= XXV. ročník =

XXIV. ročník
číslo 2/2010 vyšlo v dubnu 2010

Den a noc kdysi a dnes – Ekologické důsledky nočního svícení – Hodina Země – Princ Charles v Hostětíně – Obnovení paměti krajiny na Frýdlantsku – Přírodní park Ještěd – Obora Radějov – Jak cestovat bez emisí – Tma Jizerských hor

Den a noc kdysi a dnes (Jan Hollan)
Kdysi lidé vyšli i ve městě na dvůr či na ulici a byli v noci uprostřed vesmíru, obsypáni hvězdami. Z libovolného náměstí jich dnes neuvidíte více než pár tuctů, mnohdy si nevšimnete žádné až na jednu dvě nejjasnější, pokud se po nich budete pídit. V rušných ulicích ani nepoznáme, jestli je zrovna na nebi Měsíc.

Světelné znečištění (Jan Hollan)
Ochrana nočního prostředí před umělým svícením je obor, který je teprve na počátku rozvoje, leckdo o něm ještě ani neslyšel. Je ale hodně důležitý: ono to přírodní střídání, fungující po miliardy let, nelze beztrestně zrušit. A naštěstí ho lze ve velké míře obnovit.

Foto Jan Kondziolka

Vliv umělého světla na hmyz (Dalibor Povolný)
Umělé světelné zdroje „vykrádají“ z přírody miliony jedinců hmyzu. Kromě ničení ho ruší při příjmu potravy a aktivitách, jako je opylování, kopulace a kladení vajíček, na okraji dosahu světelného zdroje z něj činí snadnější kořist nočních ptáků a netopýrů.

Ekologické důsledky umělého nočního osvětlování
(Travis Longcore, Catherine Rich)
Umělé noční osvětlení dosud nebylo považováno za významný environmentální faktor, ochrana přírody opomíjela zahrnovat noční prostředí do návrhu rezervací a biokoridorů. Pečlivý výzkum zaměřený na umělé noční osvětlení pravděpodobně odhalí, že jde o mohutnou sílu strukturující místní společenstva narušením vztahů predátor–kořist.

Zaostřeno na korálové útesy (Christoph Aubrecht, Chris Elvidge)
Stále pádnější důkazy naznačují, že uměle zvýšený jas oblohy je výrazným stresujícím faktorem mnoha mořských živočichů včetně ptáků a ryb. Družicové pozorování nočního osvětlení otevírá celou paletu výzkumných a aplikačních oborů zabývajících se přímým a nepřímým vlivem světla na životní prostředí.

Temná noc. Fenomén noci v tradici křesťanství (Marek Orko Vácha)
Noc je již od dob Starého zákona považována především za místo setkání člověka s Bohem. V noci nás přestávají rozptylovat jevy a události dne, tma zahaluje vše, co by nás mohlo rušit. Tato tradice provází křesťanství ve všech fázích jeho pestrých dějin.

Lastovo (Erika Pogačnik)
Letos v září na jadranském ostrově Lastovo proběhne již třetí Mezinárodní tábor temného nebe. Má tu vzniknout pevná síť lidí, kteří budou v jednotlivých zemích pracovat na snížení světelného znečištění.

Princ Charles je mostem mezi ojedinělými projekty
(Miroslav Kundrata, Zuzana Kostřicová, Lukáš Kala)
V pondělí 22. března 2010 navštívil Veroniku princ Charles a během dvou odpoledních hodin si prohlédl ekologické projekty realizované v Hostětíně. Během prohlídky vyjádřil, že svoji úlohu vidí v tom, být mostem mezi zatím ojedinělými projekty trvale udržitelného života v různých zemích. Jak hluboký má vhled do environmentálních problémů, ukázal i během následné debaty s doktorandy Masarykovy univerzity v Brně, kde se zastavil po cestě mezi Hostětínem a Prahou. Jak těch pár hodin s princem prožili přímí účastníci?

Yvonna Gaylliová provází prince Charlese v Hostětíně. Foto Nadja Meister

Prohlášení k Oboře Radějov

Rozplétání gordického uzlu (Mojmír Vlašín)
Problém intenzivního výkonu myslivosti v Oboře Radějov se přes značné úsilí nedaří vyřešit ve prospěch přírody, ačkoliv přírodní hodnoty soustředěné v dotčeném území jsou na první pohled mimořádné. Čím to?

Rubriky

Himantoglossum (Dušan Šlosar)
Podle bible vzniklo světlo hned po stvoření světa: tak měla být oddělena tma a světlo. Obě slova jsou skutečně prastará: naší tmě odpovídá už staroindické tamas, přítomnost t a m v obou jazycích svědčí pro indoevropský původ slova.

Čtyři otázky pro...
Andreas Beckmann z WWF o hodině, v níž svět společně zhasne (Matěj Hollan)
Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzvala celý svět, aby se 27. března 2010 ve 20.30 hod. připojil ke klimatické akci Hodina Země 2010, která má za cíl propojit co nejvíce lidí po celém světě, co nejvíce měst, obcí, firem a jednotlivců. Společné zhasnutí mnoha milionů světel má sloužit jako výrazné gesto obyvatel této planety, že berou vážně hrozbu klimatických změn a že spolu dokážeme k tomuto problému odpovědně přistoupit.

Evropské krajiny
Zselic. Park hvězdného nebe (Zoltán Kolláth)
Chráněná krajinná oblast Zselic je jedním z míst s nejtmavší noční oblohou v Maďarsku, což vedlo národní park Dunaj–Dráva a Maďarskou astronomickou asociaci k vytvoření chráněné oblasti tmavé oblohy. Projekt se rozšířil i do přilehlých obcí, obce začlení opatření k ochraně temné noční oblohy do svých regulačních plánů.

Galerie
Monodialog s Olgou Karlíkovou ještě za tmy (Yvona Ferencová)
Olga Karlíková věnovala své dílo do Kolekce uměleckých děl Moravské galerie v Brně pro nevidomé a slabozraké v rámci rozsáhlého projektu Možná sdělení. Autorčina kresba Zpěv ptáků je kresebným záznamem mnohohlasů ohlašujících ústup dominance noci.

Krajina mého srdce
Můj jizerský domov (Blažena Hušková)
Můj jizerský domov je mnohovrstevnatý, proměnlivý, trochu bolí a trochu laská, ale především, oživují ho moji lidé... Nevnímám zdejší krajinu plošně, ale spíš jako smyslovou mapu, síť míst, z nichž každé má pro mě nějaký význam, je s ním spojen příběh, slovo, vůně, dotek.

Betlém z bahna před mosteckým kostelem, 1993. Foto Ibra Ibrahimovič

Recept na...
Obnovení paměti krajiny na samém severu Čech aneb Návrat do Šťastné země (Jan Heinzl)
O zvláštní symbióze přírody a drobných památek Frýdlantska jsem začal více přemýšlet až v dospělosti. Od 90. let minulého století se začaly drobné památky obnovovat, uprostřed lesů či holin se znenadání znovu objevovaly kříže či obrázky upomínající na mnohé události, které se v Jizerkách odehrály. Díky občanskému sdružení Frýdlantsko se od roku 2003 podařilo realizovat tři náročné opravy drobných památek našeho regionu.

Přírodní parky
Ještěd (Marie Malcová)
V oblasti žila dvě etnika. Jih Ještědského hřbetu byl osídlen Čechy a sever Němci. Jejich svébytné kultury se potkávaly na území, které bylo v roce 1995 vyhlášeno jako přírodní park.

Zajímavosti z přírody a krajiny
Znáte drvodělku? (Hana Šefrová, Zdeněk Laštůvka)
Odvážný hladový chřástal (Jiří Bartl)
Dezorientovaní ptáci (Dalibor Povolný)

Recenze
Chcete si pořídit ekozahradu? (Helena Vlašínová)
Svoboda, J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Smart Press, 2009, 352 s.

Světem šumavské přírody (Karel Hudec)
Kučera, A. et al.: Horské smrčiny. Správa NP a CHKO Šumava, 2008, 26 s.
Zelenková, E. et al.: Šumavské řeky. Správa NP a CHKO Šumava, 2008, 32 s.

Kniha pro velké milovníky hor (Karel Hudec)
Karpaš, R. a kol.: Jizerské hory. 1. O mapách, kamení a vodě. RK, Liberec 2009, 576 s.

Stromy a my (Pavel Kyzlík)
Prášková, Z., Grünfeldová, H.: Stromy a my. Studio Press, Čáslav 2009, 153 s.

Ekologická poradna
Jak cestovat bez rance emisí (Veronika Fišerová)

Pro předplatitele navíc příloha
o národní přírodní rezervaci Vrapač
Blízko známých Mladečských jeskyní najdeme lužní les podél meandrujícího toku Moravy nad Litovlí.