= XXVI. ročník =

XXV. ročník
číslo 5/2011 vyšlo v říjnu 2011

Chceme národní park - Škůdce nebo léčitel? - Podivná politika - Jak v NP sladit ochranu přírody a potřeby místních? - Jak se malují Lesy - Říční dřevo - Bezpečné školní pomůcky - Pro předplatitele příloha o NPR Lovoš

Kdo seje horskou smrčinu, sklízí vítr (Pavel Šamonil)
Chceme-li národní park, chceme také přírodní procesy a bezzásahovost na velkých plochách. Pokud v tom někdo nevidí příčinný vztah, a přesto hlásá touhu po národním parku, pak má jiné zájmy a neměl by mást veřejnost. Otázky spojené s rozvojem regionu nebo managementem kulturní krajiny pochopitelně také vyžadují pozornost, jejich řešení ale musí respektovat mezinárodní význam chráněného území přírody.

Horské smrčiny se rychle změnily. Jezerní hora v NP Šumava. Foto Pavel Hubený

Zatracovaný liečiteľ lesa. Lykožrút smrekový (Rastislav Jakuš)
Z hľadiska klasického lesníctva 20. storočia je lykožrút smrekový najvýznamnejší biotický škodca smrekových lesov. Celé generácie lesníkov s ním bojovali všetkými možnými prostriedkami. Napriek tomuto úsiliu tu máme, aj mimo prísne chránených území, rozsiahle plochy lesa, ktoré odumreli aj jeho zásluhou. Európska ochrana prírody naproti tomu chápe lykožrúta ako prirodzenú súčasť lesného ekosystému a ako kľúčový druh pre obnovu biodiverzity.

Rašelinné smrčiny a problematika jejich ochrany (Ivana Bufková)
Na Šumavě značný podíl rašelinných smrčin prodělává stadium rozpadu v důsledku extrémního přemnožení kůrovce, porosty jsou ponechány samovolnému vývoji a zpravidla dobře regenerují. K velkým problémům a poškození porostů dochází mimo bezzásahová území, kde jsou prováděny plošné asanace napadených stromů.

Kompenzace újem v národních parcích (Vladimír Dolejský a Martin Bílý)
Lesy v národních parcích se od lesních porostů na většině území ČR v mnohém liší, jde i o rozdíly právní. Na jejich majitele jsou kladeny nároky nad rámec zákona o lesích, které výrazně snižují možné zisky. Vzhledem k tomu, že pro majitele lesa představují finanční ztrátu, mají podle zákona o ochraně přírody a krajiny nárok na náhradu za ztížení lesního hospodaření.

Mrtvé dřevo je nezbytným zdrojem živin pro nový les. Foto Pavel Šamonil

Divočina - okno do přírody (Mojmír Vlašín)
Často nám bylo podkládáno, že chceme namnožit kůrovce a že chceme, aby uschla celá Šumava. To je samozřejmě nesmysl, naopak my prosazujeme, aby se (zejména na okrajích parku) kácely nebo nastojato loupaly úplně všechny kůrovcem napadené stromy a vytvořilo se pásmo, přes které se kůrovec nemůže dál šířit.

Podivná politika (Dana Zajoncová)
Spor o zasahování či nezasahování v národním parku Šumava probíhá v podstatě od začátku jeho existence. Vedle názorové neshody mezi lesníky a přírodovědci, kteří se už v 90. letech přeli o způsob managementu a jeho pravidla, se během posledního čtvrt roku vyostřil a zcela zviditelnil politický zájem, který ve sporu dlouhodobě figuruje.

Ptačí potok z ptačí perspektivy, srpen 2011. Foto Jaroslav Valůch

Komu by se hodila padesátá léta? (Jaroslav Valůch)
Každý z nás se stává médiem: s mobilem, foťákem, sociálními sítěmi, přístupem k celé řadě dat a informací k utvoření si poučeného názoru. Můžeme se mobilizovat rychleji a účinněji tak, abychom zabránili protiprávnímu jednání v době, kdy to má ještě smysl. Dovedu si představit, že to u některých vzbuzuje pocit ohrožení.

Druhé desetiletí sporů o lesy v národním parku Šumava (Antonín Buček)
Myslím, že všichni, kdož mají horské lesy rádi, doufají, že se podaří zastavit další velkoplošný rozpad šumavských smrčin. Lýkožroutu smrkovému vyhubení nehrozí, vždy byl a i v budoucnu zůstane přirozenou součástí horských lesů se smrkem.

Jaké vlastně jsou ty šumavské lesy (Pavel Hubený)
Spočetl jsem stáří u zhruba 12 500 pařezů po celé Šumavě. Plných 12 % pařezů patřilo stromům starším 150 let a 2 % dokonce stromům starším 200 let. Většina stromů, které jsou dnes káceny, vyklíčila v průběhu 19. století.

Muž, ktorý nosil drevo do lesa (Juraj Lukáč)
„Strejcu, tož vítej!“ ozvalo sa vždy, keď som zaklopal na dvere veľkého dreveného baráku na beskydskej samote Muchovice, skrytej v lesoch celkom blízko rušnej cesty a mestečka Ostravice. Návšteva Muchovic bol pre mňa výlet do rozprávkového sveta plného oviec, koní, mačiek, usmievavej Šárky a ukecaného, charizmatického Leoša. Muža so svietiacimi očami.

Rubriky

Himantoglossum
Les, dúbrava, Šumava (Dušan Šlosar)
Šuma je sice dnes chorvatský název lesa, ale naše Šumava byla nesporně odvozena z něho, ještě v praslovanském období. Doufejme, že ty názvy po nás nakonec nezůstanou jen v historických slovnících (jako ta šuma).

Anketa
Je na území národního parku možné sladit požadavky dané jeho mezinárodním významem pro ochranu přírody s potřebami místních obyvatel? Jak na to?
Odpovídá sociolog z Karlovy univerzity, starosta Kubovy Huti, biofarmář ze Želnavy, bývalý hoteliér zastupující v Radě NPŠ podnikatele v cestovním ruchu, ředitel národního parku Bavorský les (Bayerischer Wald) a předseda spolku Freunde wilder Natur, který jako iniciativa místních vznikl ve vyhrocené diskusi o dalším směřování národního parku Bavorský les v roce 1997.

Rozhovor
s Jakubem Hruškou, předsedou stínové rady NPŠ
Středoevropan zapomněl, co je to les
Co má situace z léta 1999 a 2011, kdy probíhala blokáda, společného, a co je naopak jinak? Proč se vědci, obce a orgány ochrany přírody dosud nedokázali shodnout na konsenzu, který by přinesl potřebnou stabilitu ve správě lesů národního parku Šumava? Proč není schválen aktuální plán péče - základní strategický dokument o cílech a realizaci opatření ochrany přírody v národním parku?

Názor
Šumavské smrčiny a kůrovec (Jan Čermák)
Mezi materiály publikovanými ekologisty se tutlá, zapírá a nepřiznává, že k současnému kácení dochází v důsledku jimi zaviněné a obhajované kůrovcové kalamity, kdy byl brouk pečlivě „vypěstován“ v tzv. bezzásahových částech uměle vysazených smrkových monokultur.

Jak se dělá řeka
článek ke stažení ve formátu PDF
Říční dřevo při revitalizacích. Příklad Kněhyně (Lukáš Krejčí)
Říční dřevo má jako revitalizační nástroj nesporné výhody. Dřevo je několikanásobně levnější než jiné materiály (např. beton), je přitom zcela přírodní a dostupné. Reakce prostředí na dřevo je příznivější než reakce na cizorodý materiál.

Galerie
Rozhovor s Petrem Pastrňákem - Jak se malují Lesy
Zjistil jsem, že Lesy jsou téma, ve kterém se dá krásně a rychle přecházet z realistického do abstraktního a naopak. Les je taky bohaté mytologické téma, pod podobami lesů vždy něco cítíme, je to určitá mapa vnitřní cesty, která může být plná tajemství. V Indii je například les posvátným místem.

Bouře (Martin Dostál)
Pro malíře Petra Pastrňáka neplatí v umělecké práci dané jistoty. Každým obrazem, ať již ho vytváří na plátno nebo na papír, pokouší své možnosti a otevírá se očekáváním. Samozřejmě, má svoji zkušenost, vždyť se svými obrazy nastoupil docela razantně na českou scénu už kolem poloviny 90. let.

Krajina mého srdce
Krajiny nadějí a vzpomínek (Zuzana Derflerová Brázdová)
Snad to nevyzní příliš promiskuitně, když po pravdě napíšu, že v srdci nosím ne jednu, ale hned tři krajiny. Fakt je, že jenom jedna z nich je dodnes skutečná, ty dvě ostatní už neexistují, pokud ovšem vůbec kdy existovaly - alespoň v podobě, v jaké si je uchovávám.

Básně
Michal Čagánek
Říkali ve zprávách / světová krize / sto tisíc obětí / bída a hlad / ani půl slova o lípách / dnešního rána / že začly kvést

Foto Michal Čagánek

Nedělní ráno (Michal Čagánek)
Přál bych vám probudit se někdy o nedělním ránu u nás v Nezdenicích. Je jaro, kostelní zvony svolávající na mši právě dozvonily, ve vzduchu to přesto dál cinká a zvoní, hned tu, hned tam, hned cink, hned bam…

Ekologická poradna
Bezpečné školní pomůcky (Jan Kyselý)
Zatímco u hraček je legislativa poměrně přísná, školní pomůcky, které děti využívají stejně často, ne-li častěji, v zákonech tak důsledně chráněny nejsou. Prodejci nabízejí mnoho výrobků, které sice splňují předepsané evropské normy, obsahují ale PVC a další nebezpečné látky, které mohou poškozovat zdraví školáků.

Recenze
Kvetena z edície Prírodné krásy Slovenska (Jana Ružičková)
Košťál, J.: Kvetena. Dajama, Bratislava 2010, 127 s.

Lesy na světové síti (Jan Plesník)
Probíhajícího Mezinárodního roku lesů využila řada mezinárodních organizací k sepsání souborných zpráv hodnotících stav, změny a vývojové trendy lesů. Představují i nejrůznější hospodářské, společenské a etické aspekty zmiňované problematiky.

Klimatický jin a jang
Klíčový Keystone (Jan Labohý)
Dobré zprávy v poslední době přicházejí z Německa. Nejnovější říká, že v první polovině roku zajistily obnovitelné zdroje přes 20 % německé energie. Největší podíl přitom pocházel z větrných elektráren, na druhém místě se umístila biomasa a na třetí příčku se vyhoupla energie ze slunce.

Pro předplatitele navíc příloha
o národní přírodní rezervaci Lovoš
Stejnojmenná naučná stezka nás provede územím v Českém středohoří s různorodou geologickou stavbou, flórou i faunou a navštívíme i zříceninu hradu Oparno.