Kalendář přírodního zahradníka - červen

V červnu můžeme ovlivnit násadu plodů jádrovin. Buď ji zálivkou podpořit, nebo po přirozeném opadu probrat tak, aby jednotlivé plody byly asi 10 cm vzdáleny, pak se vyvinou kvalitní a velké. Pokud to nezvládneme, pomohou nám květopasi. Opadané plody průběžně sbíráme, aby se z nich nešířily choroby a škůdci. Při probírce plodů zároveň prosvětlujeme korunu.

Ptáci vyvádějí mláďata a kolem stromů je teď živo. Zřízením napajedla omezíme ozobávání zrajících plodů.

Holý povrch záhonků rychle vysychá (pokud ovšem zrovna „neúřaduje“ Medard). Proto veškerou nezarostlou půdu hned po vyjednocení zeleniny chráníme mulčem, který nahradí okopávání. Použijeme třeba staré seno, posečenou trávu, které teď máme nadbytek, nebo slámu. Čerstvě posečenou trávu ale nikdy nedáváme ve větší vrstvě než 3 cm, aby nedošlo k zahnívání, ve vlhkém období s ní raději nemulčujeme. Půdu kolem česneku i jahod můžeme mulčovat hoblinami, pilinami nebo drcenou a zkompostovanou kůrou, jahody je výhodné podložit chvojím (částečně to odpudí plže) nebo těsně před sklizní podložit suchou čistou slámou, dřevitou vlnou nebo alespoň obtočit pevným drátem, aby plody neležely na zemi. Také salát, hrách, řepa a košťáloviny mají rády kořeny „pod peřinkou“.  Košťáloviny, rajčata a samozřejmě i brambory před zamulčováním přihrnujeme, neboť tvoří kořeny i na stonku. Také pórek nezapomeneme přihrnout. Po zakořenění je dobré přihnojit všechny košťáloviny, nejlépe za deštivého počasí zředěnou močůvkou nebo zákvasem ze slepičího trusu. Že takové speciality nemáte? Nevadí. Stejně dobře vám poslouží i zákvas z kopřiv nebo kostivalu, výborně jim svědčí i zákvas z bršlice. Nezapomínáme ale, na zlaté pravidlo „dobrého po málu“, stačí jednou týdne půl litru ředěného zákvasu nalít přímo ke kořenům, nejlépe večer nebo před deštěm. U plodové zeleniny skončíme s přihnojováním, jakmile se začnou tvořit poupata, jinak poroste hlavně nať. Hrách bude vděčný za přihnojení popelem ze dřeva. Také ovocné stromky přihnojíme, zlepší se tím násada květů v příštím roce. Nejlépe jim prospějeme, když zem kolem nich zamulčujeme pokosenou trávou, smíchanou s kompostem. U vinné révy vyvazujeme letorosty a vyštipujeme „fazochy“.

Postupně ještě sejeme hrách a letní salát, pro podzimní sklizeň karotku, ředkev, červenou řepu, kedlubny, brokolici, čekanku, kopr, případně ještě i cukety. Na uprázdněná místa dosazujeme sazenice zelí, kapusty, květáku, brokolice, salátu, póru a celeru, případně ještě rajčat. U tyčkových rajčat nezapomínáme na vyvazování a vyštipujeme postranní výhony.

Sklízíme jahody, třešně, rybíz a angrešt. Ze zeleniny rané košťáloviny, saláty, hrášek, ředkvičky, kedlubny, mladé listy fenyklu, lebedu, naťovou cibuli… V mléčné zralosti na zeleno bob zahradní a později fazolku.

Jídelníček si zpestříme třeba obalovanými listy šalvěje nebo jitrocele v těstíčku. Také květenství černého bezu si můžeme osmažit v těstíčku. K tomu si můžeme dát první rané brambory. Na uvolněná místa po bramborách vyséváme třeba hrášek, toho není nikdy dost.

Pokud nám ještě zbudou ve sklepě staré brambory s dlouhými klíčky, které nevykazují známky žádných chorob, můžeme z nich ještě zkusit vypěstovat druhou sklizeň; pokud počasí dovolí, sklidíme z nich ještě docela dobrou úrodu.

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 16. 8. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube