= XXV. ročník =

XXIII. ročník
číslo 6/2009 vyšlo v prosinci 2009

Příroda ve středověké Praze, dnešních evropských velkoměstech a Humpolci - Krajinou (ne)úmyslu - Oživování míst - Netopýří záchranka - Náves pod Macochou - Countdown 2010

Natura mění tvář aneb
Středověká Praha na cestě k modernímu městu
(Radka Kozáková, Jan Havrda)
Příběh středověké Prahy můžeme vidět jako postupné vyzrávání vztahu mezi kulturou a naturou. Zdá se, jako by raně středověká Praha byla vším – vyspělým mohutně opevněným výrobním a obchodním centrem s nespornou společenskou vážností, dřevohliněnou vesnicí s rozkvetlými pastvinami přímo pod knížecím palácem, kozím pláckem i bahnitým páchnoucím smetištěm.

Rybníček na Novém Městě pražském (Adéla Pokorná)
V únoru roku 2009 byla pod zdánlivě sterilní betonovou podlahou sklepa jednoho domu v ulici V Tůních nalezena asi metrová vrstva tmavého bahna. V nejstarších vrstvách nacházíme kromě semen vodních rostlin (okřehek, růžkatec ponořený) zejména velké množství zástupců bujné pobřežní vegetace, jako například žabník jitrocelový, rdesno nebo lilek potměchuť.

Zvířena ve městě (René Kyselý)
Současná Praha plná polodivokých holubů nebyla dlouho typickým obrázkem. Také pro její dnešní podzemí typický potkan je neobýval odjakživa. Ani Vltava posetá labutěmi nebyla stálým výjevem.

Brněnská veduta 21. století. Foto Michal Kovář

Netopieria záchranka (Blanka Lehotská)
„Náhodné“ zálety netopierov do mestských bytov dávajú možnosť získať množstvo informácií aj o takých druhoch netopierov, s ktorými sa bežne v meste nestretneme, nakoľko ide často o stromové druhy, ktorých úkryty sa ťažko hľadajú.

Diverzita květeny středoevropských velkoměst
(Zdeňka Lososová, Zdenka Otýpková, Jiří Danihelka, Deana Láníková)
V 32 středoevropských městech s počtem obyvatel nad 100 000 zkoumáme celkem sedm biotopů – historické centrum (obvykle hlavní náměstí), ulici ve starší části města se silnou dopravou, okrasnými záhony a vysetými trávníky (nejlépe bulvár z konce 19. nebo počátku 20. století), městský park, vilovou čtvrť, sídliště s panelovými domy, čerstvě narušenou plochu (často na staveništi) a opuštěnou, křovím zarůstající plochu na periferii.

Botanické putování po bydlišti Hliníka (Barbora Obstová)
Ve většině případů platí, že ve městech je vyšší počet rostlinných druhů než v okolní krajině. Ve městech dále druhová bohatost stoupá na periferiích, které jsou již silněji propojeny s volnou přírodou. Zajímavým a vzácným ruderálním biotopem, jak území města Humpolce, tak obecně, jsou porosty se slézem přehlíženým. Se změnami ve sféře hospodářské téměř vymizel ze svých typických stanovišť (výběhy slepic, okolí chlévů, dvorků).

Krajinou (ne)úmyslu
O vegetační identitě velkoměsta (Jan Šturma)
Velkoměstská vegetace je kulturní artefakt, často nerespektující jinde platné zákonitosti. Např. složení vegetace nákladových nádraží závisí na původu překládaného zboží, intenzivní osídlení bezdomovci zajišťuje místy značný přísun živin… Lidský úmysl se kombinuje s náhodou, výsledkem je překvapení a vtip.

Evaluace metodik oceňování biotopů v urbánní krajině (Hana Zuchnická)
Česká republika dosud nemá jednotnou metodiku hodnotící dřeviny v městském prostředí. Díky našemu pilotnímu projektu pracovníci úřadů v městských částech, se kterými řešíme asanace stromů a keřů, poznají, jakou hodnotu má jejich majetek v podobě zeleně.

Rubriky

Galerie
Oživování míst.
Indián a hipík jako představitelé dvou generací performerů – Jan Prošek a Vladimír Havlík (Pavel Magda)

Neviditelná řečiště
Jak psáti laiku o přírodě, v městě najmě? – Ostravské fragmenty – O přírodách a městech (Jaroslav Erik Frič, Marian Palla, Pavel Kolmačka, Petr Hruška, Martin Sedlák)

Krajina srdce
Hledá se beránek (Jaroslav Erik Frič)

Slezská Ostrava, jáma Trojice, 14. 4. 1961
Foto Rudolf Janda

Himantoglossum (Dušan Šlosar)
Existují přírodní útvary, které dokážou městu dodat lesku, lesku v pravém slova smyslu – řeky. Znamenají jejich jména něco?

Recept na…
Náves pod Macochou. Komunitní projekt obce Vilémovice (Lukáš Kala)
Před několika lety přestali být občané spokojeni s neutěšeným stavem návsi. Voda v nádrži zahnívala, děti si neměly kde hrát a chyběl prostor k setkávání. Na jaře 2008 napsala naše občanka Dana Nováková projekt Náves pod Macochou, který byl pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů podán Nadaci VIA s cílem získat podporu. Obec ji jako jedna ze tří v republice dostala.

Reportáž
Proč Javorenští nechtějí ‚bioplynku‘ (Radka Jarušková)
„Narostla by pachová zátěž, obcí by projely stovky a stovky vozidel navíc, zvýšil by se hluk. Bolestí celé záležitosti je, že nikdo problém nevnímá s ohledem na životní prostředí obyvatel Javorného,“ vyjadřují se rozhořčení občané.

Letokruhy (Dana Zajoncová)
Rok 1979 – ČSOP versus TIS

Přírodní parky
Poměrně mladý přírodní park Petrovicko o rozloze 2318 ha, je jedním z dnes už 19 středočeských přírodních parků. Přezdívá se mu Kraj kamenů. (Lubomír Bartoš)

Pozoruhodné dřeviny Pohanska VII (Petr Maděra)
Téměř na soutoku Dyje a Moravy, u hraničního kamene z doby Marie Terezie, ještě nedávno rostl legendární obří topol černý s obvodem kmene přibližně 7,5 m. Torzo stromu, který asi pamatoval čas umístění hraničního kamene, dnes symbolizuje drastické snížení četnosti populace černých topolů.

Diskuse
Za posledních třicet let neexistuje v Evropě jediný případ, kdy by se hlavní nádraží nějakého velkoměsta odsouvalo z centra na okraj. Železniční doprava a veřejná doprava všeobecně odsunem ztrácí na atraktivitě a nevzniká tak motivace, aby jí lidé v podstatné míře dávali přednost před dopravou individuální. (Miroslav Patrik)

Zajímavosti z přírody a krajiny
Co nás letos zaujalo v přírodě? Někoho trochu více obtěžovaly vosy a ještě více bylo sršní. Také hodně kudlanek nábožných, ale téměř žádné babočky kopřivové. Poměrně hojní byli admiráli, i když zdaleka nepřiletěli v takovém počtu jako babočky bodlákové. (Zdeněk Laštůvka, Hana Šefrová)

Recenze
Knihy o ptácích měst (Karel Hudec)
Fuchs, R. et al.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Česká společnost ornitologická v nakl. Consult, Praha 2002, 320 s.
Vránová, S., Lemberk, V., Hampl, R.: Ptáci Pardubic. Východočeská pobočka ČSO a Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007, 304 s.

Klíčová slova a klíčové myšlenky po dvaceti letech (Antonín Buček)
Kovář, P.: Klíčová slova – 1989. Oftis, Ústí nad Orlicí 2007, 208 s.

Říční krajina(Milena Rychnovská)
Štěrba, O. a kol.: Říční krajina a její ekosystémy. Univerzita Palackého, Olomouc 2008, 392 s.

Ekologická poradna
Vánoční dárek pro obojživelníky – nová nádrž (Mojmír Vlašín)

Pro předplatitele navíc příloha
o národní přírodní rezervaci Soos
V západočeském lázeňském trojúhelníku můžeme mj. pozorovat dozvuky poslední sopečné činnosti u nás.