Mšice

Častým dotazem je, co dělat proti přemnožení mšic. S jejich větším výskytem se setkáváme hlavně při dlouhodobě teplém a suchém počasí.

Mšice se při svých výletech orientují hlavně čichem, můžeme jim tedy pořádně „zamotat hlavu" rozvěšením různých aromatických bylin do větví ohrožených stromů. Hodí se k tomu výborně i vylámané zálistky rajčat nebo svazky máty. Také aromatické rostliny rostoucí v záhonech zeleniny mšice dezorientují.

Po postříkání kopřivovou jíchou, doporučovanou přírodními zahradníky a osvědčenou v klášterních zahradách, páchnou rostliny mšicím zřejmě podobně jako nám. I když vědci neprokázali, že by tato „babská" praktika mšice hubila, kupodivu zabírá. Zřejmě také proto, že jícha obsahuje i látky, působící jako signály ohrožení, které mobilizují obranyschopnost rostlin. Navíc jíchou rostliny posílíme a je známo, že mšice, stejně jako ostatní „škůdci", napadají přednostně rostliny oslabené.

Hlavní prevencí je proto vyrovnaná a dobrá péče. Pokud chceme přece jen pomoci, můžeme je smýt prudkým proudem vody, mechanicky je odstranit nebo použít postřik z kopřiv, vratiče, kapradin, pelyňku, reveně nebo cibule. Mšice napadají přednostně nevyzrálé letorosty, při nebezpečí jejich zvýšeného výskytu můžeme takové zranitelné letorosty nebo vrcholky rostlin (například bobu zahradního) sami preventivně odstranit. Mšice mají tolik přirozených nepřátel, že si s jejich výskytem nemusíme dělat starosti. Mnoho dravých konzumentů mšic najdeme například na černém bezu, můžeme si je setřást a přenést i na pokojové rostliny.

Fotografií nepřátel mšic lza najít spousu, nás zaujal tento odkaz.

 

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 27. 4. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube