Dobří sousedé

Velkým přínosem ve smíšených kulturách zelenin jsou jednoleté léčivé a aromatické rostliny, jako je měsíček, kerblík, saturejka a kopr, které ovlivňují i aroma sousedních rostlin. Také některé druhy zelenin se navzájem dovedou skvěle maskovat. Příkladem jsou třeba mrkvovité, jako je petržel, celer a mrkev, s cibulovinami jako cibule, česnek a pór nebo pažitka. Dobrou plodinou pro zmatení četných škůdců na košťálovinách je rajče, případně celer.

I když je rozmanitost obecně lepší než monokultura, vyskytují se kombinace rostlin, kterých bychom se měli raději vyvarovat, vyloženě špatných spojení je ale jen málo. Někdy souvisejí se sdílením chorob mezi příbuznými rostlinami, např. mezi hrachem a fazolem, nebo košťálovinami a hořčicí. Další příčinou může být jednostranné vyčerpání živin, třeba soupeření o síru mezi cibulí a košťálovinami, nebo o draslík mezi rajčaty a brambory. Zajímavá je z tohoto hlediska schopnost některých rostlin vylučovat do okolí látky, které druhé rostliny brzdí v růstu. Nepříznivé podmínky to mohou ještě podpořit, naopak, pokud je půda bohatá na živiny i mikroorganismy, nemusí se to ani projevit.

Dobrou pomůckou pro výběr zelenin může být otočná tabulka. Poskytne vám ovšem jen obecná doporučení. Ty nejvhodnější kombinace odpovídající vaší zahradě si nejlépe najdete sami.

Sestry, které si pomáhají

Jak to, že u někoho prospívají některé smíšené porosty lépe a u někoho hůře? Závisí to totiž i na dalších okolnostech, především stavu půdy, mikroklimatu, vývoji počasí. Co tedy může úspěšnost ovlivnit?

V suchých horkých létech oceníte moudrost indiánského modelu „tří sester". Pokud pěstujete kukuřici s dýněmi a fazolemi, zůstane půda zakrytá širokými listy dýní mnohem déle vlhká, a neutvoří se na ní škraloup. Kukuřice koření poměrně mělce, tykev se pro vláhu dovede natáhnout do hloubky, proto o vodu nesoupeří. Navíc díky plazivé lodyze tykev zastíní půdu v širokém okolí.

Může se přidat i zlepšení zdravotního stavu. Příkladem je lichořeřišnice, která odpuzuje mravence i vlnatku krvavou pod ovocnými stromy a chrání půdu mezi rajčaty, podél řádků brambor i mezi salátovou čekankou, případně brokolicí, od které odlákává mšice. Salát k česání je zase vynikající mezi košťálovinami a ředkvičkou, kde odpuzuje dřepčíky. Dobře se uplatní i mezi červenou řepou, rajčaty, černým kořenem, keříčkovými fazolemi nebo kolem chřestu. Jeho rozrůstající se listy, které by mohly stínit sousedům, postupně sklízíme.

Dostatek živin a světla

Je dobré mísit zeleniny, které berou živiny z různých hloubek (například celer a pór). Pokud je omezující živinou dusík, rostlinám prospěje sousedství motýlokvětých rostlin (třeba „třetí sestry" fazole). Keříčkové fazole jsou skvělými sousedy pro červenou řepu nebo hlávkové zelí. Výjimkou je hrách, nepříznivě působící na rajče i na brambory. „Žroutům živin" je možné přilepšit kompostem nebo hnojivou zálivkou (jíchou z kopřiv, kostivalu nebo bršlice).

Už při setí a sázení musíme počítat s dostatkem prostoru a světla, výhodou je postupné dosévání a sklizeň, která cestu slunci uvolňuje. Tady se nejlépe uplatní zkušenosti zahradníka. Vzdušná směs rostlin vysokých štíhlých (pór) a nízkých rozložitých (jahodník, čekanka, salát, košťáloviny) jim umožní plně se rozvinout. Při nedostatku světla trpí zeleniny chorobami a přitahují škůdce, protože mají řídká, vodnatá pletiva. K tomu může dojít i při nadbytku živin. Pak nepomůže ani sebelepší soused.

Hodně zdaru

Nebojte se experimentovat, ale zachovejte si při tom zdravý selský rozum, abyste se vyvarovali zbytečných nezdarů. Přeji hodně zdaru.

Helena Vlašínová

© ZO ČSOP Veronica - všechna práva vyhrazena

Mapa stránek  |  Datum aktualizace: 16. 8. 2017  |  webmaster

Sledujte nás logo facebook  logo twitter  logo Youtube