Půda

Jak je půda na vaší zahradě těžká poznáte snadno, když si do ruky vezmete hrst vlhké půdy a stisknete ji v dlani. Pokud se ihned rozpadne, je to půda lehká. Takovou půdu zlepšíme dodáním organické hmoty, která pomůže zachytit v půdě vláhu a živiny. Pokud zůstane zemina po rozevření dlaně slepená, je to půda těžká, jílovitá. I  takovou půdu zlepšíme dodáním organické hmoty, zde můžeme použít s výhodou například koňský hnůj s pilinami a podrcené listí. Pomůže i dodání písku, popela ze dřeva a kompostované, drcené kůry. Půdu dobře provzdušní a zároveň obohatí o organický dusík také kořínky bobovitých rostlin. Zlepšíme ji tedy pěstováním luštěnin a také jetelovin, vikví apod., které uplatníme jako pícniny nebo použijeme jako zelené hnojení. Takové půdě prospěje i kypření. Není ji ale nutné obracet, můžeme jen zapíchnout do takové půdy rycí vidle, trochu s nimi zahýbat a  postupovat po kouscích dál. Stačí to i ke snadnějšímu vytažení kořenové zeleniny a plevelů. Snad jedinou výjimkou je sklizeň brambor. Ale ani tam není rytí nutné, pokud je pěstujeme na zvýšených záhonech. Většina půd se nachází na přechodu mezi těmito dvěma extrémy a označujeme je jako hlinito-písčité nebo písčito-hlinité. Samozřejmě i tady je na místě poskytnout miliardám mikropomocníků, kteří se v ní ukrývají, dostatek organické hmoty jako potravu. Kromě zeleného hnojení a kompostu můžeme stav půdy zlepšit i „plošným kompostováním“, tedy mulčováním jemně posekaným, nejlépe už mírně zavadlým, ale ne zcela suchým organickým materiálem, který podle potřeby doplňujeme. Rostlinám, které potřebují více živin, můžeme poskytnout zálivku bylinnou jíchou nebo naředěnou hnojůvkou. Půdní mikroorganizmy zajišťují rostlinám kromě potřebných živin i imunitu, proto je hnojení organickou hmotou tak důležité.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 22. 2. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube