Kalendář přírodního zahradníka – červenec

Hrušně a třešně přihnojíme na podporu pupenů na další rok kompostem, hnojem nebo jíchou. Je doba letního řezu ovocných stromů. Odstraňujeme vlky, případně konkurenční výhony. Má to tu výhodu, že se rány rychle zahojí a strom nevytváří nové a nové, navíc je můžeme zkrmit nebo nabídnout ke zkrmení sousedům (tedy pro jejich zvířata).

Sklízíme rybíz a angrešt a keře hned po sklizni prosvětlíme, zbylé mladé a silné výhony přihnojíme. Odplozené výhony malin, pokud nejsou tzv. remontantní s opakovanou plodností, vystříháme.

Jahodiště ihned po sklizni vyčistíme, zbavíme nepotřebných odnoží a hlavně všech odkvetlých lodyh a zbytků plodů a poupat, a přihnojíme. Pokud objevíme na listech nějaké deformace nebo skvrny, můžeme je ostříhat a zkompostovat, v tomto období rychle narostou nové, zdravé. Z označených, výnosných a zdravých rostlin odebereme mladé rostlinky, vyrostlé na šlahounech nejblíže matečnic, a necháme je dobře zakořenit. Jednoduchou metodou je využití polystyrénového tácku s dírkami, do kterých sazenice provlečeme a tácek necháme plavat třeba v sudu s dešťovou vodou. Zakořenělé rostlinky pak zasadíme, v červenci zasazené rostlinky zpravidla plodí už další rok.

Hlídáme pravý čas pro sklizeň česneku, kdy nať zežloutne, aby nám česnek „nezatáhl“. Z česneku uvijeme věnec a necháme ho pod střechou doschnout.

Na uvolněná místa po sklizni raných salátů ještě můžeme vysazovat kadeřávek, který může být nejen vítanou zimní pochoutkou, ale i okrasou. Vyséváme čínské zelí, hrášek, štěrbák, kedlubny, letní salát, ředkvičky a ředkve a další. Nevyužité plochy osejeme rostlinami na zelené hnojení. Prostory mezi řádky nebo kolem rostlin neustále nastýláme, můžeme tam nechat ležet i nekvetoucí jednoleté plevele.

Časný nástup vysokých teplot na jaře a střídání extrémů v letním období v posledních letech je pro nás poučnou kapitolou. Navzdory počítačovému věku jsme stále závislí na rozmarech přírody. Začínáme snad i chápat, že si za ně vlastně můžeme sami, myslím „my lidé jako celek“, že to nejsou jen výplody chorých mozků umanutých ekologů. Nadešel čas naučit se vážit si vody a šetřit s ní doma i na zahradě, případně se zamyslet, jak využít rezervy. Nekončí voda ze střech z větší části v „černé díře” s honosným jménem dešťová kanalizace? Není lépe investovat do barelů a nádrží než naříkat nad účtem za vodné? Zavlažování rostlin se dá dokonce provádět i vodou z koupelny a kuchyně. Prvním předpokladem je používání biologicky odbouratelných mycích, čistících a pracích prostředků. Takovou vodu ovšem nepoužíváme k zalévání přímo, ale necháme ji napřed vyčistit. Nelekejte se, domácí čistírna by vás přišla draho. Ale skvělými pomocníky jsou v tomto kořeny rostlin v jezírku nebo bažince. Odtok pak může být bez obav rozveden kanálky; ideální je, pokud můžeme využít samospádu.

Přes den za slunečného počasí opatrně nahlížíme, zda kolem hadníku nepotkáme užovku nebo alespoň nenajdeme „hadí košilku“ – tzv. svlečku. Radujeme se z návštěvy motýlů, pozorujeme a posloucháme „cvrkot“ a zahradu si užíváme.

Z ovoce sklízíme meruňky, letní jablka a hrušky, případně ještě rybíz, jostu a maliny. Zavařujeme okurky, sklízíme papriky, cukety a rajčata, mrkev, sušíme léčivé bylinky, …a hlavně konzumujeme spoustu nejrozmanitějších salátů, hrajeme si s chutěmi a vůněmi aromatických kořeninových rostlin, využíváme barevné zeleniny i bylinky, nezapomínáme na jasně zářivé kvítky měsíčku ani blankytné květy brutnáku, protože „jíme i očima“. Vychutnáváme si i osvěžující nápoje s mátou, meduňkou a citrónovou šťávou. Překvapivě lahodný a osvěžující nápoj získáme i namočením kopřivy nebo vrbky úzkolisté do čerstvé vody. Uložíme do chladna a pijeme druhý den. Už jste se přesvědčili, že mít na zahrádce i plané rostliny není špatné?

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 27. 4. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube