýna Kubová, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Základem diplomové práce je vymezení pramenného území 5 vybraných studánek v jižní části přírodního parku podkomorské lesy. Podle provedených terénních průzkumů byl zhodnocen současný stav krajiny v pramenných územích studánek, potenciální stav společenstev pomocí skupin typů geobiocénů, technický stav studánek a krajinný ráz nejbližšího okolí studánky. Řešením je návrh registrace studánek a jejich pramenných území na významné krajinné prvky. Součástí jsou rámcové návrhy péče o studánky, návrhy péče o jednotlivé studánky a návrhy zásad dlouhodobé péče hospodaření v pramenných územích s potřebnými technickými a krajinnými úpravami studánek a jejich nejbližšího okolí.

Klíčová slova: přírodní park Podkomorské lesy, pramenná území, studánka, vývěr, zákon 114/1992 Sb. O chraně přírody a krajiny, návrhy péče o studánky, zásady dlouhodobé péče hospodaření v pramenných územích, technické a krajinné úpravy studánek.

VLIV ALKYLENKARBONÁTŮ NA VLASTNOSTI NÁTĚRŮ PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ MODELOVÝCH GRAFFITI

Ing. Jana Kunová, Chemická fakulta VUT Brno

Na základě literárního rozboru je v diplomové práci proveden rozbor problematiky „graffiti" jako společenského fenoménu, uvedeny druhy materiálů k jejich vytváření

s důrazem na nátěrové hmoty typu Aerosol Art Colors a vypracován přehled nejvýznamnějších chemických přípravků k jejich odstraňování, především směsí organických rozpouštědel na bázi N-methyl-2-pyrrolidonu.

Výsledky experimentální části naznačují vyhovující chemickou odolnost polyurethanových nátěrových systémů a možnost optimálního řešení odstraňování graffiti z alkydových nátěrových systémů kolejových vozidel použitím studovaných alkylenkarbonátů podle zadání, především propylenkarbonátu a butylenkarbonátu ve směsi s vybranými druhy organických rozpouštědel vyhovujících z hlediska současných požadavků na ochranu zdraví a ochranu životního prostředí.

VYUŽITÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V LOKACI A RELOKACI LESA

Ing. Filip Langar, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Cílem diplomové práce bylo popsat metodiku použití geoinformačních technologií za přispění metod DPZ k analýze aktuálního stavu využívání území (land use) a popsat možnosti využití GISu při prostorové relokaci lesa na základě informací o přírodních poměrech.

Využití krajiny bylo mapováno s použitím letecké ortofotomapy a terénním šetřením. Vlastní terénní práce zahrnovaly interpretaci a zakreslení aktuálního stavu využití krajiny (land use) a jeho stupně ekologické stability do ortofotomap. Sklonitostní poměry stanoviště z hlediska vhodnosti relokace lesa byly zhodnoceny na základě digitálního modelu terénu, informace o ostatních přírodních podmínkách byly získány z mapových podkladů. Veškeré pro relokaci významné informační mapové vrstvy přírodních podmínek byly slícovány nejen geometricky, ale také logicky, aby tvořily logicky propojený celek, a následně z nich byla vytvořena digitální databáze přírodních faktorů území, která sloužila při vlastním rozhodovacím procesu.

Vlastní zhodnocení otázky relokace proběhlo dvěma způsoby. Při prvním šetření jsme si kladli za cíl nalézt lokality s nízkým stupněm ekologické stability (< 4) lesních porostů a vymezit potenciální vegetaci těchto stanovišť. Jako limitní území jsme si stanovili I. zónu NP. Druhá analýza si kladla za cíl vymezit stanoviště vhodná k zalesnění, která jsou současně nevhodná pro zemědělskou produkci, a vymezit rovněž potenciální vegetaci těchto lokalit. Za limitní území byla považována území I. zóny NP, komunikace a zastavěné plochy.

Lze rovněž konstatovat, že studované území není optimálním z hlediska prezentace popsané metodiky návrhu relokace lesa pomocí GIS, a to zejména z důvodu nepříznivých klimatických podmínek pro zemědělské využití a také proto, že území celého katastru je součásti NP Šumava, což samo osobě bylo silným limitem relokace lesních ekosystémů. Na méně limitovaném území s příznivějšími a pestřejšími přírodními podmínkami bychom mohli využít charakteristiky sklonitosti, expozice terénu či charakteristik podloží v mnohem širší míře pro relokaci nejen lesních, ale také dalších funkčních ploch (luk, ovocných sadů, zástavby atd.). Testovaná metodika však disponuje velikým potenciálem pro nasazení v problematice optimalizace funkčního využití krajiny. Metoda umožňuje ve velmi krátkém čase na rozsáhlém území zhodnotit nezaujatě všechny přírodní faktory, které jsou limitní pro navrhované využití a tím komplexně přistupovat k řešenému problému.

STANOVENÍ FORMALDEHYDU A DALŠÍCH KARBONYLOVÝCH SLOUČENIN V OVZDUŠÍ V REÁLNÉM ČASE

Ing. Kamil Motyka, Chemická fakulta VUT Brno

Je popsána analytická metoda pro stanovení formaldehydu ve vzduchu a stanovení karbonylových sloučenin ve vzduchu. K prekoncentraci formaldehydu ze vzduchu byl použit cylindrický difúzní denuder se stékajícím filmem absorpční kapaliny (CWEDD). Jako absorpční kapalina byla použita deionizovaná voda. Účinnost záchytu HCHO byla kvantitativní při průtokové rychlosti vzduchu 0,5 l/min (průtoková rychlost absorpční kapaliny 267 ml/min). K on-line detekci formaldehydu v koncentrátu byla použita fluorimetrická FIA metoda založená na reakci acetylacetonu, octanu amonného a formaldehydu nebo chemiluminiscenční FIA metoda založená na reakci formaldehydu a kyseliny gallové s peroxidem vodíku v alkalickém prostředí. Kalibrační závislost byla lineární v rozmezí koncentrací 2-300 mg/m3 HCHO. Mez detekce pro HCHO ve vzduchu pro fluorimetrickou i chemiluminiscenční detekci byla 1,6 mg/m3. CWEDD byl použit i pro záchyt dalších karbonylových sloučenin (stejné podmínky záchytu jako u HCHO). Pro detekci karbonylových sloučenin v koncentrátu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie (C18 kolona, mobilní fáze 55:45 acetonitril/voda) s UV-VIS spektrofotometrickým detektorem (detekce při 360 nm) a chemickou derivatizací s 2,4-dinitrofenylhydrazinem. Pro malou citlivost UV-VIS spektrofotometrické detekce byla použita předkoncentrace hydrazonů na předkoloně. Bylo dosaženo meze detekce 3,7 mg/m3 HCHO, 15,8 mg/m3 CH3CHO a 155,1 mg/m3CH3COCH3 (s předkoncentrací, objem dávkovací smyčky 215 ml). Citlivost může být zvýšena nadávkováním většího objemu vzorku nebo několikanásobným nadávkováním vzorku na předkolonu. Metodu s fluorimetrickou a chemiluminiscenční detekcí lze využít ke kontinuálnímu měření koncentrací formaldehydu ve znečištěném městském ovzduší nebo v interiéru.

EIA - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA BRNĚNSKU

Ing. Hana Mrázková, Agronomická fakulta MZLU Brno

Cílem diplomové práce EIA - posuzování vlivů na životní prostředí na Brněnsku bylo zhodnotit situaci posuzování vlivů na životní prostředí v České republice v prostředí nově vzniklého zákona, shrnout význam procesu EIA a SEA a popsat metodiku těchto procesů. Bližším cílem práce bylo analyzovat situaci v rámci Brna a okolí na obecné úrovni posuzování vlivů na ŽP a rozborem konkrétního záměru posuzovaného v tomto regionu prezentovat praktické uplatnění procesu EIA a SEA.

Práce je členěna do tří hlavních částí - Teoretické principy, Praktické aplikace, Případová studie.

V první části práce jsem popisovala vývoj EIA ve světě a v České republice a shrnula jsem dosavadní vědecké poznatky z oblasti metod hodnocení vlivů na životní prostředí. V práci jsou dále uvedeny vývojové trendy EIA. Posuzování vlivů na ŽP je dynamický proces, který se neustále vyvíjí. V současné době lze spatřovat vedle klasického pojetí EIA a strategické úrovně tohoto procesu i nástup třetí generace EIA s orientací na posuzování udržitelného rozvoje (SA - Sustainability Assessment). Paralelně s procedurou posuzování vlivů na životní prostředí se vyvíjí i další příbuzné nástroje ochrany životního prostředí, které dle mého názoru v budoucnu pozitivně přispějí k naplnění myšlenky udržitelného rozvoje. Jde zejména o integrovanou prevenci a ekologický audit.

V práci jsem si položila otázku, zda nová právní úprava problematiky EIA (zákon číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) je přínosem pro ochranu životního prostředí a vlastní proceduru posuzování vlivů na ŽP. Pro zodpovězení otázky jsem provedla analýzu nového zákona a porovnání s předešlou právní úpravou (zákon číslo 244/92 Sb. v původním znění). Dle získaných poznatků hodnotím novou legislativu jako účinnější, což mi potvrdily i konzultace s odborníky z praxe. Za velký přínos se obecně považuje implementace zjišťovacího řízení, zahrnující fáze screening a scoping. V původní úpravě EIA byla metodika screeningu založena na dvou pozitivních seznamech. V současné době je docíleno kombinací metod pozitivních seznamů, prahových pásem objektů a předběžné analýzy životního prostředí účinnějšího zhodnocení očekávaných vlivů na životní prostředí. Velmi důležité je též včasné zapojení veřejnosti, která je oprávněna se vyjadřovat již v počátku procesu a podílet se tak na určování rozsahu a obsahu dokumentace, formulovat varianty řešení záměru apod. Změna způsobu zveřejňování informací v procesu umožňuje rychlejší komunikaci a je zaměřena na větší počet adresátů. Celkově dochází ke snížení finančních i časových nároků.

V druhé části této práce jsem na základě informací poskytnutých OŽP MMB a informačního systému MŽP ČR učinila přehled záměrů posuzovaných ve smyslu EIA v jednotlivých letech v Brně a okolí. V okrase Brno - město a Brno- venkov bylo od účinnosti zákona 244/1992 Sb. posuzováno v rozsahu celé procedury EIA sedm desítek záměrů, v současné době se dle tohoto zákona posuzuje pět staveb. Nový zákon vykazuje povinnost zaměřit se na mnohem větší počet záměrů, které budou posuzovány ve smyslu procedury EIA. Od 1.1. 2002 se na Brněnsku řeší 14 případů v různém stadiu posuzování vlivů na životní prostředí.

Vlastní průběh procedury EIA byl rozebrán na případu záměru realizace rychlostní komunikace R43 v úseku mezi dálnicí D1 a obcí Kuřim. Trasa byla navržena v jedenácti variantách. Z hlediska významu pro město Brno se v rámci dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí hodnotily pouze tři varianty (celkem 6 podvariant) a varianta bez činnosti. Preferovanou variantou řešení je varianta kopírující těleso tzv. „Staré německé dálnice", procházející městskou částí Brno - Bystrc a blízkostí Brněnské (Kníničské) přehrady, dále pokračující přes Rozdrojovice a Kníníčky směrem na Kuřim (varianta D).

Potřeba řešit dopravní situaci v Brně je dána objektivními důvody, zejména neúnosnou emisní situací v některých částech města (např. ulice Bauerova - Hlinky, Kotlářská). Při řešení problému dochází samozřejmě ke konfliktu zájmu mezi ekologickými a urbanistickými požadavky. Realizace R43 zaručuje dle dokumentace EIA odlehčení stávající komunikační sítě, což lze považovat za sporné. Také je nutné počítat se záborem půdy, narušením či zrušením zvlášť chráněných území, změnou krajinného rázu, narušením ekologické stability krajiny, kontaminací životního prostředí a v neposlední řadě v případě bystrcké varianty narušení rekreační oblasti Brněnské přehrady. Bez ohledu na řešenou problematiku rychlostní komunikace R43 v práci doporučuji realizovat následující opatření ochrany města Brna před narůstající automobilovou dopravou:

  • zavedení výhodného integrovaného tarifu jízdného MHD a optimalizaci sítě linek
  • zkracování intervalů mezi spoji a zlepšování komfortu MHD růst parkovacích poplatků směrem do centr
  • postupné omezování parkovacích míst v centru města na parkoviště pro rezidenty
  • zavedení příměstské vlakové a automobilové dopravy v krátkých intervalech ad.

PARAMETRY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO OBSLUŽNÉ FAKTORY V NEMOCNICI

Ing. Olga Navrátilová, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Ve své diplomové práci se zabývám parametry pracovního prostředí s hodnocením vnitřního prostředí, což jsou požadavky na pracovní prostředí personálu, který se v daném prostředí vyskytuje opakovaně, v jednom dnu minimálně 8 hodin. Současně se jedná o pobyt pacientů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, fyzikální parametry vnitřního prostředí významně ovlivňují jejich jak fyzický, tak i psychický stav. Pacienti jsou v různém věku s odlišnými diagnózami, většinou se jedná o dlouhodobý pobyt. Sleduji převážně intenzitu osvětlení, vlhkost vzduchu, teplotu v místnosti a obsah CO2, dále také barevné řešení místnosti. Současně stanovuji míru důležitosti jednotlivých zjištěných hodnot faktorů pro další uplatnění.

PRACOVNÍ PODMÍNKY VE ZDRAVOTNICTVÍ

Ing. Petr Plaček, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Ve své diplomové práci jsem se zabýval parametry pracovního prostředí lékařů, sester a pomocného personálu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Toto prostředí však také významně ovlivňuje i pacienty. Tyto parametry ovlivňují jak jejich fyzický, tak i psychický stav. Sledoval jsem převážně intenzitu osvětlení, vlhkost vzduchu, teplotu v místnosti a stav CO2. Personál se pohybuje v místnosti minimálně 8 hodin. Dále okrajově sleduji ovzduší a chemické látky, se kterými přichází personál do styku. Součástí práce bylo také dotazování personálu na pracovní podmínky.

ANALÝZA SOUČASNÉ ÚROVNĚ VENKOVSKÉ TURISTIKY V OBLASTI ZNOJMA

Ing. Hana Pokladníková, Agronomická fakulta MZLU Brno

Diplomová práce s názvem „Analýza současné úrovně venkovské turistiky v oblasti Znojma", je kromě zhodnocení stávající situace v této oblasti cestovního ruchu zaměřena i na možnosti a cesty jejího dalšího rozvoje.

Při zpracování této problematiky je třeba vycházet především z postavení a celkové životní situace lidí žijících na venkově. Po hloubkových změnách spojených s majetkovými restitucemi dochází k omezování zemědělské prvovýroby a tím i ke snížení počtu pracovních míst v tomto odvětví. Jako jedna z cest k vyřešení této situace se nabízí podnikání ve venkovské turistice

Teoretická část diplomové práce obsahuje popis a definice venkovské turistiky a dalších segmentů cestovního ruchu v České republice a v ostatních státech Evropy. Jsou zde také stručně popsány legislativní předpisy vztahující se k této problematice.

V praktické části jsou prezentovány hlavní problémy i atraktivity v oblasti Znojma. Tato oblast je popisována z několika úhlů pohledu. V jednotlivých kapitolách jsou popsány přírodní podmínky, klimatické podmínky, zemědělství a historie oblasti

Návrh rozvoje venkovské turistiky je zpracován konkrétně pro zájmové sdružení obcí, mikroregion Jevišovka. Území mikroregionu nemá příznivé krajinné předpoklady pro využití v oblasti aktivit cestovního ruchu. Nachází se v intenzivně zemědělsky využívané oblasti rovinného charakteru bez výraznějších krajinných dominant a rozšíření lesů i vodních ploch vhodných k rekreaci. Atraktivita této oblasti spočívá spíše v architektonických památkách a archeologických objevech.

Závěrečná část práce obsahuje celkové zhodnocení současné situace ve venkovské turistice. V popisované oblasti se nachází celá řada turisticky atraktivních lokalit. Návštěvníci se zde mohou setkat s mnoha historickými a archeologickými zajímavostmi. Pro milovníky a obdivovatele přírody je bezesporu nejlákavější lokalitou Znojemska oblast národního parku Podyjí.

Po zhodnocení všech možností, které zájmová oblast poskytuje a při zohlednění stávajících problémů následuje návrh několika opatření pro rozvoj oblasti a hlavně pak pro rozvoj cestovního ruchu. Při využívání krajiny k rekreaci je nutné dbát na to, aby všechny činnosti byly v souladu s ochranou přírody a krajiny.

JAK SE ŽIJE V EKOLOGICKÉ ARCHITEKTUŘE?

Mgr. Petra Sádková, Fakulta sociálních studií MU Brno

Diplomová práce se věnuje fenoménu ekologické architektury, která bývá někdy chápána jako spojení znovu objevené řemeslnosti, současných vědeckých poznatků a participace stavebníků při vytváření jejich domova. Někdy jako architektura, která se snaží zohledňovat ekologická hlediska jak při výstavbě, tak při užívání domu.

První část práce popisuje hlavní směry této architektury s ohledem na technickou, sociální a urbanistickou koncepci. Z technického hlediska můžeme ekologickou architekturu rozdělit na tři hlavní proudy - energeticky úsporná výstavba, stavební biologie a stavební ekologie. Ze sociálního hlediska můžeme ekologickou architekturu rozdělit do dvou základních skupin - architektura v ekologických komunitách (ecovillages) a kooperativní bydlení (collaborative housing) neboli spolubydlení (cohousing). Urbanistická koncepce se věnuje participaci veřejnosti a veřejnému plánování (public participation, popular planning).

Práce objasňuje spojitost energetické politiky s fungováním společnosti. A přibližuje pojmy tvrdá cesta energie, kterou reprezentují velké centrální energetické zdroje a měkká cesta energie, kterou reprezentují zdroje malé a lokální. Ekologická architektura upřednostňuje měkkou negativní energii, tzn. energii, která nemusí být vyrobena -je ušetřena.

Regionální aspekty ekologických staveb jsou popsány z environmentálního, ekonomického a sociálního hlediska. Ekologické bydlení je ekologické také proto, že vychází z místních podmínek, a to nejen přírodních (voda, průměrné teploty, sluneční svit, fauna a flora), ale významnou roli zde hraje i domácí tradice, místní zvyklosti a životní styl. České baroko je uváděno jako období, které může být velkým zdrojem poznatků o soužití člověka s krajinou. Charakterizovány jsou místní znovu objevované stavební materiály jako je sláma a nepálená hlína. Širšímu opětovnému rozvoji těchto materiálů brání bohužel neexistence vhodných stavebních norem.

Poslední část práce prezentuje výsledky případové studie sledující jedince, kteří se při stavbě svého rodinného domu snažili uplatňovat ekologická kritéria. Sledován byl věk, dosažené vzdělání a nynější povolání respondentů. Dále byly zjišťovány důvody, které vedli ke změně bydlení. Nedostatky předchozího bydlení i motivace respondentů, které je vedly k uplatňování ekologických kritérií při stavbě rodinného domu. Zdroje informací o ekologických stavbách. Způsob přijetí jejich záměru u státní správy. Reakce okolí na zvolený způsob stavění. Míru participace při plánování a stavbě domu. Problémy spojené s ekologickým charakterem domu při stavbě a provozu. Názory na tvrzení, že „ekologie je drahá". Jejich mínění o příčinách malého rozšíření takových staveb v České republice. A odpovědi na důležitou otázku, „jak se žije v ekologické architektuře". Jsou zaznamenány jejich zkušenosti nabyté při stavbě ekologického domu.

Na základě této studie jsou vysloveny hypotézy, jež mohou být použity při dalším výzkumu, nebo mohou přispět ke zvýšení účinnosti aktivit propagujících širší uplatňování prvků ekologické architektury ve společnosti.

ROZBOR EROZNÍCH A ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V K.Ú. OLEŠNICE

Ing. Aleksandra Sála, Stavební fakulta VUT Brno

Předmětem diplomové práce je rozbor erozních a odtokových poměrů a na jeho podkladě vypracovat komplexní protierozní a protipovodňovou ochranu v části povodí Olešnického potoka v k.ú. Olešnice. Po vymezení zájmového území (povodí) bylo toto dále rozděleno do cca 120 elementárních odtokových ploch v rámci kterých byly vymezeny odtokové linie pro výpočet míry erozního ohrožení. Na základě výsledků a jejich srovnám s hodnotami přípustného smyvu byly určeny erozně ohrožené pozemky, které představovaly 77% území. Pro analýzu odtokových poměrů byly vytipovány 4 kritické profily(A,B,C,D), ke kterým bylo stanoveno sběrné území a s využitím metody čísel odtokových křivek CN v modifikaci modelu DeSQ (podle prof. Hrádka) byly stanoveny základní hydrologické charakteristiky. Na základě analýzy erozních a odtokových poměrů byla navržena komplexní protierozní a protipovodňová ochrana. Protipovodňová a protierozní ochrana v povodí Olešnického potoka je řešena jako návrh komplexních prostorových a funkčních opatření, pro zlepšení podmínek využití území, pro zvýšení protierozní a retenční schopnosti území. Účelem a cílem protipovodňové ochrany je v součinnosti s komplexní ochranou a organizací povodí zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených obcí před účinky extrémních povrchových odtoků a transportovaných splavenin. Na podkladech provedených hydro logických výpočtů, terénního šetření a provedeného inženýrsko -geologického průzkumu byly vytipovány v jednotlivých částech povodí retenční prostory vhodné pro vybudování ochranných nádrží za účelem protipovodňové ochrany dotčených obcí.

Návrh má více variantních řešení, které nabízí určitým způsobem přizpůsobit výsledné řešení soustavy ochranných nádrží podle místních podmínek, se zohledněním zájmů vlastníků, obce ,ochrany přírody atd.

NÁVRH VYUŽITÍ TEPELNÉHO ČERPADLA PRO VYTÁPĚNÍ KONKRÉTNÍHO OBJEKTU

Ing. Jan Slavík, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Účelem této práce je zhotovit technický návrh pro využití tepelného čerpadla pro vytápění v budově zemanské rychty z 16. století. Úkol je pojímán komplexně, jeho součástí je také navržení nejvhodnější otopné soustavy a regulace. Zvláštní důraz je kladen na ekonomické aspekty navrhování a provozu tepelných čerpadel jak samostatně, tak v kombinaci s jinými zdroji tepla. V teoretické části jsou představena na trhu běžně dostupná tepelné čerpadla, vhodné typy otopných ploch a soustav. Také jsou tam vyloženy základní pojmy z ekonomie alternativních zdrojů tepla a podmínky, které musí být dodrženy pro získání státních dotací. Výstupem praktické části je zdůvodněný návrh tepelného zdroje, kterým je buď tepelné čerpadlo samotné nebo v kombinaci s jiným zdrojem primárního tepla, otopná soustava a otopné plochy a vhodný regulační systém. Součástí návrhu je vyčíslení dosažených úspor energií v porovnání z náklady. Tato diplomová práce pak může být v budoucnu použita jako podklad pro rekonstrukci vytápění a kotelny.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Ing. Barbora Sobotková, Agronomická fakulta MZLU Brno

Předložená diplomová práce se zabývá problematikou územního plánování v souvislosti s ochranou přírody. Vymezuje obecné limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Při zpracování práce jsem vycházela z předpokladu, že limity a regulativy v rámci územního plánu jsou účinným nástrojem k ochraně planě rostoucích rostlinných a volně žijících živočišných druhů, k ochraně jejich biotopů, ekosystémů a rázu krajiny.

Vedle teoretické části diplomové práce jsem analyzovala možnosti stanovení limitů využití území, problematiku střetů zájmů a jejich řešení v rámci dvou případových studií - výstavba lyžařského areálu Přemyslov a navracení Růženina lomu přírodě. Obě lokality byly od roku 2001 průběžně navštěvovány. Sledován byl krajinný ráz, očekávané i probíhající změny v ekosystémech i názorové rozdíly jednotlivých zájmových skupin obyvatel. Práce je zpracována formou studie vycházející z odborných podkladů.

Projekt lyžařského areálu Přemyslov v Jeseníkách představuje narušení krajiny a krajinného rázu výstavbou sjezdovek a ostatních zařízení v relativně zachovalé přírodní krajině s cennými ekosystémy a výskytem mnoha zvláště chráněných druhů. Oproti tomu Růženin lom u Brna je lokalitou zdevastovanou těžební činností, která se díky úsilí ochránců přírody vrací do přírodě blízkého stavu. Další rozdíl mezi těmito případovými studiemi je i v rovině časové. Přemyslov je sledován v „iniciálním" stádiu, kdy je projekt ve schvalovacím procesu. Růženin lom naopak představuje zpětný pohled na činnost, která už proběhla, respektive stále probíhá. Protiklad je možné najít i ve filozofickém smyslu obou projektů. Zatímco v Přemyslově dojde k narušení přírody, u Růženina lomu jde o navracení přírody do lidskou činností zničeného místa.

Obě případové studie jsou dokladem významu limitů ochrany přírody a krajiny. Lyžařský areál Přemyslov je ukázkou toho, jak je důležité přesně vymezit limity v rámci samotného projektu. Tento fakt byl při zpracování urbanistické studie výrazně podceněn. Růženin lom je naopak názorným příkladem respektování limitů ochrany přírody v situaci, kdy se lom po ukončení těžby navrací přírodě.

Při stanovování a dodržování limitů ochrany přírody a krajiny dochází často ke střetům zájmů různých účastníků a veřejnosti. Často bývá velmi složité nalézt správné řešení za současného respektování stanovených limitů. Výběr platných limitů a jejich aplikace v územně plánovací dokumentaci vyžaduje podrobnou znalost informací o řešeném území. Smyslem je dosažení trvale udržitelného rozvoje s ohledem na jedinečnost území jako neobnovitelného zdroje.

NÁVRH PÉČE O VÝZNAMNÉ PŘÍRODNÍ A KULTURNĚ HISTORICKÉ PRVKY KRAJINY TIŠNOVSKÉ KOTLINY

Ing. Radka Stejskalová, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Tišnovská kotlina leží severozápadně od Brna. Je výrazně rozčleněna údolními zářezy Svratky a jejích přítoků, a je obklopena věncem zalesněných hrástí. Specifická poloha se odrazila v pestrosti vymezených přírodních a kulturně historických prvků. Celkem bylo vymezeno 112 ekologicky významných segmentů a 79 kulturně historických prvků. Pro tyto prvky byla navržena opatření vedoucí k jejich údržbě a cílené ochraně.

Pro zvýšení ekologické stability území byla vymezena ekologická síť a soustava opatření k optimalizaci využití krajiny.

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ TECHNICKÝCH VODNÍCH OBSLUŽNÝCH SYSTÉMŮ

Ing. Michal Stryk, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce se zabývá popisem problematiky týkající se projektování a provozu vodních obslužných systémů. Snahou je popis technického stavu těchto systémů pomocí fyzikálních a mikrobiologických vlastností vody. Praktická část, měření kvalitativních parametrů teplé vody, je provedena na objektech se zvýšenou hygienickou náročností a objektu sídla ochránce lidských práv v Brně.

ZÍSKÁVÁNÍ BIOPLYNU PROCESEM ANAEROBNÍ FERMENTACE - MOŽNÉ ZPŮSOBY APLIKACE SE ZAMĚŘENÍM NA KONKRÉTNÍ LOKALITU

Ing. Robert Svadbík, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce se zabývá možnostmi výroby bioplynu procesem anaerobní fermentace, teoretickými východisky k problematice anaerobní digesce, možnostmi jejího uplatnění na vytápění objektů a výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Tato práce by měla sloužit jako podklad pro rozhodování o alternativním vytápění objektů bioplynem. Obsahuje rovněž postup uplatnitelný při výstavbě bioplynové stanice v konkrétní lokalitě.

MOŽNOSTI VYUŽITÍ PALIV VYROBENÝCH Z ODPADŮ PŘI VÝROBĚ ENERGIE V PRŮMYSLU A ENERGETICE

Ing. Boris Svoboda, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Cílem této diplomové práce je zjistit a popsat možnosti využití paliv vyrobených z odpadů při výrobě energie v průmyslu a energetice.

V úvodní části je popsána spotřeba energie, vznik a produkce odpadu jak ve světě, tak i v ČR a možnosti zneškodňování odpadů. Hlavním tématem jsou však alternativní paliva - jejich složení, výroba a možnosti použití. Součástí této problematiky je také legislativa, která je přiblížena v závěru diplomové práce.

V druhé části je proveden návrh řešení na likvidaci odpadních vod, posouzení technologie čištění odpadních vod, zhodnocení stavu kanalizační sítě a snížení bodových zdrojů znečištění.

Součástí diplomové práce jsou výkresy studií odkanalizování řešených obcí grafickým programem AutoCAD včetně jejich výpočtů v simulačním modelu DrainURB 1.15.

KONCEPCE LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V POVODÍ BRNĚNSKÉ NÁDRŽE

Ing. Martin Šenk, Fakulta stavební VUT Brno

Největším problémem Brněnské nádrže v posledních let je zamoření přehradní nádrže sinicemi vylučujícími toxické látky. Při jejich přemnožení dochází k odumírání ostatních vodních rostlin a živočichů, kromě toho se voda stává nepoužitelnou i pro rekreační a sportovní využití. Ohrožena je tak celá rekreační zóna kolem přehrady, což se odráží i v podnikání.

Problém s nadměrným rozmnožením sinic je v přísunu dalších živin nutrientů pro sinice. Jedním ze zdrojů těchto živin jsou bezesporu odpadní vody, koncepcí řešení likvidace odpadních vod se zabývá tato diplomová práce.

Ve své první části je zpracován přehled problematiky odvádění a likvidace odpadních vod z bodových a plošných zdrojů znečištění. Je zde řešena problematika omezování vzniku znečištěných odpadních vod, jejich charakteristika a množství, včetně následného čištění odpadních vod.

HODNOCENÍ VIZUÁLNÍCH VLIVŮ NA KRAJINU

Ing. Eva Uhlířová, Zahradnická fakulta MZLU Brno

Hodnocení vizuálních vlivů je systematická analýza možných dopadů na životní prostředí, vyvolaných plánovaným nebo již existujícím záměrem (nejčastěji stavbou). Její součástí je hledání možných způsobů jak dopady těchto záměrů na krajinu a krajinný ráz zmírnit ještě před jejich realizací. Vizuální vliv (impakt)je definován jako změna ve vzhledu krajiny nebo krajinného rázu způsobená lidskou činností. Vizuální vliv (impakt) je definován jako změna ve vzhledu krajiny nebo krajinného rázu způsobená lidskou činností. Vizuální vliv může být pozitivní nebo negativní.

Problematika hodnocení vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz v současné době nabývá na aktuálnosti jak v České republice, tak v řadě dalších zemí. Hodnocení vizuálních vlivů je v členských zemích Evropské unie, ale i ve všech ekonomicky vyspělých zemích světa, které se snaží prosazovat zásady udržitelného rozvoje, součástí hodnocení vlivu záměru na životní prostředí - EIA. Uplatňuje se především jako jeden z nástrojů územního a krajinného plánování a díky relativně snadné srozumitelnosti jeho výstupů nabývá stále více na popularitě mezi odbornou i laickou veřejností. V České republice dosud ucelená metodika klasifikace a hodnocení vizuálních vlivů záměrů, staveb a lidských činností na krajinu a krajinný ráz nebyla zpracována.

Cílem této diplomové práce proto bylo přinést informace o procesu hodnocení vizuálních vlivů, používaném v evropských zemích a na základě dostupných domácích a zahraničních informačních zdrojů navrhnout metodiku hodnocení vizuálních vlivů záměrů, staveb a lidských činností na krajinu a krajinný ráz s ohledem na specifika krajiny České republiky a použít ji na několika modelových příkladech.

V rámci hodnocení vizuálních vlivů má velký význam také hodnocení krajinného rázu, dílčím cílem práce proto bylo studium metodik hodnocení krajinného rázu používaných v České republice, posouzení jejich vhodnosti jako podkladu pro hodnocení vizuálních vlivů a jejich porovnání s metodikou používanou ve Velké Británii.

Kromě definice pojmu vizuálního vlivu (visual impact) jsou v práci vyjmenovány nejvýznamnější zdroje těchto vlivů (impaktů) a zhodnocena závažnost jejich dopadu na krajinný ráz. Navrženou metodiku hodnocení vizuálních vlivů spolu se stručným hodnocením krajinného rázu autorka použila na třech modelových objektech, z nichž dva se nacházejí na území Jihomoravského kraje.

EUTROFIZACE A KVALITA VODY V BRNĚNSKÉ NÁDRŽI

Ing. Tereza Uhmannová, Stavební fakulta VUT Brno

Tato práce je věnována problematice eutrofizace povrchových vod, se zaměřením na návrh opatření pro ozdravení Brněnské nádrže. V jednotlivých částech této práce je snahou přiblížit a objasnit problematiku eutrofizace vody, která je v dnešní době velkým problémem nejen v Brněnské nádrži, ale také problémem celosvětovým.

V jednotlivých kapitolách se postupně zaměřuji na problematiku objasňující: fyzikální a chemické pochody probíhající ve vodě; vliv znečišťujících látek na kvalitu vody (tenzidy a detergenty). Další části práce jsou věnovány organismům žijícím ve vodě se zaměřením na fytoplankton a jejich vlivu na kvalitu vody a zdraví obyvatel (toxiny sinic). Důležitou částí práce jsou kapitoly věnované metodám, které se zabývají stanovením kvantity a biomasy fytoplanktonu; faktorům podílejícím se na inicializaci růstu a vývoje organismů způsobujících kvetení vody (P, N, světlo,...). Nedílnou součástí práce je i stručný náhled do taxonomie sinic a řasových kmenů.

V příloze, která je k této práci přiložena, čtenář nalezne zpracování dat získaných ze vzorků vody Brněnské nádrže. Vzorky vody z nádrže byly odebírány ve 3 profilech - Hráz, U Pily, Veverská Bítýška most. Sledovaní ukazatelé (teplota °C, rozpuštěný O2 mg/l, chlorofyl mg/l, reakce vody pH, koncentrace iontů NH4, PO43-, NO3-, NO2- a vývoj dominantních producentů) jsou vyhodnoceni ve formě tabulek a grafů za období posledních čtyř let (roky1999, 2000, 2001 a 2002).

Problematika eutrofizace vody je velmi rozsáhlá a zasahuje do mnoha oblastí vědy. Vyřešení problému kvetení vody v Brněnské nádrži si vyžádá nemalé finanční prostředky. Město Brno (rada MMB) má v letošním roce na řešení tohoto problému poskytnout částku ve výši 700 tis. Kč a v r. 2004 dokonce 1,640 mil. Kč. Avšak tyto částky jsou na vyřešení problému zcela nedostatečné.

Vyřešení problému ozdravení Brněnské nádrže je otázka dlouhodobé a usilovné práce odborníků a především finančních prostředků. Do procesu ozdravení musí být zapojeni nejen obyvatelé a majitelé objektů v okolí nádrže, ale také obyvatelé žijící v povodí řeky Svratky. Je však nutné si též uvědomit, že eliminací jednoho faktoru (sníženíí přísunu živin z povodí) omezení masového rozvoje vodních květů sinic nedosáhneme. Vždy musí jít o komplex opatření, jejich kombinaci a optimalizaci podle konkrétních hydrologických, ekologických a také ekonomických podmínek.

K rozhodujícím krokům vedoucím k ozdravení nádrže patří:

odkanalizování a řádné čištění odpadních vod v obcích nacházejících se v povodí řeky Svratky a na jejích přítocích,

odvedení odpadních vod z rozsáhlé chatové oblasti Brněnské nádrže,

vytěžení velké části sedimentů ze dna nádrže, a to zejména těch, které jsou velkým zdrojem živin pro sinice. Před zákrokem je velmi důležité provést limnologické ohodnocení sedimentů. Limnologická studie nám blíže určí, která místa na dně jsou pro vytěžení sedimentů vhodnější (místa s velkým obsahem redukovaného sedimentu a místa kde sinice přezimují) a naopak určí místa kde je výhodnější provést chemické ošetření sedimentů, imobilizace fosforu a zablokování živin a v sedimentech.

Kroky a a b vedou k zamezení vnějšího přísunu živin do nádrže (vnější zatížení), kroky c, d vedou ke snížení vnitřního zatížení nádrže.

Nadměrnému výskytu sinic a řas v Brněnské nádrži se zamezením přísunu živin a biogenních prvků úplně nezabrání, avšak z velké části se tak přispěje ke snížení produkce fytoplanktonu. Produkce fytoplanktonu vede k sekundárnímu znečištění vody organickými látkami, dochází ke změně organoleptických vlastností vody a někdy i k tvorbě toxických látek

Vzhledem k tomu, že brněnská přehrada je v letních měsících místem rekreace nejen místních obyvatel, ale celoročně slouží také jako náhradní zdroj pitné vody pro Brno, je otázka ozdravení nádrže velmi aktuální. Snížením přísunu živin do nádrže (z povodí i ze sedimentů) a následným zamezením masového rozvoje sinic dojde ke zlepšení kvality vody v nádrži a to zejména v letních měsících.

TECHNICKÉ VODNÍ OBSLUŽNÉ SYSTÉMY A OPTIMALIZACE JEJICH PROVOZU

Ing. Luděk Urban, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno

Diplomová práce se zabývá popisem problematiky týkající se projektování a provozu vodních obslužných systémů. Snahou je popis technického stavu těchto systémů pomocí fyzikálních a mikrobiologických vlastností vody. Praktická část, měření kvalitativních parametrů teplé vody, je provedena na objektech se zvýšenou hygienickou náročností a objektu sídla ochránce lidských práv v Brně.

REVIZE REŽIMU RYBÁŘSKÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ REVÍRU OSLAVA 5

Ing. Tomáš Vítek, Agronomická fakulta MZLU Brno

Cílem diplomové práce bylo provedení komplexního ichtyologického průzkumu rybářského revíru Oslava 5 na 3 vybraných lokalitách, sezónní sledování základních parametrů vodního prostředí a kvalitativního i kvantitativního rozvoje zoobentosu v ročním cyklu pro korekci rybářského managementu předmětného revíru.

Na základě získaných údajů z terénního sledování a rozboru rozhodujících ukazatelů hospodářské evidence revírů Moravského rybářského svazu jsem provedl komplexní vyhodnocení obhospodařování revíru se zaměřením na výskyt druhů parmového, lipanového a pstruhového pásma. Výsledkem vyhodnocení všech získaných údajů je návrh korekce systému rybářského obhospodařování předmětného revíru z hlediska vysazování rybích násad.

V průběhu let 2001 a 2002 byly provedeny celkem čtyři terénní sledování na třech zvolených lokalitách revíru Oslava 5, kdy proběhla měření základních fyzikálně
- chemických parametrů vodního prostředí (teplota, pH, konduktivita, obsah kyslíku a nasycení kyslíkem) a teploty vzduchu. Třikrát byly odebrány vzorky zoobentosu, dvakrát byl proveden odlov ryb elektrickým agregátem.

Z hlediska výskytu rybích druhů na všech lokalitách jednoznačně převládal jelec tloušť. Dalšími výrazněji zastoupenými druhy byly plotice obecná, hrouzek obecný, ouklejka pruhovaná a na lokalitě 3 pstruh obecný a vranka obecná. Výskyt ostroretky stěhovavé a parmy obecné byl minimální. Průtokové poměry lokality 2 významně negativně ovlivňuje nadměrný odběr vody do náhonu derivační malé vodní elektrárny. Abundance ichtyocenózy dosahovala hodnot od 575 do 9025 ks.ha-1, hodnoty biomasy se pohybovaly mezi 108,77 a 190,79 kg.ha-1. Index diverzity nabýval hodnot 1,20 - 2,16, stanovené hodnoty indexu ekvitability byly 0,46 - 0,77. Společenstvo zoobentosu vykazovalo abundanci od 266 do 1124 ks.m-2 a biomasu mezi 0,94 a 38,18 g.m-2. Dle hodnot indexu saprobity se jedná o vodu β-mesosaprobní. Revír Oslava 5 je zarybňován převážně násadou kapra obecného, dalšími vysazovanými druhy ryb jsou štika obecná, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, parma obecná, lín obecný.

Pro rybářské obhospodařování revíru Oslava 5 navrhuji následující korekci: snížit množství vysazovaných násad kapra na 120 ks.ha-1, a to pouze v nadjezních partiích, v mírně proudných středních a nižších partiích revíru vysazovat ostroretku stěhovavou v množství 1500 ks.ha-1 a parmu obecnou v množství 1000 ks.ha-1, zredukovat počet násad jelce tlouště.

 

 

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 17. 5. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube