Přínosy energetické soběstačnosti

Co nám energetická soběstačnost přinese?

Příjemné teplo v domácnostech v celé obci, stabilní ceny paliva, čisté ovzduší bez dýmu a zápachu ze spalování uhlí, nezávislost obce na dovozu plynu ze zahraničí, práce pro místní občany, úspora financí a navíc podpora místních podnikatelů, případně ještě vlastní výroba elektřiny pro celou obec. To, co zní trochu jako utopie, je realitou v obcích, které se vydaly cestou k energetické soběstačnosti.

A proč by se obce a občané měli vůbec energetickou otázkou zabývat?

Není to dnes již jen otázkou financí, i když by se to tak mohlo v dnešní době neustálého zvyšování cen paliv a energií jevit. Stejně důležitá je otázka ochrany ovzduší, řešení nezaměstnanosti, podpora místní ekonomiky.

Přechod k energetické soběstačnosti nabídne nejen řešení ekologické (snížení znečištění ovzduší z lokálních topenišť, využití místních a obnovitelných zdrojů energie, snížení produkce skleníkových plynů), ale i ekonomické (peníze za energii zůstanou v regionu, vyrobenou energii lze prodávat, zvýší se spolehlivost a bezpečnost) a řeší otázky sociální -  zaměstná místní občany,  podpoří zemědělce a podnikatele, kteří  mohou pro výrobu tepla a elektřiny využívat odpady z těžby a zpracování dřeva, rostlinné odpady (například trávu a seno z luk) či pěstovat energetické plodiny ad.

Je důležité podotknout, že většinou je pojem „energetické soběstačnosti“ spíše jen „účetním“ pojmem a znamená vyrovnanou roční bilanci výroby a spotřeby. Různé energeticky soběstačné domy, obce, regiony až na výjimky jsou napojeny na síť a podle potřeby do ní dodávají přebytky nebo z ní energii odebírají v době, kdy vlastní zdroje poptávce nestačí. Bez napojení na síť by bylo dosáhnout soběstačnosti mnohem náročnější a dražší. 

Pojďme se na některé z přínosů podívat podrobněji.

Environmentální přínosy energetické soběstačnosti

Klimatické změny se jasně projevují na lokální úrovni, čímž problém spotřeby energie a způsobů stavění činí aktuálními. Nejvýznamnější zátěž pro životní prostředí přináší energetika. Za zisk energie, kterou lidstvo potřebuje téměř při všech svých činnostech, platíme však znečištěným ovzduším a změnou klimatu vedoucí ke globálnímu oteplování.

Zisk energie spalováním fosilních paliv vede k produkci CO2 ke zvyšování skleníkového efektu. Jaderná energetika s sebou nese především otázky bezpečnosti, likvidace vyhořelého paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů. Problémem obou je i těžba, při které dochází ke znehodnocení krajiny, ohrožení podzemních vod a dalšímu znečišťování prostředí například prachem, těžkými kovy, dalšími plyny aj.

Řešením této situace je využívání obnovitelných zdrojů. Z tohoto pohledu jsou obnovitelné zdroje velmi bezpečné. Tím, že jde vesměs o malá zařízení rozptýlená po celém území republiky, neohrozí výpadek jednoho nebo několika z nich celkový provoz sítě. Neznečišťují prostředí a při rozumném hospodaření nehrozí jejich vyčerpání.

Lokální zlepšení ovzduší - snižování emisí z lokálních topenišť na fosilní paliva

Spalováním fosilních paliv vznikají nebezpečné emise řady škodlivých látek: oxid uhelnatý CO, oxid siřičitý SO2, oxidy dusíku NOx, prach, ozón ad. Tyto látky jsou jedovaté jednak pro člověka (karcinogenní) a jednak pro přírodu (kyselé deště). V lokálních topeništích dochází k nedokonalému spalování, často se spalují i nevhodné látky – odpady, plasty aj., čímž vznikají další problémy. Problém lokálních topenišť lze řešit dodávkou tepla z centrální kotelny. Jednak dochází k dokonalému spalování s minimálními emisemi a jednak se spaluje pouze to palivo, pro které je kotelna určena – tj. dřevo (či jiné palivo), nikoliv odpadky či plasty. Podobný vliv může mít i instalace kotlů na štěpku či peletky v jednotlivých domech.

Ochrana klimatu - snížení globálních emisí CO2

 Globální změny klimatu jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Při spalování fosilních paliv uniká do ovzduší oxid uhličitý, který přispívá ke skleníkovém efektu a tím i k těmto změnám. Nahradíme-li spalování uhlí dřevem, je celková bilance CO2 z hlediska skleníkového efektu neutrální. Další úsporu CO2 můžeme získat, využíváme-li solární technologie.

Úspory energie

Energeticky úsporná opatření, která jsou také pro přechod k energetické soběstačnosti zásadní, vedou nejen k úsporám financí, ale především i k ochraně ovzduší a úspoře CO2, které by vzniklo při produkci nepotřebné energie.

Využití místních zdrojů

Energeticky soběstačně zásobená obec využívá místního paliva – ať už je to biomasa z lesů či polí, kaly z místní ČOV, bioplyn z místního odpadního materiálu aj. Obci jednak odpadají starosti s likvidací tohoto odpadu a při procesu odpadá i efekt dopravy a jejích negativních vlivů na životní prostředí.

Využití obnovitelných zdrojů

Slunce, vítr, voda či biomasa jsou zdrojem čisté a „bezodpadové“energie. Navíc jsou při zachování takových podmínek na Zemi, jaké vládnou dnes, „nevyčerpatelné“ anebo se při šetrném a rozumném využívání dokáží obnovovat (biomasa). Instalace zdroje většinou nezabírá nová území (většinou se budují v zastavěných územích). Diskutabilní je stavba větrných či velkých solárních elektráren a jejich vliv na krajinný ráz.

Sociální přínosy energetické soběstačnosti

Sociální přínosy pro občany spočívají především ve zvýšení komfortu topení (je-li nahrazeno individuální vytápění centrálním vytápěním). Stavba a posléze provozování zdroje může vytvořit pracovní místa v obci a sníží tak nezaměstnanost. Rovněž může dojít k podpoře zemědělců, kteří pěstují energetické plodiny. Je motivací k rozvoji dalšího podnikání.

Dobrá obecní infrastruktura a zdravé životní prostředí mohou přispívat i ke zvyšování či stabilizaci počtu obyvatel v obcích a ke zvyšování populační dynamiky. Jedním z prvků je také ochrana veřejného zdraví, především díky snížení znečištění životního prostředí.

Ekonomické přínosy energetické soběstačnosti

Tok financí v regionu, příjmy obce z daní právnických a fyzických osob a z prodeje energie

Nesporným přínosem je, že peníze za energii zůstávají v regionu (na rozdíl od plateb za zemní plyn) a získané prostředky lze dále investovat do dalšího rozvoje.

U plošných plynofikací, státem donedávna masivně podporovaných, odcházejí finanční prostředky za tento cizí zdroj energie mimo region. Podle Tauchmana (2007) zaplatí průměrně majitelé rodinných domů využívající zemní plyn k vytápění a ohřevu vody na těchto palivových nákladech ročně nejméně 25 tisíc Kč. Např. plynofikovaná obec o třech stech domech tak každý rok odevzdá mimo region a z větší části mimo ČR 7,5 milionu Kč. Za deset let to představuje 75 milionů korun, které jsou nejen pro obec nenávratně ztraceny.

Co to znamená v konkrétním případě si ukážeme na obci Hostětín. Náklady na výrobu jednoho GJ tepla činily v Hostětíně v roce 2007 305 Kč/GJ včetně DPH. Průměrně domácnosti do systému ročně přispívají necelých 15 tisíc Kč. V regionu tak ročně zůstává necelý milion korun, který zaplatí obyvatelé Hostětína za vytápění. Pokud by občané topili plynem či elektřinou, odplynula by minimálně tato částka mimo region. Zdroj: Co přinesly projekty v Hostětíně, str. 39.

Navazující rozvoj dalšího podnikání vede ke zvýšení zisku fyzických osob se sídlem v obci a část jejich daní zvýší i příjem do obecní pokladny. Dalším příjmem pro obecní pokladnu je prodej vytvořené energie do sítě nebo třetí osobě.

Nezávislost na světových cenách energie, energetická bezpečnost

Soběstačná obec se stává méně závislou jak na domácí rozvodné síti tak na dodávkách neobnovitelných zdrojů ze zahraničí. Nestabilita mezinárodního trhu s fosilními palivy je zřejmá a vidíme to například při dodávkách zemního plynu z Ruska. Decentralizací výroby tepla a elektřiny a využíváním OZE se těmto problémům můžeme vyhnout.

Příznivé ceny energie a její úspora

Provozování vlastního zdroje energie vede většinou k mírnějším cenám než jsou ceny energie než z fosilních paliv. Ušetřené prostředky mohou občané v obci dále utrácet, vložit je do rekonstrukce domů apod. Další finanční zisky jsou i díky realizaci energeticky úsporných opatření a následné úspoře energie.

Podpora místních producentů např. dřeva či jiných paliv

Nákup paliva od místních zemědělců, lesních hospodářů nebo zpracovatelů dřeva vede k vytvoření dalších pracovních míst, umožní zkvalitnit nebo rozšířit výrobu atd.

Co přináší přechod k energetické soběstačnosti obci Hostětín?

  Na konkrétním příkladu jedné obce si můžeme ukázat, co přináší udržitelný rozvoj a postupný přechod k energetické soběstačnosti obci Hostětín. V odborné analýze si můžete přečíst o jednotlivých ekologických, ekonomických a sociálních přínosech hostětínských projektů udržitelného rozvoje. K dispozici je i zkrácená verze analýzy.

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 16. 8. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube